Teplo v příštím roce zdraží. Hlavně kvůli ekoplatbám, říká teplárenské sdružení

Cena tepla z centrálního zásobování příští rok poroste mírněji než letos. Zvýšení by mělo dosáhnout zhruba dvou až sedmi procent, tvrdí Teplárenské sdružení České republiky. Do konečné ceny tepla ale může ještě zasáhnout změna daně z přidané hodnoty, o které zatím nerozhodl parlament. Pak by byl růst ještě vyšší.

„Zvýšení ceny předpokládáme menší, než tomu bylo loni,“ řekl novinářům předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek. „Zdražení není fatální a většinou jde na vrub vládním a evropským nařízením,“ dodal. Zvýšení cen se dotkne více provozů, které využívají uhlí, zatímco plynové teplárny budou díky stagnaci cen plynu zdražovat jen málo. Zlevnit by prý mohly ty výrobny, které využívají kogeneraci, tedy společnou výrobu tepla a elektřiny.

Podle Topolánka ke zdražení přispěje povinný nákup povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Za ty by prý měly v příštím roce teplárny vydat 700 milionů korun. Teplo prý také prodraží navýšení poplatků za znečišťování ovzduší. Ty se podle tepláren zvýšily o 40 %, kolik peněz ale za poplatky v roce 2013 vydají, nebyli představitelé sdružení schopni říct. Další peníze musí teplárny v následujících letech investovat do svých provozů v rámci evropské směrnice o průmyslových emisích. Ta si podle Topolánka vyžádá do roku 2016 investice ve výši 40 až 70 miliard korun. „Ty se nutně musí projevit v konečné ceně tepla,“ řekl Topolánek.

Cenu tepla ovlivňuje i nejistota kolem ceny domácího hnědého uhlí. O kolik by mohla vzrůst není podle sdružení absolutně jasné. "Může to být stejně o sto jako o nula procent," říká Topolánek.

Dotace pro všechny

Teplárenské sdružení kritizuje stát za dotace, které směřují jen na snižování koncové spotřeby u zákazníků, jako je například program Zelená úsporám. „Je to politicky to nejzajímavější, protože zateplený dům je vidět. Ale pokud stát nebude rovnocenně podporovat úspory v celém řetězci výroby, distribuce a spotřeby, tak se úspory míjí účinkem,“ vysvětluje Topolánek. Podle něj by stát měl poskytnout nějakou formu dotace i pro výrobu a distribuci tepla, což by mělo vliv na konečnou cenu pro zákazníky.

Nicméně se snižováním spotřeby tepla se teplárny musí vypořádat. Podle sdružení jde o mix opatření, zejména větší podíl kogenerace a změny technologií při přenosu tepla. Například namísto páry, která se využívala zejména pro zásobování průmyslových provozů, se potrubí změní na přenos horké vody. Ta postačují na vytápění domácností a zásobování teplou vodou a má i výhodu menších úniků.

České teplárenství počítá také s tím, že by alespoň část uhlí měla postupně nahradit biomasa. S větším využitím biomasy počítá i aktuální návrh energetické koncepce. Podle tepláren se ale větší nasazení biomasy neobejde bez podpory státu. „Pokud nebude podpora, biomasa skončí v Polsku a české teplárny nebudou mít čím uhlí nahradit,“ říká Topolánek. Podle něj by vláda měla i nadále podporovat obnovitelné zdroje, i když je podle něj logické, že se snižuje podpora fotovoltaice. Podporu by měla dostat právě biomasa a to zejména pro použití v kombinované výrobě elektřiny a tepla, které dokáže výrazně lépe využít palivo.

Od příštího roku se využití biomasy při společné výrobě tepla a elektřiny dočká podpory ve výši 50 korun za GJ. Dotace se ale týká jen malých provozů a velké teplárny na něj nedosáhnou.

Netřídit, pálit

Podle Martina Hájka, ředitele teplárenského sdružení, se ročně z České republiky vyváží půl milionu tun biomasy určené pro energetické účely. Takže české biomasy prý pro české teplárenství není málo. Přechod na biomasu by si podle Hájka vyžádal zhruba tři roky. „Podnikatelské prostředí se přizpůsobí, potřebuje ale jasný signál od státu,“ říká Hájek.

Více by se ke kogenerační výrobě měla využívat i biologická složka komunálního odpadu. Ta by se měla pálit v malých spalovnách, ne ve velkých teplárenských provozech. „Nepočítáme s tím, že bychom sypali komunální odpad do tepláren, ale chceme jednoúčelová, samostatná zařízení,“ vysvětluje Hájek. Podle něj kolem biologicky rozložitelné části komunálního odpadu vzniká podivná situace, kdy se navrhuje biosložku vytřídit, kompostovat a pak využít jako hnojivo na polích. A na těch vypěstovat energetické plodiny, které se budou pálit v teplárnách.

„Tenhle cyklus je spojen s tak velkým přesunem hmot, abychom na konci dostali biomasu s velmi podobnou výhřevností, jako měl materiál na začátku,“ řekl Ekolistu.cz Martin Hájek. Spotřeba energií a zatížení dopravou podle něj nemá smysl - pokud jde o využití v průmyslovém provozu, je lepší než třídit biologickou složku, odpady spalovat. „Že to nemá žádný význam, na to už dávno přišli ve Švýcarsku nebo Švédsku,“ dodává Hájek.

---

reklama

---