Tropická houba umí ovládnout mravence. Dělá z nich zombie
Vědci z univerzity v americké Pensylvánii, zabývající se výzkumem společenstev rozkladačů rostlinného odpadu v brazilských pralesích, se pokoušeli odhalit příčinu groteskního chování a podezřelých okolností smrti čtyř druhů mravenců rodu Camponotus. Příčinou je houba Ophiocordyceps unilateralis, která napadá nervový systém mravenců a dramatickým způsobem mění jejich chování tak, aby si zajistila své vlastní rozšíření a přežití.
Houbový parazit postupně rozkládá tělo svého hostitele a pojistí si jeho smrt přesně takovým způsobem, aby skončil na nejlepším místě pro pokračující růst houby. Nejdůležitější je pro houbu získat kontrolu nad hlavovou částí těla a postupně prorůst dovnitř a začít mravence řídit. Mravenci napadení parazitem se v této fázi liší od nenakažených kolegů tím, že nedokážou najít cestu zpět do mraveniště, ačkoliv se pohybují po upravených mravenčích dálnicích. David Hughes, který stojí za objevením příčiny podivných mravenčích sebevražd, k tomu dodává: „Houba útočí na dvou frontách – nejprve udělá z mravence nemyslící chodící zásobárnu živin a po ovládnutí jeho nervových pochodů z něj udělá živnou půdu pro vývoj spor.“
Středně velcí mravenci rodu Camponotus obvykle osidlují vrcholové partie stromů. Infikovaní jedinci se namísto prosluněných větví stahují co nejníže, ke kořenům. Je tam větší vlhkost, která houbě velmi prospívá. Ve správný čas houba ovládající motorické dovednosti mravenců vydá smrtící pokyn: nakažený mravenec se silně zakousne do spodní strany listu a houba přeruší nervová vlákna umožňující zpětné povolení kusadel. Přenašeč zůstane bezvládně viset na listu, dokud nezemře, jeho vlastní kusadla mu nedovolí se pustit. Houba tak za pár dní „vykvete“ a vypustí své smrtící spóry vstříc dalším vhodným přenašečům.
Článek byl uveřejněn 9. 5. 2011 na serveru News.com.au pod názvem „Tropical fungus demands zombie ants take death bite from life-giving leaf“.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí