http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/trumpova-zed-zablokuje-tok-genu-a-ohrozi-preziti-populaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Trumpova zeď zablokuje tok genů a ohrozí přežití populací

7.2.2017 01:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podél mexické hranice, od Texasu přes Nové Mexiko, Arizonu a Kalifornii, už bariéra zabraňující pohybu živočichů stojí od roku 1996 (a její první, tisíc kilometrů dlouhý úsek už dokonce od roku 1989).
Podél mexické hranice, od Texasu přes Nové Mexiko, Arizonu a Kalifornii, už bariéra zabraňující pohybu živočichů stojí od roku 1996 (a její první, tisíc kilometrů dlouhý úsek už dokonce od roku 1989).
Na globálně diskutovaný záměr výstavby pohraniční betonové bariéry mezi USA a Mexikem můžeme pohlížet z různých úhlů - a dospět přitom k různým závěrům. O tom, že zamýšlená zeď rozhodně neprospěje životnímu prostředí, ale nejspíš nepochybuje málokdo.
 

Současný americký prezident Donald Trump bezpochyby disponuje obdivuhodnou schopností jitřit emoce na všech stranách, ať už na domácí či zahraniční politické scéně. Proč? Muž, kterého vynesly do čela Bílého domu hlasy téměř 62 milionů registrovaných voličů, totiž zatím skutečně neváhá plnit všechna svá volební předsevzetí. Včetně těch kontroverzních, u kterých by nejspíš ani jeho přímí podporovatelé nepočítali s tak doslovnou realizací. Přesto se zdá, že věta: „Počínaje dneškem získávají Spojené státy americké opět kontrolu nad svými hranicemi“ už nyní může být pro svůj totální význam tesána do kamene. Nebo raději spíše do betonu. Ten má totiž být hlavním stavebním materiálem údajně šestnáct metrů vysoké zdi, kterou Trump údajně hodlá po celé sdílené linii vymezit státní hranici s Mexikem. Bez ohledu na následky pro životní prostředí a zvířata, která zde po staletí žijí.

Stranou raději ponechme filozofickou rovinu problému, a to hledání odpovědi na otázku, na kolik jsou v dnešním globálním světě zdi mezi národy zbytečné či zapotřebí. Tyto snahy by totiž narazily na masiv 2700 kilometrů dlouhé zdi, valů, plotů a minových polí, vybudovaných s částečným svolením OSN v roce 1981 v Západní Sahaře, nebo 250 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo mezi Severní a Jižní Koreou, rovněž vybudované „s porozuměním celého světa“. A dalších podobných opevněných zdí v Ceutě, Melile, Kosovu, Kypru, Súdánu, Golanech, či v Kašmíru a na kuvajtsko-iráckém pomezí. Dohromady tedy všech zdí, které rozdělují národy a etnika, zdí, které často máme na dohled, a přitom jsme až dosud stejně hlasitě nekritizovali jejich existenci. Protože všechny tyto zdi a hraniční bariéry působí ty samé problémy svému okolí, ať už v Evropě, na Blízkém východě nebo jak zdá se nyní, i mezi Mexikem a Spojenými státy. Soustřeďme se na rovinu environmentální.



Hraniční plot již mezi Mexikem a Spojenými státy americkými již několik let stojí.
Hraniční plot již mezi Mexikem a Spojenými státy americkými již několik let stojí.

Teoretický plán na výstavbu 50-60 stop (15-18 metrů) vysoké zdi z betonu by znamenal definitivní konec genového toku mezi populacemi volně žijících živočichů na obou stranách hranice, s výjimkou ptáků. Žurnál Time cituje některé výtky ochranářů: „Zeď představuje ohrožení lokálnímu životnímu prostředí a ekosystémům. Zmrazí a znemožní pohyb zvířat, která potřebují migrovat za potravou a vodou. Rozdělí jedince schopné rozmnožování a sníží genetickou diverzitu jejich populací v celé oblasti.“

Jamie Rappaport Clark, šéfmanažer neziskovky Defenders of Wildlife, je ještě konkrétnější: „Zeď je narušující hranice, uměle vytvořený element v přírodním prostředí. Aby mohla divoká zvířata přežít, musí být schopna pohybovat se volně krajinou.“

O jaká zvířata konkrétně jde? Mezi často zmiňované druhy se řadí jaguáři, medvědi, kojoti, oceloti, nebo „šedivý“ vlk mexický. Většina z těchto zvířat se zde vyskytuje jen v prolínajících se ostrůvkovitých areálech nebo tudy migrují. Jejich domovem je často celá Sonorská poušť.

Americká Fish and Wildlife Service vede v patrnosti okolo stovky druhů živočichů na pomezí Texasu a Kalifornie, kteří jsou dnes ohroženi a chráněni, a kterým by výstavba zdi mohla více uškodit. Vysoká zeď by zajisté vedla k rozdělení již narušených populací ohrožených živočichů, ale výtky regionálních ochranářských sdružení v tomto bodě naráží na značný argumentační problém. Podél mexické hranice, od Texasu přes Nové Mexiko, Arizonu a Kalifornii, už bariéra zabraňující pohybu těchto živočichů od roku 1996 stojí (a její první, 1000 kilometrů dlouhý úsek už dokonce od roku 1989). Nabývá převážně podoby čtyři metry vysokého drátěného plotu (v délce 950 kilometrů), a také betonových a překážek a ocelových zapuštěných traverz, které znemožňují neregistrovaný přeshraniční průjezd. Rozdíl mezi již existujícím plotem a hypotetickou zdí pro živočichy, kteří se potřebují dostat na druhou stranu hranice, je minimální. Trumpova zeď je v tomto případě z principu jen definitivním opatřením, které na rozdíl od plotu snadno nezmizí.

Plot mezi USA a Mexikem začíná na pláži.
Plot mezi USA a Mexikem začíná na pláži.

Oslovení architekti, kteří se obvykle nebojí odvážných realizací, nazývají celý záměr „silně faraónským projektem“. Přitom schopnost této monstrózity skutečně zastavit nepovolenou migraci lidských uprchlíků ukáže teprve čas, zatímco sama výstavba by se hned negativně promítla do života zvířat, a pravděpodobně i do vodního režimu na daném území a na kvality půdy. „Pokud se tedy prezident Trump zajímá o skutečné problémy národní bezpečnosti, měl by raději aktivně bojovat proti změnám klimatu a snažit se zachraňovat uprchlíky migrující z nejvíce globálními změnami postižených oblastí,“ dodává k celému záměru Gene Karpinski, vedoucí Ligy konzervativních voličů. Kritika plánované výstavby se snáší i z dalších stran. Vůči projektu výstavby hraniční zdi se negativně staví i indiáni Tohonové, kteří žijí v rezervaci podél stokilometrového úseku plánované výstavby. Lidé Národa Tohono O’odham, kterých je nyní 28 000, hodlají stavbě na půdě svých předků bránit, podobně jako Siouxové blokující ropovod u Standing Rock.

Jejich plán se asi nesetká s úspěchem. Protože na rozdíl od Trumpových výkonných pokynů (executive orders), kterými hojně prosazuje své prezidentské záměry, byla všechna příhraniční území otevřena výstavbě z důvodů národní bezpečnosti už v roce 2005. A tehdy celou věc schválil i Kongres. Proto budou námitky ochránců přírody i místních obyvatel proti výstavbě zdi budou jen těžce nacházet legislativní oporu.

Otazníky kolem Zdi

Nynější americký prezident Donald Trump se už během volební kampaně nechal slyšet, že podél mexické hranice hodlá vybudovat: „Neprostupnou, hmatatelnou, vysokou, silnou a překrásnou zeď.“ O konkrétní podobě této zdi však koluje mnohem více spekulací, než skutečných informací. Ostatně, všechny údaje o výšce či šířce této zdi jsou zahraničními médii vesměs přejímány z uveřejněného materiálu mexického architektonického studia Estudio 3,14 v Guadalajaře. Včetně vizualizací, které zachycují šestnáctimetrový masiv. Reálná informace o tom, jak skutečně by měla zeď vypadat, zatím zhusta chybí. Podobného ražení jsou také informace o materiálové náročnosti. Na výstavbu by mělo padnout třikrát více betonu, než na Hooverovu přehradu. Spolykat by měla beton za 711 milionů dolarů a za 240 milionů cementu. A dohromady by měla celá stát 10-25 (v závislosti na odhadcích) miliard dolarů.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist