V novém motýlím domě v Praze je k vidění 600 motýlů
Motýli potřebují k životu prostředí bez chemie a co nejpodobnější tomu, jaké je v jejich přirozeném prostředí, což jsou deštné pralesy v různých částech světa. V Papilonii je proto teplota 26 stupňů Celsia a vzdušná vlhkost 80 %. V expozici jsou k vidění motýli 40 různých druhů. Protože život motýlů končí po dvou až čtyřech týdnech, zdejší populace se stále obměňuje. "Nakupujeme 500 kukel týdně," řekl Kučera. Kukly podle něj pocházejí přímo z deštných pralesů, firma je nakupuje přes prostředníka v Anglii.
Nejnápadnějším obyvatelem motýlí expozice je Morpho peleides, kterému se přezdívá létající drahokam. Tento motýl s rozpětím křídel až 20 centimetrů mění za letu odstíny modré barvy. Největším je Attacus atlas s rozpětím až 30 centimetrů. Jak ale vysvětlil Kučera, tento motýl nemá vyvinutý zažívací trakt, a proto žije pouze několik dnů z tukových zásob, které si nashromáždil ve formě housenky.
"Motýli se živí nektarem z pylových rostlin, hnijícím ovocem, a v Papilonii je navíc přikrmujeme cukrovým roztokem," popsal Kučera. Podle něj je motýlí dům atrakcí nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. "Motýli mají rádi pestré barvy, vůně parfémů a lidský pot," vysvětlil. Lidé, kteří do expozice zamíří, se proto dříve nebo později setkají s tím, že na ně některý z motýlů usedne. Proto je také před východem umístěné velké zrcadlo s doporučením, aby se lidé před odchodem prohlédli, zda si s sebou nevědomky neodnášejí některý z místních živých exponátů.
Pro zřízení motýlího domu se majitelé rozhodli, když hledali atrakci, která by spojila co nejvíce lidí bez ohledu na věk či národnost. Původně prý Kučera s kolegy uvažoval o tom, že by dům hostil domácí druhy motýlů. Po konzultaci s entomology ale dospěl k závěru, že to není možné. Zatímco druhy běžné v Česku totiž potřebují k životu velký prostor, exotičtí motýli jsou zvyklí žít v pralese, aniž by se moc nalétali. Prales jim totiž na malém prostoru poskytuje všechno, co k životu potřebují.
reklama
