Vědci a ochránci přírody žádají radu vlády, aby odepsala zásoby hnědého uhlí

"Dovolujeme si také připomenout, že podle schválené Státní energetické koncepce ČR uhlí za limity energetika nepotřebuje a nebude je potřebovat ani v příštích desetiletích," uvedli v dopise

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | JVrublevskaya / Shutterstock

Loni v říjnu vláda rozhodla, že neprolomí limity těžby na lomu ČSA a těžit se nemůže blíže než půl kilometru od domů, které sousedí s Bílinou. Vědci a ochránci přírody přesto už tehdy kritizovali to, že vláda sice ochránila domovy lidí, ale porušila po 24 letech kompromis mezi těžbou a zdravím lidí. Týká se to všech těžebních lokalit s výjimkou ČSA, tedy Tušimic, Bíliny a Vršan, které leží mezi Mostem a Chomutovem.

Nyní v dopise požadují, aby byly zásoby uhlí pod zastavěným územím obcí v lokalitě ČSA a pod jejich ochrannými pilíři úplně převedeny do nebilančních zásob, tedy do strategické rezervy. To by podle nich zabránilo nynější těžbě, ale nevylučovalo by ji v případě hluboké energetické krize. To se může změnit do jednoho roku v horním a geologickém zákoně, tvrdí. Případné prolomení limitů v lokalitě ČSA by mimo jiné znamenalo zbourání části obce Horní Jiřetín.

"Dovolujeme si také připomenout, že podle schválené Státní energetické koncepce ČR uhlí za limity energetika nepotřebuje a nebude je potřebovat ani v příštích desetiletích," uvedli. Území před limity se jejich požadavek netýká, žádné obce tam neleží.

Mládek v pátek na sjezdu hornických odborů v Praze uvedl, že ministerstvo průmyslu dělá všechno pro to, aby možnost eventuální těžby mohla být v případě, pokud se změní vývoj světových cen uhlí, zachována. "Nechceme odepsat zásoby pod Horním Jiřetínem, i za cenu určitého snížení komfortu pro tamní občany," zdůraznil.

Signatáři v dopisu dále uvádějí, že zdravotní stav obyvatelstva v oblasti je horší, lidé trpí onemocněním srdce i rakovinou, mají i kratší délku života než republikový průměr. Podle Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy by vytěžení zásob uhlí na lomu ČSA představovalo externí náklady na zdravotní škody 200 miliard korun.