Vědci našli nejstarší vinný sklípek na světě. Je mu přes 6000 let

Biologové to předpokládají již dávno: současná vinná réva má nejspíš svůj „šlechtitelský“ původ v oblasti Kavkazu. Nyní jim o tom dali důkaz i archologové. V Arménii objevili vůbec první „vinařství“ na světě.

„Je to poprvé, co se podařilo archeologicky prokázat produkci vína v době před 6 100 lety,“ uvedl Gregory Areshian, archeolog Kalifornské univerzita v Los Angeles, jejíž stránky o objevu informovaly. Jde o objev, který má velký význam i pro další vědecké disciplíny, od biologie přes ekologii po historii – těch vše se týká zkoumání, odkud vzešly současné odrůdy vína. Oblast v okolí je dodnes slavným vinným regionem a zbytky objevených zrníček ukazují, že jde o ten samý poddruh révy, který na svazích Kavkazu roste dodnes.

„Jde o nález dosud nejstaršího místa, kde se vyrábělo víno,“ uvedl na stránkách univerzity Hans Barnard, další z týmu archeologů. „Našli jsme lis, fermentační nádoby a zásobní džbány,“ dodal.

To vše bylo objeveno v jeskyni, která už jedno prvenství drží – před časem tam byla objevena nejstarší bota na světě. Místo nálezu leží uprostřed pohřebiště, a vědci tedy předpokládají, že šlo o nejspíš o rituální výrobu vína, která například mohla sloužit při náboženských či pohřebních obřadech. Objevy zapadají do toho, co o vínu vědí historici: ve svých počátcích bylo považováno za posvátný nápoj. A ještě jedna souvislost se současností: již tehdy se pravděpodobně používalo šlapání hroznů nohama.

Dějiny vína tak byly posunuty o zhruba tisíc let, nejstarší podobný nález je datován z Egypta do doby před zhruba pěti tisíci lety.

---

reklama

---