Vláda jednání o surovinové politice odložila, má ji řešit tripartita
Z předkládací zprávy návrhu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že ministři by v této fázi dokument tak jako tak schvalovat neměli. Pravděpodobně pouze zadají posouzení vlivu koncepce na životní prostředí (proces SEA). Navrhované znění materiálu kritizují ekologové. Nelíbí se jim například záměr další těžby uranu v zemi.
Ministerstvo průmyslu v dokumentu uvádí, že prioritou Česka v surovinové politice zůstává bezpečnost dodávek. Mezi dalšími strategickými cíli pak materiál zmiňuje například ekonomicky přijatelné ceny surovin pro zpracovatele a spotřebitele nebo přednostní využívání surovin z domácích zdrojů, pokud je to ekonomicky a ekologicky možné. Podobné cíle obsahuje dosud platná surovinová politika ČR z roku 1999.
Například u těžby černého uhlí dokument připomíná, že ČR sice stále disponuje relativně velkými celkovými zásobami v řádu miliard tun, ne u všech ložisek se ale těžba ekonomicky vyplatí. S odkazem na aktuální problémy černouhelné společnosti OKD upozorňuje na to, že současná situace v evropském černouhelném hornictví je velmi složitá. Důvodem jsou zejména nízké světové ceny komodity. "V nastalé situaci je prioritou udržení alespoň části těžených lokalit v provozu," uvádí materiál.
Dokument řeší i budoucí tuzemskou těžbu uranu. Připomíná, že jeho těžba by se do budoucna mohla přesunout z Rožné na Žďársku do Brzkova na Jihlavsku. Dokument o přípravě případné těžby v Brzkově schválila vláda v prosinci 2014. O výstavbě dolu jako takové má pak vláda podle návrhu surovinové politiky rozhodnout zhruba kolem roku 2020. Proti těžbě na Jihlavsku ale dlouhodobě vystupují místní obyvatelé i ekologové.
Těžba hlavních nerostných surovin v Česku dlouhodobě a trvale klesá. Zdeněk Venera, ředitel České geologické služby, která sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území, už dříve ČTK řekl, že důvodem je mimo jiné odmítavý postoj části veřejnosti k těžbě. Nejvíce se v tuzemsku těží hnědé uhlí a stavební kámen.
reklama