Vláda rozhodne, zda si polepší obce s úložištěm jaderného odpadu
Nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky se v Česku ukládají v povrchovém úložišti v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, které leží v katastru obce Rouchovany. Zneškodnění nízkoaktivních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví pak řeší úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova. SÚRAO má v plánu v Česku postavit i takzvané hlubinné úložiště, jeho spuštění předpokládá v roce 2065. Záměr vyvolává řadu sporů, zástupci většiny vytipovaných obcí s ním nesouhlasí.
Návrh nařízení počítá také s tím, že se bude dále navyšovat částka, kterou platí původci malého množství radioaktivních odpadů. Ta letos například u sudů na odpad o objemu 216 litrů, které splňují podmínky uložení stanovené SÚRAO, činí 30.906 Kč za sud, dvojnásobně více než v roce 2002. S touto částkou návrh nařízení počítá jako se základem, pod který nebude možno do budoucna jít.
"Nově je navrhován povolený roční nárůst za ukládání dvě procenta a zároveň je upraven základ tak, aby odpovídal hodnotám z roku 2015," uvádí důvodová zpráva materiálu. Platby za ukládání radioaktivního odpadu jsou příjmem takzvaného jaderného účtu, ze kterého získává prostředky právě SÚRAO. Z něj jsou pak mimo jiné vypláceny příspěvky obcím.
Průzkumy pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu se mají uskutečnit na sedmi lokalitách. Letos v květnu ministr Brabec rozhodl, že průzkumy mohou začít v lokalitách Čertovka (Plzeňský a Ústecký kraj), Magdaléna a Čihadlo (Jihočeský kraj), Horka (Kraj Vysočina) a Kraví hora (Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj). V srpnu získala Správa úložišť povolení i pro Březový potok v Plzeňském kraji a o měsíc později také pro Hrádek na Vysočině. Obce a spolky ale se snaží bránit průzkumným pracím žalobami.
reklama