http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wwf-zijeme-v-obdobi-sesteho-hromadneho-vymirani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

WWF: Žijeme v období šestého hromadného vymírání?

8.11.2016 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pralesní žabka Ecnomiohyla rabborum považovaná za v přírodě vyhynulou.
Pralesní žabka Ecnomiohyla rabborum považovaná za v přírodě vyhynulou.
Pokud jste snad někdy chtěli být svědky šestého hromadného vymírání organismů, nemusíte už stát frontu na lístky. Podle údajů pocházejících Světového fondu na ochranu přírody (WWF) už nyní prožíváme jeho začátek. Pokud prý nebude okamžitě učiněn rozhodný krok, mohou do roku 2020 vyhynout dvě třetiny nám dosud známých druhů.
 

Alarmující tvrzení WWF vychází z výsledků každoročního indexu LPI (Living Planet Index). Z něj by mělo být patrné, že více než dvě třetiny sledovaných populací vykazují takový pokles početnosti, že na začátku příštího desetiletí bychom se už s nimi nemuseli shledat. Celkový pokles početnosti druhů je přitom už od sedmdesátých let minulého století společný jak ptákům, rybám, savcům či plazům. Nyní za sledovanou dobu dosáhl míry vyčíslitelné 58 procenty. „Přesněji, obratlovci mizí tempem dvou procent početnosti každým rokem,“ říká Martin Taylor, výzkumník ochrany přírody z WWF. „Je to přitom rozhodně dopad lidských aktivit, že nyní zažíváme šesté hromadné vymírání organismů. Dosud jich planeta Země zažila pět, a toto je skutečně šesté.“

Living Planet Index

LPI je měřítkem stavu světové biologické rozmanitosti. Vychází z populačních trendů různých populací obratlovců, ať už suchozemských, sladkovodních či mořských. V současnosti zahrnuje data týkající se 3669 druhů v 18 290 populacích. Úmluva o biologické rozmanitosti přijala LPI jako důležité indikační měřítko, které vyhodnocuje pokrok světové ochrany přírody ve snaze „přijmout efektivní a urychlenou akci zabraňující ztrátě biodiverzity“ pro období 2011-2020.

V rozhovoru pro CNN Taylor dále popisuje příčiny situace: „Je to proto, že využíváme planetu příliš mnoho, a tím ničíme tolik habitatů, kde vymírající živočichové žijí.“ Zmíněné urychlené vymírání organismů je způsobené především ztrátou a přeměnou původních habitatů, přetěžením zdrojů, znečištěním a klimatickými změnami. Jako příklad uvádí kdysi rozsáhlé plochy mokřin, bažin, řek a jezer. Na jejich území celosvětově došlo od sedmdesátých let k nejvýraznějšímu poklesu počtů druhů. Dnes jich je o 81 % méně, a rychlost ztráty se blíží čtyř procentům ročně. Zpráva WWF explicitně zmiňuje slony, kterých v posledních deseti letech ubyla pětina, nebo žraloky a rejnoky, kteří již dnes čelí úplnému vyhubení v důsledku přelovení.



Taylor varuje, že ztráta biologické rozmanitosti není katastrofou jen pro přírodu, ale především pro celé lidstvo. „Vlády zemí by měly podniknout rozhodnou akci, aby zastavili tuto pomalou smrt naší planety, protože budoucnost vymírajících druhů je spjata s naší budoucností. Máme jen jednu planetu, a pokud ji zničíme, skončíme spolu s ní.“ Jaké se nabízí podle WWF východiska? Jako prevence šestému hromadnému vymírání se nyní jeví především okamžité zastavení destrukce habitatů a omezení emisí skleníkových plynů.

„Je toho hodně, co mohou lidé udělat,“ říká Taylor. „Nemusí přitom být bohatí nebo žít v bohatých zemích. Mohou třeba začít fungovat na obnovitelné zdroje energie, využívat certifikované udržitelné produkty, mohou podporovat členy svých parlamentů ve snaze přijmout silnější zákony na ochranu životního prostředí.“ Navzdory silnému emotivnímu podbarvení však Martin Taylor nenachází podporu ani u svých kolegů, ochránců přírody. Ti sice se závěry WWF v zásadě souhlasí, ale konkrétní výsledky kritizují.

Stuart Pimm, ekolog z Duke University, k tomu například dodává: „Zpráva WWF pracuje s poměrně hloupými čísly.“ Naráží přitom na zmíněný pokles početnosti populací o 58 %. „Míchá se tu totiž dohromady to, co se děje v oceánech spolu s tím, k čemu dochází na pevnině. Data o populacích ptáků v Evropě to dává dohromady s údaji o savcích v Africe. Nehledě na to, že třeba z Jižní Ameriky je ve zprávě informací jen velmi málo.“ Podobně se pak trefuje do zprávy Anthony Barnosky ze Stanfordské univerzity. „Vyplatilo by se ještě jednou upozornit, že zpráva ve skutečnosti hovoří o tom, že mohou vyhynout dvě třetiny exemplářů, ale nikoliv dvě třetiny druhů.“

Zpráva WWF také obsahuje i několik pozitivních záblesků, které dokládají, že soustředná snaha má smysl. Jako příklad změny k lepšímu jsou ve zprávě uváděny početní stavy tygrů, které se v posledních letech stabilizují, nebo příklad pandy velké, která byla nedávno odstraněna ze seznamu ohrožených druhů. Situace je podle WWF „lepší“ v případě evropské populace rysa ostrovida, která od roku 1960 narostla pětinásobně. Pozitivní je i nový model zákonné ochrany, kterého se dočkali luskouni (aspirující na titul „nejpašovanější zvíře světa“) nebo mahagon.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist