Životní prostředí se loni nezhoršilo, řadu potíží způsobilo sucho
Dokument, který byl zveřejněn v knihovně připravované legislativy, zpracovala česká informační agentura životního prostředí CENIA. Ministerstvo životního prostředí ho nechce blíže komentovat. Úřad podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové více než dvousetstránkovou zprávu v těchto dnech dokončuje a na vládu pošle koncem listopadu.
Loni se nadále zvyšovaly investice na ochranu životního prostředí, podle zprávy o významných 27,8 procenta na 40,1 miliard Kč. "V rámci veřejné podpory v oblasti ochrany životního prostředí rostl v roce 2015 objem výdajů jak z centrálních zdrojů, tak i z územních rozpočtů. V obou případech dosáhl hranice jednoho procenta HDP," uvádí.
Výdaje z centrálních zdrojů se zvedly o 12,2 procenta na 43,1 mld. korun a z územních rozpočtů o 32,5 procent na téměř 45 miliard. Z evropských dotací byla do konce roku 2015 za uplynulé programovací období proplacena téměř celá částka z celkových 4,6 miliard eur (cca 122,9 mld. Kč), jen za loňský rok z dotací EU to bylo rekordních 1,3 mld. eur (cca 35,2 mld. Kč).
Kvalitu ovzduší v roce 2015 nepříznivě ovlivnily meteorologické podmínky, zejména extrémní teploty, které vědci považují za projev změn klimatu. Negativně na ovzduší působí vytápění domácností, doprava i průmyslová a energetická výroba. Loni tak byly opakovaně překročeny limity pro prachové částice, rakovinotvorný benzo(a)pyren a přízemní ozon, kvůli jeho vysokým koncentracím se zvýšil i počet vyhlášených smogových situací. Dlouhodobě se špatným ovzduším se nejvíce potýká Moravskoslezský kraj - aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.
Vysoké teploty a méně srážek stály i za rozvojem půdního a hydrologického sucha. Na území Česka spadlo pouze 79 procent normálu srážek, sucho se tak výrazně projevilo na podnormálním stavu podzemních vod a ovlivnilo zemědělství i výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách. Zásobování občanů však výrazněji nenarušilo, konstatovala zpráva. Dodává ale také, že přestože se kvalita vody zlepšuje, problém zůstává její znečištění dusičnany a fosforem. Způsobil ho nárůst spotřeby statkových a minerálních hnojiv v zemědělství ve snaze zmírnit škody extrémního sucha.
Od roku 2000 do 2015 podle zprávy poklesl zemědělský půdní fond o 67,9 tisíc hektarů, což představuje 1,6 procent území státu. Kvůli výstavbě dopravních komunikací a další infrastruktury se i nadále krajina dělí na menší a menší části. Téměř polovinu zemědělské půdy potenciálně ohrožovala vodní eroze, z 18 procent eroze větrná, upozornil dokument. Jako pozitivní nicméně hodnotí, že se obnovuje přirozená struktura lesa a zvyšuje podíl listnáčů. Dodává také, že se na české půdě rozvíjí ekologické hospodaření, v krajině ale převládá nevhodný způsob hospodaření, který je například spojen s masivním scelováním pozemků.
reklama
