Lidé nové supermarkety už nechtějí, přesto se jich plánují desítky
 |
|
| Jak vyplývá ze studie organizace Nesehnutí, největší zájem je v ČR o výstavbu diskontních prodejen, přičemž nejčastějším místem, kde vznikají, jsou obce s 20–50 tisíci obyvatel. | |
| Ilustrační foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Ve studii „Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice v roce 2007“ jsou zpracovány údaje o 140 záměrech výstavby velkoplošných nákupních zařízení v ČR. Zkoumaná data pocházejí z veřejně dostupné databáze EIA (proces posuzování vlivů na životní prostředí), kam je povinně dodávají přímo jednotliví investoři. Z uvedených 140 záměrů by mělo vzniknout celkem 168 supermarketů, hypermarketů, diskontů, hobby marketů nebo nákupních center. Některé prodejny jsou už hotové nebo se staví, jiné se teprve připravují. „Většina dosavadních výzkumů v oblasti maloobchodu byla zaměřena na ekonomické aspekty, geografickou organizaci či nákupní chování, ale životnímu prostředí se nevěnovaly,“ vysvětluje autor studie Jiří Koželouh důvody jejího vzniku.
Jak vyplývá z výzkumu, největší zájem je v ČR o výstavbu diskontních prodejen, přičemž nejčastějším místem, kde vznikají, jsou obce s 20–50 tisíci obyvatel. Velká města jsou už totiž obepnuta pásem velkoplošných maloobchodů, a proto se společnosti zaměřují na malá a střední města. Přitom už v roce 2006 bylo podle údajů společnosti Incoma Research a časopisu Moderní obchod v provozu 1126 supermarketů, hypermarketů, diskontních prodejen a obchodních domů. Podle průzkumu veřejného mínění vedeného agenturou Respond & Co pro ČTK si v květnu roku 2007 většina Čechů ani žádné nové velkoprodejny nepřála. „Výsledky průzkumu podporují tvrzení, že obyvatelé republiky jsou už nasyceni hustotou prodejen obchodních řetězců a nevyžadují další výstavbu,” komentoval údaje ředitel agentury Ondřej Gažík. Nové prodejny obchodních řetězců si ve svém blízkém okolí nepřálo 81,4 % respondentů. Proti výstavbě nových obchodů byli především obyvatelé středních Čech (93,3 %) a severní Moravy (87,1 %). Nový supermarket by podle průzkumu přivítalo jen 7 % dotázaných, 6,4 % by si přálo ve svém okolí hypermarket a jen 1,6 % účastníků si přálo mít poblíž svého domova novou diskontní prodejnu. Právě diskontů má ovšem podle Nesehnutí na mapě ČR v letošním roce přibýt celkem 77.
Velkým problémem stávající stavební praxe zůstává budování nových prodejen na zcela nezastavěné nebo jen částečně zabrané půdě. Výzkum Nesehnutí odhalil, že 58 % záměrů je umístěno právě na zcela či převážně volná prostranství. Celková plocha určená k novému záboru maloobchody se vyšplhala na 120 hektarů. Celkem 49 z plánovaných prodejen má vzniknout zcela na zelené louce. Kvůli velkoprodejnám však dochází nejen k záboru volné krajiny, ale taky k dalšímu rozrůstání měst. Celkově by v dalších letech mělo přibýt 72 hektarů tzv. sídelní kaše (z anglického urban sprawl), tedy území, kam se z měst přelévá zástavba.
Podle studie jsou na tom s umísťováním na nevyužívané pozemky nejlíp supermarkety. Těch by mělo vzniknout 14 a přibližně polovina z nich na už v současnosti zastavěných plochách. Velkoměsta jsou na tom v tomto případě lépe. Je to dáno tím, že jejich okraje jsou už zastavěné, a rovněž tím, že Praha, Brno a zejména Ostrava mají dostatek nevyužívaných ploch po bývalých továrnách nebo dalších provozech, na jejichž místě můžou nové stavby vyrůst.
Jenže většina nově plánovaných marketů by měla právě z důvodů nasycenosti trhu ve velkých městech vyrůst na okraji menších sídel. V případě obcí v kategorii 5–100 tisíc obyvatel vede vždy stavba na zelené louce dvoj- až trojnásobně nad využitím ploch už zastavěných. Téměř celá polovina záměrů požaduje zábor zemědělské půdy, a to i té nejvyšší kvality. Nejvíc budoucích chrámů konzumu má vyrůst na zemědělské půdě na Vysočině, v Plzeňském, Středočeském a Jihočeském kraji. V posledně jmenovaném kraji je na zemědělskou půdu umístěno dokonce 90 % stavebních záměrů. Celkem by velkoprodejny měly ukousnout 85,5 hektarů zemědělské půdy. „Nakupování ve velkém často dostává přednost i před chráněnými územími, významnými krajinnými prvky, biotopy chráněných živočichů nebo územními systémy ekologické stability,“ popisuje svá zjištění Jiří Koželouh. Kácení vzrostlých stromů a dřevin, jež vyžaduje povolení ze strany obce, je plánované při stavbě téměř 60 % obchodů. S ničením porostu mají problémy i supermarkety umísťované do městské zástavby, kde se kvůli prodejnám likvidují parky nebo vzrostlá zeleň, často jedna z mála zelených ploch v urbánní šedi. Podle studie je v 69 % případů stavba nových velkoprodejen v konfliktu s ochranou přírody. Největší problém je opět u hobby marketů a hypermarketů. Jedná se totiž o velké, začasto neprostupné areály, které vznikají především na zelené louce. Podle studie Nesehnutí bylo navíc celkem 20 nových velkoprodejen umístěno do záplavových území.
 |
||
| Přichází pokušení, které skoro nikdo nechce. Foto reklamního bilboardu inzerujícího otevření obchodního domu Carrefour Eden. | ||
| Ilustrační foto: Martin Mach/Ekolist.cz |
Jedním z důležitých faktorů pro výstavbu nové prodejny je napojení na silniční síť. To představuje velký problém zejména u obchodů u menších měst, které předpokládají zákazníky i ze širšího okolí. Prodejny na okraji měst zvyšují dopravní zátěž, což s sebou samozřejmě nese zhoršení kvality ovzduší a nárůst hluku. Podle průzkumu společností Incoma Research a GfK z roku 2007 víc než 60 % českých domácností používá pravidelně při nákupu potravin automobil. Mobilní zákazníci nejčastěji nakupují ve velkých hypermarketech, kde můžou koupit velké množství zboží. Podle tohoto průzkumu zákazníci-automobilisté, kteří dávají přednost především nízkým cenám, taky často nakupují v diskontních prodejnách.
Podle studie Nesehnutí by předpokládané navýšení intenzity dopravy mělo průměrně narůst o 16,5 %, u samotných diskontů o 15,8 %. Nejčastější nárůst dopravy se pohybuje v pásmu mezi 10 a 25 %, ale studie registruje i sedm případů stavby velkoprodejen, kdy by se měla intenzita zvýšit o víc než 50 %. Automobily zákazníků zabírají rovněž prostor v době, kdy jejich majitelé nakupují. V rámci záměrů se proto počítá s 22 000 parkovacími místy, 86 % z nich mají být povrchová parkoviště. K nim je potřeba přivést odbočky ze stávající silnice. Podle studie Nesehnutí tak u každé velkoprodejny vychází na jeden metr čtvereční prodejní plochy tři čtvereční metry komunikací.
„Výsledky výzkumu ukazují, že expanze velkých nákupních center v ČR zdaleka není u konce a že má smysl přijmout zákonné a územně-plánovací regulace nákupních řetězců. Volání po jejich regulaci už zaznívají i na celoevropské úrovni,“ shrnuje výsledky studie Milan Štefanec z Nesehnutí. Tady by se měly podle Nesehnutí starat především stát a samospráva, protože stanovují podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťují ochranu toho nezastavěného. V rámci jednotlivých měst a obcí by radnice mohly například určovat minimální podíl nových stavebních ploch pro maloobchod na nevyužívaných průmyslových plochách. Dalšími prioritami je podle Nesehnutí ochrana a rozvíjení městských center jako středu obchodu, služeb a místa, kde lidé žijí.
Podle architekta-urbanisty města Chebu Václava Zůny už ale současný systém územních plánů a další legislativy dává obcím dostatečně účinný nástroj k regulaci výstavby. „Jenže obce je nevyužívají a investoři jsou obvykle ve svém snažení úspěšní,“ řekl Ekolistu Václav Zůna. Podle něj jsou soukromé firmy schopné zastupitele obcí přesvědčit ekonomickými argumenty, navíc lidé obvykle sami prodejny na svém území chtějí. „Supermarkety chápou obce jako něco moderního a chtějí je mít ve svém okolí,“ říká Zůna. Podle jeho zkušeností prostě neexistuje tlak od místních lidí ani ze strany radnic na omezování výstavby velkoplošných obchodů.
Článek je převzat z tištěného Ekolistu 05/2008.
reklama
Unikátní satelitní snímky ukazují, jak města ukusují krajinu