Krize zasáhla trh s vytříděným odpadem
 |
|
|
V roce 2007 vytřídil každý obyvatel České republiky 31,79 kilogramu papíru, plastu, skla a nápojových kartonů.
|
|
| Foto: Jan Šatoplet/Ekolist.cz |
Pravidelné výlety k modrým, žlutým, zeleným nebo oranžovým kontejnerům pořádá čím dál víc obyvatel české kotliny. Podle zprávy o životním prostředí odevzdal v roce 2007 každý občan 48,72 kg komunálního odpadu k recyklaci. Z toho tvoří papír, plast, sklo a nápojové kartony 31,79 kg. Meziročně vzrostl objem vytříděného komunálního odpadu o 13,4 %. Podle firmy Eko-kom se rozšiřuje i síť nádob na separovaný odpad, v celé ČR jich je rozmístěno víc než 170 000. Nárůst recyklace v loňském roce zaznamenaly plasty, zejména PET lahve, kde míra recyklace dosáhla 60 %. Prodej druhotných surovin, vytříděného papíru nebo plastu byl taky až do poloviny loňského roku dobrým obchodem. Suroviny, které se neprodaly na území ČR, putovaly do ciziny, u plastu je cílovou stanicí zejména Čína, u papíru především Německo a Rakousko. Jenže na podzim se celý systém zasekl.
Podle České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) i podle oslovených odpadových firem došlo k razantnímu snížení prodejních cen a zároveň k omezení odbytových možností vytříděných druhotných surovin. Jak říká ředitel ČAOH Petr Měchura, sešlo se najednou několik negativních vlivů. Počátek odpadové krize vidí Měchura ve velkém poklesu poptávky v Číně, která je nejvýznamnějším světovým zpracovatelem druhotných surovin. K tomu se ale přidalo uzavírání zpracovatelských závodů, tedy papíren, zpracoven plastů, hutí a skláren v důsledku finanční krize, a to jak v ČR, tak v zahraničí. „Kolísání poptávky na trhu druhotných surovin není nic nového, ale v současné době došlo ke kumulaci tohoto poklesu u více komodit současně,“ doplňuje Šárka Nováková, mluvčí společnosti Eko-kom.
Nejhůř jdou podle odpadových firem na odbyt papír, plast a kovy. „Pokles zájmu odběratelů papíru i plastu jsme v roce 2008 zaznamenali, protože byl značný,“ říká Alexandra Kostřicová, tisková mluvčí společnosti .A.S.A. „V současné době se nejvíc potýkáme se slábnoucím trhem u sběrového papíru,“ přidává se Petr Kašpar z Pražských služeb. Podle ČAOH celkově klesá poptávka po papírenském zboží, zejména klesají náklady některých tištěných medií a s poklesem průmyslové výroby a snižováním maloobchodních tržeb se snižuje i výroba obalů. Trh se sběrovým papírem ročně produkuje víc než 700 000 tun, české papírny ale spotřebují jen 400 000 tun. Rozdíl se vyváží převážně do Německa, Rakouska a na Slovensko. Papírny z těchto států však hlásí omezení výroby. Podle ČAOH ukazují obchody uzavřené koncem roku 2008, že se dodávky sběrového papíru pro zpracovatele snížily o polovinu. „Kvůli nezájmu papíren se v průběhu prosince odbyt některých druhů papíru zcela zastavil,“ dodává Alexandra Kostřicová ze společnosti .A.S.A. Jde především o smíšený papír, odpady z obchodních domů, lepenku, noviny a časopisy.
To, co trápí firmy, je především pokles ceny. Cena nejfrekventovanějších druhů papíru (smíšený papír, vlnitá lepenka) se během roku 2008 snížila o 80–100 %. „U smíšeného papíru se v letních měsících roku 2008 výkupní cena pohybovala kolem 1400 Kč za tunu, v současné době je to zhruba 200 Kč za tunu,“ potvrzuje propad cen Petr Kašpar z Pražských služeb. To znamená, že některé druhy sběrového papíru papírny odebírají bez úhrady nebo dokonce i s příplatkem, tedy že sběrové firmy musejí za takový odpad papírnám platit. „V současné době realizujeme některé obchody za minusovou cenu, což se týká převážně lokálních odběratelů,“ potvrzuje Alexandra Kostřicová z firmy .A.S.A. Podle odhadů ČAOH to znamená, že v ČR je několik desítek tisíc tun neprodejného sběrového papíru, který se přes zimu v důsledku nedostatku skladovacích prostor navíc stane nerecyklovatelným. .A.S.A papír i plast skladuje a čeká, zda a v jaké výši se uskuteční odběr papíru koncovými odběrateli. Například společnost REMAT Jihlava, která patří do skupiny .A.S.A., odhaduje nárůst stavu zásob o 50 %. Pražským službám prý zatím postačují stávající skladové kapacity u jednotlivých třídících zařízeních.
Podobné problémy zažívají i plastové odpady. Mezi jednotlivými druhy plastů však existují rozdíly, například PET lahve (nápojové obaly) mají odbyt zajištěn, ale za ceny o 50–70 % nižší než před rokem. Stejná je situace i u kovů. Zatímco v létě se ceny kovového šrotu pohybovaly na úrovni 10 000 Kč za tunu, v říjnu klesly ke 3000 Kč za tunu. Podle ČAOH se to týká 4 milionů tun šrotu, z čehož asi 1,5 milionu tun jde na export.
 |
||
|
Nejhůř jdou podle odpadových firem na odbyt papír, plast a kovy. Třídící linka na papíru v Praze-Jinonicích.
|
||
| Foto: Filip Vonka/Ekolist.cz |
Nejde jen o to, že odpadové a svozové firmy málo vydělají, ale že současná situace může negativně ovlivnit systémy třídění odpadů ve městech a obcích. Podle Ivo Kropáčka z Hnutí Duha jsou tyto obavy na místě. Je prý potřeba si uvědomit, jak systém funguje. Obec vytřídí určitý počet tun nějaké suroviny a za každou tunu dostane od obalového průmyslu (Eko-kom) příspěvek za to, že za něj vytřídila část jím na trh uváděných obalů. Obec si ale často ke sběru odpadů najímá svozovou společnost, která od obce požaduje uhrazení odvozu směsných a tříděných odpadů. Svozové společnosti mají však nejen náklady, ale i příjmy, a to za odvoz vytříděných odpadů na dotřiďovací linku. Některé linky provozují i samy svozové firmy. „Teď došlo k tomu, že ceny za vytříděné suroviny někde poklesly až k nule. Svozové společnosti tedy přicházejí o příjmy za vytříděné suroviny a budou je zřejmě muset kompenzovat u obcí, takže jim zvýší ceny za odvoz tříděných odpadů,“ vysvětluje Ivo Kropáček.
Upozorňuje na to, že zatímco odvoz odpadů na skládku nebo do spalovny je čistou ztrátou ve výši cca 1500 Kč za tunu, za vytříděné suroviny byl dosud nějaký příjem. „Teď ale tento příjem klesá, někde až na nulu. Může se tedy stát, že po započtení dopravy vyjde někde levněji vytříděné suroviny odvézt přímo na skládku nebo do spalovny než k recyklaci,“ říká Ivo Kropáček. Hnutí Duha proto prosazuje, aby v novém zákoně o odpadech byly výrazně zvýšeny poplatky za skládkování odpadů a zavedeny poplatky i za spalování odpadů ve spalovnách komunálních odpadů. „Pokud by k tomu došlo, vyplatilo by se odpady třídit a recyklovat i v případě, že by ceny za vytříděné suroviny nebyly pouze nulové, ale i záporné. To proto, že za odvezení na skládku by se zaplatilo ještě mnohem víc než za vytříděné suroviny,“ tvrdí Kropáček. Jinak prý hrozí, že vytříděné odpady budou končit na skládkách a ve spalovnách a ztratí se tak čas, nadšení i prostředky, které byly vloženy do environmentální výchovy domácností a do jejich přesvědčování o výhodnosti třídění a recyklace.
„Co se s vytříděnými odpady dál děje, je věcí jednotlivých svozových firem a recyklačních linek,“ říká Jarmila Krebsová z ministerstva životního prostředí (MŽP). Podle ní záleží na tom, jaké mají možnosti uskladnění a smluvní kontrakty se svými odběrateli. V každém případě prý s odpadem musejí zacházet v souladu se zákonem. „Ekonomické výkyvy cen běžně řeší průmysl, který je za vytřídění příslušného množství různých druhů obalů ze zákona odpovědný,“ dodává Krebsová. Podle ní ale dlouhodobé zlepšení odbytu na evropském trhu nezajistí kroky jednoho státu, ale výhradně změny na úrovni EU. Otázka obchodu s druhotnými surovinami je tedy i tématem českého předsednictví a bude i tématem březnového zasedání Rady EU. Jednou z cest, jak trh oživit, je i možnost zařadit environmentálně šetrné výrobky a služby do snížené sazby DPH. Právě o tomto konkrétním řešení budou evropští ministři v březnu v Bruselu hovořit. Pokud dojde k dohodě v rámci EU, bude moci ministerstvo financí předložit návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty. „MŽP pochopitelně bude takový postup silně podporovat,“ říká Krebsová. Pomocí by měla být komparativní výhoda pro druhotné suroviny oproti surovinám primárním, což by byl významný dlouhodobý ekonomický impuls pro celý recyklační průmysl nejen v ČR, ale i v celoevropském měřítku, slibuje ministerstvo. „I když čerstvé optimistické zprávy sdělují, že například v Británii se recyklační trh už z nejhoršího začíná vzpamatovávat, přesto si myslíme, že z důvodu předcházení obdobným situacím by takováto podpora byla nezbytným přínosem,“ uzavírá Jarmila Krebsová.
Společnost Eko-kom, která je ze zákona odpovědná za využití a recyklaci obalové složky komunálních odpadů, nabízí skromnější řešení. „Od začátku roku jsme zvýšili odměny pro obce za sběr využitelných odpadů, a to zejména u papíru a plastů,“ vysvětluje Šárka Nováková, mluvčí firmy. Podporu má i úprava odpadů na druhotnou surovinu na dotřiďovacích linkách. „Řešení vidíme zejména v kvalitnějším dotřiďování odpadů na třídicích linkách, které umožňuje produkovat surovinu vyšší kvality. Pro takto vytříděnou surovinu je možné najít v průmyslu uplatnění, a to navzdory recesi,“ nabízí recept Šárka Nováková.
reklama
Konference: Spalovat odpady je ekologické a obce na tom vydělají