https://ekolist.cz/cz/fotobanka/zivocichove/hmyz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

fotobankaživočichové

hmyz

Podgalerie

Fotografie

Mravenec lesní (Formica rufa)
Co je edafon? - Mravenec lesní (Formica rufa) staví na okrajích lesů, na pasekách a u lesních cest svá nápadná kupovitá hnízda, která dosahují často značných rozměrů. Převážná část hnízda je však ukryta pod zemí, kde ho tvoří spleť chodbiček a komůrek sloužících k vychovávání nových generací. Mravenec lesní vytváří dva odlišné typy společenství, monogynní, s jedinou královnou, a polygynní, s větším počtem královen. Polygynní mraveniště vynikají větší stálostí a mohou na jednom stanovišti přetrvat i více než 40 let. Mravenci jsou všežraví a svou potravu shánějí především na povrchu. Za kořist jim slouží různé druhy hmyzu a jeho larev, olejnatá semena, ale i medovice vylučovaná mšicemi a červci. Podzemní části hnízda jim slouží především k bezpečnému přečkání zimního období a zasahuje mnohdy až do hloubky okolo 2 m. Aktivita mravenců začíná záhy na jaře, kdy se v prvních slunečních paprscích objevují na povrchu mraveniště celé shluky dělnic, které akumulují sluneční teplo a postupně pak vyhřívají vnitřek mraveniště. Teprve pak začnou probíhat nutné opravy hnízda, které během zimy vždy utrpí nějaké škody. Z našich živočichů jsou poškozováním mravenišť proslulé zejména žluny a divoká prasata, pro které mravenci představují chutné sousto. Svou stavební činností mravenci významně provzdušňují a obohacují jinak chudé lesní půdy.
Mravenec lesní (Formica rufa)
Žížala obecná
Co je edafon? - Žížala obecná (Lumbricus terrestris) je jedním z našich nejhojnějších zástupců žížal, nazývaných také dešťovky. Celkem jich bylo na území České republiky zatím objeveno 52 druhů a poddruhů. Na povrchu půdy lze žížaly pozorovat zejména po silnějším dešti, kdy jsou jejich chodbičky zatopeny vodou a pod zemí by jim hrozilo utopení. Jinak se prozradí hlavně hromádkami trusu, které ukládají během noci na povrch půdy. Za teplých letních nocí můžeme někdy pozorovat, jak se žížaly páří. Vzhledem k tomu, že jsou hermafroditi, mají páření poněkud usnadněné, protože odpadá vyhledávání jedince opačného pohlaví a k páření může dojít mezi libovolnými dvěma jedinci. Při kopulaci si vyměňují sperma a ukládají je do chámových schránek, odkud je pak čerpají k oplození dozrávajících vajíček. Zralé vajíčko je vtlačeno do kokonu, který se vytvoří na opasku a peristaltickými pohyby svaloviny je posunován k hlavě. Dochází k tomu v okamžiku, kdy kokon přechází 14. článek, na kterém je vývod vejcovodu. Při dalším pohybu kokonu je vajíčko oplozeno spermiemi vytlačenými ze semenných schránek. Po svlečení kokonu z těla žížaly se jeho konce uzavřou. Kokon žížaly obecné obsahuje pouze jedno vajíčko, ze kterého se přibližně po třech týdnech líhne mladá žížala, která je až na nepatrné rozměry a nepřítomnost pohlavních orgánů podobná dospělým. Pokud během svého života nenarazí na nějakého predátora či parazita, může se dožít až 6 let.
Žížala obecná
1 | 2 | 3 | 4 | .. | 9 | »

Vyhledávání ve fotografiích

Hledaný text:  
Autor:
Datum: až  

Kategorie

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist