https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/nepristupna-sibir-ztraci-svou-mrazivost.az-z-toho-mrazi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nepřístupná Sibiř ztrácí svou mrazivost. Až z toho mrazí

4.12.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm
Snímek Na tenkém ledě zavede diváka na Sibiř. Tam mu chladným popisem představí jevy, které hýbou tamním světem posledních pár desetiletí. Film se zaměřil na jedny z největších problémů, které se dějí za pomyslnými zavřenými ruskými dveřmi. Dokument během 51 minut ukazuje různé úhly pohledu na to, jak se Sibiř za posledních několik let proměnila.
 
,,Tající permafrost, to je zvuk klimatické změny,‘‘ uvádí vypravěč do příběhu. Rozmrzající permafrost vytváří zcela nový kráterovitý reliéf krajiny. Na povrch doslova vyplouvají organismy staré i více než 30 000 let, na které není připravena lidská společnost ani planeta. Objevují se nové skupiny starobylých virů, o jejichž dopadech víme zatím jen velmi málo. Další hrozbu představují obrovské podzemní zásoby metanu a oxidu uhličitého, nejvýznamnějších skleníkových plynů.

Tající permafrost, to je zvuk klimatické změny.
Tající permafrost, to je zvuk klimatické změny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm

Druhá sekvence příběhů představuje situaci ve vesničce arktických nomádů. Bez bližšího povšimnutí veřejnosti je právě zde klimatická změna velice dobře vidět. Místní obyvatelé jen sotva stačí přihlížet, jak se jejich domovina proměňuje v nehostinný kraj. Pouť lidí za zajištěním potravy pro velká stáda sobů komplikuje změna teplot, kvůli které nejsou schopni překročit včas zamrzlé vodní toky. Vyhladovělí sobi i lidé jsou nuceni o měsíc posunout své cesty, aby mohli bezpečně překročit koryta.

Vyhladovělí ovšem nejsou jen sobi. Lední medvědi mají kvůli tání velkých ledových ploch zmenšené území pro lov. Ten jim znesnadňují i nové návyky ptáků, jejichž vejce si medvědi zvykli pojídat. Racci polární změnili polohu svých hnízd a medvědi nyní těžce hledají hnízda při zemi. Jejich novým stanovištěm se totiž staly střechy opuštěných lidských observatoří. Pro jejich nedosažitelnost se medvědi snaží objevit nové způsoby výživy. Zmatené a hladové šelmy se vydávají na dlouhou honbu za potravou, která je někdy přivede až do okolí měst. Kolemjdoucí se s medvědem v pozadí pobaveně fotí.

Vyhladovělí sobi hledají potravu na místech, kam je zavedou vyhladovělí lidé.
Vyhladovělí sobi hledají potravu na místech, kam je zavedou vyhladovělí lidé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm

Vysoké teploty, mírnější zimy a nízké množství srážek ovlivňují přirozený chod krajiny. Sibiřské veletoky, jako je např. Oleňok, vysychají. Místní i vědci se bojí možné desertifikace, která by měla nedozírné následky pro celou Sibiř. Kvůli úbytku vláhy se také v tajgách častěji objevují obrovské lesní požáry, které každoročně zvětšují svůj rozsah a dopad nejen na Sibiřské oblasti, ale na celý svět.

Režisér Henry M. Mix má s natáčením ruské divočiny již bohaté zkušenosti, proto se i zde objevují fascinující záběry a surovost Sibiře, které jsou prokládány nejen rozhovory s vědci, ale také reportážemi s domorodými obyvateli. Spoluautor Boas Schwarz propojuje dronové záběry s bližšími kamerovými snímky unikátní přírody.

Snímek Na tenkém ledě, který vás zavede na ruskou Sibiř. Dokument zvítězil v kategorii Středoevropské filmy.
Snímek Na tenkém ledě, který vás zavede na ruskou Sibiř. Dokument zvítězil v kategorii Středoevropské filmy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ekofilm

Klimatická změna a úbytek zalednění na některých sibiřských místech umožnila režisérům natáčet i na místech, ke kterým nebylo možné se dříve dostat. Celým příběhem provází vypravěč Dan Wesker. Zřejmě i díky jeho bohatému komentáři se v dokumentu téměř nevyskytuje hudba. Absence výrazné hudby nás proto více přitahuje k přírodě, a ještě umocňuje filmový zážitek.

Tak jako se Sibiř skládá z různých typů krajin, je i dokument poskládán z rozličných očitých svědectví. Propojení jednotlivých problematik se může zdát nejdříve jako velmi nesystematické a pro diváka je lehce obtížné sledovat na jaké místo a do jakého děje se právě přesunul, přestože geografický pohyb se nám režiséři rozhodli znázornit modelem Země.

Po shlédnutí celého filmu ale jednotlivé dílky vytvoří celkový obraz Sibiře v průběhu klimatické změny.

Dokument Na tenkém ledě získal na 46. MFF EKOFILM cenu v kategorii Středoevropské filmy. Snímek budete moci shlédnout 4.-7. prosince 2020 online.
reklama

foto - Přibylová Adéla
Adéla Přibylová
Autorka je studentkou Katedry environmentálních studií FSS MU.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lenka Kuchařová

4.12.2020 15:06
Není co dodat...Když si ke všem těmto iformacím o katastrofách,které na přírodě páchá Homo Sapiens (člověk moudrý?),celosvětové šílenství kolem Covid 19,tak je celkem jasné,že se lidstvo vyhubí samo.Žádné apokalyptické scénáře k tomu ani nepotřebujeme.
Odpovědět
ig

4.12.2020 23:32 Reaguje na Lenka Kuchařová
Rok 2050. Lidstvo sice ještě nevyhynulo, ale nemá k tomu daleko. Pustou krajinou se plouží osamělá tlupa lidí, bez nepřátel ale také bez potravy. Tlupou projede záchvěv radosti - našli mrtvého soba, ještě ne moc zkaženého. Uvaříme si ho, volá sociální antropolog, aniž by tušil v čem. Ano, ano, křičí humanitní environmentalista. Musíme rozdělat oheň, navrhuje politoložka a tříská o sebe dvěma kusy dřeva ve snaze vykřesat jiskru. Dřevo ne, vždycky když jsme si vařili veganské latté, muselo se otočit takovým knoflíkem, míní vývojová psycholožka a nazdařbůh kroutí suchými větvemi, které se povalují všude kolem. Třeba je vevnitř upečený, vždycky to tak bývalo, doufá genderový sociolog a hledá mašličku s nápisem TEAR HERE.
Další skupina odsouzená k smrti hladem... Již nezbývá naděje.
Odpovědět

Jirka Černý

5.12.2020 17:17 Reaguje na
Docela vtipná představa.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.12.2020 20:04 Reaguje na
Nedal bych za to ani zlámanou grešli, že se ta popsaná scéna může v budoucnu skutečně stát, zvláště bude-li se pokračovat ve stávajících vzdělávacích prioritách.
Odpovědět
Hu

Hunter

8.12.2020 13:55 Reaguje na
Přesně tak bych to viděl, možná už v roce 2040 :-).
Odpovědět
va

vaber

5.12.2020 09:55
někdo je pesimista ,někdo optimista, kdo má víc rozumu
pro vše přijde někdy konec ,pro živé organizmy je to smrt , někdo žije tak, že se zničí ještě mladý ,někdo je velice opatrný,
jak žije společnost dnešních lidí?
včera jsem viděl v televizi obrovskou skládku odpadu v Africe , totálně otrávená krajina, odpad navezený ze zemí světa ,které se chlubí svým pořádkem a čistotou ,bohaté země,
člově se někam žene ,ale kam
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.12.2020 15:42
Rychlost změny od ukončení posledního zalednění před 11 000 lety je vysoká. Jen kolik pevniny zmizelo pod hladinou, která stoupla o 150 m? Kolik cest, kterými putovala zvěř, bylo zatopeno mořem? Žádná stabilita klimatu neexistovala. Rychlost změn během Mladšího Dryasu byla mnohem vyšší než to, co zažíváme dnes.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2020 17:32 Reaguje na Richard Vacek
Možná stejná, ale byla způsobena sérií silných impaktních událostí a brzy se situace stabilizovala. A ta rychlost ústupu doby ledové byla asi 50x pomalejší, než je za poslední století, tj. 100x pomalejší než za posledních 20 let.
Odpovědět

Jirka Černý

5.12.2020 17:25
Mně to docela se..e, ještě jsem chtěl dát transsibiřskou magistrátu. Jinak není co řešit, lidstvo se řítí do záhuby ať se děje co chce a ekologie je
jen snaha vydělat na iluzi že s tím jde něco dělat. Ale ekologové můžou být v klidu, planeta, příroda a snad i lidé to nakonec přežijí, příroda to zařídí sama a ona to umí dobře, jen se nám to nebude moc líbit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.12.2020 17:34 Reaguje na Jirka Černý
Šancer ale stále je, je nesmysl ji nevyužít, člověk je extrémně chytrý tvor, ovšem nesmí být ropák.
Odpovědět

Jirka Černý

5.12.2020 22:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Může být třeba ropák to je úplně jedno, děti koukají na pohádku a tam mýval říká něco ve smyslu že pro lidi dost není nikdy dost a to naprosto přesně vystihuje celý tenhle problém.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2020 14:34 Reaguje na Jirka Černý
Pokud člověk nepochopí, že už má dost dnes, nebude mít nic.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.12.2020 07:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Hezky řečeno...
Odpovědět
MG

Milan G

6.12.2020 18:48
Tak jsem ten film skouknul. Profesionálně uděláno. Alarmisticky, holt Němci.

Jen tak mimochodem, ten lední medvěd u Norilska byla medvědice a Rusové ji zachránili. Datumově to musel autor filmu vědět, proč nám to nesdělil ví jen on.
Odpovědět
MG

Milan G

6.12.2020 18:49 Reaguje na Milan G
Nějak se mi nezobrazil odkaz, tak ještě jednou. Bylo to tady na Ekolistu https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vycerpana-ledni-medvedice-z-norilska-se-ma-zotavit-v-zoo
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.12.2020 19:10
Bohužel počet lidí na Zemi vzrůstá, každý se chce mít dobře a je mu
jedno za jakou cenu. Pak je tu skupina, která to chce zastavit za cenu
sebezničení a destrukce ekonomiky. Je otázkou co má smysl a co ne. Já
na to již nechci odpovídat a je to pro autorku a její spolužáky. Je
možno zabránit podobnému vývoji sebedestrukcí a přihlížením, jak se
pouze "špinavá" produkce přesouvá jinam? Není pokrytecké odtamtud
navážet hotové zboží a hrát si na ty lepší a odpad jim vracet? Co
tak si nalít čistého vína, že je to hloupost? Užijte si lidičky života, pokud tu ještě je, protože to není zvratitelné ani tím sebemrskačstvím.
Buď se zastaví vzrůstání lidské populace a nebo dojde ke katastrofě
se zánikem života. Jiná alternativa tu není a nebude. Zní to tvrdě,
ale on takový už život je. I zvíře, když se přemnoží a sežere všechnu
potravu, tak vyhyne hlady. No a lidé se budou množit tak dlouho,
dokud budou moci vyčerpávat Zemi až k bodu nula. Pokud se bude moci
část lidí nové situaci přizpůsobit, tak přežijí i to oteplení a zbytek
bohužel nepřežije. Země není nafukovací a zdroje nevyčerpatelné.
Takový je život na Zemi se svými začátky a konci z pohledu člověka.
Z hlediska planety jsme pouhou epizodou a Země tu bude i bez lidí,
jako je dnes bez dinosaurů a jiných vyhynulých zvířat a rostlin.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

7.12.2020 20:10
On ten permafrost nebyl vždycky zmrzlý, takže nebude na tom nic divného, když zase roztaje.
Nic netrvá věčně, ani ta zmrzlost permafrostu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.12.2020 21:55 Reaguje na Jiří Daneš
V současné době máme nejvíc CO2 v atmosféře za posledních 23 miliónů let. Václav Cílek.
V permafrostu je uloženo zhruba tolik CO2, jak v celé atmosféře.
Pokud by se dostal ven, nastane tu klima asi jak ve druhohorách, kde by člověk bez skafandru asi těžko přežil.
Odpovědět
ig

7.12.2020 23:04 Reaguje na Pavel Hanzl
"Nepropadejte panice". Douglas Adams.

Ten CO2 se v permafrostu odněkud vzal - a nepřilezl tam po zemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2020 14:32 Reaguje na
Před nějakými 700? milióny let měla moře asi +60°C, byla zcela bez života a ve vzduchu bylo x násobně více CO2. Prostě pohoda, příroda si vždycky poradí.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.12.2020 16:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Silne pochybujem to ste si vymyslel. Zato v v ordovicu pred 300 mil. rokov bolo rozsiahle tzv. Saharské zaľadnenie pri 20 násobnom obsahu CO2. Hladina morí klesla o 100 m a ľadovce pokryli značnú časť pevniny. Je fakt že vtedy bola sahara niekde pri Antarktíde, ale bola to klasická veľká doba ľadová. Ale vám je to zbytočné vysvetlovať, pretože nabudúce zase napíšete rovnakú blbosť.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2020 07:32 Reaguje na Vladimir Mertan
Nemáte pocit, že za 400 miliónů let se něco může fakt změnit?
Odpovědět
MG

Milan G

8.12.2020 10:37 Reaguje na Pavel Hanzl
To tvrzení Cílka je podloženo nějakým měřením, důkazy nebo podobně?
Na množství CO2 v permafrostu ve vztahu k atmosféře máte opět nějaký důkaz nebo měření, něco čím byste dokázal svoje slova.

A přesně jak říká p.Daneš, permafrost nebyl vždy zmrzlý a nic netrvá věčně.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.12.2020 14:28 Reaguje na Milan G
Jistě, vše je jasně doloženo, určitě znáte pana Cílka. Ten permafrost se začal vytvářet právě před těmi milióny let a v dobách meziledových ho bývalo měné (jako dnes) a v ledových přibýval.
Odpovědět
MG

Milan G

8.12.2020 23:39 Reaguje na Pavel Hanzl
No právěže vím co je Cílek zač, proto se ptám. Tak ještě jednou, máte nějaký důkaz na to co tady tvrdíte?
Musím vás upozornit, že vaše formulace...jistě, vše je jasně doloženo není důkaz.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2020 07:33 Reaguje na Milan G
"Současnost tak s vysokou pravděpodobností představuje období s nejvyššími koncentracemi oxidu uhličitého za posledních 23 miliónů let."
Václav Cílek Vesmír 9/2020
Odpovědět
MG

Milan G

9.12.2020 21:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale to je jeho domněnka, hypotéza a to je všechno. Hypotéza neznamená ještě, že je to pravda. Tu musí dokázat a to neudělal.

Tak znova, máte nějaký jiný důkaz?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

11.12.2020 11:41 Reaguje na Milan G
Adresujte to panu Cílkovi, rád vám zdroj informací předá.
Odpovědět
MG

Milan G

11.12.2020 17:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak přestaňte lhát, jste normální demagog, která kličkuje jako zajíc.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

13.12.2020 09:02 Reaguje na Milan G
Člověče nešťastná, kdo je tady demagog? Já sem dám citaci známého a váženého klimatologa i se zdrojem a vy plácáte něco o kličkování a demagogiích. Najděte si ten Vesmír a napište panu Cílkovi, kde k tomu přišel a nese.te nás tady.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.12.2020 16:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Vysvetlenie od prof. Kutílka - "Jestliže se bilancuje obsah CO2 v ovzduší, bylo by na místě uvést, že největším producentem je půda. Do ovzduší se o řád více CO2 dostává z půdy než ze spalovaných fosilních paliv. Je pravděpodobné, že příčinou jsou dalekosáhlé změny v užití půdního fondu. Půda patří také k významným konzumentům CO2 z ovzduší a opět tato funkce závisí na užití půdního fondu." To znamená že všetka pôda na zemi môže byť producentom, alebo pohlcovačom CO2. https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-3/koncentrace-co-2-ovzdusi.html
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.12.2020 07:58 Reaguje na Vladimir Mertan
Jistě, jenže půdní uhlík je stále součástí koloběhu, ten skleníkový efekt nezpůsobuje. Teda přesně: způsobuje, ale ne změnu skleníkového efektu. A ta je způsobena uhlíkem fosilním, který se dodává do atmosféry navíc. A to pouze spalováním fosilních paliv v množství produkující 40 miliard tun CO2 ROČNĚ. Právě uhlík je používán jako indikátor stáří organických materiálů dle poločasu rozpadu jeho radioaktivního izotopu, což se prokázalo i ve vzduchu. To množství odpovídá zhruba tomu, co jsme už spálili.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

11.12.2020 11:28
A přitom by stačilo zastavit kácení pralesů na všech kontinentech, které tento úbytek srážek způsobuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2020 17:36 Reaguje na Kamil Krabice
Tak to ropákům vysvětlete.
Odpovědět
li

9.1.2021 10:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Co mají podle vás ropáci s kácením pralesů?Jezdíme snad na dřevoplyn?
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

11.12.2020 16:56
Sibir je velika, ohromna... ale spravny alarmisticky film resp. upoutavka na nej na ekolistu si samozrejme vystaci s neklikanosobymi ukazkami jedne a te same pozoruhodnosti - erozniho krateru Batagajka https://earthobservatory.nasa.gov/images/90104/batagaika-crater-expands
(je to fakt zajimavy utvar, na svem blogu - uplne dole na strance https://laengsfelds.blogspot.com/2020/06/20200701.html - jsem si pred casem shromazdil vice fotografii tohoto zajimaveho utvaru, existujiciho jiz 60 let)
Jeste k tomu straseni suchem, ktere v clanku je tez samozrejme pritomno (mocalovite Jakutsko ma ve sve "klimaticke norme" srazky mensi, nez severni Sahara) dodejme, ze napr. uplny sever Sibire - Tajmyr a specialne plosina Putorana pobliz Norilska - mely letos zacatkem zimy zcela mimoradne silne srazky takze na predmesti Norilska lezi ted asi metr snehu. Na jindy suchou Sibir zcela nevidane mnozstvi :)


The crater formation first started after a large chunk of forest was cleared nearby in the 1960s. Because the ground was no longer shaded in the warm, summer months, it heated up more rapidly than it had in the past, eventually causing the permafrost to melt and the ground to collapse. Major flooding in 2008 made the melting even worse, and contributed to the size of the crater. A study published in February 2017 in the journal Quaternary Research has shown that the layers exposed by the crater could now reveal 200,000 years of climate data. That's in addition to the preserved remains of long-buried forests, ancient pollen samples, and even the frozen remains of a musk ox, mammoth, and a 4,400-year-old horse
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist