Nová kniha o ochraně lesa přináší klíčové poznatky, jak předcházet vzniku plošných kůrovcových kalamit
15.4.2026
Zdroj | Nakladatelství Lesnická práce
Hlavní příčinou plošné kůrovcové kalamity v období 2015-2023 byly extrémní sucha a nadprůměrné teploty jako projevy klimatické změny. V tomto období odumřelo zhruba 20 % smrků a kalamita za sebou zanechala ekonomické škody v řádech desítek miliard korun. Kůrovcová kalamita se stala impulzem pro vznik odborné publikace přinášející nové, provozně vyzkoušené poznatky a zkušenosti, jak podobným kalamitám v lesích předejít, nebo alespoň zmírnit jejich negativní dopady.
Kniha s názvem „Ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým – jak předejít kalamitě“ autorů Ladislava Půlpána a Petra Doležala shrnuje nejnovější vědecké poznatky i praktické zkušenosti z krizových let. Publikace je koncipována především jako praktická příručka, která se zaměřuje na bionomii lýkožrouta smrkového a ověřené postupy v ochraně lesa. Na rozdíl od čistě teoretických textů nabízí konkrétní návody a postupy vzniklé analýzami dat a jejich ověřováním v praxi během vrcholící kalamity.
Spoluautor knihy Ladislav Půlpán, analytik ochrany lesa z Lesů ČR říká: „V průběhu kalamity se nám podařilo získat řadu poznatků, které zásadním způsobem změnily pohled na to, jak v ochraně lesa před lýkožroutem smrkovým postupovat. Tyto poznatky kniha shrnuje. Snažili jsme se členit kapitoly tak, aby si každý mohl rychle najít odpovědi na tu část ochrany lesa, kterou zrovna řeší.“ Text je pro názornost doplněn mnoha autentickými fotografiemi napadení stromů, požerků v kůře, různých typů obranných opatření, způsobů asanace napadeného dříví, ale i unikátními fotografiemi pitev kůrovců.
Petr Doležal z Biologického centra AV ČR a Lesní ochranné služby do knihy vnesl poznatky o dříve opomíjených částech životního cyklu kůrovců, jako je diapauza a přezimování nebo vznik sesterských generací. Podle něj je pochopení právě těchto procesů klíčové pro efektivní ochranu lesa. „Likvidace a ekonomické dopady kalamity jsou velmi nákladné, daleko nákladnější než prevence,“ zdůrazňuje Petr Doležal.
Autoři věří, že z krize minulých let je možné vyjít silnější a lépe připravený.
Publikaci s názvem „Ochrana lesa před lýkožroutem smrkovým – jak předejít kalamitě“ autorů Ladislava Půlpána a Petra Doležala vydává nakladatelství Lesnická práce. Kniha vyšla díky podpoře těchto organizací: Lesy ČR, s.p., VLS ČR, s.p., L.E.S. CR spol. s r.o., FYTOFARM CZ s.r.o, Syngenta Czech s.r.o., Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, a PEFC ČR
reklama
Jan Příhoda Autor je šéfredaktorem časopisu Lesnická práce a serveru Silvarium.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Pro p. Zvářala: Problémem a ostudou je to, že ve strachu z ideologií ze sekundárního! škůdce lesů udělali škůdce primárního. Také je bláhové bojovat počasím a pryskyřicí stromů proti stavům, které dříve platily za kalamitní, ale dnes jsou ve zbytcích lesů běžné. Strom usmolí 6 kůrovců, ale ne dnes běžných tisickrát více. Pak sucho nebo vlhko, teplo jsou podružné faktory.
@Podívala jsem se dnes na web silvarium a on tam článek o kontrole kůrovce v NP Bavorský les podle zákona, tedy něco, co čeští zločinci zákonem naopak zakázali.
Odpovědět
No, oni sice ještě někde zasahují, ale hrdě se hlásí ke svým 75 % bezzásahového území a zvětšení rozlohy národního parku (o 600 ha).
https://plzenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/9091-narodni-park-bavorsky-les-se-zvetsuje-o-600-hektaru-profitovat-z-toho-budou-i-lide-rika-nemecky-ministr.html
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/mezinarodni-ochrana-prirody/narodni-park-bavorsky-les/
Odpovědět
Pořád je to malé kontrolovatelné území oproti Šumavě. NP Bavorský les se dávno podílí na monitoringu kůrovců, aby nezičili jak horské smrčiny (prý pro kůrovce nezajímavé, ale jsou pryč) tak soukromé majetky v okolí. Přesto, že letošní počty kůrovce jsou nízké, stojí od začátku dubna na okrajích přírodní zóny asi 30 pastí, jsou předem nachystané smlouvy s dřevaři na kácení, odkornění, a s pilami. Mimo park se používají pesticidy.
Jednoduché, žádná věda, tohle je hospodaření a úcta, a ne ochrany škůdců a nasledné nutné lži.
Odpovědět
NP Bavorský les se dávno podílí na monitoringu kůrovců, aby nezičili jak horské smrčiny - a když jim ten monitoring ukáže, že je kůrovce moc, tak co v těch horských smrčinách udělají....no nic! protože je to území bezzásahové.....
... na okrajích přírodní zóny asi 30 pastí, jsou předem nachystané smlouvy s dřevaři na kácení, odkornění, a s pilami. Mimo park se používají pesticidy....a u nás v ČR se tohle nedělá???? To jsem nevěděl.........
Odpovědět
1. To je váš názor, že neudělají nic. Důvody mohou být klimatické, vodozádržné. Monitoring a kontrola neskončí, vsadím se.
2. Ano, v hosp. lese. Našla jsem vám konkrétní informace o lese v okolí střežené 1. zóny BL, kde nic není ponecháno náhodě. Smíte také být konkrétní, kolik kůrovcových pastí je na hranici pouštní, pardon, první zóny NPŠ?
Odpovědět
Žádná poušť tam neexistuje. Měla byste si nastudovat definici pouště. A vůbec....vy byste měla začít studovat raději znovu od první třídy....
Odpovědět
Radši ne, mě by dnešní ZŠ zkazila. O lapačích v NPŠ jste pomlčel, jsou .. nejsou .. nevíte .. je to tajné ..
Odpovědět
Hm.Blokoval jste Šumavu, chráníte škůdce, kde berete odvahu trolit u článku o chraně lesa a vysmívat se. Je to ostudné, chucpe. Sebereflexi neočekávám, tím končím v diskuzi.
Odpovědět
|
|