Globální změna. Cesta ze světového chaosu do budoucnosti.

IPotčeba technických inovací a informovanosti - 17. 2. 2012 - Společnost pro Evropu

Česká politická elita řídila po sametové revoluci naši republiku v představě, že síla trhu řeší i problémy budoucnosti. Ideologie české vyjímečnosti bránila potřebnému otevření Evropě a světu, postupnému přílivu zahraničního kapitálu a tím i technickým inovacím. Privatizací, probíhající v nedokonalém právním prostředí a při vytvoření kapitálových skupin nejasného propojení i dosahu, přešla řada i tradičních i tradičních podniků, z části, do rukou hazardérů, postkomunistů i Rusů. Řada výzkumných či vývojových pracovišť i velké projekční ústavy, schopné konkurovat i globálně, byly rozpuštěny. Oslabil se tím i inovační potenciál průmyslové výroby. Vzdálilo to Českou republiku od udržitelného rozvoje, jak konstatovala v roce 2009 i Situační zpráva RVUR - Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Republika se octla až na 36. místě světového žebříčku konkurence-schopnosti. Zaostáváme technologicky i nadměrnou energetickou náročností výroby, více než dvojnásobnou ve srovnání se Západní Evropou. Český průmysl, energetika, doprava atd. produkují za současné situace na obyvatele větší množství ekvivalentu CO2 než Rusko, jehož rozloha je dvousetnásobná a na obyvatele téměř tolik CO2 a jen desetinu hrubého domácího produktu HDP na hlavu při srovnání s USA. Ohromně (více než čtyřnásobné) energetické rezervy se nevyužívají. Komise, vedená členem akademie věd prof. Pačesem zjistila, že roční potřebu energie ČR lze snížit o 175 petajoulů a od tí doby se nestalo nic. Nedošlo ani ke změně státná energetické koncepce z roku 2004. Evropská unie připravuje směrnici pro zvýšení energetické účinnosti, podle níž budou dodavatelé energie povinni zajišťovat snížení energetické spotřeby svých zákazníků o 1,5 procenta ročně. Rozšíření Temelína se stalo zbytečnou investicí do nebezpečné a zastaralé technonologie. To zatím nebere na vědomí téměř nikdo.

Svět spěje ke třetí průmyslové revoluci. Populační boom v rozvojových zemích, ubývající surovinová základna a klimatická změna se staly výzvou světového hospodářství i globální politiky. Zvýšení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře intenzifikované v uplynulých dvou stoletích lidskou činností, zejména spalováním fosilních paliv a změnami užívání půdy, přispívá k současné změně klimatu. Světoví představitelé považují zvýšení průměrné teploty atmosféry o 2oC jako limitní, jehož překročení by mělo nevratné negativní následky na rozvoj lidstva a hospodářskou situaci. V rámci globálního trendu, podníceném OSN i EU podle principu předběžné opatrnosti a na základě doporučení světové klimatické rady IPCC, prosazují odpovědní politici a manažeři inovační technogie pro úsporné hospodaření, plné využití obnovitelných energií, zastavení odlesňování atd s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje a sociálního smíru. Evropa i Amerika jsou však oslabeny krizí kapitalismu i eurokrizí a nuceny řešit aktuální problémy.

Snížení energetické náročnosti průmyslové výroby i sídlení je nezbytným předpokladem dosažení hospodárnosti i u nás. Tuto cestu nastoupily nejen západní státy, ale i Čína, jejíž vláda právě zastavila provoz více než dvou tisíc cementáren, ocelářských, papírenských a dalších podniků 18 průmyslových odvětví, neodpovídajících novodobým požadavkům hospodárnosti. Ministerstvo životního prostředí sousedního Německa usiluje o to, aby tam podíl jaderné energie v roce 2020 poklesl na 8%, a 38,6% kryly obnovitelné zdroje, a ty pak v roce 2050 zajistily plných 100% potřeb elektrické energie.

Naše vlády zatím činily pouze nevýznamná opatření v tomto směru. Podpora využívání sluneční energie nebylo správně řízena a skončila fiaskem, který rozvoj obnovitelných energií u nás zpomalil. Pokrok zajišťují pčedevším soukromé iniciativy zahraničních společností , jako je e.on, a úsilí malách podnikatelů či dokonce soukroníků. Naše budoucnost však závisí na přijetí uvedeného principu předběžné opatrnosti a podporu důsledného provádění technických inovací především českou vládou, průmyslem, energetikou, dopravou, lesnictvím i zemědělstvím. Na uskutečnění opatření, propagovaných a požadovaných OSN i EU. Informované inteligentní obyvatelstvo by to mělo prosadit. Soustavná mediální a pedagogická prezentace těchto globálních problémů v mediích by vychovala občany k evropskému a světovému občanství, k pocitu odpovědnosti za vznikající situaci. I media však v tomto směru selhávají, propagaci technických inovací se věnují málo a nesoustavně.

Společnost pro Evropu