https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/ambiciozni-ekologicky-projekt-velke-zelene-zdi-v-africe-stagnuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ambiciózní ekologický projekt Velké zelené zdi v Africe stagnuje

14.9.2020 01:45 | ADDIS ABEBA (ČTK)
Dosažené výsledky se napříč jednotlivými státy zatím diametrálně liší. Etiopie, která se zalesňováním začala dříve než ostatní země regionu, je zatím v čele. Zvládla zasadit již 5,5 miliardy semenáčků, čímž vytvořila 151 000 hektarů nového lesa a 792 000 hektarů teras.
Dosažené výsledky se napříč jednotlivými státy zatím diametrálně liší. Etiopie, která se zalesňováním začala dříve než ostatní země regionu, je zatím v čele. Zvládla zasadit již 5,5 miliardy semenáčků, čímž vytvořila 151 000 hektarů nového lesa a 792 000 hektarů teras.
Foto | Gregoire Dubois / Flickr.com
Nejambicióznější projekt zalesnění na světě - africkou Velkou zelenou zeď - se zatím podařilo zrealizovat pouze ze čtyř procent, i když už uběhla více než polovina původně plánované doby, píše deník The Guardian. Velká zelená zeď je iniciativa států Africké unie zahájená v roce 2007. Cílem je vytvořit do roku 2030 přirozenou bariéru proti rozšiřující se Sahaře, což má být 7000 kilometrů dlouhý pás vegetace spojující Senegal na západním africkém pobřeží a Džibutsko na východě kontinentu.
 

Přínosy zeleného pásu by podle jeho příznivců byly obrovské - hradba proti poušti má zlepšit život obyvatel jednoho z nejchudších světových regionů, pohlcovat oxid uhličitý, snížit četnost konfliktů, teroristických útoků a míru migrace. Mezi mezinárodní partnery projektu patří například Evropská unie, Organizace pro výživu a zemědělství, Světová banka nebo Francie.

Autoři studie, která byla představena minulý týden na schůzce regionálních ministrů, tvrdí, že pokud má být do roku 2030 osázeno plánovaných 100 milionů hektarů plochy, bude k tomu zapotřebí větší technická podpora i přísnější dohled. Po investicích přesahujících 200 milionů dolarů (asi 4,5 miliard korun) se zatím podařilo osázet čtyři miliony hektarů, což znamená, že od nynějška by bylo zapotřebí každoročně zvládnout minimálně dvakrát tolik.

Dosažené výsledky se napříč jednotlivými státy zatím diametrálně liší. Etiopie, která se zalesňováním začala dříve než ostatní země regionu, je zatím v čele. Zvládla zasadit již 5,5 miliardy semenáčků, čímž vytvořila 151 000 hektarů nového lesa a 792 000 hektarů teras. Naproti tomu Burkina Faso vysadila jen 16,6 milionu semenáčků a dalších rostlin a Čad 1,1 milionu sazenic, přestože obě země dostaly vyšší finanční podporu než Etiopie.

Jedním z problémů je nedostatečná kontrola. Jednotlivé státy hlásí odhady toho, co se jim již podařilo splnit, nicméně panují například obavy, kolik z 12 milionů sazenic v Senegalu se skutečně uchytilo. To potvrzuje Salwa Bahbahová z firmy Climatekos, která měla na starosti vypracování zprávy o dosavadním stavu Velké zelené zdi: "Projektu chybí uspokojivý monitorovací a hodnotící mechanismus, nevíme, kam přesně peníze plynou a k čemu jsou používány."

Někteří odborníci jsou také skeptičtí k tomu, nakolik je vytváření hradby stromů účinné, a argumentují, že v některých regionech může být efektivnější zatravňování. Větší politické podpory se také dostává obnově půdy a projektům zaměřeným na hospodaření s vodou v oblastech využívaných pro zemědělství než výsadbě stromů v odlehlých a řídce zalidněných regionech. To vše se zatím podepsalo na dosavadních výsledcích projektu, nebo alespoň zchladilo prvotní nadšení jeho jednotlivých aktérů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

14.9.2020 11:16
Škoda, když to začínalo, vypadalo to nadějně.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

15.9.2020 06:55 Reaguje na
pokud tam nemají trvalý dohled a tvrdou ruku, tak vše jde do hoven !!!
Odpovědět
ig

15.9.2020 12:45 Reaguje na radim buffalo tobias
Ano, to je ten problém.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

14.9.2020 15:16
Tak každý ví, že o sazenice je třeba se starat... zvláště v nepříznivých podmínkách...
A řekl bych, že v plánu bylo "vysadit"... to se děje i jinde...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.9.2020 19:02
Kde na to chtěli vzít vodu? Tam se to musí snad pořád zavlažovat.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

15.9.2020 06:54 Reaguje na Pavel Hanzl
vysadili asi ponejprv suchomilné rostlinstvo, ne ? ovšem jak už to v africe bývá, zbytek peněz přistál v kapsách místních bosých " bossů "...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2020 07:43 Reaguje na radim buffalo tobias
Jak v babišistáně.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.9.2020 18:19
Podle mne se vysadily strašně malé plochy, aby se to nějak projevilo. Například plocha uvedená pro Etiopii, která má být v čele, odpovídá ploše lesa ve čtverci o hraně necelých pouhých 40 kilometrů. Podle mne, aby se to projevilo na místním klimatu, musí se na ploše aspoň 100 x 100 kilometrů objevit tak 50 % rozlohy lesa. A to podle mne je jen minimum které trochu zlepší , zvlhčí místní klima. Tyto změny , vysázení lesa by se měly objevovat v ucelené oblasti aspoň 500 x 500 kilometrů.
A to ještě pominu to, že ten už vysázený les je nejpíš "rozfrcán" v malých ostrůvkách v obrovské rozloze polopouště a suchíé stepi afrického Sahelu. To je potom k ničemu, místní klima to nezvlhčí a současně ty lesy spotřebují obrovské množství vody pro zavlažování.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

20.9.2020 13:05
V článcích jako je tento notoricky chybí jakékoliv další údaje o těch domorodých obyvatelech jednoho z nejchudších světových regionů. Zejména a hlavně o jejich porodnosti a o tom, jakým tempem tam zmizel dosavadní porost čehokoliv zeleného.
Až si uvědomíme tyto souvislosti a příčiny, tak budem moct neco dělat s lesem.
Takže laicky řečeno, cokoliv jim tam vysadíte, tak okamžitě zlikvidují.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

20.9.2020 15:38
Pokud jsem to dobře pochopil , tak EU a podobné pomatenci utratili 200 mio ( zatím) , aby jako něco udělali pro Afriku. A domorodci se jaksi spolehli na to , že EU a pomatenci si sazenice nejen vypěstují , ale i přijdou zasadit a taky to budou chodit zalévat. Pak domorodci možná slíbí , že se mezi sebou přestanou vybíjet a podobné kratochvíle přestanou migrací přenášet do EU , kde jsou pro ně a jejich integraci připraveny další miliardy a životy nahodilých kolemjdoucích. Jo a mezitím se na akcích přiživí spolky typu Sea W. , Lékaři bez hranic a další pašeráci ... jaký je dovolený opak termínu bílé maso ?) . Dokud tam nezačnou fakt pracovat , tak je to jako lít vodu do pleteného koše. Jenže na ty prachy jsme museli pracovat i my , co jsme je chtěli utratit ve prospěch svých bližních.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist