Červeňák v Pardubicích budou nejspíš spásat koně i další zvířata
12.9.2026 17:41 | PARDUBICE
(ČTK)
Foto | Petr1888 / Wikimedia Commons
Podle Trávníčka se pro Červeňák nejlépe hodí koně, protože tam převažují trávy, které spásají. Krávy by mohly pomáhat s omezováním některých dominantních rostlin a náletových dřevin. Do budoucna by se podle něj mohly využívat také ovce, především v částech s menšími dřevinami, dodal Trávníček.
Obnova Červeňáku proměnila podobu bývalého vojenského cvičiště. V první fázi se kácely především náletové a invazní dřeviny, aby uvolnily místo pro cenné duby a obnovily se původní otevřené plochy. Jedním z výrazných vojenských prvků bude obnovený prostor bývalého důstojnického klubu. Původní stavba byla podle průzkumů v havarijním stavu, proto ji nahradí nový objekt vycházející z historické podoby. Sloužit bude jako zázemí pro správu území a nahoře bude mít malou vyhlídku. Zachovaný zůstane jeden z původních vojenských pilířů, ze kterého vznikne vyhlídka nad Chrudimkou.
"Zákopy se tady zčásti obnovují a stejně tak další vojenské pozůstatky. Některé bunkry ale zasypáváme, protože jsou v tak špatném stavu, že je není možné stavebně využít. Součástí areálu bude také dětské hřiště vojenského typu. Má připomínat zdejší historii a zároveň nabídnout prostor k pohybu a hraní," řekla Jana Kohlová z ateliéru Panoram, která dělala územní studii obnovy Červeňáku.
Podle Trávníčka se v Červeňáku daří vzácnějším druhům rostlin. Při biologickém průzkumu tam ochranáři nově objevili kruštík polabský, vzácnější druh orchideje, a z nedaleké Vinice se do oblasti rozšířila také okrotice bílá. Potvrzuje se tak, že dlouhodobá péče o území přispívá k návratu druhově pestré vegetace, řekl Trávníček.
Bývalé armádní cvičiště město získalo v roce 2019. Obnovuje ho za více než 75 milionů korun. Podle smlouvy mají práce skončit v roce 2028, architektka ale věří, že se je podaří dokončit už příští rok.
Červeňák je po dobu prací zavřený a město upozorňuje, aby lidé zákaz vstupu respektovali. V oblasti jezdí těžká technika, pokračují výkopové práce či demolice. Podle primátora Jana Nadrchala (ANO) se zákaz vstupu nevyplácí podcenit, jeden člověk si tam zlomil nohu. "Území není v současné době bezpečné pro běžné uživatele," řekl primátor.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Varšavské nádraží navštívil los, železničáři ho pojmenovali Emil
Vědci v Polsku zřejmě poprvé zachytili na videozáznam, jak vlci útočí na zubry
Dvě pastviny divokých koní v Podyjí jsou prázdné, koně se tam ale brzy vrátíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Pe
Petr
12.9.2026 18:07"V první fázi se kácely především náletové a invazní dřeviny, aby uvolnily místo pro cenné duby"
Proč je dub cenný, a druh, který tam sám nalétne, je špatný a zaslouží likvidaci?
No a pastva uprostřed města se mi nezdá moc ideální. Bude se to muset oplotit... Takže to bude trvale nepřístupný prostor. Uprostřed města mi to nedává smysl.
Odpovědět
Proč je dub cenný, a druh, který tam sám nalétne, je špatný a zaslouží likvidaci?
No a pastva uprostřed města se mi nezdá moc ideální. Bude se to muset oplotit... Takže to bude trvale nepřístupný prostor. Uprostřed města mi to nedává smysl.
Pe
Petr
12.9.2026 18:10 Reaguje na PetrNebo je to aby si lidi odvykli, a bude to časem na prodej? Krásné místo v přírodě uprostřed města...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
12.9.2026 21:29 Reaguje na PetrNo, lidi chtějí park, líbí se jim park. Víte co je park? Staré velké řídké stromy a mezi nimi spásaná tráva. Vy to nenávidíte a označujete za jako svavanu. Ale lidem se anglický park líbí a proto si ho šlechta udělala u každého zámku.
Odpovědět
Pe
Petr
12.9.2026 23:16 Reaguje na Slavomil VinklerVy si anglický park představujete jako spasenou trávu se zvířaty a jejich výtvory všude kam šlápnete? Toto je pro vás anglický park a toto se vám líbí? A jak zabráníte těm zvířatům aby nevzala dráhu, nebo nevyzkoušela jak rychle umíte běžet?
Odpovědět
Pe
Petr
12.9.2026 23:19 Reaguje na PetrA silně pochybuji, že toto lidé chtějí, i že toto chcete vy. Vy jen máte v hlavě svoji idylku bez reality.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.9.2026 07:49 Reaguje na PetrAle to víte že ano. Až pojedete kolem Židlochovic tak se stavte v přístupné zámecké zahradě. Ta je i se zvěří volně. Předpokládat, že lidé budou chtít ve městě neprostupnou a na biodiverzitu chudou plochu může jen neználek.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2026 19:10 Reaguje na Slavomil VinklerJo, stačí mrknout na stránky Židlochovic jak to vidí oni: V 70. letech 20. století bylo do parku vysazeno početné stádo mufloní a jelení zvěře, jejichž vysoký stav značně pozměnil ráz celého parku zničením velké části keřového patra a poškozením mladších stromů. V polovině 90. let 20. stol. byla zahájena obnova podle projektu ing. Šubra.
No a neprostupné je to tam už teď. A že by to někomu vadilo...
A že je takový biotop chudý na biodiverzitu dokážete napsat jen vy. Pro vás existuje jen luční biodiverzita, vše ostatní pro vás neexistuje. Vaše omezenost.
Odpovědět
No a neprostupné je to tam už teď. A že by to někomu vadilo...
A že je takový biotop chudý na biodiverzitu dokážete napsat jen vy. Pro vás existuje jen luční biodiverzita, vše ostatní pro vás neexistuje. Vaše omezenost.
Pe
Petr
12.9.2026 23:23 Reaguje na Slavomil VinklerA samozřejmě je nesmysl, aby si šlechta jako vrchol luxusu a prestiže nechala kolem zámku pást zvířata a pak se brodila jejich výtvory.
Odpovědět
Pe
Petr
12.9.2026 23:46 Reaguje na Slavomil VinklerNe, parky mi nijak nevadí. Vadí mi jejich zaměňování a vydávání za přírodu. Samozřejmě vím proč to děláte. Protože se divoké přírody bojíte a park je pro vás bezpečný. Jen teda pořád nevím jak to uděláte, aby vás nepotrénovala ta pasoucí se zvířata. Na tom ještě trochu zapracujte, ještě v tom máte mezery.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.9.2026 08:54 Reaguje na Slavomil VinklerTam jde asi hlavně o obnovu mostu který je v havarijním stavu,podle foto asi provizorium co se montovaly po válce,vadržely 50let... vše ostatní s florou není problé.A někdo to chce zabrat pro výběh koní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
13.9.2026 09:16 Reaguje na Emil BernardyNo jo, asi. Ale husté křoví není to ono pro biodiverzitu, spíše se líbí homeless. Takže proč ne koně? V Židlochovicích je přístupný park s muflony a daňky.
Odpovědět
EB
LB
Lukas B.
14.9.2026 12:02 Reaguje na Emil Bernardymost je nýtovaná potvora z přelomu první a druhé dekády 20. století, a původně byl v centru. už mezi válkami byl nahrazen mostem novým (splňujícím požadavky na dopravu - nosnost a šířka, dnešní Prokopův most) a místo sešrotování coby výzisk (železniční terminus technicus použitý u silničního mostu) přesunut na dnešní místo s tím, že až shnije tak se nahradí něčím vyhovujícím. což nenastalo, dodnes tam ta potvora rezne, nikdo neví co s ní a na koho spadne.
veškeré analogie s pražským železničním mostem v podskalí jsou čistě náhodné.
Odpovědět
veškeré analogie s pražským železničním mostem v podskalí jsou čistě náhodné.
VM
Vladimir Mertan
13.9.2026 14:10Prečo sa ľuďom páči parková krajina a nie hlboký les, či veľká lúka bez stromov:
Evolučná psychológia a environmentálna psychológia ponúkajú na túto otázku fascinujúacu odpoveď, ktorá je hlboko zakorenená v našej minulosti. Parková krajina – teda otvorené trávnaté plochy s roztrúsenými skupinami stromov, miernymi svahmi a často prítomnosťou vody (tzv. savannová hypotéza) – predstavuje pre ľudský mozog ideálne životné prostredie, v ktorom sa náš druh formoval po státisíce rokov.
Tento pocit bezpečia a pohody nevzniká náhodou, ale spája v sebe niekoľko kľúčových aspektov:
Optimálna rovnováha medzi výhľadom a úkrytom (Prospect-Refuge Theory): V parkovej krajine máme dobrý rozhľad do diaľky (môžeme včas spozorovať blížiacu sa hrozbu alebo korisť), no zároveň máme v prípade potreby nablízku hustejšiu vegetáciu alebo stromy, kam sa dá ustúpiť.
Kontrast s hlbokým lesom: Hoci les pôsobí vznešene a mysticky, pre podvedomie našich predkov predstavoval zónu zvýšeného rizika. Obmedzený výhľad, nemožnosť kontrolovať okolie na väčšiu vzdialenosť a potenciálny úkryt pre predátorov v hustom poraste vyvolávajú v človeku miernu, hoci často nevedeckú ostražitosť a napätie.
Kontrast s rozsiahlou lúkou: Na úplne otvorenej, nekrytej rovine alebo holej stepi sa zase človek cíci zraniteľne a „ako na dlani“, bez vizuálnej ochrany chrbta či bokov. Chýbajú tu vertikálne prvky (stromy), ktoré by priestor členili a dávali mu ľudsky príjemnú mierku.
Estetika a fraktálová štruktúra: Parková krajina ponúka ideálnu vizuálnu zložitosť. Stromy roztrúsené v tráve vytvárajú prirodzené scenérie s hĺbkou, hrami tieňov a svetla. Ľudské oko a mozog milujú tzv. prírodné fraktály – opakujúce sa vzory v konároch, listoch a zvlnenom teréne –, ktoré preukázateľne znižujú hladinu stresu a uvoľňujú nervovú sústavu rýchlejšie než monotónne plochy alebo vizuálne chaotický prales.
Rytmus a čitateľnosť priestoru: Takéto prostredie je pre človeka ľahko „čitateľné“. Intuitívne hneď vidíme, kadiaľ viesť krok, kde si sadnúť a kde sa nachádza hranica medzi slnkom a tieňom. Táto mentálna nenáročnosť na spracovanie vizuálnych podnetov umožňuje mozgu skutočne vypnúť a regenerovať.
Parková krajina tak v nás spúšťa hlboko uložený pocit, že sme na správnom mieste – v bezpečí domova, kde je dostatok zdrojov a kde nás nič nečakane neprekvapí.
Odpovědět
Evolučná psychológia a environmentálna psychológia ponúkajú na túto otázku fascinujúacu odpoveď, ktorá je hlboko zakorenená v našej minulosti. Parková krajina – teda otvorené trávnaté plochy s roztrúsenými skupinami stromov, miernymi svahmi a často prítomnosťou vody (tzv. savannová hypotéza) – predstavuje pre ľudský mozog ideálne životné prostredie, v ktorom sa náš druh formoval po státisíce rokov.
Tento pocit bezpečia a pohody nevzniká náhodou, ale spája v sebe niekoľko kľúčových aspektov:
Optimálna rovnováha medzi výhľadom a úkrytom (Prospect-Refuge Theory): V parkovej krajine máme dobrý rozhľad do diaľky (môžeme včas spozorovať blížiacu sa hrozbu alebo korisť), no zároveň máme v prípade potreby nablízku hustejšiu vegetáciu alebo stromy, kam sa dá ustúpiť.
Kontrast s hlbokým lesom: Hoci les pôsobí vznešene a mysticky, pre podvedomie našich predkov predstavoval zónu zvýšeného rizika. Obmedzený výhľad, nemožnosť kontrolovať okolie na väčšiu vzdialenosť a potenciálny úkryt pre predátorov v hustom poraste vyvolávajú v človeku miernu, hoci často nevedeckú ostražitosť a napätie.
Kontrast s rozsiahlou lúkou: Na úplne otvorenej, nekrytej rovine alebo holej stepi sa zase človek cíci zraniteľne a „ako na dlani“, bez vizuálnej ochrany chrbta či bokov. Chýbajú tu vertikálne prvky (stromy), ktoré by priestor členili a dávali mu ľudsky príjemnú mierku.
Estetika a fraktálová štruktúra: Parková krajina ponúka ideálnu vizuálnu zložitosť. Stromy roztrúsené v tráve vytvárajú prirodzené scenérie s hĺbkou, hrami tieňov a svetla. Ľudské oko a mozog milujú tzv. prírodné fraktály – opakujúce sa vzory v konároch, listoch a zvlnenom teréne –, ktoré preukázateľne znižujú hladinu stresu a uvoľňujú nervovú sústavu rýchlejšie než monotónne plochy alebo vizuálne chaotický prales.
Rytmus a čitateľnosť priestoru: Takéto prostredie je pre človeka ľahko „čitateľné“. Intuitívne hneď vidíme, kadiaľ viesť krok, kde si sadnúť a kde sa nachádza hranica medzi slnkom a tieňom. Táto mentálna nenáročnosť na spracovanie vizuálnych podnetov umožňuje mozgu skutočne vypnúť a regenerovať.
Parková krajina tak v nás spúšťa hlboko uložený pocit, že sme na správnom mieste – v bezpečí domova, kde je dostatok zdrojov a kde nás nič nečakane neprekvapí.
SV
Slavomil Vinkler
13.9.2026 15:05 Reaguje na Vladimir MertanDěkuji za obsáhlé zdůvodnění parků. Z hlediska přírody je to místo kde se střídají různé biotopy a na jejich přechodech je nejvyšší biodiverzita. Tento jev se nazývá ekotónový efekt a zároveň jsou to významné migrační koridory. Parková krajina je původní (taky) přirozená evropská krajina před nástupem antropocenu.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2026 19:18 Reaguje na Slavomil VinklerA už jste přišel na to jaká zvířata vytvářela tu "parkovou" krajinu třeba v našich horských oblastech?
A proč jen před nástupem antropocenu? Stále jste tu tvrdil, že po vybití megafauny tu krajinu udržoval člověk. To už tedy neplatí?
Odpovědět
A proč jen před nástupem antropocenu? Stále jste tu tvrdil, že po vybití megafauny tu krajinu udržoval člověk. To už tedy neplatí?
SV
Slavomil Vinkler
13.9.2026 20:06 Reaguje na PetrPtáte se jako d..
Ad a) po odchodu ledovce tak ta co tu byla ne?
Ad b) po nástupu člověka on tu faunu údržby vybil ne?
Ad c) no a pak to ovlivňování krajiny člověkem je antropocen ne?
Odpovědět
Ad a) po odchodu ledovce tak ta co tu byla ne?
Ad b) po nástupu člověka on tu faunu údržby vybil ne?
Ad c) no a pak to ovlivňování krajiny člověkem je antropocen ne?
Pe
Petr
13.9.2026 21:19 Reaguje na Slavomil VinklerPtám se úplně normálně.
Tak tedy jaké druhy konkrétně?
No a proč po nástupu člověka až do středověku byly na velké části (od středních poloh nahoru) našeho území husté lesy?
Odpovědět
Tak tedy jaké druhy konkrétně?
No a proč po nástupu člověka až do středověku byly na velké části (od středních poloh nahoru) našeho území husté lesy?
Pe
Petr
13.9.2026 21:55 Reaguje na PetrProtože vy ve svých teoriích na tohle odpověď nemáte. A co je teorie bez důkazů a faktů? Pouhá fantazie.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.9.2026 14:25Pardubicím chválím spásání užitkovými hospodářskými zvířaty. Nesmíme plýtvat
dary přírody a využívat je k něčemu užitečnému na rozdíl od spásání zvířaty
končícími v kafilérii. To dělaly generace předků a pouze nyní se tu rozmáhá
chov něčeho, co je prodělečné. To dobrý hospodář nedělá!
Odpovědět
dary přírody a využívat je k něčemu užitečnému na rozdíl od spásání zvířaty
končícími v kafilérii. To dělaly generace předků a pouze nyní se tu rozmáhá
chov něčeho, co je prodělečné. To dobrý hospodář nedělá!
SV
Slavomil Vinkler
13.9.2026 14:59 Reaguje na Břetislav MachačekNo, zubři by byli z hlediska spásání lepší, no ale pustit zubry do městského parku je ruská ruleta.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.9.2026 09:14 Reaguje na Slavomil VinklerJste ochoten dotovat chovy zubrů a zaplatit kafilérii? Já ne, když totéž po jeho vyhubení zvládala hospodářská zvířata
a navíc přinášela užitek! K dotování je už všeho tolik, že na to nestačí příjmy z daní a stát si musí půjčovat. Dotace jsou zlo, které zdeformovalo nejen trh, ale převrátilo na ruby hodnotové žebříčky včetně myšlení lidí.
Odpovědět
a navíc přinášela užitek! K dotování je už všeho tolik, že na to nestačí příjmy z daní a stát si musí půjčovat. Dotace jsou zlo, které zdeformovalo nejen trh, ale převrátilo na ruby hodnotové žebříčky včetně myšlení lidí.
Pe
Petr
14.9.2026 09:45 Reaguje na Břetislav MachačekA jak chcete vydělávat na chovu zvířat uprostřed Pardubic?
Odpovědět
Pe
Petr
14.9.2026 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekCo tedy podle vás dělá dobrý hospodář s městským parkem?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.9.2026 12:49 Reaguje na PetrI z městského parku lze mít alespoň minimálním příjem. To maso z trávy je pořád větší hodnotou, než když je tráva zmulčována.
Za války se v parcích páslo a kosila se tráva pro králíky,
které lidé chovali v městských dvorcích mezi domy. A to
nebylo prodělečné, ale ziskové už proto, že to maso bylo
navíc nad přídělový systém. Dobrý hospodář nevyhodí ani
slupky z brambor a uvaří je slepicím a nebo králíkům.
To plýtvání, které je dnes praktikováno jako následek
nadbytku je nehospodárné z hlediska přírody, která má své
hranice a někde už dává více, než je toho schopna a jinde
se jejím potenciálem naopak nehorázně plýtvá. Nyní schází
kvůli suchu zemědělcům tuny píce a ty samé tuny přišly
jinde vniveč. Platí to i o těch parcích a jiných místech.
Pamatuji dobu, kdy se louka kolem kostela dvakrát za rok
kosila pro koně místního chovatele a dnes se 8x mulčuje
bez užitku. Místo dvou sečí jich je 8 a to je levnější?
Navíc by něco utržili za to seno, ale je to fuj ta práce!
Víte ono ani ta tráva z mozaikových sečí nekončí jako
seno a je to často velmi kvalitní a pestrý porost. Je
to doslova luční tráva a končí zmulčována a nebo jako
kompost, což je alespoň nějaký užitek.
Odpovědět
Za války se v parcích páslo a kosila se tráva pro králíky,
které lidé chovali v městských dvorcích mezi domy. A to
nebylo prodělečné, ale ziskové už proto, že to maso bylo
navíc nad přídělový systém. Dobrý hospodář nevyhodí ani
slupky z brambor a uvaří je slepicím a nebo králíkům.
To plýtvání, které je dnes praktikováno jako následek
nadbytku je nehospodárné z hlediska přírody, která má své
hranice a někde už dává více, než je toho schopna a jinde
se jejím potenciálem naopak nehorázně plýtvá. Nyní schází
kvůli suchu zemědělcům tuny píce a ty samé tuny přišly
jinde vniveč. Platí to i o těch parcích a jiných místech.
Pamatuji dobu, kdy se louka kolem kostela dvakrát za rok
kosila pro koně místního chovatele a dnes se 8x mulčuje
bez užitku. Místo dvou sečí jich je 8 a to je levnější?
Navíc by něco utržili za to seno, ale je to fuj ta práce!
Víte ono ani ta tráva z mozaikových sečí nekončí jako
seno a je to často velmi kvalitní a pestrý porost. Je
to doslova luční tráva a končí zmulčována a nebo jako
kompost, což je alespoň nějaký užitek.
VM
Vladimir Mertan
14.9.2026 13:19 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu, ale to čo píšete má aj svoje príčiny. Chovať v malom sa neoplatí, výkonné mechanizačné postupy sú lacnejšie. Na zber vysokej trávy nemáme stroje, ale mulčovač je konštrukčne jednoduchý, preto radsej 8x mulčovačom ako 1x s lištovou kosou. Ja s tým nesúhlasím, nie je to dobre ale je to proste tak.
Odpovědět
Pe
Petr
14.9.2026 13:38 Reaguje na Břetislav MachačekJestli není plýtvání i to, že sedíte doma. A ještě máte spoustu řečí o nicnedělání. To jste špatný hospodář. Dobrý hospodář by teď sekal trávník v parku a krmil doma králíky. A nejen v parku. Mohl byste třeba na náměstí pěstovat řepu a v odpadkových koších třeba jahody. A za městem v příkopech kolem silnic brambory. Tolik nevyužitého místa, to je přímo nehorázné. Proč s tím nic neděláte? Není vám hanba jen sedět doma? Místo řečí o nicnedělání byste teď měl běhat a vydělávat. Pořídit si koně a parčík ve městě zorat...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.9.2026 16:02 Reaguje na PetrJsou lidé, které nelze urazit, protože hlupáka už
nelze urazit. Až budete v penzi a pěstovat si na
zahradě brambory na celý rok stejně, jako zeleninu
a ovoce, chovat slepice, včely a donedávna i kachny a i ty králíky, tak si o tom rozumbrado popovídáme.
Máte za oknem alespoň pažitku a v teráriu křečka?
Já v penzi nekrmím v parku holuby a nemám se za co
stydět na rozdíl od mladých zdravých lenivců!
Odpovědět
nelze urazit. Až budete v penzi a pěstovat si na
zahradě brambory na celý rok stejně, jako zeleninu
a ovoce, chovat slepice, včely a donedávna i kachny a i ty králíky, tak si o tom rozumbrado popovídáme.
Máte za oknem alespoň pažitku a v teráriu křečka?
Já v penzi nekrmím v parku holuby a nemám se za co
stydět na rozdíl od mladých zdravých lenivců!
Pe
Petr
14.9.2026 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekTo vás neomlouvá, mraky trávy v parcích přichází vniveč, nehorázné plýtvání, a vy s tím nic neděláte. To jste špatný hospodář. Dobrý hospodář by zužitkoval vše. Vzpomeňta na Werichovu Barku, ta ze šlupek z buřtů šila záclony. To byla hospodářka! :-)
Odpovědět
Pe
Petr
14.9.2026 17:47 Reaguje na Břetislav MachačekStydět byste se měl. Za to vaše nicnedělání. Ani na jeden příkop v okolí jste nesáhnul! Až všechny příkopy v okolí sklidíte, pak tu můžete ostatním povyprávět o užitku. Jinak svým nicneděláním jen plýtváte dary přírody.
Odpovědět
Pe
Petr
14.9.2026 14:45 Reaguje na Břetislav MachačekZa války se dělala spousta věcí, o kterých předpokládám, že je neděláte ani vy. Měl byste se stydět.
Odpovědět
Pe
BM
Břetislav Machaček
14.9.2026 16:06 Reaguje na PetrA vy svou babičku alespoň navštěvujete, nebo to
odbudete SMS a nebo meilem ? Já se staral do
smrti o prarodiče a rodiče a nedal je do domova
důchodců jako jiní, co žvaní o jejich prodeji.
Odpovědět
odbudete SMS a nebo meilem ? Já se staral do
smrti o prarodiče a rodiče a nedal je do domova
důchodců jako jiní, co žvaní o jejich prodeji.
Pe
Petr
14.9.2026 17:37 Reaguje na Břetislav MachačekUž tu zase sedíte?? Za tu dobu jste mohl mít zoranou půlku náměstí. Jste jen lenivý tlachal, co už ani králíky nemá. Přitom za války je měl každý.
Odpovědět
Pe
Petr
14.9.2026 17:50 Reaguje na PetrA v kašně ne náměstí už jste dávno mohl mít ty kachny, krmit je vařenými slupkami z brambor a mít z toho alespoň minimální příjem.
Odpovědět
