Česko bude muset urychlit změnu hospodaření s vodou, míní hydrolog
Podle Viziny je v podmínkách České republiky základem udržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. "To znamená lépe se starat o půdu, obnovu mokřadů, tůní, remízků, niv a přirozenějších toků, ale i omezení dalšího zpevňování ploch," popsal.
Samotná krajina ale problém se suchem podle hydrologa nevyřeší, nutná budou i technická a organizační opatření. Důležitá podle něj do budoucna bude především práce s vodními nádržemi a vodárenskými soustavami. "Bude třeba lépe řídit zásoby, aktualizovat manipulační řády a propojovat vodárenské soustavy tak, aby bylo možné překlenout lokální výpadky zdrojů. Stát i kraje budou muset jasněji nastavovat priority odběrů v době sucha," zdůraznil Vizina.
V extrémních situacích musí být podle něj zřejmé, co má přednost, jestli pitná voda, kritická infrastruktura, zemědělství nebo průmysl. Dalším důležitým opatřením musí podle hydrologa být lepší ochrana podzemní vody. Tato voda totiž často zásobuje průtoky v řekách v době beze srážek a zároveň slouží jako zdroj pitné vody.
Vůči nedostatku vody jsou podle hydrologa zranitelné především malé obce a lokální zdroje. Velké vodárenské soustavy mají obvykle větší rezervu, zatímco mělké studny, malé zdroje a menší toky reagují na sucho mnohem rychleji.
Vizina dále uvedl, že podstatná by měla také být změna nakládání měst s dešťovou vodou. Ta by se podle něj měla ideálně vsakovat, akumulovat a být dále využívána například pro městskou zeleň nebo ochlazování prostoru.
Odborník připomněl, že Česko má od roku 2023 koncepci ochrany před suchem pro období let 2023 až 2027, která podporuje opatření na zlepšení monitoringu, předpovědí, hospodaření v zemědělství, ochranu vodních zdrojů a retenční schopnosti krajiny. V praxi jde například o revitalizaci toků, protierozní opatření nebo lepší práci s dešťovou vodou v obcích a městech. Aktuálně se také podle Viziny prověřují i další technická řešení, jako jsou propojování vodárenských soustav, úpravy manipulačních řádů nádrží či nové vodní zdroje.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (50)
Tonda Selektoda
1.7.2026 07:04Jaroslav Pokorný
1.7.2026 10:29 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
1.7.2026 11:09 Reaguje na Jaroslav PokornýCo se týče plateb za dešťovku, svedenou ve směsi se splaškovými vodami na čistírnu (ČOV), ta čistírna musí vyčistit i tu znečištěnou dešťovku. Za to se platí, a proto se podle místních podmínek, obce snaží postupně zřizovat i oddělenou kanalizaci dešťovou...
Daniel Fiala
1.7.2026 18:43 Reaguje na Tonda Selektoda"Za to se platí," ... má tohle ono takové SE nějaké jméno, IČO, číslo účtu? Jó, mělo by SE ... tak to pak ano.
Znečišťovatel platí. To je nutný princip a z něho mají právě silnice generální pardon.
"ta čistírna musí vyčistit" bohužel nemusí, protože OK (odlehčovací komora).
A navíc ty P limity pro ČOV jsou na dvě věci ... trestuhodně benevolentní.
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:04 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
3.7.2026 11:55 Reaguje na Jaroslav Pokornýgooglu ani AI bych to nesvěřoval. To jsou fakta.
Třeba bývalý ředitel OOV MŽP mi řekl (VI/2026), že poplatkovou vyhlášku na P torpédovali MZe+SOVAK s kardinálním argumentem, že by to zvýšilo vodné+stočné v průměru o 5 Kč/m³. Od té doby vzrostla cena o polovinu (2025= 135 Kč/m³). Takže asi tak.
Ale mrkněte navíc na poslední větu zde:
https://vodnihospodarstvi.cz/vodne-a%E2%80%AFstocne-v-cr/
Jestli ovšem nějaký génius vnese do debaty "A vůbec všech rozpuštěných chemikálií" (to A je podtržené!), čímž myslím zdroj vašich informací a nikoli Vás, tak potěš koště. Na to lze říct jen logické: nekonečně čistá voda bude stát nekonečně mnoho peněz (jako zdravotnictví, školství, armáda etc.)
Daniel Fiala
3.7.2026 11:57 Reaguje na Daniel FialaImarr Imarr
1.7.2026 07:57Slavomil Vinkler
1.7.2026 10:00 Reaguje na DAGKarel Zvářal
1.7.2026 08:26Vysoká (!) tráva také dokáže zachytit více vody/rosy pro MVC, i hmyz a kol.
Tady, když se "něco změní", bude to historický okamžik-) A nic proti novým přehradám...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Karel Zvářal
1.7.2026 08:34 Reaguje na Karel ZvářalJaroslav Pokorný
3.7.2026 11:05 Reaguje na Karel Zvářalhttps://archiv.hn.cz/c1-67899340-zemedelska-politika-ma-odmenovat-skutecnou-zmenu-ne-status-quo-rika-expert-na-zivotni-prostredi
Karel Zvářal
1.7.2026 10:09 Reaguje na Imarr ImarrJaroslav Pokorný
1.7.2026 10:32 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
1.7.2026 11:04 Reaguje na Jaroslav PokornýA co se týče pocitů - klima se tvoří všude - a tomu je nutno přizpůsobit hospodaření.
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:11 Reaguje na Karel ZvářalOstatně - když jsem v r. 1962 na jižní Moravu přišel, tak ani tak moc vyprahlá nebyla.
Petr
1.7.2026 12:42 Reaguje na Karel ZvářalPetr
1.7.2026 12:43 Reaguje na PetrPetr
1.7.2026 12:52 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
1.7.2026 15:21 Reaguje na PetrV listnáči jsou místy žížaly a jiné organismy co zatahují biomasu a výkaly mírně do zeme.
Na stepi je hlavní biomasa z trávy v zemi (kořeny jsou cca 60%), a k tomu výkaly spásačů rozvléká a zahrabává mnoho živočichů jako žížala, hovnivál....
Petr
1.7.2026 20:55 Reaguje na PetrV lese tedy z celkových 200 tun biomasy je 40 tun na hektar dole, u travin z 10 tun je 8 tun na hektar dole. Je to velmi zjednodušené, ale pro obecnost to stačí.
Petr
1.7.2026 21:05 Reaguje na PetrU stromů je podíl sušiny v biomase asi 50 procent, takže hektar lesa je 200 tun sušiny a 200 tun vody.
U travin je podíl sušiny asi 25 procent, takže hektar louky je 10 tun sušiny a 40 tun vody.
Hektar lesa je tedy 200 tisíc litrů vody.
Hektar louky je 40 tisíc litrů vody.
Petr
1.7.2026 22:22 Reaguje na PetrU travin je podíl sušiny 25 procent, takže hektar louky je 10 tun sušiny a 30 tun vody. A hektar louky je 30 tisíc litrů vody.
Petr
1.7.2026 21:23 Reaguje na PetrJindřich Duras
2.7.2026 11:32 Reaguje na Petrvaber
1.7.2026 09:56Příroda vodu nutně potřeuje. Nikde na na řece žádná přehrada až do Prahy a Ústí, možná nějaký, jez ale ten jen udržuje hladinu, vodu nezadržuje.
Sousední městečko si propláchlo kanály a čističku a vše poslalo do téměř prázdné řeky.
Hospodaření s vodou není prakticky žádné, několik nádrží které zadržují vodu pro pitnou vodu a nějaké pro výrobu el energie. Vodu jen bereme,čerpáme a špinavou vypouštíme i když říkáme vyčistěnou, ale tu vyčistěnou nikdo nechce, tak je špinavá.
Michal Uhrovič
1.7.2026 10:00 Reaguje na Slavomil VinklerDaniel Fiala
1.7.2026 11:02 Reaguje na Michal UhrovičUrčitě se ochladí. Ale bude to stačit, aby přehrada opět nevydala své shnilé plody a nezabila celou řeku?
T vody včera 19-20 LG Ladná = 27,6 °C. Q = 15 m³/s. Prostřední segment ve hrázi je již několik dnů otevřený, MVE uzavřena a na Bulharech je MVE v pozoru = připravena vypnout a otevřít spodem (O2 + únik rybám).
Osobně bych byl mnohem radši, kdyby tč. měly ryby za sebou už týden výcviku = provzdušňovaných "pytlů" pod všemi třemi bariérami (NM, Bulhary, Břeclav), aby se mohly naučit "schovat", ale tomu zatím není nikdo ochoten naslouchat.
vaber
2.7.2026 08:35 Reaguje na Daniel FialaDaniel Fiala
2.7.2026 11:56 Reaguje na vaberA je mi líto, že skutečnost dala za pravdu mě a ne vám. Tedy přesněji řečeno, je mi líto těch ryb. Kdyby přežily díky Vaší mylné domněnce, kterou zjevně operujete, byl bych za ty ryby radši. Moje prognóza se vyplnila. A ochlazení nepomohlo (všem rybám). Škoda.
Daniel Fiala
1.7.2026 11:11 Reaguje na Michal UhrovičSlabý jižní vítr, to je to, co nás zachránilo od další ekologické katastrofy.
Michal Uhrovič
1.7.2026 11:15 Reaguje na Daniel FialaNa koho to rybáři svedou letos, když MVE je uzavřena a na Bulharech je MVE v pozoru?
Slavomil Vinkler
1.7.2026 12:47 Reaguje na Michal Uhrovičhttps://www.mrk.cz/diskuse.php?id=608342
Michal Uhrovič
1.7.2026 13:01 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
1.7.2026 13:48 Reaguje na Michal UhrovičJindřich Duras
2.7.2026 11:34 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
4.7.2026 10:16 Reaguje na Jindřich Durasfungovat jako nyní a odvádět splašky společně s dešťovkou
a maximálně se vybuduje oddělená kanalizace na okrajích.
Náklady na zdokonalení čištění zaplatí spotřebitelé a ti
na zdražení zareagují omezením spotřeby a tím nárůstem
koncentrace nečistot. ČOV budou muset změnit technologii čištění, když místo znečištěné vody do nich poteče hustá
hmota. Možná budou ČOV tu hmotu ředit a nebo se budou
muset přicpané kanalizace proplachovat. U nás je část
oddělené kanalizace pouze splaškových vod ve stavu, kdy
při úsporách vody dochází v některých místech ke kumulaci
nečistot a odvětrávacími poklopy se tam šíří nesnesitelný
zápach. Občas musí přijet auto kanalizací a "špunty"
propláchnout. Kanalizace nebyla projektována na husté
splašky po úsporách vody spotřebiteli, kteří zareagovali
snížením spotřeby na její zdražení. A co nyní? Slevnit
vodu, aby kanalizace fungovala podle 20 let starého
projektu a nebo ji přestavět a nebo dál proplachovat
z cisteren? Změny koncepcí jak odvádět odpadní vody
a jaké stanovit ceny vodného a stočného lze snadno
vyřešit dočišťováním(likvidací) vod z ČOV k závlahám
energetických dřevin, nebo bylin a k zavlažování těch
plodin, které jsou schopny živiny zužitkovat. V malém
to lidé "NA ČERNO" umí lépe, než ČOV. Kamarád bydlí
na samotě vesnice s moudrým vedením, které toleruje
jeho způsob likvidace odpadních vod a to i z chovu
hospodářských zvířat. Má velký vyhnívací septik a
vývod z něho do "bažiny" s rákosem zakončené tůní.
A světe div se! V té tůni se množí žáby a žijí v ní
karasi stříbřití. Pokud je v tůni málo vody, tak do
ní přesměruje část vody z potoka, ale většinu roku
si vystačí s jeho odpadní vodou. Starosta to vidí
na vlastní oči a pouze oba doufají, že se nenajde
hlupák požadující likvidaci odpadních vod podle těch
nesmyslů daných zákonem. Takhle jeho statek funguje
už asi 150 let a to tam kdysi mívali 15 krav, dva
páry tažných koní, 20 vepřů a ovce. Rákosem se kdysi
stlalo a on ho nyní kompostuje spolu se sedimenty ze
septiku a hnojem zvířat. Půdu, kterou to hnojí měl
na rozborech s vynikajícím výsledkem a jak tvrdí,
tak už jeho biotop zvládl i únik 20 litrů nafty!
Daniel Fiala
1.7.2026 18:32Hlavní viníci jsou 4 (P v povodí, přehrada, kanál, teplota). A taky kroky k nápravě. Nezjednodušujte, prosím (i 13:01). A pane Vinklere, prosím o totéž.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povodi-moravy-zavedlo-po-lonskem-uhynu-ryb-na-novych-mlynech-sadu-opatreni
Ten letošní pokrok je z velké míry výsledkem rybářů ... teda spíš mnohaletým úsilím jednoho rybáře. A reality - přes století trvající devastace vodních ekosystémů nese "plody". On to od prvního úhynu (2013) zdvihal a chtěl řešení. Teď je řešení (nikoli však vyřešení). A jestli se ukáže, že ryby nedají ani toto (kolik? které? kdy?), tak se (ono se!) bude muset přitlačit na šrajtofli. A pak ještě, a potom ještě a zase znova. Inu, kur...i jsme to tady přes sto let a vlastně nám to (skoro všem pořád ještě) vyhovuje (ó naši moudří předkové = lidová pověra ... anebo: my jsme přeci mnohem bohatší než oni, a tak si to s chutí zaplatíme = klausiánské pindy). Ale víme to už 60 let (o fosforu a sinicích) a zvysoka jsme na to káleli celou dobu a kálíme a močíme na to dosud. Systémově. A celorepublikově.
Teď a tady (VN NM) nás ovšem neudržitelná situace dokopala, že jsme s tím konečně něco začali dělat. Oždibovat růžky, řekl bych.
Co rozhodně nebylo řešení, byl postoj 2022+2025 pokrčených ramen 'za to nikdo nemůže'.
Prvním krokem po 10 letech (!) byly oxymetry (2022). Horní oxymetr vloni selhal a bác (37,58 t v kafilérce). A zase u toho nikdo nebyl se vzorkovnicí a měřákem a zase nevíme přesně (O2, NH3, cyanotoxiny). Znamená to, že byly špatně oxymetry? Ne neznamená. Nevyřeší to, ale napoví (kyslík nebyl). Další krok: teď jsou čidla lepší (a dražší), je víc lidí, je víc analýz, je to víc proorganizované ... Další krok: HLAVNĚ se dohodlo, že PMo dostane kompenzaci ca 5 mil Kč za odstávku MVE. Konečně se tedy podařilo dojednat (vloni to už bylo taky dojednané, ale pak údajně to s volbama někde zahaprovalo), že má státní podnik rozvázané ruce a může si to dovolit řešit. Povolila první smyčka gordického uzlu.
Bude to stačit? Možná ano, možná ne. Chytrejch po boji bude fůra, na internetu nepočítaně: 'já to věděl', 'vyhozený peníze', 'blbý ekologové', tj. účelovky, obviňování, koukání do nikam, kecy … těch lidí se vzděláním a praxí, kteří nepožadují nejvýš černobílé vidění světa a počty max do šesti je ... hm dva nebo tři.
Takže teď jsou jen dva možné výsledky: Bude to stačit/nebude to stačit (a znamená to mj. jen letos nebo navždycky? Aha!).
A když ano, bude to dobře? Ne, bude se hledat trvalejší a tedy levnější řešení.
A když ne, bude to špatně? Ne, bude to ale významný pokrok, protože miliardu do toho nikdo nikdy jen tan mrsk-prsk nedá.
K racionálnímu řešení nás musí dokopat realita. Naše ohleduplnost na ryby a ekosystém je nula. To není vlastnost lidí, ale společenského systému. Jmenuje se to tržní kapitalismus bez přívlastků. Na WFD/ŽP fakticky kašleme. To jsme se naučili pro změnu od komunistů. A když se k tomu přidají ideologové za přehrady ... tak to bude ve finále stát ten stát ještě mnohem víc. Chcete rychlé a 100% spolehlivé řešení? Ta možnost tu je. Leč tabuizovaná.
... stejně by měl nad námi nade všemi bdít nezávislý rozhodčí (cost-benefit analýza), který bude tiše v koutku stát a pořád počítat ... náklady vynaložené na záchranu neudržitelně katastrofálního stavu. Pořád. Každoročně. A na požádání komukoliv a kdykoliv řekne celkovou sumu.
Jaroslav Pokorný
3.7.2026 11:22 Reaguje na Daniel FialaV kapitalismu má každý využít svých schopností, nadání, vzdělání, známostí, možností, ostrých loktů (i podvodů) k tomu, aby zbohatl. Osobně zbohatl. Zájmy společnosti jsou vedlejší. Resp. - "když budou bohatí jednotlivci, bude bohatá i společnost."
Chcete rychlé a 100% spolehlivé řešení? Ta možnost tu je. Leč tabuizovaná. ...................
Chceme. Flákněte sem tu možnost a 100% spolehlivé řešení.
Daniel Fiala
4.7.2026 11:14 Reaguje na Jaroslav PokornýA jestli někdo z vexláků byl pomalejšího myšlení anebo extra nenažraný a uvízl v padagrafech, když se rozsvítilo, tak jim nakonec udělil abolici.

Regiony na severu Itálie znovu trápí sucho, do Pádu se vlévá voda z moře
Rakousko zažívá rekordní tání ledovců kvůli klimatickým změnám
Čeští odborníci se zapojí do evropského projektu klimaticky odolného lesnictví