https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/cesko-bude-muset-urychlit-zmenu-hospodareni-s-vodou-mini-hydrolog
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česko bude muset urychlit změnu hospodaření s vodou, míní hydrolog

1.7.2026 01:39 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Česko bude muset vzhledem k rychlosti změny klimatu urychlit úpravu způsobů hospodaření s vodou, sdělil ČTK hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj lze v budoucnu předpokládat rychlejší střídaní extrémů, které budou zahrnovat velká sucha, vlny veder a intenzivní přívalové srážky. Česko podle hydrologa potřebuje zdravější krajinu pro vsakování a zpomalení odtoku vody, nádrže a soustavy pro řízené hospodaření s vodou a pravidla pro období nedostatku.
 
Suchá krajina se v horku chová jinak než krajina nasycená vodou, uvedl Vizina. Pokud je v půdě dost vláhy, významná část sluneční energie se spotřebuje na výpar vody z půdy a rostlin, což okolí přirozeně ochlazuje. Když je půda suchá, tento "klimatizační" efekt krajiny slábne a energie, která by se jinak využila na výpar vody, se mění převážně na ohřev povrchu a vzduchu nad ním. Suchá krajina tak může vlny veder ještě zesilovat.

Podle Viziny je v podmínkách České republiky základem udržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. "To znamená lépe se starat o půdu, obnovu mokřadů, tůní, remízků, niv a přirozenějších toků, ale i omezení dalšího zpevňování ploch," popsal.

Samotná krajina ale problém se suchem podle hydrologa nevyřeší, nutná budou i technická a organizační opatření. Důležitá podle něj do budoucna bude především práce s vodními nádržemi a vodárenskými soustavami. "Bude třeba lépe řídit zásoby, aktualizovat manipulační řády a propojovat vodárenské soustavy tak, aby bylo možné překlenout lokální výpadky zdrojů. Stát i kraje budou muset jasněji nastavovat priority odběrů v době sucha," zdůraznil Vizina.

V extrémních situacích musí být podle něj zřejmé, co má přednost, jestli pitná voda, kritická infrastruktura, zemědělství nebo průmysl. Dalším důležitým opatřením musí podle hydrologa být lepší ochrana podzemní vody. Tato voda totiž často zásobuje průtoky v řekách v době beze srážek a zároveň slouží jako zdroj pitné vody.

Vůči nedostatku vody jsou podle hydrologa zranitelné především malé obce a lokální zdroje. Velké vodárenské soustavy mají obvykle větší rezervu, zatímco mělké studny, malé zdroje a menší toky reagují na sucho mnohem rychleji.

Vizina dále uvedl, že podstatná by měla také být změna nakládání měst s dešťovou vodou. Ta by se podle něj měla ideálně vsakovat, akumulovat a být dále využívána například pro městskou zeleň nebo ochlazování prostoru.

Odborník připomněl, že Česko má od roku 2023 koncepci ochrany před suchem pro období let 2023 až 2027, která podporuje opatření na zlepšení monitoringu, předpovědí, hospodaření v zemědělství, ochranu vodních zdrojů a retenční schopnosti krajiny. V praxi jde například o revitalizaci toků, protierozní opatření nebo lepší práci s dešťovou vodou v obcích a městech. Aktuálně se také podle Viziny prověřují i další technická řešení, jako jsou propojování vodárenských soustav, úpravy manipulačních řádů nádrží či nové vodní zdroje.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

1.7.2026 05:58
Teprve nyní,
takže s 20letým zpožděním/EU dotace, že.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

1.7.2026 07:04
To jsou všechno léta známá opatření, „co by se mělo“. Problémem však bývá, nejen kdo a za jaké peníze ta opatření realizuje. Ale též i kdo, pod záminkou ochrany životního prostředí, nebo odhalené chyby v úředním postupu při schvalovacím procesu, bude realizaci těch opatření účinně sabotovat. Možná též – za peníze.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.7.2026 07:08 Reaguje na Tonda Selektoda
1*
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.7.2026 10:29 Reaguje na Tonda Selektoda
To jste možná trefil skobičku na hlavičku. Když jsem pracoval na úřadě, říkala mně kolegyně ze stavebního úřadu, že dle zákona se dešťová voda musí pouštět do kanalizace. A město za to platilo. Byly už takové blbé předpisy změněny? Nebo se připravuje nějaká komise pro řešení?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

1.7.2026 11:09 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Pane Pokorný, já na úřadu nepracoval. Ale podle toho co vidím v okolí, jak se vedle nových a rekonstruovaných domů, zahrabávají též i velké černé plastové nádoby na dešťovku, u parkovišť zase tzv. odlučovače, retenční a zasakovací boxy, asi k tomu bylo vydáno i nějaké právní opatření. Bez toho by asi investoři sotva svou investici ze svého rozmaru prodražovali. Jasně, když v obci, nebo v okolí stavby, není zřízena oddělená dešťová kanalizace, musí se přepad z nádrže zavést do té splaškové (jednotné).
Co se týče plateb za dešťovku, svedenou ve směsi se splaškovými vodami na čistírnu (ČOV), ta čistírna musí vyčistit i tu znečištěnou dešťovku. Za to se platí, a proto se podle místních podmínek, obce snaží postupně zřizovat i oddělenou kanalizaci dešťovou...
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2026 18:43 Reaguje na Tonda Selektoda
jen 3x drobně:
"Za to se platí," ... má tohle ono takové SE nějaké jméno, IČO, číslo účtu? Jó, mělo by SE ... tak to pak ano.
Znečišťovatel platí. To je nutný princip a z něho mají právě silnice generální pardon.
"ta čistírna musí vyčistit" bohužel nemusí, protože OK (odlehčovací komora).
A navíc ty P limity pro ČOV jsou na dvě věci ... trestuhodně benevolentní.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

3.7.2026 11:04 Reaguje na Daniel Fiala
Ono to odloučení fosforu, a vůbec všech rozpuštěných chemikálií, je, jak jsem četl, velice složité. A proto ta benevolentnost - spíše nutnost.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.7.2026 11:55 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Bavíme-li se o P, tak musíte číst články od lidí, kteří hledají způsoby a ne ideologii/články od lidí, kteří hledají důvody. Nojo, ale jak je odlišit, žáno.

googlu ani AI bych to nesvěřoval. To jsou fakta.

Třeba bývalý ředitel OOV MŽP mi řekl (VI/2026), že poplatkovou vyhlášku na P torpédovali MZe+SOVAK s kardinálním argumentem, že by to zvýšilo vodné+stočné v průměru o 5 Kč/m³. Od té doby vzrostla cena o polovinu (2025= 135 Kč/m³). Takže asi tak.

Ale mrkněte navíc na poslední větu zde:
https://vodnihospodarstvi.cz/vodne-a%E2%80%AFstocne-v-cr/

Jestli ovšem nějaký génius vnese do debaty "A vůbec všech rozpuštěných chemikálií" (to A je podtržené!), čímž myslím zdroj vašich informací a nikoli Vás, tak potěš koště. Na to lze říct jen logické: nekonečně čistá voda bude stát nekonečně mnoho peněz (jako zdravotnictví, školství, armáda etc.)
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.7.2026 11:57 Reaguje na Daniel Fiala
Těch 5 Kč bylo míněno jako sociálně neúnosné! Čili kecy, které tady vládnou 30 let.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.7.2026 07:57
Toto nám říkal profesor vodohospodářských staveb už začátkem 80 tých let. Maturoval jsem v roce 1984.
Odpovědět
DA

DAG

1.7.2026 08:19 Reaguje na Imarr Imarr
I nám v klimatologii na vysoké škole. Rok 2001.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.7.2026 10:00 Reaguje na DAG
I nám na VUT v r. 1973, že česku nechybí uhlí, ale voda...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2026 08:26
Jak známo, step/tráva dokáže uhlík ukládat lépe než stromy/les - viz černozemě.

Vysoká (!) tráva také dokáže zachytit více vody/rosy pro MVC, i hmyz a kol.

Tady, když se "něco změní", bude to historický okamžik-) A nic proti novým přehradám...

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-travniky-bez-travy-a-globalni-oteplovani
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2026 08:34 Reaguje na Karel Zvářal
P.S. A to není úkol jen pro ČR, ale pro celý svět. Hodně kobylek/dobytka/sekaček, minimum trávy. "Krása a pořádek" za cenu teplíčka... Zelené stěny jsou jen fetiš.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

3.7.2026 11:05 Reaguje na Karel Zvářal
Možná se to změní. V EU se už jedná:

https://archiv.hn.cz/c1-67899340-zemedelska-politika-ma-odmenovat-skutecnou-zmenu-ne-status-quo-rika-expert-na-zivotni-prostredi
Odpovědět
II

Imarr Imarr

1.7.2026 09:55 Reaguje na Karel Zvářal
Souhlas jako vždy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2026 10:09 Reaguje na Imarr Imarr
Děkuji, aspoň jeden statečný, upřímný! Zítra si namažte pod pažemi, budete mi krýt záda, bude tu "horko" navzdory ochlazení-) Diferenciální rovnice jsem zapomněl, teploměr s sebou nenosím, ale ani netřeba, neb ty "pecky"/rozdíly dT bijí do očí a do celého těla. Poněkud nechutný/nediplomatický, zato potřebný popis antropocénu. Aneb pohádka o provozní slepotě.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

1.7.2026 10:32 Reaguje na Karel Zvářal
No, když jdu po stepní krajině jižní Moravy mám úplně odlišné klimatické pocity oproti šumavskému hvozdu. Ale - kdo jsem já, že?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2026 11:04 Reaguje na Jaroslav Pokorný
A teď si představte, že z té vyprahlé jižní Moravy udělali vědci "kukuřičnou oblast". Z rostliny, která je náročná na jarní/spíše letní vláhu, jako žádná jiná. Navíc silné větry=> eroze jak pdase. Řekl bych, že v tom měl prsty zase Putin-))

A co se týče pocitů - klima se tvoří všude - a tomu je nutno přizpůsobit hospodaření.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

3.7.2026 11:11 Reaguje na Karel Zvářal
To máte tak - můj dědeček, naroz. 1887, říkával: "Teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída." A táta, který v dětsví zažil i hlad, zase říkal, že žab a motýlů se člověk nenají. No a kukuřice dokáže dát tolik hmoty ke krmení, že ten hlad, ani nedostatek už dávno nemáme. Jenže to změnilo krajinu, způsob života, skladbu potravy a vyvolalo celou řadu otázek i problémů. A fčil co s tím, jak to řešit?
Ostatně - když jsem v r. 1962 na jižní Moravu přišel, tak ani tak moc vyprahlá nebyla.
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 12:42 Reaguje na Karel Zvářal
Černozem se tvoří rychlostí asi 1 cm za 100 let
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 12:43 Reaguje na Petr
Zatímco půda v lese se tvoří rychlostí asi 1 cm za 100 let :-)
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 12:52 Reaguje na Petr
Množství biomasy v lese je asi 200 tun sušiny, na louce a ve stepi je to cca 10 tun.
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 12:53 Reaguje na Petr
Na hektar
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.7.2026 15:21 Reaguje na Petr
V lese jehličnany mají kyselé jehličí, tleje na povrchu a do země nic.
V listnáči jsou místy žížaly a jiné organismy co zatahují biomasu a výkaly mírně do zeme.
Na stepi je hlavní biomasa z trávy v zemi (kořeny jsou cca 60%), a k tomu výkaly spásačů rozvléká a zahrabává mnoho živočichů jako žížala, hovnivál....
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 16:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stromy asi nemají kořeny.
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 20:55 Reaguje na Petr
Poměr objemu nadzemní a podzemní části rostlin je asi 80:20. U travin je 20 procent nahoře a 80 dole, u stromů obráceně, 80 procent nahoře a 20 procent dole.
V lese tedy z celkových 200 tun biomasy je 40 tun na hektar dole, u travin z 10 tun je 8 tun na hektar dole. Je to velmi zjednodušené, ale pro obecnost to stačí.
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 21:05 Reaguje na Petr
Ještě zbývá v biomase zadržená voda.
U stromů je podíl sušiny v biomase asi 50 procent, takže hektar lesa je 200 tun sušiny a 200 tun vody.
U travin je podíl sušiny asi 25 procent, takže hektar louky je 10 tun sušiny a 40 tun vody.
Hektar lesa je tedy 200 tisíc litrů vody.
Hektar louky je 40 tisíc litrů vody.
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 22:22 Reaguje na Petr
Špatně, oprava:
U travin je podíl sušiny 25 procent, takže hektar louky je 10 tun sušiny a 30 tun vody. A hektar louky je 30 tisíc litrů vody.
Odpovědět
Pe

Petr

1.7.2026 21:23 Reaguje na Petr
A ještě mi google odpověděl, že u černozemě tvoří organický uhlík 1,7 až 3 procenta hmotnosti, u lesní půdy tvoří organický uhlík 1 až 6 procent hmotnosti.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.7.2026 11:32 Reaguje na Petr
No, hlavně je dobré vědět, že černozem už se netvoří vůbec :-)! Vznikala ve specifických stepních podmínkách dávno v minulosti. Teď už jenom ubývá.
Odpovědět
II

Imarr Imarr

3.7.2026 08:21 Reaguje na Jindřich Duras
Bohužel.
Odpovědět
va

vaber

1.7.2026 09:56
Před chviličkou docela lilo a té vody co se valila do kanálů,ze střech a asfaltu, mi bylo líto. Já ji pustil z okapu na trávník,tedy už se to jen spálený trávník a zmizela v něm ani se moc nerozlila.
Příroda vodu nutně potřeuje. Nikde na na řece žádná přehrada až do Prahy a Ústí, možná nějaký, jez ale ten jen udržuje hladinu, vodu nezadržuje.
Sousední městečko si propláchlo kanály a čističku a vše poslalo do téměř prázdné řeky.
Hospodaření s vodou není prakticky žádné, několik nádrží které zadržují vodu pro pitnou vodu a nějaké pro výrobu el energie. Vodu jen bereme,čerpáme a špinavou vypouštíme i když říkáme vyčistěnou, ale tu vyčistěnou nikdo nechce, tak je špinavá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.7.2026 09:58 Reaguje na vaber
Čechy a severní Morava lilo, jižní?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.7.2026 10:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
JIžní M. Mikulovsko sucho a déšť zatím v nedohlednu
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2026 11:02 Reaguje na Michal Uhrovič
A nejhorší přepověď směru a síly větru na 3 dny od začátku června! Bude to kritická perioda!!! Sinicové povlaky podle včerejších satelit. snímků (poledne) byly velmi rozsáhlé, ale nahrnuty zejména mezi D.Věstonicemi a Pavlovem. A to se už změnilo, vítr je tlačí na segmenty = do Dyje.

Určitě se ochladí. Ale bude to stačit, aby přehrada opět nevydala své shnilé plody a nezabila celou řeku?

T vody včera 19-20 LG Ladná = 27,6 °C. Q = 15 m³/s. Prostřední segment ve hrázi je již několik dnů otevřený, MVE uzavřena a na Bulharech je MVE v pozoru = připravena vypnout a otevřít spodem (O2 + únik rybám).
Osobně bych byl mnohem radši, kdyby tč. měly ryby za sebou už týden výcviku = provzdušňovaných "pytlů" pod všemi třemi bariérami (NM, Bulhary, Břeclav), aby se mohly naučit "schovat", ale tomu zatím není nikdo ochoten naslouchat.
Odpovědět
va

vaber

2.7.2026 08:35 Reaguje na Daniel Fiala
Přehrady nezabíjí řeku, ta špína v řece zabíjí. Jinak by musela být mrtvá každá stojatá voda.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

2.7.2026 11:56 Reaguje na vaber
Nevadí mi, pane vabere, že tomu nerozumíte.
A je mi líto, že skutečnost dala za pravdu mě a ne vám. Tedy přesněji řečeno, je mi líto těch ryb. Kdyby přežily díky Vaší mylné domněnce, kterou zjevně operujete, byl bych za ty ryby radši. Moje prognóza se vyplnila. A ochlazení nepomohlo (všem rybám). Škoda.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2026 11:11 Reaguje na Michal Uhrovič
Ápropós, že Dyje přečkala ta extrémní vedra bylo jenom díky tomu slabému větru, který vanul převážně od jižního kvadrantu a tedy "vymetal" před segmenty masivně rozmnožené sinice pryč/dál na přehradu.

Slabý jižní vítr, to je to, co nás zachránilo od další ekologické katastrofy.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.7.2026 11:15 Reaguje na Daniel Fiala
Jen taková drzá nekorektní poznámka.
Na koho to rybáři svedou letos, když MVE je uzavřena a na Bulharech je MVE v pozoru?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.7.2026 12:47 Reaguje na Michal Uhrovič
No tak- četl jsete rozbor? Základní průser jsou sinice a ty MVE neovlivníte. Nicméně každý gram kyslíku může, ale nemusí pomoci. Takže snad rozstřik a ventilace něco pomohou. Jistota to není. Navíc, pokud se sinice rozšlehají pod segmentem, bývá to i horší než zavřený segmet. To je když vítr nažene sinice na hráz.
https://www.mrk.cz/diskuse.php?id=608342
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.7.2026 13:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Minulý rok za to ta elektrárna taky moc nemohla a rybáři měli jasno. Tak jsem "rýpavě" reagoval ...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.7.2026 13:48 Reaguje na Michal Uhrovič
Dokud nebudou všechny český a rakouský čističky bezfosforový a dokud na dně uložený fosfor nezmizí, tak to bude smrdět porád, jako Lipno....
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

1.7.2026 16:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Až bude všechna práce hotová"
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2026 18:32 Reaguje na Michal Uhrovič
začnu na nový řádek 18:32 dole
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

2.7.2026 11:34 Reaguje na vaber
Jojo, zavedené schéma. Už roky se snažím o změnu k lepšímu a nic moc efekt. Teď konečně přišla z Evropy nová směrnice, tak zejména velká města budou muset přitlačit.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.7.2026 10:16 Reaguje na Jindřich Duras
Velká města to vyřeší asi takto: Historické stoky budou dál
fungovat jako nyní a odvádět splašky společně s dešťovkou
a maximálně se vybuduje oddělená kanalizace na okrajích.
Náklady na zdokonalení čištění zaplatí spotřebitelé a ti
na zdražení zareagují omezením spotřeby a tím nárůstem
koncentrace nečistot. ČOV budou muset změnit technologii čištění, když místo znečištěné vody do nich poteče hustá
hmota. Možná budou ČOV tu hmotu ředit a nebo se budou
muset přicpané kanalizace proplachovat. U nás je část
oddělené kanalizace pouze splaškových vod ve stavu, kdy
při úsporách vody dochází v některých místech ke kumulaci
nečistot a odvětrávacími poklopy se tam šíří nesnesitelný
zápach. Občas musí přijet auto kanalizací a "špunty"
propláchnout. Kanalizace nebyla projektována na husté
splašky po úsporách vody spotřebiteli, kteří zareagovali
snížením spotřeby na její zdražení. A co nyní? Slevnit
vodu, aby kanalizace fungovala podle 20 let starého
projektu a nebo ji přestavět a nebo dál proplachovat
z cisteren? Změny koncepcí jak odvádět odpadní vody
a jaké stanovit ceny vodného a stočného lze snadno
vyřešit dočišťováním(likvidací) vod z ČOV k závlahám
energetických dřevin, nebo bylin a k zavlažování těch
plodin, které jsou schopny živiny zužitkovat. V malém
to lidé "NA ČERNO" umí lépe, než ČOV. Kamarád bydlí
na samotě vesnice s moudrým vedením, které toleruje
jeho způsob likvidace odpadních vod a to i z chovu
hospodářských zvířat. Má velký vyhnívací septik a
vývod z něho do "bažiny" s rákosem zakončené tůní.
A světe div se! V té tůni se množí žáby a žijí v ní
karasi stříbřití. Pokud je v tůni málo vody, tak do
ní přesměruje část vody z potoka, ale většinu roku
si vystačí s jeho odpadní vodou. Starosta to vidí
na vlastní oči a pouze oba doufají, že se nenajde
hlupák požadující likvidaci odpadních vod podle těch
nesmyslů daných zákonem. Takhle jeho statek funguje
už asi 150 let a to tam kdysi mívali 15 krav, dva
páry tažných koní, 20 vepřů a ovce. Rákosem se kdysi
stlalo a on ho nyní kompostuje spolu se sedimenty ze
septiku a hnojem zvířat. Půdu, kterou to hnojí měl
na rozborech s vynikajícím výsledkem a jak tvrdí,
tak už jeho biotop zvládl i únik 20 litrů nafty!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

1.7.2026 18:32
Pane Uhroviči, psal jste sice v 11:15 ale už to podle tónu vypadá na hospodskou rvačku po zavíračce ve čtvrté cenové ...

Hlavní viníci jsou 4 (P v povodí, přehrada, kanál, teplota). A taky kroky k nápravě. Nezjednodušujte, prosím (i 13:01). A pane Vinklere, prosím o totéž.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povodi-moravy-zavedlo-po-lonskem-uhynu-ryb-na-novych-mlynech-sadu-opatreni

Ten letošní pokrok je z velké míry výsledkem rybářů ... teda spíš mnohaletým úsilím jednoho rybáře. A reality - přes století trvající devastace vodních ekosystémů nese "plody". On to od prvního úhynu (2013) zdvihal a chtěl řešení. Teď je řešení (nikoli však vyřešení). A jestli se ukáže, že ryby nedají ani toto (kolik? které? kdy?), tak se (ono se!) bude muset přitlačit na šrajtofli. A pak ještě, a potom ještě a zase znova. Inu, kur...i jsme to tady přes sto let a vlastně nám to (skoro všem pořád ještě) vyhovuje (ó naši moudří předkové = lidová pověra ... anebo: my jsme přeci mnohem bohatší než oni, a tak si to s chutí zaplatíme = klausiánské pindy). Ale víme to už 60 let (o fosforu a sinicích) a zvysoka jsme na to káleli celou dobu a kálíme a močíme na to dosud. Systémově. A celorepublikově.
Teď a tady (VN NM) nás ovšem neudržitelná situace dokopala, že jsme s tím konečně něco začali dělat. Oždibovat růžky, řekl bych.

Co rozhodně nebylo řešení, byl postoj 2022+2025 pokrčených ramen 'za to nikdo nemůže'.

Prvním krokem po 10 letech (!) byly oxymetry (2022). Horní oxymetr vloni selhal a bác (37,58 t v kafilérce). A zase u toho nikdo nebyl se vzorkovnicí a měřákem a zase nevíme přesně (O2, NH3, cyanotoxiny). Znamená to, že byly špatně oxymetry? Ne neznamená. Nevyřeší to, ale napoví (kyslík nebyl). Další krok: teď jsou čidla lepší (a dražší), je víc lidí, je víc analýz, je to víc proorganizované ... Další krok: HLAVNĚ se dohodlo, že PMo dostane kompenzaci ca 5 mil Kč za odstávku MVE. Konečně se tedy podařilo dojednat (vloni to už bylo taky dojednané, ale pak údajně to s volbama někde zahaprovalo), že má státní podnik rozvázané ruce a může si to dovolit řešit. Povolila první smyčka gordického uzlu.

Bude to stačit? Možná ano, možná ne. Chytrejch po boji bude fůra, na internetu nepočítaně: 'já to věděl', 'vyhozený peníze', 'blbý ekologové', tj. účelovky, obviňování, koukání do nikam, kecy … těch lidí se vzděláním a praxí, kteří nepožadují nejvýš černobílé vidění světa a počty max do šesti je ... hm dva nebo tři.

Takže teď jsou jen dva možné výsledky: Bude to stačit/nebude to stačit (a znamená to mj. jen letos nebo navždycky? Aha!).
A když ano, bude to dobře? Ne, bude se hledat trvalejší a tedy levnější řešení.
A když ne, bude to špatně? Ne, bude to ale významný pokrok, protože miliardu do toho nikdo nikdy jen tan mrsk-prsk nedá.

K racionálnímu řešení nás musí dokopat realita. Naše ohleduplnost na ryby a ekosystém je nula. To není vlastnost lidí, ale společenského systému. Jmenuje se to tržní kapitalismus bez přívlastků. Na WFD/ŽP fakticky kašleme. To jsme se naučili pro změnu od komunistů. A když se k tomu přidají ideologové za přehrady ... tak to bude ve finále stát ten stát ještě mnohem víc. Chcete rychlé a 100% spolehlivé řešení? Ta možnost tu je. Leč tabuizovaná.

... stejně by měl nad námi nade všemi bdít nezávislý rozhodčí (cost-benefit analýza), který bude tiše v koutku stát a pořád počítat ... náklady vynaložené na záchranu neudržitelně katastrofálního stavu. Pořád. Každoročně. A na požádání komukoliv a kdykoliv řekne celkovou sumu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

3.7.2026 11:22 Reaguje na Daniel Fiala
Jmenuje se to tržní kapitalismus bez přívlastků. ...........
V kapitalismu má každý využít svých schopností, nadání, vzdělání, známostí, možností, ostrých loktů (i podvodů) k tomu, aby zbohatl. Osobně zbohatl. Zájmy společnosti jsou vedlejší. Resp. - "když budou bohatí jednotlivci, bude bohatá i společnost."



Chcete rychlé a 100% spolehlivé řešení? Ta možnost tu je. Leč tabuizovaná. ...................
Chceme. Flákněte sem tu možnost a 100% spolehlivé řešení.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

4.7.2026 11:14 Reaguje na Jaroslav Pokorný
U těch bezpřívlastků bylo nejbezpřívlastkovější jeho zvolání: "Na chvíli zhasneme."

A jestli někdo z vexláků byl pomalejšího myšlení anebo extra nenažraný a uvízl v padagrafech, když se rozsvítilo, tak jim nakonec udělil abolici.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist