Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat se budou dále snižovat
Ředitel svazu Kamil Malát uvedl, že se na nepříznivé situaci podílí i český spotřebitel, který se při nákupu primárně rozhoduje podle ceny. "K udržování stavů hospodářských zvířat nepomáhá ani přebujelá byrokracie a další nařízení a omezení," řekl ČTK Malát.
Chovatelé ale neočekávají, že se situace v následujících letech zlepší. "Pro nárůst soběstačnosti by byla nutná významná změna v chování spotřebitelů a řetězců, což se v masivním měřítku asi očekávat nedá. Čísla z posledních let ukazují, že nelze očekávat nárůst stavů, spíše stagnaci," uvedl Malát.
Podle Českomoravské drůbežářské unie mohou o rozšiřování přemýšlet pouze velké podniky, které nejsou specializované, mají i rostlinou výrobu a produkují vlastní krmné směsi. Těch je ale minimum, tvrdí Gabriela Dlouhá, předsedkyně unie. Při porovnání loňského roku s rokem 2000 klesl v ČR počet drůbeže o 20 procent, unie očekává pokles o dalších 15 až 20 procent po roce 2026, kdy nebude možné chovat nosnice v obohacených klecích.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala pokles soběstačnosti znamená zvýšení dovozů. "Závislost na zahraničních trzích je zase spojená s kolísáním cen potravin v obchodech, než na jaké jsou zákazníci zvyklí," uvedl. "Vyšší podíl masa drůbeže z dovozu, kde nemůžeme ručit za kvalitu a bezpečnost produkce, je nyní možná za lákavé ceny, ale jakmile bude ještě více vytlačena tuzemská produkce a budeme závislí na dovozu, tak se ceny naopak zase zvýší," upozornila Dlouhá.
Zároveň snižování povede k útlumu šlechtění plemenných zvířat, řekl Doležal. V ČR je šlechtění na velmi vysoké úrovni a patří podle Maláta k evropské špičce. "Bohužel ani to nestačí k tomu, aby české chovy na tom byly ekonomicky lépe. Poslední roky se při zpeněžování produkce stírá rozdíl v ekonomice komerčního a plemenného stáda," řekl Malát.
Agrární analytik Petr Havel upozorňuje, že živočišná produkce přispívá ke zlepšení stavu krajiny, a to volnou pastvou, nutností pěstovat širší spektrum plodin pro krmné směsi, nebo hnojením statkovými hnojivy. "V praxi to znamená, že bude méně přírodních hnojiv jakožto přirozeného zdroje organické hmoty v půdě," uvedl Doležal.
Ministerstvo zemědělství (MZe) si pokles uvědomuje, v poslední době se ale podle úřadu ukazuje, že se situace v sektoru zlepšuje. Ve strategii resortu 2030+, na které MZe aktuálně pracuje, se zaměří na priority a návrhy opatření, jak těmto negativním trendům čelit, dodal úřad.
Podle statistiků stavy skotu, prasat i drůbeže klesají od 90. let minulého století. V intenzitě chovu hospodářských zvířat se ČR blíží evropskému průměru jen v chovu skotu. V Evropě zemědělci chovají průměrně zhruba 49 kusů na 100 hektarech půdy, v ČR je to 40,4 kusů. Výrazně pod průměrem je Česko v chovu ovcí, čeští zemědělci na 100 hektarech chovají průměrně pět ovcí, v EU 40 ovcí. Evropský průměr u prasat je téměř 146 na 100 hektarů, v ČR 61.
reklama