ČR už nemá k dispozici více lesní biomasy, než zpracovává, zjistili odborníci
27.1.2022 01:26 | BRNO
(ČTK)
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Zvýšení podílu biomasy v palivovém mixu je přitom jedním z klíčů k tomu, aby Česko postupně zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů energie na 22 procent a splnilo tak svůj závazek. Celkově chce Evropská unie dosáhnout podílu 32 procent do roku 2030. Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dřevní hmoty pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,5 milionu tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,6 milionu tun. Pokud by se měl podíl lesní biomasy zvyšovat, ohrozí to nejen udržitelné hospodaření v lesích, ale také to může deformovat trh se dřevem pro technologické zpracování, uvedl vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky Dalibor Šafařík.
V roce 2013 činil v Česku podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 procenta, v roce 2019 se zvýšil na 16,24 procenta při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014 až 2017. Podíl lesní biomasy se výrazněji zvýšil až od roku 2018 díky přebytku palivového dříví a těžebního odpadu, když kulminovala kůrovcová těžba. "Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích kde brát," zdůraznil Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. "V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor," dodal Šafařík.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě
Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborníkOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (68)
Katka Pazderů
27.1.2022 05:40tak tak. už ani biomasa není dostatečně rychle se obnovující zdroj. Po kůrovci musíme nechat naše lesy, aby zase obnovily svůj přírůst. takže sbohem, biomasové kotle ve Škodovce, u Tykačů a kdekoliv jinde. Snad to dřevo nechají alespoň domácnostem na topení.
Odpovědět
ms
28.1.2022 01:27 Reaguje na Katka Pazderů
Co s vytěženými lesy. Vždyť už máme plány pěstovat na 1 milionu ha místo potravin energetické plodiny. My ten Grýndýl nakonec dáme, i kdybychom měli při tom chcípnout.
Odpovědět
MH
Martin Hájek
28.1.2022 08:59 Reaguje na Katka PazderůPředně musíme změnit skladbu lesů, pokud si budeme pěstovat současné smrky, tak výsledkem bude za 10 let jen další kůrovcová kalamita. Takže vyšší těžba příštích 10 let je úplně Ok, pokud budeme měnit druhovou skladbu lesů. Využití dřeva v domácnostech má daleko horší dopady na ovzduší než jeho využití v teplárnách. Takže v zájmu životního prostředí dřevo do centrálních zdrojů, kde se spaliny dokonale vyčistí.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
28.1.2022 13:01 Reaguje na Katka PazderůDomácnosti budou mít během pár let topení dřevem zakázané. Příprava na to je jasně vidět - jak lokální topeniště zatěžují prostředí prachem, jak lidé neumí topit ...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
27.1.2022 06:44Ale biomasy/palivového dřeva je dost, když ho nejen Poláci, odvážejí stále plná auta.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.1.2022 20:04 Reaguje na smějící se bestiejen nevím, jestli kvůli biomase si musíme nechat likvidovat lesy...proto je biomasa okrajové téma...a pokud jej někdo chce brát vážně je to nebezpečné, zdroje na to nejde zajistit v čase a prostoru ve víru hurá akcí
Odpovědět
JB
Jarda Bobr
31.1.2022 13:00 Reaguje na smějící se bestieSamozřejmě, že je ho nadbytek.Proto taky Škodaauto bude topit ve své elektrárně v areálu MB štěpkou(cca 140 aut denně).Odkud to bude vozit?Až dojde štěpka v okolí tak je jí dost v Amazonii nebo Kanadě
Odpovědět
va
vaber
27.1.2022 09:21mám tomu rozumět ,tak ,že nyní je to ještě dobré, to co se kácí dnes je ještě dobré ,ale víc už brát nemůžeme?
prohlížím si lesy a srovnávám s tím kolik stromů tam kdysi bylo ,takové srovnámí mi říká ,že lesy se ztratily nejméně čtvrtinu biomasy ,někde zmizely celé malé lesíky a všechny lesy značně prořídly, kde byly vysoké stromy je dnes jen nízké křoví,
samozřejmě plocha lesů se nezměnila ,ale množství biomasy pokleslo drasticky ,to nevidím jako udržitelné hospodaření
Odpovědět
prohlížím si lesy a srovnávám s tím kolik stromů tam kdysi bylo ,takové srovnámí mi říká ,že lesy se ztratily nejméně čtvrtinu biomasy ,někde zmizely celé malé lesíky a všechny lesy značně prořídly, kde byly vysoké stromy je dnes jen nízké křoví,
samozřejmě plocha lesů se nezměnila ,ale množství biomasy pokleslo drasticky ,to nevidím jako udržitelné hospodaření
BM
Břetislav Machaček
27.1.2022 09:22To jsem zvědav, jak přehodnotí "gryndýl" založený na mixu i z biomasy,
jako spásy pro teplárny a elektrárny snižující spotřebu uhlí štěpkou.
Už jsem to tu psal v minulosti, že se chystá přeměna hospodářských lesů
s hodnotným pilařským dřívím na bezúdržbový samovýsev pionýrských dřevin
a směsek k výrobě energetické štěpky. Děje se tak na popud energobaronů
pomocí nastrčených ekologistů propagujících právě ten samovýsev a zatím
pouze výběrovou těžbu, která skončí štěpkováním a novým samovýsevem. No
a z lesů se stanou plantáže biomasy pro energetiku za potlesku ekologistů.
Odpovědět
jako spásy pro teplárny a elektrárny snižující spotřebu uhlí štěpkou.
Už jsem to tu psal v minulosti, že se chystá přeměna hospodářských lesů
s hodnotným pilařským dřívím na bezúdržbový samovýsev pionýrských dřevin
a směsek k výrobě energetické štěpky. Děje se tak na popud energobaronů
pomocí nastrčených ekologistů propagujících právě ten samovýsev a zatím
pouze výběrovou těžbu, která skončí štěpkováním a novým samovýsevem. No
a z lesů se stanou plantáže biomasy pro energetiku za potlesku ekologistů.
os
orb slavík
30.1.2022 11:34 Reaguje na Břetislav MachačekPlácáte a nevíte o tom nic. Zeptejte se lesáků, pokud nějakého znáte. V podstatě se jedná o to, že hospodářské lesy se v principu převedou na smíšené, samozřejmě se bude také využívat přirozeného zmlazení na čem není nic špatného vy ekologisto.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 10:17Člověk umí jen brát. V posledních několika letech jsme každý rok z lesa vzali dvojnásobek toho, co přirostlo. Už i v lese tedy jedeme na dluh. Bravo, jen tak dál.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 10:44 Reaguje na PetrA to nebereme v úvahu snížení ročního přírůstu. Uschlé a vytěžené lesy jaksi žádný přírůst dřevní hmoty nemají.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
27.1.2022 11:14Průmyslové spalování biomasy je prostě prasárna.
A čím dřív se to mezí na minimum, tím lépe.
Odpovědět
A čím dřív se to mezí na minimum, tím lépe.
DM
Dalibor Motl
27.1.2022 11:34 Reaguje na Svatá ProstotoSouhlasím. Lesní biomasa má svoje limity. Pálit ji masově ve velkých elektrárnách nedává ekologický ani ekonomický smysl. Navíc ponechání větví a tenkého dříví v lese zlepšuje lesní prostředí. Kvalitní dřevo patří na pily, méně kvalitní do papíren, k výrobcům deskových materiálů na bázi dřeva, nejhorší palivové dříví chalupníkům a větve + prořezávky nechávejme lesu.
Odpovědět
lP
lesník Peda
28.1.2022 11:35 Reaguje na Svatá ProstotoSám jsi pr..e když nevíš o čem píšeš.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
28.1.2022 12:30 Reaguje na lesník PedaJasně. Hlavně nezapomeň přiložit;-))).
Odpovědět
me
meluzína
27.1.2022 11:21Mě by opravdu upřímně zajímalo jestli odborníci a vědci někdy jdou do lesa? Nebo jestli tyhle výzkumy dělají přes satelity a drony? Že jsou lesy vyrabované do mrtě je jasná věc každému kdo se občas lesem projde. Co se děje v lesích kolem mého bydliště posledních 5let je k pláči. Začalo to před 10lety a dnes už je v lese kam chodím víc než 20let víc pasek a pouštních holin rozrejpaných těžkou technikou než souvislých porostů stromů. Že když se těží kůrovec odveze se z placu komplet všechno co tam roste včetně modřínu, listnáčů, a co se neodveze to se rozjezdí na třísky. Na těch místech nerostou ani kopřivy, jsem zvědavá co odborníci vydají za 20let za prohlášení až zjistí že na takhle zdevastované půdě nevyroste 100let nic.
Odpovědět
Pr
Petr-rtep-Petr
27.1.2022 14:09 Reaguje na meluzínaTo, že vlivem kůrovce a sucha na mnohých místech lesy zmizely je fakt. A je to tragédie, která nemá obdoby. A ještě bude mít nedozírné následky. Obzvlášť pokud se neudělají patřičné kroky k nápravě a změně v lesnictví (druhová skladba ad.) Ale o je věc jiná.
To, že zmiňujete, že po 20 letech kdy chodíte do lesů v okolí vašeho bydliště se místo lesů objevily paseky a poštní holiny je nicneříkají. Ono někdy zkrátka všechny stromy v hospodářských lesích (to je většina lesů kam lidi chodí na procházky z místa bydliště, pokud nežijí poblíž národních parků apod.) dosáhnou mýtního věku a je potřeba je pokácet. Což je většinou 90 - 120 let. Takže když budete tvrdit, že na místě kam jste už v dětství chodila vy a před vámi vaše maminka na procházky byly lesy, a teď to vykáceli a je o hrozná tragédie... Tak to nemá žádnou vypovídající hodnotu. Holosečný způsob těžby je u nás (můžeme diskutovat zda oprávněně) nejvíce rozšířený. O vesnici dál může být hospodářký les vysazený v jiné době a bude tam růs třeba další desítky let. Ale i ten bude jednou vykácen a zbyde po něm pouze ta hrozně proklínaná paseka - dokud ho vlastník (a ten to má nařízené zákonem) do několika málo let znovu nevysadí.
Využití a následky používání těžkých těžebních strojů je věc na článek a debatu samostatnou.
A co se týče věty zdevastované půdě kde 100 let neporoste. Po težbe vypadá jakkákoli krajina hrozivě a zdevastovaně. Vámi popisovanou krajinu jsem sice neviděl, ale příroda má úžasnou regenerační schopnost a není potřeba takto strašit o půdě, kde 100 let nic nevyroste.
Odpovědět
To, že zmiňujete, že po 20 letech kdy chodíte do lesů v okolí vašeho bydliště se místo lesů objevily paseky a poštní holiny je nicneříkají. Ono někdy zkrátka všechny stromy v hospodářských lesích (to je většina lesů kam lidi chodí na procházky z místa bydliště, pokud nežijí poblíž národních parků apod.) dosáhnou mýtního věku a je potřeba je pokácet. Což je většinou 90 - 120 let. Takže když budete tvrdit, že na místě kam jste už v dětství chodila vy a před vámi vaše maminka na procházky byly lesy, a teď to vykáceli a je o hrozná tragédie... Tak to nemá žádnou vypovídající hodnotu. Holosečný způsob těžby je u nás (můžeme diskutovat zda oprávněně) nejvíce rozšířený. O vesnici dál může být hospodářký les vysazený v jiné době a bude tam růs třeba další desítky let. Ale i ten bude jednou vykácen a zbyde po něm pouze ta hrozně proklínaná paseka - dokud ho vlastník (a ten to má nařízené zákonem) do několika málo let znovu nevysadí.
Využití a následky používání těžkých těžebních strojů je věc na článek a debatu samostatnou.
A co se týče věty zdevastované půdě kde 100 let neporoste. Po težbe vypadá jakkákoli krajina hrozivě a zdevastovaně. Vámi popisovanou krajinu jsem sice neviděl, ale příroda má úžasnou regenerační schopnost a není potřeba takto strašit o půdě, kde 100 let nic nevyroste.
me
meluzína
27.1.2022 14:49 Reaguje na Petr-rtep-Petr90-120let? To ty stromy kolem neměly. Těží se všechno, začínalo se vzrostlými stromy, dnes se kácí pinďové o průměru 50-70cm (a to ještě přidávám). O vesnici dál je to stejné, a v okrese kam jezdím za maminkou jsou lesy úplně stejně vyrabované. Jestli pro vás holiny a mýtiny, které jsou větší než souvislý les nejsou tragedie, tak pro mě ano. Bolí mě chodit do míst, která žila a která jsem měla ráda, vidím jen zmar a bídu. A že na těch místech strom dlouho neporoste, tím jsem si dost jistá - dívám se vidím jak dopadají rádoby nově obsázené oplocenky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.1.2022 22:41 Reaguje na meluzínaBuďte si jista, že tam ty stromy z velké části již rostou. Vám se zdá strom o průměru 50-70 cm jako pinďa? Za tragédii sice považuji něco podstatně jiného ale vidím, že tragédů vašeho ražení je tu více než dost.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 15:20 Reaguje na Petr-rtep-Petr"...dosáhnou mýtního věku a je potřeba je pokácet."
A proč? Protože prachy a lidská chtivost. Jen proto "je to potřeba". Však ono tam zase něco naroste, že?
To je příšerný přístup, toto.
Odpovědět
A proč? Protože prachy a lidská chtivost. Jen proto "je to potřeba". Však ono tam zase něco naroste, že?
To je příšerný přístup, toto.
Pe
Petr
27.1.2022 15:40 Reaguje na PetrNic takového samozřejmě potřeba není. Dokonce přesně naopak. Les teprve dospěl a dorostl do fáze maximální prosperity a funkčnosti, blíží se klimaxovému stádiu. Stromy jsou na vrcholu plodnosti, stoupá biodiverzita, všechny funkce lesa dosahují maxima. Les v tuto chvíli vykácet je z pohledu životního prostředí zločin.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 18:53 Reaguje na PetrDobrý den, no zdánlivě to tak je, jenom si musíte uvědomit, že lesy se pěstují právě proto, aby se pokácely a zužitkovaly, to tak v hospodářském lese prostě je, tam se na vrchol plodnosti a biodiverzity nehraje. Smiřte se s tím, že les není trvalá příroda spějící ke klimaxu, nýbrž - když to přeženu - obdoba kukuřičného pole, jen s delším hospodářským cyklem. Musíte se naučit rozlišovat plochy produkční (hospodářský les) a plochy přírodní - například národní parky - tam by měla být situace pochopitelně úplně jiná.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 19:22 Reaguje na Vladimír KavkaJá to samozřejmě rozlišit umím, jen tento spotřební přístup považuju za přežitek minulosti, někde na úrovni otroctví. Přírodu nemůžeme sklízet jako kukuřičné pole. To jen omezený spotřební člověk si myslí, že příroda k ničemu jinému dobrá není, stejně jako si to dřív mysleli o otrocích. A je s podivem, že ani přímý pohled na měnící se klima nedokáže lidi přimět k přemýšlení.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 19:43 Reaguje na PetrMáte vůbec ponětí o tom, k čemu všemu se dřevo jako obnovitelný materiál používá?
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 19:49 Reaguje na Vladimír KavkaA máte vy vůbec ponětí co všechno ovlivníte tím, že nějaký les vykácíte?
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 20:14 Reaguje na PetrA tím že posečete nebo spasete louku? Sklidíte pole? Říká se tomu hospodaření. Drtivá většina věcí totiž prostě vznikne nějakou těžbou nebo sklizní. Tak to je.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 19:37 Reaguje na Vladimír KavkaLidé jsou stejně velmi komičtí. Jeden z mnoha příkladů: O kousek vedle je článek, jestli sběratele brouků zavřít, nebo nezavřít. Přitom vykácet hektar dubového lesa a vyhubit tím celé populace vzácného hmyzu lze jedním klikem v počítači.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.1.2022 04:57 Reaguje na PetrProč to zevšeobecňujete.Komičtí jsou v tomto případě v první řadě hlavně různí ochranáři. Vykácením hektaru lesa také těžko zahubíte "celou" popuaci. Tam kde je ten hektar k těžbě většinou bývá x dalších hektarů lesa a to ve spoustě věkových tříd.
Pokud klikem v počítači dokážete vykácet hektar lesa tak vás asi nejeden subjekt velice rád najme a vy za ten klik slušně vyděláte.
Odpovědět
Pokud klikem v počítači dokážete vykácet hektar lesa tak vás asi nejeden subjekt velice rád najme a vy za ten klik slušně vyděláte.
me
meluzína
28.1.2022 08:38 Reaguje na Vladimír KavkaNevím co myslíte trvalou přírodou spějící ke klimaxu - ale myslím že trvalá příroda už na zeměkouli neexistuje a v ČR už vůbec ne. Někde jsem zahlédla zprávu že se kácí i v Boubínském pralese, o kterém nás na základce učili že je to prales který je prales protože se tam nekácí a nechává se pralesovatět dle libosti - nemám čas dohledávat jestli je to pravda, ale pokud to byla "poslední česká trvalá příroda směřující ke klimaxu" a zpráva je pravdivá, tak už ani Boubín prales není.
Ale lesy kolem mě jsou těženy způsobem, kdy vypadají stejně jako to kukuřičné pole po sklizni. Prašný mrtvý beton po sklizni kukuřice není nic co chci mít za domem, nic na tom neroste, nic na tom nežije, nedá se na to koukat, a vyrobit něco takového v lese - to je také hrůza. Z pohledu majitele takto vytěženého lesa - jak to vůbec může dovolit, takovéhle zacházení s jeho majetkem? Aby se z jeho pozemku na 20-30let stala holá poušť? A nechápu jak se můžete zastávat mýtného způsobu těžení jak je provozovaný dnes - kdy jste byl naposledy v lese? Prošel jste se někdy pasekou pár dní po vytěžení? Jak se vám líbily metrové koleje od těžké techniky a žlutý jíl zespoda vytažený nahoru? Jak se vám líbí erozní koryta na vytěžených svazích? Dle mého názoru tenhle způsob těžení už musí skončit, je možná ekonomicky výhodný teď, ale proč by Češi měli měli mít za cíl vyvážet super-levné dřevo teď je po započení nákladů budoucích super levné jen pro Němce a Poláky kteří ho kupují, pro nás Čechy je tohle rabování zatraceně drahé.
Odpovědět
Ale lesy kolem mě jsou těženy způsobem, kdy vypadají stejně jako to kukuřičné pole po sklizni. Prašný mrtvý beton po sklizni kukuřice není nic co chci mít za domem, nic na tom neroste, nic na tom nežije, nedá se na to koukat, a vyrobit něco takového v lese - to je také hrůza. Z pohledu majitele takto vytěženého lesa - jak to vůbec může dovolit, takovéhle zacházení s jeho majetkem? Aby se z jeho pozemku na 20-30let stala holá poušť? A nechápu jak se můžete zastávat mýtného způsobu těžení jak je provozovaný dnes - kdy jste byl naposledy v lese? Prošel jste se někdy pasekou pár dní po vytěžení? Jak se vám líbily metrové koleje od těžké techniky a žlutý jíl zespoda vytažený nahoru? Jak se vám líbí erozní koryta na vytěžených svazích? Dle mého názoru tenhle způsob těžení už musí skončit, je možná ekonomicky výhodný teď, ale proč by Češi měli měli mít za cíl vyvážet super-levné dřevo teď je po započení nákladů budoucích super levné jen pro Němce a Poláky kteří ho kupují, pro nás Čechy je tohle rabování zatraceně drahé.
JS
Jarek Schindler
29.1.2022 05:06 Reaguje na meluzínaPokud máte nějaký les tak ho nerabujte a ukažte jak ho jde šetrně a levně pěstovat a následně draze prodat. Hodně lidí se potom nechá asi vaší prací inspirovat. Bohužel podle toho co píšete tak do lesa a to cizího chodíte tak pouze na houby nebo venčit čokla.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
28.1.2022 22:47 Reaguje na PetrOchranářské fantastmagórie. On ten les v první řadě někdo vysadil, někdo se o něj x let staral no a potom jej vykácí a příběh se opakuje. Říká se tomu trvale udržitelný rozvoj a funguje to již nějaké to století. No a pokud do toho nebudou "ekologičtí experti" moc srát, bude to fungovat i nadále.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
1.2.2022 15:07 Reaguje na Jarek SchindlerTo platí pre hospodárske lesy teda plantáže. Ale keď tam budú sadiť znova smreky, tak tie vyschnú skôr než sa dožijú rubnej doby. ďalšie suché obdobie príde na sto percent a nebude to trvať sto rokov.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.2.2022 20:01 Reaguje na Jaroslav PobehaKdyž pominu dělení na hospodářské lesy a lesy chranné či lesy zvláštního určení, což jsou ale také lesy pozměněné a člověkem pěstované, tak těch "nějakých jiných lesů" asi moc nemáme. No a nakonec i ten hospodářský les nevypadá jako plantáž. Ono vůbec slovo plantáž je pouze takovým "zeleným výkřikem ". Jinak otázkou je co chcete sazet. Dub nám chřadne, stejné je to i s jasanem, schne borovice a to i na plochách kde kromě ní toho asi moc neporoste. Schne zase po letech jedle. Jilm a grafioza. Buk se také nehodí všude. No a smrk? Jsou lokality kam bude vždy patřit.
Odpovědět
JC
Jan Cedič
27.1.2022 14:28Ale ale, je to jednoduché, stejně jako v případě elektřiny, stačí přestat vyvážet a bude všeho dost, věřte mi.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
27.1.2022 14:41 Reaguje na Jan CedičJakmile přestaneme vyvážet je celá naše země naprosto v loji. V naší firmě tvoří zahraniční prodeje přibližně 60% tržeb a 70% hrubé marže. Je mnoho mnohem větších firem kde je ten podíl větší. Bez vývozu bychom živořili. A u zahraničního obchodu platí všechno nebo nic. Nemůžete vyvážet auta a nevyvážet elektřinu nebo řezivo. Tedy můžete to zkusit ale skončíte u vývozních cel, vyšších cel, kvót...
Odpovědět
vv
viridis viridis
27.1.2022 15:59Myslím, že nemusíme mít strach o naše lesy. Nezpracované hmoty je tam až až. A také, za posledních tisíc let máme největší zalesněnost území. Asi 38 %! Stačí se podívat třeba jen na fotografie z dvacátých let minulého století, kdy to bylo asi 25 procent. Krajina byla prosvětlenější, dnes je všechno zarostlé lesem! Kde jsou háje, louky, pastviny, zahrady, sady, bezlesí? Raději bychom měli chránit pole, která se zabetonovávají na sklady a domy!!
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 17:33 Reaguje na viridis viridisAktuální papírová lesnatost je 34 %.
Ve skutečnosti je ale mnohem menší. Když odečteme plochu vytěžených kůrovcových porostů, protože tyto plochy těžko můžeme považovat za les, dostaneme se na reálných jen asi 30 %.
Odpovědět
Ve skutečnosti je ale mnohem menší. Když odečteme plochu vytěžených kůrovcových porostů, protože tyto plochy těžko můžeme považovat za les, dostaneme se na reálných jen asi 30 %.
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 18:55 Reaguje na PetrMýlíte se, existuje obrovské množství ploch zarostlých dřevinami (a s vysokou ekologickou stabilitou, zejména oproti hospodářským lesům), které se vůbec neobjevují v bilanci lesů, protože jsou (vesměs) "ostatními plochami".
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 19:28 Reaguje na Vladimír KavkaA úplně stejně je mnoho pozemků vedených jako les, kde dávno žádný les není.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 19:44 Reaguje na PetrNepletete si náhodou skutečný lesní porost a pozemek určený k plnění funkcí lesa?
Odpovědět
Pe
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 20:11 Reaguje na PetrTak ještě jednou: je plno ploch s dřevinami, které nikdy nebyly součástí PUPFL, v katastru vedených vesměs jako "ostatní plochy" (ale nejenom). Daleko víc, nežli je PUPFL kategorizovaných jako "lesní pozemek", nebo zcela bezlesé "jiné lesní pozemky". Toť vše. Není jich úplně stejně mnoho, nýbrž celkově je dřevinná vegetace na větší ploše, nežli jakou mají vůbec všechny lesní pozemky dohromady. A i tak je lesnatost historicky nejvyšší od středověku (cca 13. století), například za Marie Terezii byla pouhých 14%. A to tehdy bylo dřevo zásadní surovinou pro vytápění i stavby, což dnes není.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 20:19 Reaguje na Vladimír KavkaNetuším kolik může být těch vámi uvedených nelesních ploch s dřevinami, kterým chcete říkat les. Ani já netuším kolik je PUPFL, na kterých jsou ve skutečnosti zahrady, pole a louky.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 20:56 Reaguje na PetrNic složitého - odpověď naleznete zde:
https://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2021.aspx
Odpovědět
https://www.cuzk.cz/Periodika-a-publikace/Statisticke-udaje/Souhrne-prehledy-pudniho-fondu/Rocenka_pudniho_fondu_2021.aspx
Pe
Pe
Petr
27.1.2022 20:23 Reaguje na Vladimír KavkaA porovnávat dobu Marie Terezie s naší je dost zvláštní. Tehdejší svět byl úplně jiný a ani tak malá lesnatost nezpůsobovala vůbec žádné problémy. Zato kdybychom my dnes snížili plochu lesů na polovinu, způsobili bychom kolaps celého ekosystému i naší civilizace.
Odpovědět
VK
Vladimír Kavka
27.1.2022 20:53 Reaguje na PetrMůžete tento názor něčím podpořit? Proč by došlo ke kolapsu civilizace snížením rozlohy lesních porostů Čech na polovinu? Pokud civilizace zkolabuje, tak si buďte jist, že to určitě nebude přímo záviset na lesnatosti.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 21:56 Reaguje na Vladimír KavkaPouze svým názorem. Lesní porosty zadržují významné množství vody, v podstatě udržují koloběh vody a teplotu v určitém rozsahu. Bez tohoto stabilizátoru by krajina vyschla a teploty stouply, úroda na polích naopak prudce klesla a nedostatek dřeva ba se projevil všude tam, kde se používá, jak jste se mě ptal. Toto by civilizace nedokázala nijak nahradit, nemá jak.
Odpovědět
Pe
Petr
27.1.2022 21:59 Reaguje na PetrAle uznávám, že pokud by se to týkalo pouze našeho státečku, tak by to na celkovou civilizaci mělo vliv jen malý.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
1.2.2022 15:04 Reaguje na PetrTo platí na svahoch, kopcoch. Na rovinách však nemusí byť hustý les aby zdržiaval vodu, stačia mokrade, jazerá, kvalitná pôda s organikou. Vďaka spásačom bolo na rovinách udržiavané bezlesie a riedke lesy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.1.2022 04:06 Reaguje na Vladimír KavkaJe asi zbytečné pane Kavko snažit se něco vysvětlit člověku co napíše: že netuší kolik je PUPFL, na kterých jsou ve skutečnosti zahrady, pole a louky.
Stejné je to v případě tvrzení, že momentálně vytěžená paseka nejde považovat za " les".
Stejně nesmyslné je i tvrzení, že nízká lesnatost nezpůsobovala za dob M-T vůbec žádný problém. Ten problém byl naopak již tak velký, začínal být nedostatek dříví pomalu na vše, že musel být přijat zákon řešící povinnost zalesňovat vytěžené plochy. Tedy jeden z vůbec prvních zákonů o lese , navíc s přesahem až do nynější doby.
Odpovědět
Stejné je to v případě tvrzení, že momentálně vytěžená paseka nejde považovat za " les".
Stejně nesmyslné je i tvrzení, že nízká lesnatost nezpůsobovala za dob M-T vůbec žádný problém. Ten problém byl naopak již tak velký, začínal být nedostatek dříví pomalu na vše, že musel být přijat zákon řešící povinnost zalesňovat vytěžené plochy. Tedy jeden z vůbec prvních zákonů o lese , navíc s přesahem až do nynější doby.
VK
Vladimír Kavka
29.1.2022 10:16 Reaguje na Jarek SchindlerDobrý den, svatou pravdu máte! Jenže ony mi ty pseudoochranářské plky nedaly...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.1.2022 07:05 Reaguje na viridis viridisJedna tepelná elektrárna s výrobou tepla tj. kogenerace o výkonu 5 MWee a 10 MWt, sežere 100 tisíc tun sic! štěpky za rok. Kolik myslíte, že takových žroutů můžou lesy živit?
Odpovědět
pr
27.1.2022 17:06
Denně stojí u Holubic u silnice Vyškov - Brno minimálně šest Polských kamiónů narvaných dřevem. Proč si to nevyužijeme sami? Všechno prodat a skuhrat. Vlezete do lesa a vypadá to tam jako by se tam prohnala válečná fronta.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
28.1.2022 07:56 Reaguje naProtože na to není na pilách kapacita. Prostě naše pily jedou naplno.
Odpovědět
JL
Josef Linhart
27.1.2022 23:40Za stav porostů může způsob hospodaření LČR.1)Porosty se odvodnily a rozčlenily kvůli dostupnosti těžké techniky.2)Způsob organizace LČR.Když jsem našel smrky napadené kůrovcem,poslal jsem tam těžaře.Ze dne na den.Vytěžily,oškrabaly a kůru spálily.Dnes má hajný,nebo jak se ten pracovník nazývá větší pochůzkovou plochu,dřevaři se propustily a na každou blbost se musí vypisovat výběrové řízení.Je to jak u blbců a je mně z toho smutno.Vytěžené dřevo většinou prodáváme,alespoň v Pardubickém kraji Polákům a ti je dokáží zpeněžit velice dobře.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.1.2022 07:02 Reaguje na Josef LinhartAle i prodání musíte vysoutěžit. Cha.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
28.1.2022 08:01Jsem zvědavý , kde ty nevyužité štěpky a piliny seženou. Už před pár lety jsem chodil po elektrárnách a tam bědovali , že musejí spalovat bio ( za barákem byla hromada zasněžených klád) a není ho kde brát. Jaksi větší producenti mají smlouvy třeba s výrobci substrátů na kytky ( ani těm to nestačí , takže dovoz rašeliny z Pobaltí) , malé pily a truhlárny valí odpad na brikety a peletky a na prodej. Pytel pilin nebo hoblin sehnat začíná být vážný problém ( jo , samozřejmě hodně spotřebují drůbežárny s častou obměnou chřipkového zástavu :-((( )
Odpovědět
OD
Ondřej Dočkal
1.2.2022 22:57 Reaguje na Petr PekaříkPřesně tak! Představa, že jakákoli firma nevyužije už dneska možnosti zpeněžit vše, co se namane, speciálně dneska, když jsou ekonomické prognózy krajně nejisté, je opravdu zvláštní... ale jinak velice dobrý článek, ukazující, že opravdu nelze ve jménu "čisté energie" zplundrovat naši přírodu.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
28.1.2022 12:58Nesmysl.
Když podle zelené ideologie budeme mít větrníky a biomasu, tak musí biomasa stačit. Nehledejte logiku.
Odpovědět
Když podle zelené ideologie budeme mít větrníky a biomasu, tak musí biomasa stačit. Nehledejte logiku.
lP
lP
lesník Peda
28.1.2022 14:51Dřeva je spousta a zájem nevelký.
Od loňského listopadu jsem v lese( na holině) spálil odhadem 10 nákladních kontejnerů slabších kmenů a větví.
Proč? Není zájem. Z pošumaví je odvoz nákladný a tak se vozí odjinud(blíže).
Tady píší jen neználkové co si někde něco přečetli a dělají chytráky.
Jsem tady náhodou (neschopenka-úraz) jinak bych kácel kůrovce uklízel a připravoval na jarní sázení.
O tom jak se v lesích hospodaří(plzeňský kraj) bych mohl napsat knihu i s důkazy. Věřte, že největší gauneři a ničitelé lesů (krom nezodpovědných vlastníků) jsou úředníci na inspekci živ.prostř. v Plzni Slovany. Ještě že je zachránilo suché počasi na které se svedlo úplně všechno. Pak je také zachránily tituli Ing.
Ono se ale ani sázet nemusí, příroda si pomůže a nějaký zelený bordel tam vždycky poroste. Předkové aby se v hrobě obraceli...
Odpovědět
Od loňského listopadu jsem v lese( na holině) spálil odhadem 10 nákladních kontejnerů slabších kmenů a větví.
Proč? Není zájem. Z pošumaví je odvoz nákladný a tak se vozí odjinud(blíže).
Tady píší jen neználkové co si někde něco přečetli a dělají chytráky.
Jsem tady náhodou (neschopenka-úraz) jinak bych kácel kůrovce uklízel a připravoval na jarní sázení.
O tom jak se v lesích hospodaří(plzeňský kraj) bych mohl napsat knihu i s důkazy. Věřte, že největší gauneři a ničitelé lesů (krom nezodpovědných vlastníků) jsou úředníci na inspekci živ.prostř. v Plzni Slovany. Ještě že je zachránilo suché počasi na které se svedlo úplně všechno. Pak je také zachránily tituli Ing.
Ono se ale ani sázet nemusí, příroda si pomůže a nějaký zelený bordel tam vždycky poroste. Předkové aby se v hrobě obraceli...
SV
Slavomil Vinkler
28.1.2022 16:47 Reaguje na lesník PedaJak jsem tady psal. 10 kontejnerů je asi tak na 8 hodin provozu 10MW teplárny. A co dál?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.1.2022 04:39 Reaguje na lesník PedaNějak nerozumím tomu co vlastně chcete říci. Že vlastníci lesů vyhnali cenu palivového dříví ( nehroubí) do výše kdy se to lidem již nevyplatí udělat ani tou vlastní "samovýrobou"? Že raději, kde je to možné přecházejí na plyn atd.
Ono jde spíš o to, že dříví a to i to palivové někdo musí z toho lesa dostat (přiblížit). No a někde je drahé přibližovat samotné hroubí ( kulatinu), natož pak palivo. No a potom, místo aby se to rozdávalo lidem za to, že si to vůbec zpracují a porost vyčistí se to raději pálí. No a to pálení se samozřejmě také platí. Většinou to ale podstatně ekologičtěji shazují do hromad (valů) k pozvolnému rozpadu.
Jinak souhlasím. Vliv ČIŽP na kůrovcovou kalamitu nejde přehlédnout a něco zeleného poroste vždy.
Odpovědět
Ono jde spíš o to, že dříví a to i to palivové někdo musí z toho lesa dostat (přiblížit). No a někde je drahé přibližovat samotné hroubí ( kulatinu), natož pak palivo. No a potom, místo aby se to rozdávalo lidem za to, že si to vůbec zpracují a porost vyčistí se to raději pálí. No a to pálení se samozřejmě také platí. Většinou to ale podstatně ekologičtěji shazují do hromad (valů) k pozvolnému rozpadu.
Jinak souhlasím. Vliv ČIŽP na kůrovcovou kalamitu nejde přehlédnout a něco zeleného poroste vždy.
rl
rýpal lesní
30.1.2022 15:22Podle zjištěné aktivity v okolí mých působení tento stav nastal již dávno, nejméně před 5ti lety. V rámci hospodaření obecních technických služeb a dalších provozních společností, zabývajících se úpravou (ošetřováním) zeleně, jsem již před lety zjistil, že mnohé z výtěžků, získaných z veřejného prostoru, se po průchodu štěpkovačem zpracovává na peletky pro místní zájemce, jen část se dostává do kompostů či zpět do lesa, parku, přírody. Velké kusy jsou vždy rozprodávány v neexistujících soutěžích zájemcům propojených se starostenskými, v malé míře pak prodávány jako umělecké dřevo či topivo prostřednictvím kamarádských s.r.o.
A nyní taková "překvapivá" zpráva.
A zatím ve sledované lokalitě zmizelo nejméně 500 vzrostlých stromů, zdravých, z parku cca 200 ks, a nikde ani kmínek vysazený. Jen na náměstí se objevily podivné květináče s ještě podivnými bonsaji na český způsob. Zřejmě příspěvek EU.
<rl>
Odpovědět
A nyní taková "překvapivá" zpráva.
A zatím ve sledované lokalitě zmizelo nejméně 500 vzrostlých stromů, zdravých, z parku cca 200 ks, a nikde ani kmínek vysazený. Jen na náměstí se objevily podivné květináče s ještě podivnými bonsaji na český způsob. Zřejmě příspěvek EU.
<rl>
JP
Jaroslav Pobeha
1.2.2022 14:55Pripomenulo mi to ako som bol v roku 2017 v podhorí Šumavy. Niekde pri rozhľadni som našiel informačnú tabuľu pre turistov, od lesov ČR alebo správy NP. Na tabuli boli informácie o bilancii drevnej hmoty - koľko ročne sa spracuje, koľko pribudne, koľko sa rozloží. Vraj lesy majú každý rok prírastok biomasy niekoľko percent, takže sa ťažbou lesy celkovo neohrozia. A pozrime sa, prešlo pár rokov a už to nie je pravda. Žeby Talebova čierna labuť ? Lenže táto konkrétna labuť nebola až tak čierna, pretože suché obdobia sa v miernom pásme opakujú pomerne často a o klimatických zmenách a následkoch sa vie roky. V skutočnosti ten pruser je následok úradníckeho prístupu v štýle troch opíc - nevidím, nepočujem, nehovorím. Až kým nie je pozde.
Odpovědět
JL
Jaroslav Libra
2.2.2022 18:01Myslím že by s biomasou nebyl takový problém kdyby miliony metrů dřeva po "kůrovci" nemířili za hranice. Dřevo od nás se vyváží ve velkém do celého světa. Kdyby zůstalo doma tak by pro nás, myslím ČR nebyl problém topit ekologicky řadu let.
Podporují se neyslne projekty, ale podpořit náš dřevozpracující průmysl aby bylo možné dřevo zpracovat u nás vláda nehodlá. Je až k pláči jak stát nechá plýtvat a likvidovat národní bohatství, vždyť i Karel IV zakazoval vývoz dřeva. A dnes?
Odpovědět
Podporují se neyslne projekty, ale podpořit náš dřevozpracující průmysl aby bylo možné dřevo zpracovat u nás vláda nehodlá. Je až k pláči jak stát nechá plýtvat a likvidovat národní bohatství, vždyť i Karel IV zakazoval vývoz dřeva. A dnes?
