Diamo bude sledovat pokles země kvůli těžbě v polském dole Turów
Pohyb terénu u česko-polské hranice bude monitorován nejméně do roku 2040. K vybudování jednotlivých bodů používá podnik podle Klátila půdní jamkovač nebo vrtnou soupravu. V případě půdního jamkovače se budují měřící body v nezámrzné hloubce od 1,7 metru do dvou metrů. Vrtné soupravy mohou měřicí body dostat až do hloubky tří metrů. "Jedná se vlastně o ocelové tyče, které mají půlkulové nerezové zakončení a z důvodu ochrany jsou opatřeny betonovou skruží," doplnil Klátil. V polích, kde by bylo snadné, skruž přehlédnout, upozorňuje na místo ještě plastová signální tyč.
"My naměříme nadmořskou výšku každého jednoho vybudovaného bodu. Jednou za rok se zase body přeměří přesnou nivelací a zjistí se jejich nadmořská výška, a rozdíl těchto výšek je pak pokles terénu," doplnil náměstek ředitele TUU pro výrobu a ekologii Josef Štádler. Tyč je podle něj záměrně v nezámrzné hloubce a je pevně zabetonovaná, aby na ni neměly vliv voda nebo teplotní výkyvy, a dalo se přesně naměřit, zda dochází, či nedochází k pohybům v terénu. Naměřená data poslouží pro případné vymáhání kompenzací za škody způsobené na české krajině, dodal Štádler.
Hnědouhelný důl Turów v Polsku zásobuje uhlím hlavně stejnojmennou sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Navzdory námitkám z české strany Poláci plánují důl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a těžit chtějí do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
Obce v příhraničí se kvůli tomu obávají poklesu půdy, ale hlavně ztráty vody a také zvýšení hluku a prašnosti. Česká geologická služba proto bude sledovat pohyb podzemních vod, krajská hygienická stanice v Liberci zase měřit hluk a Český hydrometeorologický ústav výskyt prachu v ovzduší.
reklama



Babiš: Macinkův výrok, že řešení Turkovy nehody je mu ukradené, nebyl adekvátní
Filip Turek by se měl znovu začít účastnit jednání na MŽP, řekl Macinka
Ministerstvo životního prostředí by mělo příští rok hospodařit s nižším rozpočtem 19,74 miliardy korun