Ekologické organizace chválí české předsednictví za povolenky, postrádají ale větší ambice

Ekologické organizace z ČR ocenily, že české předsednictví EU posunulo kupředu obchodování s emisními povolenkami nebo takzvané uhlíkové clo, přispělo podle nich mimo jiné k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku. Výsledná podoba opatření ale podle aktivistů není dostatečná ke splnění cílů pařížské klimatické dohody, tedy k udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. České předsednictví nebylo dostatečně ambiciózní, uvedly ve společném tiskovém komentáři Centrum pro dopravu a energetiku (CDE), Greenpeace ČR, Hnutí Duha a Klimatická koalice.

"Do velké míry jde o důsledek nedostatečně ambiciózního přístupu jak Evropského parlamentu, tak členských států i Evropské komise," uvedli aktivisté k nenaplnění cílů pařížské dohody o klimatu. "V některých návrzích a řešeních mohla být ambicióznější také samotná Česká republika," dodali.

České předsednictví dotáhlo revizi systému obchodování s emisními povolenkami tak, že emise z dotčených sektorů se mají do roku 2030 snížit o 62 procent namísto 61 procent, které navrhovala Evropská komise, poukázala Barbora Urbanová z CDE. K naplnění pařížské dohody by ale podle ní bylo potřeba emise snížit o 70 procent. Urbanová nicméně uvítala, že všechny výnosy z obchodování s povolenkami musí být použity na klimatická opatření a také že systém bude od roku 2027 zahrnovat i emise ze silniční dopravy a budov. Kritizovala naopak to, že průmysl bude na rozdíl od domácností získávat do roku 2034 velkou část povolenek zdarma.

Úspěch předsednictví vidí Urbanová v objemu peněz v Sociálním klimatickém fondu, který bude od roku 2026 podporovat domácnosti v úsporách energií nebo v přechodu na obnovitelné zdroje. Fond bude mít k dispozici 86 miliard eur (zhruba 2,1 bilionu Kč), Evropská komise přitom původně navrhovala 72 miliard eur a některé členské státy chtěly fond podstatně menší nebo žádný.

Kateřina Davidová z CDE pochválila zavedení takzvaného uhlíkového cla na dovážené emisně náročné produkty, například hliník, cement, hnojiva, vodík nebo elektřinu. "´Uhlíkové clo´ povede k vyrovnání podmínek na globálním trhu a ochrání evropský průmysl před takzvaným únikem uhlíku do zemí s nižším nebo žádným zpoplatněním emisí oxidu uhličitého," podotkla.

Potřebná ambice českému předsednictví naproti tomu podle aktivistů chyběla u směrnic o obnovitelných zdrojích a o energetické účinnosti. Zrychlí a zjednoduší se sice povolování obnovitelných zdrojů energie, cíl podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie ale zůstal na 40 procentech. Evropský parlament a Evropská komise přitom požadují 45 procent a pro splnění závazků pařížské dohody podle Miriam Macurové z Greenpeace ČR potřebuje EU cíl minimálně 50 procent. Směrnice o obnovitelných zdrojích tak zůstává neschválená stejně jako směrnice o energetické účinnosti, upozornil Ondřej Pašek z Hnutí Duha.

Shodu s komisí a parlamentem se českému předsednictví naopak podařilo dosáhnout v revizi nařízení o emisních standardech pro automobily a dodávky, upozornila Davidová. V roce 2030 tak bude muset být v EU bezemisních 55 procent nových osobních automobilů a polovina dodávek, o pět let později budou muset být bezemisní všechny nové vozy prodané na evropském trhu. Součástí je i podpora dostupnosti takových aut pro kupující. Nařízení je součástí klimatického legislativního balíčku známého pod názvem Fit for 55, který má EU do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Navrhovanému nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví vytkla Eliška Vozníková z Hnutí Duha to, že nejspíš nebude prosazovat obnovu ekosystémů či zlepšení biologické rozmanitosti Evropy. Vozníková zároveň vyzvala ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, aby ochránily staré smíšené lesy, které vážou uhlík. Kriticky hodnotí Vozníková také přístup českého předsednictví k nařízení o udržitelném používání pesticidů. "Hrozí, že se nařízení nestihne projednat do dalších evropských voleb, čímž by spadlo pod stůl," uvedla.

Podle Jana Freidingera z Greenpeace ČR uvítala organizace přijetí zákona na obnovu přírody nebo výslednou podobu zákona proti globálnímu odlesňování, na jehož základě se lidé v EU nebudou svou spotřebou sóji, palmového oleje nebo kakaa podílet na úbytku lesů mimo unii.

Jako úspěch předsednictví vnímá Veronika Murzynová z CDE vyjednání mechanismu na zastropování cen plynu na evropské úrovni, což původně odmítalo Německo. Podle Macurové z Greenpeace ČR je ale nezbytné, aby se zároveň snížila nadměrná spotřeba energií a omezilo se plýtvání, protože teprve pak se zastropování cen dotkne účtů domácností za elektřinu.

---

reklama

---