Ekologové: Česko musí využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle Aktualizováno

Česko musí podle ekologů využít prodloužený čas k přípravě na nové klimatické cíle EU. Stát by měl zajistit pomoc s energetickými úsporami nebo elektrifikací průmyslu nebo s rozvojem čistých zdrojů energie. Vyplývá to z odpovědí ekologů a odborníků na energetiku a mezinárodní otázky na dotazy ČTK. Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu (EP) se předběžně dohodli na úpravě unijních klimatických pravidel. Součástí pravidel bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent proti úrovni z roku 1990. Zástupci obou institucí se také shodli na odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 z roku 2027 na rok 2028. Změny musí ještě formálně schválit EP a členské státy EU.

Pozitivně hodnotí shodu na cíli pro snížení emisí do roku 2040 Hnutí Duha. "Je třeba zdůraznit, že EU se potřebuje zbavit závislosti na fosilních palivech, které musí dovážet, a vystavovat se tak odtoku peněz i nejistotě dodávek. Milník mezi rokem 2030 a 2050, kdy má být EU bez fosilních paliv, je prakticky důležitý," uvedl vedoucí energetického programu hnutí Jiří Koželouh.

V souvislosti s posunem spuštění systému ETS 2 je podle něj důležité, aby ČR využila prodloužený čas na přípravu. "Je nutné zrychlit pomoc se zateplováním domů a zpřístupnit ji i nájemníkům a stejně tak zlepšovat přístup k efektivní veřejné dopravě. Varujeme proto před nápady na zrušení či omezení programů jako Nová zelená úsporám či kotlíkové dotace. To by zásadně poškodilo domácnosti, zejména na venkově," uvedl Koželouh.

Záměr rodící se nové vlády ANO, Motoristů a SPD zrušit celý systém ETS 2 by podle něj poškodil reputaci Česka v Evropě. "A hlavně ohrozí obyvatele Česka, kteří by mohli přijít o pomoc ze Sociálního klimatického fondu, který má mít peníze právě ze zpoplatnění fosilních paliv v lokálním vytápění a v dopravě," řekl Koželouh.

Podle Tomáše Jungwirtha Březovského z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) zachovává schválený cíl i přes mírné snížení původně navrhované ambice směr, tedy pokračování dekarbonizace unijních ekonomik. "V praxi můžeme čekat podporu energetických úspor, čistých zdrojů energie, elektrifikace dopravy i průmyslu. Součástí balíčku je zpoplatnění emisí z paliv v sektorech dopravy a budov," řekl.

Pro nastupující vládu jde podle něj navíc o jasný závazek, aby řešila situaci lidí, kterým hrozí energetická a dopravní chudoba. "A to jednak podporou investic, jednak skrze sociální opatření," dodal Jungwirth Březovský.

Jako dobrou zprávu, že EU pokračuje v nastavené politice tlaku na snižování emisí a dekarbonizaci, označil dohodu také ředitel Centra pro dopravu a energetiku Ondřej Mirovský. "Nicméně současný návrh je dalším kompromisem kompromisů s řadou výjimek," podotkl. Odložení ETS 2 a podpora tohoto odložení současnou i budoucí vládou ČR je podle něj špatný krok. "Vláda ČR se fakticky rozhodla nevyužít peněz ze sociálního klimatického fondu a může se tak stát, že jiné země budou dělat účinnější sociální opatření včas," dodal Mirovský.

Podle vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurové je ovšem unijní dohoda méně ambiciózní než deklarovaný cíl 90 procent snížení emisí. V této souvislosti připomněla, že dohoda státům umožní zajistit pět procent z celkového cíle z tzv. kreditů, které získají za finanční podporu projektů snižující nebo zachycující emise jinde ve světě. "Je ale důležité, že se do návrhu dohody dostala kritéria z pozice Evropského parlamentu, která mají zaručit, že pro naplnění pětiprocentního cíle pro mezinárodní kredity budou využity kredity vysoké kvality. Čistě domácí cíl pro rok 2040 by ale byl lepší možností,“ dodala Macurová.

---

reklama

---