Evropská komise představila nový Akční plán pro hnojiva, chce podpořit zemědělce
"Komise poskytne cílenou mimořádnou podporu evropským zemědělcům, kteří čelí vysokým nákladům na hnojiva, a to prostřednictvím stávajících nástrojů v rámci zemědělské politiky EU," stojí v prohlášení unijní exekutivy. "Komise navrhne využití rozpočtu EU k výraznému posílení zemědělské rezervy. Tento finanční balíček bude předložen ještě před létem, aby zemědělcům poskytl okamžitou pomoc s likviditou před dalším výrobním cyklem a pomohl udržet zemědělskou produkci," dodává dokument.
Návrh Evropské komise neuvádí, jak vysoká částka by v rámci nouzové rezervy měla být k dispozici. Celkový rozpočet společné zemědělské politiky, rozsáhlého programu zemědělských dotací EU, činí 387 miliard eur, poznamenala agentura Reuters.
Evropská komise chce zároveň zemědělcům ulehčit některá pravidla. Členské státy budou moci pružněji využívat finance ze společné zemědělské politiky. Evropská komise chce rovněž podporovat menší spotřebu klasických chemických hnojiv a přechod na biologická hnojiva. Unijní exekutiva dále uvedla, že prozkoumá možnost vytváření zásob hnojiv, aby se zajistily dodávky pro případ budoucích krizí.
"Evropa musí produkovat více a být méně závislá na jiných, pokud jde o živiny, které jsou základem našeho zemědělství. Akční plán, který dnes představujeme, se zaměřuje na zajištění evropské produkce potravin, konkurenceschopnosti a strategické autonomie," uvedl eurokomisař Hansen. Plán podle něj v krátkodobém horizontu podpoří evropské zemědělce, aby si mohli zakoupit hnojiva, která potřebují pro příští sezónu. "V dlouhodobém horizontu posílíme naši domácí produkci a uvolníme potenciál pro vývoj hnojiv na biologické bázi," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (17)
pavel peregrin
21.5.2026 22:59s v
22.5.2026 20:04 Reaguje na pavel peregrinSlavomil Vinkler
22.5.2026 05:06Jaroslav Pokorný
22.5.2026 23:24 Reaguje na Slavomil Vinklers v
23.5.2026 08:59 Reaguje na Jaroslav PokornýRadek Čuda
25.5.2026 14:22 Reaguje na s vAle kdeže loňské sněhy jsou.
Jindřich Duras
22.5.2026 08:39Břetislav Machaček
22.5.2026 17:31 Reaguje na Jindřich Durasbýt až tak drahé(stačí pozemek potřebný k jejich pěstování)a výtok
z ČOV. Měly by být dva pro možnost střídání a pro zimní období, kdy
je účinnost rostlin menší a nebo nulová. Jeden z pozemků se na pár
týdnů přestane napouštět odpadními vodami a po vysušení sklidí na
kompost, či případně jako biomasa do bioplynek. Chce to pouze ty
pozemky a stroje ke sklizni. Řeky si oddychnou od živin z ČOV a
ušetří se za technologie snižující množství živin ve vodách z ČOV.
Je to ale asi příliš levné a nedá se mnoho "odklánět" jako při
jiných drahých způsobech odstranění živin z vod. Kamarád má na
černo vyvedenou vodu ze septiku do kořenové čističky vlastní
konstrukce( mělký bazén vyložený plastovou jezírkovou fólií)
a v ní pěstuje rákosí, které v zimě pokosí a kompostuje. To
sice trvá cca 2-3 roky a končí to na jeho poli. Půdu z pole
dal na rozbory a všechny škodliviny má hluboko pod normou.
Vodu z konce bazénu používá na závlahy stromů a trávy. Zatím
ho nikdo nenapráskal a snad to tak i zůstane. Je na okraji
vesnice s moudrým starostou, který bez žalobce nic neřeší.
Takřka celá vesnice praktikuje zasakovací trativody a potok
tekoucí obcí je plný života i bez ČOV.
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 23:28 Reaguje na Břetislav MachačekDaniel Fiala
23.5.2026 15:42 Reaguje na Jaroslav Pokornýoznamuji sem, že vedle čekám na vaši odpověď. S úctou DF
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zhoubna-cistota-vody.souboj-s-invaznim-druhem-v-zenevskem-jezere-jsme-prohrali#dis-id-c6e0bb7b7ee63d04d55ae05d1e024482
Richard Vacek
22.5.2026 13:28Je potěšitelné, že Brusel takto nachází řešení na všechny naše bolesti a bolístky.
Daniel Fiala
22.5.2026 18:19https://csu.gov.cz/agroenvironmentalni-statistiky?pocet=10&start=0&skupiny=27&razeni=-datumVydani
A kdyby měl někdo jó potřebu většího nadhledu, tak delší časové řady jsou taky na 1 kliknutí: (a p. Klír se tomu věnuje nejdéle v ČR, takže lepší nejsou - to jen tak pro zdejší lumeny, kteří sežrali velkou porci moudrosti světa a musí tudíž po právu a zákonitě být za každou cenu originální).
https://www.vurv.cz/wp-content/uploads/2022/11/Klir-Bilancovani-dusiku-v-zemedelstvi.pdf
Nicméně pozorovat lze i z jiného úhlu: takže strýček Sam šlápnul na Peršany, ajjatoláhové/R.gardy na to konto vrazili vidle do Hormúzu a močovina nejede. A co s tím 0,5 miliardy chudých a ubohých Evropanů, aby nezemřeli hlady zítra nebo vyděšením už dnes?
Protože nechceme, tak známe jediné řešení: DOTACE. Ovšem líbit se to nebude vůbec nikomu.
Jen se hlavně neomezovat ... a pak se taky nedívat na tu sekeru, když si už konečně MF demokraticky odhlasovalo nedodržení zákona= bianco šek ad infinitum. Tohle divadlo přece hranic nezná!
A tak člověku vytanou na mysli pochyby z 90. let a znovu se diví nad naivitou klausiánských tezí o neomezeném pokroku.
Ano, jak jsme se mohli díky skvělému objevu Haber-Boschovy & Bosch-Meiserovy reakce za pouhých 100 let vyšvihnout na tak úžasnou úroveň … (jedna strana mince, ta hezčí).
Ale predikoval někdo, že díky tomu tady dnes bude 8,3 mld lidí, když ještě v r. 1950 běhalo po Zemi jen 2,49 mld H.sapiensů? Ale TOTO JE výsledek=díky H-B&H-M reakci. (No a to je ta druhá strana téže mince, kterou ale nechceme vidět, a tak děláme, že neexistuje).
A když roku 2008 vylítly o 300 % ceny P hnojiv, následovalo Arabské jaro. Hlavně se neomezovat! A tak pořád močíme a kálíme fosfor a dusík de facto do řeky, protože jináč by to vyšlo draho.
Hlavně aby nepřišel Vrchní, že chce zaplatit účet, to by asi bylo lepší se po anglicku vytratit …
A že bychom potřebovali obrat od CH syntetizovaných v období karbonu? Vždyť my už dokážeme ustoupit od fosilu ke štěpce z tropického pralesa nebo severské tajgy, které jsou obnovitelné za pouhých 100 nejvýš 300 let! To je ten kýžený technologický pokrok! A nějakou erozí se nebudeme rozptylovat …
A jedině díky tomuto skvělému a jednoznačně pozitivnímu pokroku nás čekají světlé zítřky. Jo, jo, "samá pozitiva a sociální jistoty …"
https://www.youtube.com/watch?v=fIWtXWZyv-M
Jaroslav Pokorný
22.5.2026 23:37 Reaguje na Daniel FialaNo, já bych ani neřekl. Moji rodiče jsou z početných rodin. Maminka měla 10 žijících sourozenců a táta 5. Ale sami měli jen 3 děti. A to bez nějaké komplikované antikoncepce. Jen si tatínek "musel dávat pozor". Jako všichni ostatní. OA od války až po Velkou Sametovou nás v ČSSR bylo +- 15 milionů. Taktéž v celé EU se víceméně stabilně drží nějakých těch 550 milionů občanů. Populace vzrůstá tam, kde jsou lidé nevzdělaní, a zvláště ženy a ještě utlačované. No a spoléhají na pomoc z Evropy, USA, Kanady, ale i z Ruska, Ukrajiny, tedy ze zemí, jejichž populace nevzrůstá, ale je schopna produkovat hodně potravin. Ovšem odepřete pomoc hladovým černouškům, že?
Daniel Fiala
23.5.2026 16:54 Reaguje na Jaroslav PokornýJá vaší konstrukci argumentu prostě nerozumím, protože postrádá logiku a o psychologickém vlivu na vaše vnímání nemá smysl psát (tedy z mé strany).
Zkusím vaši tezi zrekapitulovat: Začínáte nesouhlasem ("No, já bych ani neřekl."), pak popíšete svou genealogii, záhy úroveň republiky (ČSSR +/- 15 mil) a potom EU (550 mil). Potud OK (detaily pomíjím).
Jenže následuje druhá polovina argumentu, tj. stále uvozeného oním rozporem/(negací) a Vy se nepozorovaně dostanete do končin spoléhajících na pomoc Evropy, USA,Kan, RU, UA a zakončíte řečnickou otázkou: (Ovšem odepřete pomoc ...?)
Kdybyste na konec argumentu (negace/rozporu) napsal něco ve smyslu "vlastně souhlasím s tím, co jste napsal", tak je to až na detaily jasné a logicky konzistentní. Jenže na konci není žádný "souhlas", ergo kladívko platí pouze úvodní negace/rozpor, i když docházíte ke stejnému závěru (tj. kdybychom neměli HB&HM, tak bychom stěží vyprodukovali takové nadbytky, které by mohli pomoci s hladomorem, bídou, chudobou atd.).
A teď to (z mého pohledu) klíčové, proč mi stojí za čas třeba i tyto detaily: protože mi není fuk, jak se tady (v ČR) lidi mydlí po kebuli/honí ego, neb na konci to 1. odsere ta "příroda", a 2. ta společnost. Třeba VZ Turek teď brojí proti VtE, ale náhle prosazuje Děčín. A tomu internet natož asociální sítě nejen velmi přejí, čímž dělají větší škodu než užitek = tj. ničí společnost. Ano, diskuse vždy vyžaduje precizaci, schopnost rozlišovat, ale též pochybovat o svých argumentech, popř. se někam podívat na data a korigovat své třeba i letité přesvědčení (např. v rámci precizace bychom třeba došli ke zpřesnění, že to nebyla ani tak Evropa jako USA, kdo pomáhal s hladomorem, tj. napsal bych ji až na konec seznamu. Nebo že třeba i ta Evropa poskočila z 549 mil na 744 mil, tj. na 135 % (1950-2025), což třeba málo není nebo třeba je. No, to jsou každopádně ty deaily třeba nepodstatné, třeba upřesnitelné, ale nad nimi stojí logický rozpor, který jste vytvořil.
Shrnuto: Krátké "výkřiky" spíš zvedají emoce, a proto všeobecně debata/porozumnění/demokracie upadá. Jakmile jsou soudy opřené o pouhou lokální zkušenost, mohou být pozoruhodné, jsou-li věrohodné, či nemusejí být relevantní, ba dokonce mohou být liché. Každopádně se s nimi nelze z racionální pozice doložitelných čísel popasovat, protože je drží nad vodou bytosté přesvědčení. A přitom já nikomu neberu přesvědčení, jenom mi hodně vadí, když jej v debatě protistrana staví nad statistiky a doložitelné hodnoty, říkejme tomu třeba objektivní čísla.
PS. A cenzus obyvatel CR (1950-2025)?
"The data reached an all-time high of 10.9 million people in Dec 2025 and a record low of 8.9 million people in Dec 1950" ... taky 122 %.
https://www.ceicdata.com/en/indicator/czech-republic/population
Daniel Fiala
23.5.2026 16:57 Reaguje na Jaroslav Pokornýhttps://www.worldometers.info/world-population/europe-population/?fbclid=IwAR1frk-3ktWwpp-JWaCpoyJs64CacBo1Z7hK4lAzpSM4qsjE30a65rdmbxw
Břetislav Machaček
24.5.2026 11:17současném politickém režimu řešení. Výměry polí klesají zástavbou všeho
druhu, stejně tak dochází k cílenému převodu půdy do neprodukčního
hospodaření z ekologických důvodů a přirozená obnova živin je minulostí kvůli jejich nedostatku a nebo zákazech je používat. Přitom ubývá ruční
práce a v zemědělství jsou už nezbytností výkonné stroje a chemie.
To vše dohromady dělá produkci drahou včetně těch umělých hnojiv.
Z tohoto uzavřeného kruhu není cesty ven bez následků na zemědělství samotné. Kdysi dávný poměr jedna kravka na hektar pole kvůli jeho
vyhnojení je minulostí a tak nezbývá, než hnojit hnojivy průmyslovými.
Ten akční plán je plácnutím do vody, aby se vlk nažral a koza zůstala
celá. Je pouze odkladem skutečného řešení, které bude bolestivé a zcela změní trh se zemědělskou produkcí. Bude to konec levných potravin
a konec dotování ztrátových hospodářství.
Pro mnohé země, kde taková hospodářství převažují, to bude buď na
úkor spotřebitelů dál dotováno a nebo dojde konečně na ukončení
podpory nerentabilního hospodaření. Je otázkou, zda se s tím jejich
zemědělci vyrovnají a jak to přijme společnost. Buďme rádi u nás
za ta velká hospodářství, které obstojí i bez dotací, ale otázkou je
proč je jim nedat na další rozvoj a dávat je těm nerentabilním pouze
na přežívání. Je to jako dotovat ševce a trestat Baťu, že produkuje
levnou kvalitní obuv, protože je Baťa, který na rozdíl od ševců umí.
Agropodniky to umí a stačilo by je méně svazovat nesmysly, které je
nutí vyrábět zbytečně draze. Dejme zemědělcům více svobody a dotace
vázejme na stav obhospodařované půdy. Kdo bude mít půdu plnou života
a organiky dotaci dostane a kdo nikoliv, tak nedostane nic a nebo jen
na dobu nezbytnou k nápravě půdy. Půda se dá zlepšit už za pár let
dobrého hospodaření a nemusí to být až tak moc nákladné jako v malém.
Na mé 4 ary orné půdy stačil kompost (7tun) a písek(5 tun) za 6 tisíc
a půda si s živinami z kompostu vystačila 5 let. Nyní ji už pouze
dodávám každoročně kompost svůj(cca 0,5 tuny) a slepičí trus od svých
slepic(cca 100 kg). Půda si udržuje úrodnost a vláhu i díky dřevouhlu
a zbytků zetlelého dřeva z dřevnatého kompostu. Pokud nepěstuji to,
co potřebuje v mé půdě nedostupné prvky(molybden pro květák), tak se
bez průmyslových hnojiv obejdu. Takže ono to jde, ale je k tomu vůle?
Obávám se, že až na výjimky ta vůle není a čeká se na "velký třesk",
který udělá radikální změnu v evropském zemědělství. Je dobře, že
jsme díky agropodnikům v předstihu a nemusí to mít tak tragické dopady
jako jinde.

Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech
Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu Kč
Zelináři: Jarní mrazy a sucho místy poškodily zeleninu a brambory