https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/evropsky-parlament-se-chysta-schvalit-zmeny-spolecne-zemedelske-politiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Evropští poslanci schválili dlouho diskutovanou reformu zemědělské politiky Aktualizováno a opraveno

23.11.2021 17:11 | ŠTRASBURK (ČTK)
V rámci takzvaných ekoschémat takto půjde získat peníze na zkvalitňování půdy, zadržování vody v krajině či podporu rozmanitosti druhů.
V rámci takzvaných ekoschémat takto půjde získat peníze na zkvalitňování půdy, zadržování vody v krajině či podporu rozmanitosti druhů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ristina121 / Good Free Photos
Poslanci Evropského parlamentu dnes v konečném hlasování schválili reformu společné zemědělské politiky (SZP), která bude ovlivňovat podobu zemědělství v členských zemích evropského bloku v pětiletém období od roku 2023 a určovat způsob přerozdělování evropských zemědělských dotací. Chystané změny mají za cíl zvýšit šetrnost k životnímu prostředí, lepší podporu malých a středních zemědělských podniků a lepší připravenost zemědělského sektoru na případné krize či výkyvy na trhu. Nová pravidla musí ještě schválit členské státy.
 

Nová společná zemědělská politika, která je výsledkem tříletého jednání mezi jednotlivými institucemi EU, zohledňuje klimatický plán Evropské komise známý jako Zelená dohoda pro Evropu i závazky z pařížské klimatické konference. Vlády členských zemí mají v rámci nových pravidel vyčleňovat minimálně čtvrtinu prostředků z přímých dotací na ekologické zemědělství.

Zapojení farmářů do takzvaných ekoschémat ale bude dobrovolné a poslanci zejména z parlamentní frakce Zelení/ESA reformě vyčítají, že přestože se snaží o prosazování ekologických postupů, její důraz na ochranu životního prostředí stále není dostatečný.

Minimálně deset procent přidělených prostředků má plynout malým a středním zemědělcům. Na členských státech záleží, zda se rozhodnout výši přidělovaných dotací zemědělským podnikům zastropovat.

Politování nad skutečností, že se zastropování nakonec nepodařilo prosadit, vyjádřila například europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). "Jak ukazují statistiky o českém zemědělství, dochází k neustálé koncentraci farem do větších koncernů, což má negativní dopady na náš venkov. Naštěstí se budoucí česká vláda zavázala, že zastropování sama prosadí," sdělila ČTK Vrecionová, která ale jinak reformu označila za dobrý kompromis. Při dnešní debatě v parlamentu připomněla, že jednání o reformě SZP se značně protáhla, což podle ní představuje velkou zátěž pro zemědělce, kteří musejí mít čas se na nová pravidla připravit.

Také česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) vnímá jako nedostatek, že se nakonec nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací. "To je zásadní problém, který bude prohlubovat rozdíly v konkurenceschopnosti zemědělců," uvedla Šojdrová při dnešní rozpravě. Šojdrová ale vyzdvihla, že schválené změny posilují pravomoce členských států. "Pro českou vládu je to velká šance, jak skutečně podpořit zemědělce ve zlepšení ochrany životního prostředí, životních podmínek zvířat, v šetrnějším využívání půdy a vody," sdělila ČTK poslankyně.

Nejsilnější kritika reformy SZP zaznívá především od frakce Zelení/ESA, podle níž změny nejsou dostatečně ambiciózní, pokud jde o ochranu životního prostředí. Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa ČTK řekl, že reforma podle něj z hlediska ekologie neobsahuje reálná opatření. "Největší výdajová částka evropského rozpočtu pořád nezohledňuje to, že jsme v klimatické krizi," uvedl Peksa.

Německý poslanec Martin Häusling za Zelené se také vymezil proti tomu, že většina financí se bude dál plošně rozdělovat vlastníkům půdy. "Stěžejní je, že 75 procent peněž se bude vyplácet na základě toho, že lidé vlastní půdu. A kdo vlastní mnoho půdy, ten získá většinu agrárních dotací. Budou z toho mít radost průmysly i (Viktor) Orbán a (Andrej) Babiš," podtrhl Häusling s odkazem na maďarského premiéra a českého předsedu vlády v demisi, o nichž se v médiích často hovoří v souvislosti se čerpáním unijních dotací.

Martin Hlaváček (ANO) v dnešní debatě uvedl, že nově schválený rámec podle něj dává podnikatelům v zemědělství prostor, aby se rozhodli investovat do moderních technologií a ekologických postupů. Ostrá kritika naopak zazněla od českého poslance Ivana Davida (SPD). "Celá reforma míří špatným směrem a cílem je snížení potravinové soběstačnosti," uvedl David ve svém vystoupení v parlamentu.

Mnozí poslanci při dnešní rozpravě na půdě Evropského parlamentu vyzdvihovali jako přednost, že nová SZP si klade za cíl také posílení kontrol pracovních podmínek v zemědělství. Zaměstnavatelům, kteří budou porušovat stanovené standardy, bude hrozit, že přijdou o přidělované prostředky.


reklama

 
Agáta Lukášková
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (138)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.11.2021 15:50
To už ani nemá cenu komentovat, kdyby to Eurosajuz myslel vážně , dávno by byla schválena Směrnice o půdě jako jedné z primárních složek ŽP.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.11.2021 23:53 Reaguje na Miroslav Vinkler
Když si to schválili, tak by nám to měli osobně předvádět, jak to funguje - bez dotací !
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.11.2021 17:54
Naštěstí se naše vláda zavázala provést zastropování sama- idiotismus nejvyššího kalibru. No a to, že se farmy koncentrují do stále větších celků je logické, protože lidí v zemědělství ubývá, samozřejmě hlavně těch v provoze, do tohoto odvětví se nikdo nehrne a tudíž je to přirozený vývoj, nejen u nás.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2021 18:39 Reaguje na pavel peregrin
Dost dobře nechápu, jak můžete úpadek považovat za přirozený vývoj. Člověk byl s půdou (přírodou) spjatý odpradávna, proto dnešní trend chápu jako cestu do pekel.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

23.11.2021 19:06 Reaguje na Karel Zvářal
Krásně mluvíte aniž ovšem tušíte o čem. Naše zemědělství je jedno z nejlepších a nejvýkonnějších vůbec. To co navrhují je obrovský nesmysl a pravá cesta do pekel, kdy dojde k obrovskému zdražení potravin a za méně kvalitní potraviny budeme platit nehorázné sumy, Je navíc naprostá pravda, že už nyní nejsou v zemědělství pracovníci a EU se snaží zničit i to co funguje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.11.2021 19:19 Reaguje na Jiří Bodlák
Ale prozradte mi, proč zničit a odkud to budoucí jídlo bude a čím se nahradí naše kvalitní potraviny. Já amarouny nechci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2021 19:42 Reaguje na Jiří Bodlák
Bodlákovi ani Werichovu půlminutu, jste jasný jak...
Odpovědět
DA

DAG

23.11.2021 22:50 Reaguje na Jiří Bodlák
Nejvýkonnější možná je, ale právě za cenu, ze nejsme potravinově soběstační. Podívejte se na pole a uvidíte jen produkty bez přidané hodnoty. Řepka, obiloviny, kukuřice, traviny do bioplynky. A proč to je? Protože je to nejjednodušší a nejekonomictejsi. Minimální riziko a dotace na plochu zajistí zisk.
Proč riskovat zeleninu, sady a jiné produkty, když můžu obilí prodat Babišovi a zbytek doplní dotace.
Nepotřebujete lidi a jen se vložíte ve strojích. Hlíny se dotknete jen když vylezte ze stroje a jdete si cvrknout.
O vlivu na živočichy a přírodu v tomto případě ani nemluvím.
Vím, že zemědělci jsou taky ve vleku událostí a nemohou všechno ovládat, ale i přes to, že či pořád stěžují, tak jim situace do této chvíle naprosto vyhovovala, protože ať jste sebeneschopnejsi, tak díky dotacím se máte dobře.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.11.2021 04:55 Reaguje na DAG
Souhlas !
Odpovědět
ag

agrice

24.11.2021 08:33 Reaguje na DAG
Chápu správně, že se dobrovolně hlásíte k ruční práci (sázení, okopávání, sběr) za minimální mzdu?
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 08:41 Reaguje na agrice
Proč minimální mzdu. Proto máte ty dotace, aby jste mohli dělat i věci, které jsou mírně rentabilní.
Víte práce zemědělců si vážím. Nejsem eko fanatik a nejsem ani proti dotaci na plochu.
Jen si prostě myslím, že by zemědělci měli za dotace dělat něco nad rámec.
Pakliže v dnešní době jsou dotace proto, aby bylo levné jídlo, tak je potřeba to říct, diskutovat o tom a následně najít konsenzus, aby byla spokojena příroda a ČR byla vice méně potravinově nezávislá. Teď neplatí nic. Ani samostatnost ani zdravá příroda. Řekl bych, že potraviny jsou drahé, ale když vidím, kolik potravin lidi vyhazují, tak si myslím, že jsou velice levné.
Odpovědět
pa

pavel

24.11.2021 18:51 Reaguje na DAG
vy jste tak chytrej že můžete z fleku do bruselu budete tam mezi svejma
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 19:08 Reaguje na pavel
Hluboká myšlenka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 19:16 Reaguje na DAG
Ve IV. cenové jsou vždy největší machři.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 19:25 Reaguje na Karel Zvářal
Tím jsem chtěl říct, že to kukuřepkové království má spoustu obhájců, proto se mu/jim tak daří.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 09:15 Reaguje na DAG
Tak tohle je pořádný nesmysl. Na poli se samozřejmě pěstují produkty bez přidané hodnoty. Nebo už vám na poli někdy vyrost chleba nebo láhev s mlékem? To, že v ČR není zpracovatelský průmysl dostatečně schopný a ochotný zpracovat českou produkci není vina zemědělců. To si vyrobili polistopadoví politici napříč všemi stranami, které u nás byly od 1989 u koryta. Nejdřív nepustili zemědělce k privatizaci zpracovatelského průmyslu, potom potravinářský průmysl rozprodali zahraničnímu kapitálu, po vstupu do EU zůstali potravináři bez možnosti podpory investic, protože to není zemědělská prvovýroba - tak ze SZP dotace nedostávali. Ale průmyslová výroba to také úplně není, tak si nesáhli ani na dotace z MPO. Než si toto někdo z politiků vůbec připustil a rozhoupal se k řešení, ujel potravinářům vlak. Ve chvíli, kdy není zpracovatelský průmysl schopný zpracovat produkci, musíte prodávat zpracovatelům do zahraničí a logicky budete pěstovat to, co prodáte a ještě aspoň s nějakým ziskem.
Ve strojích se zemědělci vozí proto, že těch 100.000 lidiček, co v tom oboru ještě zůstalo, už opravdu není schopno rukama obdělat těch 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy, kterou v ČR zatím máme. Ale můžete se k zemědělcům přidat, určitě se někde pro vás vidle nebo motyka najdou.
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 10:36 Reaguje na Marcela Jezberová
Ale ale, vidím, že se Vás to dotklo. Nevím so děláte, ale můžu Vám říct, že jsem se hnoje a sena naházel dost a rukama. Stále tak činím.
Pokud se nepletu, tak historicky byli zpracovatelé v rukou zemědělců. Nebo snad nepatřili družstvům? Jestli jste tyto podíly pustili a nechali jste si je rozkrást, tak to zůstalo všechno v rukou vašich bývalých kolegů . A dnešní firmy vzniklé na převádění majetku akcionářů družstev? Vtipné.
Produkty z pole nemají přidanou hodnotu? Ok. Co hovězí a prasata. V těch samostatní nejsme a to už je přidaná hodnota.
Vy se urážíte, ale sama nezmíníte chyby a nedostatky. Já vám ty stroje přeju a zemědělce mám rád, ale musí probíhat taky nějaká sebereflexe.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 10:48 Reaguje na DAG
"tak to zůstalo všechno v rukou vašich bývalých kolegů" - tady jste udeřil hřebík s chirurgickou přesností, tleskám
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 11:06 Reaguje na DAG
O tom, kdo co smí privatizovat, nerozhodovali zemědělci, ale politici. To bylo vždy politické rozhodnutí. Převod družstev na akciovky s tím nemá nic společného. Ten nesouvisel s přístupem ke zpracovatelskému průmyslu. Zemědělské podniky opravdu neměly přístup k privatizaci zpracovatelského průmyslu, což výrazně zkomplikovalo odbytové možnosti zemědělských prvovýrobců v době po revoluci a přispělo k rychlému úpadku zemědělské produkce. To "historicky byli zpracovatelé v rukou zemědělců" platilo za 1. republiky. V hovězím mase samostatní jsme, vyvážíme ho proto, že naši zpracovatelé nejsou ochotní zaplatit tolik, aby se vyplatilo býky vykrmovat. Co zůstalo v rukou mých bývalých kolegů netuším, moji bývalí kolegové v době privatizace vymetali diskotéky a šprtali na maturitu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 13:03 Reaguje na Marcela Jezberová
Odkudpak se rekrutovali porevoluční ministři zemědělství? Pamatuju jednoho, který jakožto správně ideově uvědomělý byl nadřízeným mého otce (zootechnika ve státním statku), po revoluci pak byl jedním z nejvýznamnějších hrobařů našeho zemědělství.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 13:34 Reaguje na Jakub Graňák
Z politických stran, logicky. A jakožto straníci plnili stranické příkazy a plně pracovali pro uskutečnění záměrů tehdejších vlád. A mezi tyto záměry rozhodně nepatřilo udržení silného a konkurenceschopného zemědělství. Naopak - zemědělství podle nich nebylo potřeba, co si nevypěstujeme, to si dovezeme. A tak to taky dopadlo. Osobně jsem zažila 11 ministrů zemědělství, z toho o oboru měli povědomí 3. Jenom netuším, proč to dáváte za vinu dnešním zemědělcům, kteří se s tím do dnes musí potýkat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 14:23 Reaguje na Marcela Jezberová
Co jsem dal za vinu dnešním zemědělcům? Já mluvím o Palasovi, za bolšána agronomovi. Nejste náhodou už tak trochu paranoidní?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.11.2021 11:26 Reaguje na Marcela Jezberová
Ten přístup k privatizacím sedláků, byla přímo sabotáž ! ! !
Proto je zemědělství tam kde nyní je - nesoběstační v základních potravinách.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.11.2021 20:56 Reaguje na Marcela Jezberová
Bolševik nás o půdu obral, tak ať si ji nechá. Umíme se uživit jinak. Jinak zpracovatelský průmysl zakotvený ve svěřeneckých fondech, které nikomu nepatří, dostávají dotace na cokoliv horem dolem. Čest práci soudružko.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.11.2021 09:47 Reaguje na DAG
Zeměděc, který je skutečný zemědělec podnikatel a ne poblázněný zelený, vždy bude produkovat nejekonomičtější plodiny.
V současném systému bude produkovat řepku, obilí a možná na vhodné půdě ještě brambory. Protože ty vždy prodá.
Nebude produkovat třeba ovoce nebo zeleninu, protože v tom množství, v jakém ji větší zemědělec vyprodukuje rentabilně, získá odbyt pouze do velkých supermarketových řetězců, jenže tam to za ti nízkou výkupní cenu nebude mít rentabilní. A navíc dodávat velkým prodejním řetězcům je loterie, jeden rok koupí, druhý rok se rozhodnou odebírat ovoce a zeleninu od mnohem většího producenta ve své mateřské zemi a český producent tak může polovinu úrody zaorat, protože ji neprodá.
A nejhorší to je u keřovitého a stromového ovoce, protože tam trvá několik let, než plantáže začnou produkovat a musí produkovat 10 - 20 let, než se ty zasázené keře a stromky vyplatí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.11.2021 20:50 Reaguje na Jiří Bodlák
Jasně! Je třeba ještě více zintenzivnit a zvýkonnit. Větší lány, více produkce na ekologická biopaliva! Jedině tak ten ekologismus vybudujeme. A potraviny? Na co? Dotace jsou na biopaliva!
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 06:53 Reaguje na Karel Zvářal
Neříkám, že je to správná cesta, ale přirozený vývoj, daný socioekonomickými podmínkami. Bohužel.
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 08:42 Reaguje na pavel peregrin
Ano to je přesně řečeno.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 08:45 Reaguje na pavel peregrin
O tom, zda v této zemi jde o přirozený vývoj, lze vážně polemizovat. Ono totiž velmi záleží od jaké hladiny k tomu "přirozenému" vývoji dochází, zda např jako v Rumunsku od nějaké průměrné výměry 3 ha, nebo od 140 ha u nás. Pohleďte k našim sousedům: Polsko, Rakousko - malofarmářské země s výrazným poměrem drobných a středních podniků - jejich soběstačnost ve výrobě potravin je násobně vyšší, než u nás. Samozřejmě i tam dochází k podobným jevům - zvyšující se průměrná výměra jednoho podniku..., ale negativní vlivy na socioekonomickou atmosféru na venkově jsou řádově nižší. Ekonomické pravidlo, že základem zdravého hospodářství jsou malé a střední podniky, totiž platí i v zemědělství. K čemu je dobrý zemědělský moloch o 150 000 ha, který daní někde ve velkoměstě, jaký přínos pro venkov taková struktura má? Zaměstná pár místních za směšnou mzdu, daně plynou do rozpočtu velkoměsta a vesnice se rozpadá. Je to v podstatě parazitismus.
Agrární sektor byl, stejně jako v okolních zemích, vždy silný i u nás. Jeho marginalizace začala v době kdy tento stát začal nahánět rolníky z polí do uranových dolů, nikoli až po sametu. Po staletí budovaný vztah k rodné hroudě byl nenávratně zničen. Nikdo nemohl čekat, že pracovní síly bez vztahu k oboru, hledící jen na svůj profit, v oboru také zůstanou po roce 1989, kdy celý sektor takříkajíc spadl z lopatky.
Onehdá jste mi tady sděloval, že kolektivizace měla i své světlé stránky, ač jsem o tom týden přemýšlel, žádná mě nenapadla - nepřišel jsem totiž na nic v čem by naše zemědělství (kromě bezkonkurenčně nejvyšší průměrné výměry v EU) jakkoli vynikalo nad okolními státy. Naopak nás ty nezkolektivizované státy doslova drtí. Typickým příkladem je Polsko, dříve zaostalé... dnes potravinářský hegemon, jediný rozdíl mezi nimi a námi je ten, že tam půda zůstala rolníkům, nikdo jim ji neukradl. A tak jak jim zůstala půda, tak jim zůstala také síla ovlivňovat věci ve státě ve svůj prospěch a v důsledku i prospěch celé země.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 09:19 Reaguje na Jakub Graňák
Dal jste si práci, díky:-) Proto jsem rád za Dudu, který je zárukou konzervatismu, tj. jejich "zaostalosti", kterou v zemědělství považuji za ohromnou přednost, zejména ve srovnání s "vyspělým" Českem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 10:15 Reaguje na Karel Zvářal
Díky, zas tolik práce to nedalo, tyhle věci nosím v hlavě už mnoho let
Odpovědět
ag

agrice

24.11.2021 09:24 Reaguje na Jakub Graňák
Opravdu lze polemizovat. Nemohu posuzovat obecně, ale ze svého okolí usuzuji, že struktura pracovníků v zemědělství je následující.
1) věk 50+ tvoří velkou část (donedávna cca 5 let i většinu, ale vymírají)
2) 18-30 let - jsou schopni střídat firmy i pro tisícovku ve výplatě, ochota k manuální práci pofiderní
3) Ukrajinci
Za mne se mýlíte v prac. síle "po roce 1989".
A pokud chcete hodnotit zemědělství, oddělte éru po "sametu" od předchozí.
A propo - v čem, že nás ti sousedi drtí?
Jo a abych nezapoměl - je opravdu komické, jak si všichni pletou full time a kovo zemědělce. Hlavně ohledně ekonomicky minimální obdělávané výměry.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 10:07 Reaguje na agrice
S tou věkovou strukturou máte jistě pravdu, ovšem je třeba také přihlédnout k tomu, jaký byl vývoj. Málokdo dnes např tuší, že do poloviny 70. let tvořily 60% všech pracovníků v našem zemědělství ženy nad 60 let věku - to taky není zrovna lichotivé. Zajímavý je přístup např u Slováků a Maďarů, kterým se podařilo ten trend zvrátit - tam je možné se poučit.
Co se týče těch sil po roce "89" tady čerpám z vlastní zkušenosti, v devadesátkách od nás odešla řada lidí z kravína k pásu, ne proto, že bychom špatně platili, ale zkrátka proto, že jim "smrděl hnůj" - neměli k tomu vztah. Za socialismu byla přece platební hladina v zemědělství docela výrazně "dotována" státem.
A co se týče toho v čem nás drtí okolní státy: namátkou z mě jako zahradníkovi nejbližšího oboru - v ovocnářství a zelinářství.
Co se týče toho kovozemědělství - kam by jste zařadil podnik se třema tisíci hektary a přidruženou kovovýrobou se ziskem čtvrt miliardy ročně - je to zemědělec, nebo kovozemědělec? Přitom stále dle metodiky SZIF jde o AZ. Dodávám, že jsem si ho účelově nevymyslel, jde o podnik v Loděnici u Opavy
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 11:25 Reaguje na Jakub Graňák
Agrární sektor u nás byl nenávratně zničen polistopadovými vládami, ona kolektivizace měla svůj kladný vliv v bezkonkurenčnosti našeho zemědělství. Pokud by se připustila volná soutěž Rakouska a ČSSR, Rakušáci by si ani nehvízdli. To je fakt, který se nedá okecat a nepříjemná pravda, nehodící se do krámu polistopadovým politikům.
Jen ještě na vysvětlenou- já nehájím nijak fanaticky předlistopadové zemědělství s jeho chybami, ale pokud SUŠE! chceme porovnat ekonomickou výkonnost bývalého zemědělství našeho a západního( snad s vyjímkami Beneluxu, tam ale za jakou cenu)- tak je to jasné.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 12:18 Reaguje na pavel peregrin
To je opravdu neuvěřitelné, co se tu člověk dočte. Prý že by socialistické zemědělství porazilo to západní v ekonomické výkonnosti. :D :D :D :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 13:41 Reaguje na Petr Eliáš
:-))) A co třeba české motorky na Šestidenní, Tatry na Dakaru, škodovky na rallyech aj. - světová špička, trolíku!

A co se týká zemědělství, Západ nám ho záviděl, a pamatuji jednoho Frantíka za Pitharta, jak tu byl prosit, ať to nerušíme a nekopírujeme je, že jsme pro jejich sedláčky vzorem, jak spojit prostředky a mít vlastní (společné) zpracovny, sklady apod. To jste ale evidentně ještě nebyl na světě!-)))
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 13:57 Reaguje na Karel Zvářal
Hele trolíku, budu argumentovat stejným blábolem jako ty , víš vůbec jak to bylo třeba v továrně JAWA v Týnci? Víš, že tam probíhala tak efektivní výroba, kterou bývalý ředitel popsal slovy: ,,Výroba motorky stála například 9 tisíc a my jste je dle plánu museli prodat za 6. Tak to bylo ekonomicky výhodné.,,

A mýty o tom, jak nám svět záviděl zemědělství, nebo zdravotnictví si nech od cesty. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 14:01 Reaguje na Petr Eliáš
Chudáčku maličký, tebe potkat...
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 14:06 Reaguje na Karel Zvářal
Co chceš Zvářale? Jen otravovat? Už jsem ti napsal minule že tě ignoruji. Tak na mě nereaguj...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 14:09 Reaguje na Petr Eliáš
Tak hňupe neotravuj svými bláboly doprovázené smíchem nad sebou samým, jsi tu jediný, kdo se tu tak imbecilně chová! Diskutuj slušně, a nikdo tě nebude napadat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 14:22 Reaguje na Karel Zvářal
Hele joudo, když někdo napíše kravinu, tak se tomu smát budu. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 14:25 Reaguje na Petr Eliáš
Já také:)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 14:03 Reaguje na Petr Eliáš
Nebavíme se o ceně, ale kvalitě výrobku, který kopčili i slavní Japonci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 16:06 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, nezlobte se, ale zrovna osud Jawy je typickým příkladem nefunkčnosti centrálně řízeného hospodářství.
Revoluční a skutečně světoborná koncepce péráku vznikla už za protektorátu, konstruktéři, kteří schovávali celou válku výkresy v šuplíku riskovali, že půjdou do plynu. Konstrukce kývačky vznikla v roce 46, v padesátých letech panelka byla již jen modifikovaná kývačka. Program vývoje čtyřtaktních vodou chlazených motorů byl ukončen z důvodu jejich přílišné "buržoustnosti".
V sedmdesátých letech už byly inovace a nějaký vývoj úplně v troskách. Jestli jste jako zootechnik fasoval stopětasedmu, jistě si pamatujete jaký šílený je ten stroj kostitřas, chlapi co na něm jezdili pravidelně pár roků, končili kvůli vibracím z motoru s vazoneurózou. Pokud jste vyfasoval třiapůlu, tak jste jistě musel každou chvíli seřizovat zápalko, protože ta mrcha měla neustále problém s rozhašováním zapalování a nevyrovnaným chodem válců. Tehdy už ta značka byla jenom stínem zašlé slávy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 16:42 Reaguje na Jakub Graňák
No, nevím, co koukám na cestopisy, tak všude, kam kamera zavítá, ukazují naše motorky a Zetory s láskou udržované. Technika je právě věcí údržby, hore jsem vzpomínal úspěchy našich chlapů na evropských soutěžích. A je by na nějakých šuntech nedali...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 16:59 Reaguje na Karel Zvářal
Ty kývačky (to jsou ty stroje co vyhrávaly šestidenní) v Indii staré šedesát roků jezdí a jsou udržované protože jsou skvělé, ale třiapulu z osmdesátých let tam neuvidíte, protože ta motorka zkrátka stojí za hovno a to je to co jsem svým příspěvkem chtěl sdělit: ze skvělé značky za čtyřicet let sešup do zapomnění
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 17:11 Reaguje na Jakub Graňák
Nezlobte se na mě, ale jste evidentně předpojatý. Naše strojírensví bylo VŽDY na světové úrovni, níže Škoda, na Lopraise snad odkaz dávat nemusím:-)

https://cs.wikipedia.org/wiki/John_Haugland
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 18:30 Reaguje na Karel Zvářal
Předpojatost s tím nemá co dělat, jawa je prostě špatný příklad, rajtoval jsem na nich na všech od péráka až po tu osmdesátkovou třiapůlu a kývačka je prostě nejlepší. Ta fabrika prostě někdy koncem šedesátých let ztratila kontakt s vývojem ve světě, ačkoli jen o dvacet let dříve byla jeho tahounem a koncem osmdesátých let byla proti konkurenci dobře 20 let pozadu.
Jinak třeba tatrovku, nebo zetor nerozporuju, ti mají "co nabídnout" i dnes
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 18:35 Reaguje na Jakub Graňák
Ostatně o tom svědčí i výsledky v té šestidenní, vítězství naposled v sedumdesátých letech
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 18:54 Reaguje na Jakub Graňák
V 1982 naposled.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 18:51 Reaguje na Jakub Graňák
Nechci Vám brát iluze, ale když se dívám na výsledky Endura, motocyklové Československo bylo ve světě za totáče pojem. Řekněte mi, proč dnešní vývojáři a závodníci to nejsou schopni napodobit?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_motocyklov%C3%A1_%C5%A1estidenn%C3%AD
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 19:14 Reaguje na Karel Zvářal
To se budete muset zeptat jinde, nejsem strojní inženýr.
Jinak co se týče sportovních úspěchů, to není zrovna ideální způsob jak hodnotit technickou vyspělost té které země, k čemu jsou medaile, když většina lidí ryje úsměvem zem
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 13:45 Reaguje na Petr Eliáš
To je váš problém, že o tomto oboru nevíte zhola nic!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 14:23 Reaguje na pavel peregrin
Ale notak. Tak nám sem hodně nějaké mezinárodní srovnání, když o tom máte takový přehled. Jistě to budete mít nějak podloženo, že? :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 17:41 Reaguje na Petr Eliáš
Netřeba dávat odkazy, pokud byste se pohyboval v tomto odvětví, jakože jste se nepohyboval, tak byste věděl.
Více netřeba dodávat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 19:19 Reaguje na pavel peregrin
Více netřeba dodávat? Hmm. Řekl bych že spíš nejste schopen nic doložit. :D
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 14:53 Reaguje na pavel peregrin
Jj, cukr, chmel, pivo, brandy, maso, ryby... Made in Czechoslovakia.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 15:24 Reaguje na Karel Zvářal
Jo no, třeba s tím cukrem to šlo za socíku pěkně na houby. :D

Chtělo by to trochu čísel. Na konci 80. let výnos cukru na ha byl 3,5-4,5 t , v západní Evropě měli 7-8 t.

http://www.cukr-listy.cz/on_line/2020/PDF/120-125.pdf

Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 12:21 Reaguje na pavel peregrin
Pamatujete na zápornou daň z obratu? To byl totiž jediný důvod naší "bezkonkurenčnosti"
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 13:48 Reaguje na Jakub Graňák
Jeden z vícero- malá plocha nikdy nebude konkurenceschopná velké, to je nezvratný fakt, samozřejmě se bavíme o určité úrovni zemědělské výroby, nikoliv o Ukrajině.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 16:20 Reaguje na pavel peregrin
Pane Peregrine, ačkoli Vás v řadě ohledů respektuju, tady se šeredně pletete. Tvrdíte, že není dobré do toho tahat ideologii, ale ideologii do toho zatáhli komanči před sedmdesáti lety, celá kolektivizace nestála na ničem jiném než na ideologii.
V současnosti kritizujete ideologii grýndýlu a zároveň vyzdvihujete "pozitiva" komunistické ideologie ( o nic jiného totiž při kolektivizaci, znárodňování... nešlo, než o uplatňování komunistické ideologie: likvidace soukromého vlastnictví a nahrazení vlastnictvím "společným"). Jak tedy můžete kritizovat současnou ideologii a zároveň vyzdvihovat ideologii minulou? Vždyť ta současná ideologie přece může také mít některé pozitivní aspekty a přesně po vašem vzoru můžeme negativní aspekty marginalizovat a tvrdit, že pozitiva jednoznačně převáží. Chápete ten rozpor?
Jedno je však jisté: nikdo nepříjde k vám domů, nezabaví traktory, kravky nevyvede ze stájí, nenaloží vaši rodinu na žebřiňák a nevystěhuje ji do nějaké ruiny na druhém konci republiky a nepošle vás na pět let pod zem rubat uhlí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 17:45 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím částečně. Nebudu rozporovat, že ideologie v tom nehrála vůbec žádnou roli, to jistě ne, ale byly zde i důvody ryze ekonomické, které nejdou popřít. oba dva zde můžeme uvádět fakta pro a proti. Mě se spíš nelíbí, že po převratu v r. 89 došlo k vylití vaničky i s dítětem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 18:20 Reaguje na pavel peregrin
Tak k tomu dojde vždy, když je na pořadu dne "změna ideologických rámců"
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 18:36 Reaguje na pavel peregrin
Stejně tak vylili vaničku i s dítětem komunisti v roce 1953
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 20:17 Reaguje na Jakub Graňák
Zde je ,,hezké,, čtení o ,,vylévání vaničky,, komunisty. Hlavně část - Odpor proti násilné kolektivizaci a Perzekuce (akce Kulak).

https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2017/10/KOLEKTIVIZACE_KNIHA.pdf
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 13:44 Reaguje na pavel peregrin
Větší velikost podniků asi zvyšuje konkurenceschopnost, v tom budete mít pravdu, ale taky to bylo za dost vysokou cenu. Komunisti poměrně dost zprasili krajinu a taky vztah lidí k půdě. A i to, co zničily vlády po listopadu byl do značné míry důsledek předchozího režimu, nebýt násilné kolektivizace tak by asi nevznikla divoká privatizace.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 13:52 Reaguje na JH
Ne asi, ale zcela jednoznačně, za standardních podmínek, jak píšu nahoře.O zprasení krajiny se dá s úspěchem diskutovat- na jedné straně namátkou meliorace tam, kde nebyly potřeba, to zcela jistě, na straně druhé- nepoměrně větší vnos primární organické hmoty do půdy, po čem se dnes tak zoufale volá. Takže když si to shrneme- bonusy dle mého převládaly nad malusy.
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 14:06 Reaguje na pavel peregrin
Pokud jde o krajinu, myslel jsem hlavně obří lány na kterých se prohání eroze. Pole by se nejspíš zvětšovala i za jiného režimu, ale nejspíš ne tak bezhlavě. A organické hnojení nezavedli komunisti, to bych jim jako zásluhu nepočítal.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 14:14 Reaguje na JH
Obří lány neschaluji ani já, ale např. pole o výměře 50 ha ničemu nevadí.
Organické hnojení samozřejmě komunisté nezavedli, to máte samozřejmě pravdu.
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 14:50 Reaguje na pavel peregrin
O tom jak velké pole už je moc velké by se taky dalo diskutovat. V každém případě řada problémů současného zemědělství má původ před listopadem, takže bych zásluhy předchozího režimu o zemědělství nepřeceňoval.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 15:00 Reaguje na JH
Ono těch zásluh moc není. Komunisté (teda jestli z té doby ještě nějací žijí) by měli chodit kanálama za to co udělali. ;)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 17:46 Reaguje na Petr Eliáš
Nechte toho, brepto. nevíte o zemědělství ani co by se za nehet vešlo, tak se tady neztrapňujte.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.11.2021 19:05 Reaguje na pavel peregrin
Nechte toho žvanile. Prasárny, které spáchali komunisté na venkově, neokecáte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 15:05 Reaguje na JH
Hele, tipuji, že jste mileniál nebo něco málo před. Zjistěte si, kolik se vyváželo živých zajíců z našich "toxických" polí. Škoda, že v mapách není stav někdy ze 70.-80. let, abyste si to mohl porovnat s dneškem. Zanikly tisíce a tisíce kilometrů mezí, pásů keřů, starých sadů... Obávám se, že k nějaké nápravě stavu není elementární vůle, ba ani společenská poptávka, bohužel.
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 15:30 Reaguje na Karel Zvářal
Já nechci nijak zlehčovat dopady posledních desetiletí na krajinu. Ale řekl bych, že ještě více toho zaniklo v průběhu výše vychvalované kolektivizace.
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 16:30 Reaguje na Karel Zvářal
Mimochodem mileniál nejsem, už taky něco pamatuju, ale když o tom přemýšlím, tak se mi nezdá, že by příroda byla v 80 letech o moc zelenější.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 16:51 Reaguje na JH
Byla podstatně zelenější, už jen kvůli pícninám, jejichž plocha poklesla více než trojnásobně. Kukuřice bylo podstatně méně, stejně jako řepky, zato lány a lány bílého zlata. To vše nahrávalo mj. zajochům, kterého člověk zvedal co pár desítek metrů, s koroptví podobně. Atd., atp.
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 17:56 Reaguje na Karel Zvářal
Pícnin v posledních asi 20 letech výrazně ubylo, to máte pravdu. Ale nijak z toho nevyplývá, že by předchozí režim našemu zemědělství nějak prospěl. A úbytek mezí atd. je spíš produkt budování socialismu, než problém posledních let. Pokud jde o lány bílého zlata, nejsem si úplně jistý, jestli je to pro přírodu o moc větší terno než řepka.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 18:05 Reaguje na JH
Tak pro koroptev určitě, ta má ráda rozhled, no a chovatelé vědí, co králíkům chutná. Ten zajoch měl jedničkovou potravu celoročně.

A co se týká zeleně, vysazovala se i (nebo právě) kvůli zvěři. To vše s euronormami pro hospodaření vzalo zasvé... P.S. Kdo neviděl, neuvěří.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.11.2021 10:00 Reaguje na Karel Zvářal
Zajochů bylo hodně proto, protože do roku cca 1975 českoslovenští zemědělci neměli prakticky žádné agrochemikálie. Kromě mořidel na vysetá semena. Meze už byly zaorané, velké lány zcelené, ale zajíců a bažantů bylo stále spousty, protože mohli fungovat v těch polích do vzdálenosti 100 - 200 metrů od zbývajících lesů, lesíků a mezí. A větší rozlohy polí snadno překonat. Teprve s masovým zasazením agrochemikálií došlo k prudkému propadu počtů drobné zvěře - pole se stala pro zajochy a bažanty toxická. Agrochemikáliemi při jejich aplikaci byly vždy zlikvidována všechna mláďata nacházející se v polích a část dospělců, pro zbývající dospělce se vzhledem k množství aplikací agrochemikálií staly pole s polnímu kulturami v podstatě toxické.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 17:47 Reaguje na JH
Devastaci krajiny má na svědomí jednoznačně polistopadový režim.
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 18:08 Reaguje na pavel peregrin
Je pravda, že současné zemědělství má svoje mouchy. Ale řada z nich má původ už v době předchozí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 18:57 Reaguje na JH
Tato trapná výmluva, že za všechno můžou indiáni, mě někdy vytáčí doběla. Jak lépe skrýt svou neschopnost a lenost, než na dobu minulou. To jde pár let, ale 32 ???
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 19:17 Reaguje na Karel Zvářal
Některé změny jsou zkrátka nevratné, když vám useknu ruce, tak se nebudete moct poškrábat na zadku ani teď, ani za 32 let, to je to celé:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 19:28 Reaguje na Jakub Graňák
To by byl krásný titulek: Za Česko nastoupili bezručí závodníci:-)

Dnes už nemusí na národních strojích jako dříve, takže v čem je chyba?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 19:52 Reaguje na Karel Zvářal
Co já vím, je to týmová soutěž, třeba nedali do kupy družstvo (Láďa je pod pantoflem, Mirek chlastá, Evžen si vyrazil oko...). Ale spíš bych řekl, že není kde brát, taková sranda stojí balík peněz a pro sponzory jsou atraktivní spíš tenistky - na bahnem zachlístaném dresu nejsou vidět reklamy
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 20:34 Reaguje na Jakub Graňák
Já myslím, že je to nápodoba s diskutovaným odvětvím - nejsou lidi. Poválečná generace byli tvrďáci zvyklí na hlad, chlad a nepohodlí. Práce s myší je přece jen fyzicky méně namáhavá, lze ji dělat z domova, takže doba spíše mamánkům než zarputilým bojovníkům.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.11.2021 13:18 Reaguje na Karel Zvářal
To těžko říct, dnešní svět je o prachách a u profesionálního sportu gór.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 19:36 Reaguje na Jakub Graňák
Omlouvám se, to patřilo jinam.

Nicméně považovat změny v zemědělské krajině za nevratné - při dnešních technických možnostech a znalostech - lepším chucpe jsme tu debatu zakončit nemohli:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 19:43 Reaguje na Karel Zvářal
Tak těžko říct, ono vždycky záleží na tom, kolik to bude koštovat, já si kvůli tomu pásek klidně utáhnu, ale kolik nás bude?
Nejde jen o krajinu, ale taky o ty kdo se o ni starají, a tady už to tak jednoznačně vratné nebude, že ano?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 19:49 Reaguje na Jakub Graňák
Nechci se nijak prsit, ale mít volnou ruku pět let u pár podniků - vycházela by jak ekonomika, tak by se rapidně zlepšila diverzita. Ale to bylo jen tak pro datmání, kmotři pevně drží otěže resortu:-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 19:56 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to sme dva, nepudem do holportu?:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 20:00 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud k nějakým (minimálním) změnám dojde, připíšou si je k dobru zemědělci, žádní ekologisti, jak již bylo naznačeno jinde. To by tak hrálo...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 20:08 Reaguje na Karel Zvářal
Slovy Jardy Jágra: "Tak určitěé":-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 20:13 Reaguje na Jakub Graňák
Jarda obdivovaný, vysmívaný a zatracovaný je pro mě příkladem, že člověk to nemá nikdy vzdávat. Dokud udrží hůl a trefí bránu, tak může hrát hokej, nu ni?-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.11.2021 13:13 Reaguje na Karel Zvářal
Proti gustu žádný dišputát.
Můj otec hrál hokej do šedesáti, sice veteránskou ligu, ale když ho to bavilo a měli ho tam rádi, tak proč ne? Máti však docela kafrala, bohužel pro ni, neměla se o koho opřít, protože já s bráchou jsme v tom tatu vždycky podrželi
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.11.2021 13:46 Reaguje na Jakub Graňák
Pořád lepší spálit energii sportem, než aby se chlapi servali před hospodou.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.11.2021 14:43 Reaguje na Karel Zvářal
Jestli dostanete do úsměvu pukem, nebo pěstí, není až takový rozdíl:-)
Odpovědět
JH

JH

24.11.2021 19:43 Reaguje na Karel Zvářal
Za všechno určitě nemůžou, ale napáchali dost škody. A některé škody přetrvávají dodnes.
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 14:03 Reaguje na JH
Větší plocha pole, potažmo větší podnik snižuje náklady na jednotku něčeho. To se nerovná konkurenceschopnost. U nás bylo velké družstvo a jak dopadlo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.11.2021 09:50 Reaguje na Jakub Graňák
polsko produkuje levně proto, protože v Polsku platí sociální pojištění zemědělců stát. A protože spousta zemědělců vyššího věku na malých hospodářstvích dožívá, do ničeho neinvestuje a sám žije skromně, takže nepotřebuje za ty produkty platit vysoké ceny.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.11.2021 09:40 Reaguje na Karel Zvářal
Úpadek zemědělce je vždy spojený se zmenšováním a drobením polí. Vzestup zemědělce či zemědělské firmy je naopak spojený s e zvětšováním firmy.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

23.11.2021 19:43
Páni poslanci by nejraději, když jim skončí náročný týden v klimatizovaných kancelářích, si užili víkend na venkově. A tam by lidé jezdili s koňmi a chodili v krojích a dřeli od nevidim do nevidim.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.11.2021 19:52 Reaguje na Petr Blažek
Pane Blažku, sedět v klimatizované kabině megastroje je v porovnání s udřenou minulostí obrovský pokrok. Považuji za národní tragedii, že tento kdysi vyhlášený a prioritní obor je popelkou při výběru zaměstnání žáků a studentů. Fabriku pod širákem nepovažuji za zemědělství, to je prachsprostý biznis za lhostejného přihlížení vlastníků.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 07:03 Reaguje na Karel Zvářal
Pane Zvářale, pokrok to určitě je a nemusíme chodit ani tak daleko, ale tu národní tragédii vyvolali lidé, zodpovědní za naše zemědělství a pokud něco vytrvale dehonestujeme, nikdo se nesmí divit, že o tento obor je pramalý zájem. A i přes nesporný pokrok je zemědělství pořád o práci o sobotách a nedělích, naprosto běžně přes čas a v nejlepším letním období v podstatě neexistuje vzít si dovolenou. Platy zhruba na čtvrtém místě od konce celorepublikové tabulky hrubých výdělků.
Takže zemědělství dnes dělají lidé, kterým se blíží důchod, ti v důchodu a mladé můžete spočítat na prstech obou ruk. Čím dál více tuto práci přebírají zahraniční dělníci i s negativy, které to provází.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.11.2021 08:01 Reaguje na pavel peregrin
Oba víme, že zemědělství, narozdíl od bank, nebyla pro tatíčka Santu priorita. Tam začal ten "ústup ze slávy" kdysi výstavního sektoru. Pokud na družstvu nepracují rodiče, nýbrž dovezení strejdové, nemá ani potomek motivaci jít pracovat v podstatě na "své".

Mně tam hlavně chybí dlouhodobá koncepce, postrádám spolupráci s krajináři, ekology, vodohospodáři... Pokud vše rozhoduje černá ruka trhu, tak to nemá šanci na zlepšení. Proto jsem spíše pro malé farmy, kde ten vztah k půdě a krajině je přece jen o poznání lepší.
Odpovědět
ag

agrice

24.11.2021 08:39 Reaguje na Karel Zvářal
Můj syn zahlásit, že chce jít do zemědělství, tak mu snad zlomím ruce! Tak daleko došel stav za SPOLUPRÁCE s vodohospodáři (Vodní zákon a nitrátová sm.), krajináři (idiotské polní "cesty" po kterých nikdo nechodí neb jsou zarostlé bordelem) a ekology (to nelze komentovat).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 11:30 Reaguje na agrice
Bohužel s Vámi musím souhlasit,z Vašich příspěvků tuším, že jste z provozu?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 11:28 Reaguje na Karel Zvářal
Na tom se shodneme, pouze si myslím, že malé farmy nejsou zárukou lepšího vztahu k půdě,je to vždy o lidech a ti výborní a srdcaři jsou jak ve velkých, tak v malých a platí to i obráceně.
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 13:04 Reaguje na pavel peregrin
Přesně tak. Když budu mít deset zatravněných hektarů a čtyři poníky, tak se k půdě nemusím chovat stejně dobře jako podnik s 1500 ha s vepřínem a kravínem.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 13:55 Reaguje na DAG
Tak nějak, ono je to celé zase jako všechno složitější,hlavní je ale nikdy do toho netahat ideologii. Vše je o odbornosti a praxi, což jak se kolem sebe dívám, začíná být docela vzácné zboží.
Odpovědět
DA

DAG

24.11.2021 15:31 Reaguje na pavel peregrin
Samozřejmě, že je to složitější. Jinak by to bylo dávno vyřešené ke spokojenosti všech a třeba i zadarmo.
Bohužel ekospolky se naučily podsouvat městským lidem zjednodušenou ideologii.
Ovlivní určité množství lidí a
pak dostávají i politickou podporu.
Pak jsou dva nesmiřitelné tábory. Je jedno jestli to jsou ochranáři x zemědělci, ochranáři x myslivci, ochranáři x lesníci. Prostě nikdo už neudělá první krok.
Já jsem hospodář v MS. Se zemědělci vycházíme, obcas zaplatíme škodu, ale nestrkáme hlavu do písku. Jsme v pohodě s obcí, hasičema a dalšími lidmi. Prostě malá obec a všichni potřebují všechny a desetiletími je zde vytvořena symbioza. Teď přijde nějaký chytrolín a napadne postupně všechny skupiny, že to dělají špatně. Navíc teda svoji genialitu musí projevit a říct těm vesničanům, jak to mají správně pod jeho moudrou vládou dělat.
Ano všude jsou chyby a je nutné si je přiznat a hledat řešení a to řešení najít zevnitř. Prostě klesá biodiverzita může za to systém hospodaření, tak by zemědělci měli najít řešení, které budou ochotni dělat a co to bude stát. K tomu, ale musí přijít sebereflexe. To stejné myslivci nebo lesníci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 16:23 Reaguje na DAG
1*
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 17:50 Reaguje na DAG
Já souhlasím, s podmínkou, že se o věci budou vždy bavit odborníci a nikoliv uzvozdření eko-blázni.S myslivci vycházíme také velmi dobře.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 13:37 Reaguje na Karel Zvářal
Dlouhodobé koncepce zemědělství máme zpracované tři (o kterých vím). Plnění žádné z nich nepřežilo svého politické angažmá svého autora. Dlouhodobá koncepce je k ničemu, protože žádný politik nehodlá dodržovat koncepci svého předchůdce.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 13:56 Reaguje na Marcela Jezberová
Přesně.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.11.2021 22:46
Malé a střední zemědělské podniky si zaslouží větší podporu, aby mohly lépe konkurovat obřím zemědělským kolosům. Evropské peníze by neměly sloužit k protežování velkých agrokorporací. Proto fandím tomu, aby byly přidělované dotace zemědělským podnikům zastropovány. Kdo vlastní mnoho půdy, neměl by schramstnout většinu agrárních dotací.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

24.11.2021 07:09 Reaguje na Majka Kletečková
Dotace dostávají všichni stejné, bez ohledu na velikost, je to na 1 ha + ostatní, kdo na co má nárok. Jedinou výhodou velkých celků je, že mají lepší vyjednávací podmínky ve styku s odběrateli, ale malí si to bohatě kompenzují tím, že ve velké většině mají jednoduché účetnictví.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.11.2021 22:47
Každý farmář by měl mít odlišnou výši dotací podle toho, jaké plodiny a komodity v minulosti produkoval. Z hlediska biodiverzity je žádoucí rozčlenit velké obhospodařované zemědělské plochy na menší s různými plodinami, jako to mají třeba v Polsku nebo Rakousku. Většina financí by se neměla dál plošně rozdělovat vlastníkům půdy, jak se to v ČR děje nyní. Na lány mrtvé chemizované půdy, ve které chybí žížaly a houby a různé mirkoorganismy zajišťující poréznost půdy a její schopnost zadržovat vodu by měly být dotace podstatně menší než na šetrněji obhospodařované zemědělské plochy těch, kteří vrací do krajiny meze, drobná stromořadí, skupiny dřevin, mokřady.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 08:51 Reaguje na Majka Kletečková
Paní Kletečková, udělejte si čas a prostudujte si současná pravidla dotací a navrhovaný Strategický plán. Možná potom zjistíte že:
1. vlastník půdy si nemůže požádat o dotace jen proto, že vlastní půdu. Musí být zároveň zemědělským podnikatelem nebo aspoň, v případě agro-envi opatření, hospodařit na své půdě tak, jak pravidla požadují
2. část dotací se poskytuje na plochu půdy - zde rozhoduje to, jestli žadatel dodržuje DZES, GAEC a pravidla pro přímé platby a část se poskytuje na vybrané komodity - plodiny nebo hospodářská zvířata a opět při dodržení stanovených požadavků. Program rozvoje venkova - Agro-envi opatření se zaměřuje výslovně na environmentálně příznivé hospodaření na půdě.
To, že na poli uděláte pár metrů meze, nikdy nezaručí, že na samotném poli správně hospodaříte. Vůbec nechápu, jak tohle někdo může považovat za neoddělitelně související věci.
Co se týká krajinných prvků: zemědělců je 100.000, vlastníků půdy jsou 3,000.000. Opravdu není ani reálně možné, aby zemědělci zakládali krajinné prvky na pronajaté půdě, pokud jim majitel půdy výslovně nepovolí tu půdu převést z orné půdy nebo travního porostu na ostatní plochu a založit tam krajinný prvek. Vlastník rozhoduje o tom, co se na jeho půdě bude dít. On se musí rozhodnout, že za svou půdu nechce nájem od zemědělce a že z ní udělá neprodukční plochu - mokřad, mez, skupinu dřevin. Ale už nemůže od zemědělce požadovat, aby ten prvek opečovával. Těch pár lidí, co v zemědělství ještě zůstalo, už tohle všechno prostě fyzícky ani časově nemůže na celé ploše republiky zvládat. Pokud občané chtějí více krajinných prvků, musejí přiložit na své půdě své ruce k dílu.
Odpovědět
ag

agrice

24.11.2021 09:06 Reaguje na Marcela Jezberová
Děkuji, děkuji, děkuji.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 09:37 Reaguje na Marcela Jezberová
Ne že bych se chtěl do Vás nějak navážet, ale není náhodou DZES a GAEC jedno a to samé?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 09:49 Reaguje na Jakub Graňák
Nikoliv. DZES jsou minimální požadavky na hospodaření, které musí žadatel o dotace plnit. Tyto požadavky jdou nad rámec povinností vyplývajících z národní legislativy a jejich zaměření stanovuje SZP (v nové SZP např. DZES 7 - žádná holá půda v nejcitlivějším období). GAEC jsou vybrané úseky z národní legislativy, které musejí žadatelé splnit, pokud žádají o dotace. Když porušíte GAEC, typicky můžete dostat "flastr" jak na dotacích, tak ještě pokutu za neplnění právních předpisů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.11.2021 10:15 Reaguje na Marcela Jezberová
Díky za upřesnění:-)
Odpovědět
JM

Jan Marján

23.11.2021 22:48
Veronika Vrecionová není členkou ANO ale ODS. Dotaz: kdo dostává dotace? Vlastníci půdy?
Odpovědět
DA

DAG

23.11.2021 22:53 Reaguje na Jan Marján
Já si rikal, že by si kalela do vlastního hnízda :)
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

24.11.2021 06:02
Ten vyjednaný kompromis je to nejlepší, co mohlo být. Už takhle začíná pro zemědělství rozpočtové období o 2 roky později a ne v roce 2021. Také se mohli nedohodnout.
Uvidíte, co bude znamenat ta nedohoda na rozpočtu v českém podání. 1/12 výdajů. Jenže prý nebude na platy, investovat se musí. A do toho corona.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

24.11.2021 08:59 Reaguje na Katka Pazderů
Ano, pozitivní je, že se to zeleným nepodařilo shodit celé ze stolu a prosadit projednávání celé politiky od začátku. Ale nejásala bych, dokud nebudeme mít jistotu, že opravdu naše nová vláda přihodí 65% k PRV a nebude chtít překopat dohodnutou Strategii - to by totiž znamenalo, že do 31.12. to nepošleme do Bruselu a vyrobíme si pořádný průšvih.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

24.11.2021 06:05
reforma v ČR je nejvíce ovlivněna českými strategickými plány, ta Evropa je opravdu jen rámec. Většinu pravomocí mají v současném zemědělském rozpočtu státy.
Takže v ČR bude zastropování, preferenční platba na první hektary, podle velikosti do 50, 100 a 150 ha.
Opravdu to není špatné, co se vyjednalo, i z mého Zeleného pohledu. Jenže je třeba do toho systému vidět.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

24.11.2021 06:07
Plány MZe už byly vícekrát publikovány, jenže to úředníci říkají hlavně zemědělcům a ne veřejnosti. A pak je veřejnost uvedena ve zmatek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.11.2021 07:54
Navržený systém je možná lepší než předešlý, v základní koncepci je však zcela vadný.
To proto, že půdu chápe pouze jako výrobní prostředek a nikoli základní složku životního prostředí.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

24.11.2021 14:02
Stručně řečeno... cílené zdražení potravin všem občanům...
Odpovědět
pa

pavel

24.11.2021 18:50
pokud chcete viděl největší uskupení idiotů na světě jedte do bruselu
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2021 10:47
Tak trochu historie. Velký sedlák už měl kdysi velká pole a proto byl
ekonomicky silnější, než malí a kovozemědělci bez vlastního potahu
a jiné techniky. Meze měly u každého jinou funkci. Velký sedlák jimi
dělil pozemky na velké celky a ty mívaly funkci cest, melioračních
stružek s okolním křovitým porostem, jako krytem pro JEHO zvěř. Malí
hospodáři si oddělovali svá pole a meze bývaly pečlivě koseny a nebo
i vypásány. Keřů a stromů byly ve většině prosté, protože půda byla
pro ty malé příliš cenná, aby ji nevyužili zemědělsky. Remízky byly
taky dvojího druhu a jedním bylo zemědělsky nevhodné místo využité
jako zdroj dříví a nebo u těch velkostatkářů opět jako místo pro chov
zvěře k jejich kratochvílím. Ty prvé nebyly žádné pralesy, ale zcela
regulérní hospodářské lesy a ty druhé až na výjimky rovněž. Mnozí si
tak už pouze pamatujeme zbytek všech mezí zarůstajících křovinami a to
i těch bývalých pravidelně kosených. Pamatujeme si tak i ty remízky bez
těžby hospodářského dříví(otop, ohrady, drobné stavby atd.)po zarostení
jako oázy ptáků a zvířat. Takže prosím neidealizujte si to hospodaření našich předků jako ekologické, ale jako z nutnosti tehdejší doby.
U nás nikdy nebylo JZD a mimo kovozemědělců a středních sedláků tu pole
patřila hraběti Larischovi. Ty on získal vysušením rybníků a meze byly
dvojího druhu. Byly to bývalé hráze rybníků a okolí odvodňovacích strouh.
Obojí nebyl záměr být ekologický, ale pouze nutnost. Pole byly a přes
období státních statků po dnešní soukromý zemědělský podnik zůstaly těmi
lány a už mezi válkami obdělávány lokomobilami s lany na tažení pluhů
s několika radlicemi a jiné techniky. Ty nudličky v okolí obdělávané
koňmi nebo i kravkami se efektivitou s lány hraběte nedaly rovnat a
nebýt lidé zaměstnání v dolech a hutích, tak by umřeli hlady. Takže
idealizace mezí, remízků a velkých lánů bez znalosti, proč tomu tak
bylo je pouhou chimérou. Ano, nové dělení polí v některých místech
(svažité pozemky) má význam, ale u ostatních je třeba uvažovat zda
návrat před zcelování není ekonomickým krokem zpět. Přírodě by dnes
pomohlo ji pouze udržovat a pomáhat tam, kde na to nestačí sama. To
je nahrazovat stávající stromy a keře mladými a hlavně tyto oázy
nechat v době rozmnožování v klidu. Takové "pozorování ochráncem"
přírody s pejskem napáchá velmi mnoho špatného, ale on je přece
"ochránce" a neruší, ale pozoruje zblízka! Hra na ochránce je často
horším prohřeškem, než ten velký lán, když i ten zbytek mezí bude
frekventovaný jako Václavák. Prosby myslivců o nerušení zvěře jsou
ignorovány i "ochránci" přírody a to je to, v čem jsou rezervy, neboť
budování nových mezí a remízků je z hlediska cca 3 milionů vlastníků
nadlidský úkol. Dohodnout funkční mez, či remízek napříč pozemky sta
vlastníků je utopie. To si může dovolit pouze velkostatkář na svém
pozemku a tak prosím nesněte a vraťte se do reality dnešní doby.
Ruční práci na nudličkách polí definitivně odzvonilo a ty pokusy
o návrat budou žumpou na dotování těmi agropodniky s lány za obzor.
Kdo viděl lány v Kanadě, USA a Rusku, tak vám potvrdí, co je to
ekonomika a co je to hra na ekonomiku s kupou nesmyslných dotací.
Odpovědět
MD

Milan Dostál

25.11.2021 11:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Krásně popsáno.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.11.2021 12:08 Reaguje na Milan Dostál
Víte mi vadí dnes ta ideologická válka snílků s realisty,
která nemá smysl, pokud se půjde cestou nových deformací
z ideologických důvodů. Jedna věc jsou vnější podmínky
ekonomiky v zemědělství a druhá je vlastní cesta každého
ze zemědělců. Kdo chce jít cestou menšího zisku a nebo
to ještě dotovat z vlastních zdrojů budiž. Kdo cestou
zisku za každou cenu, tak je tu buď možnost diktátu a
nebo ignorace produkce. Nebýt podpory biopaliv, tak se
nepěstují, pole si odpočinou a nebo budou jako biopásy
přírodě pomáhat. Tlakem na energozemědělství ekologisti
páchají největší zločin za celou dobu existence lidí
jako zemědělců a chovatelů zvířat. Takovou devastaci
půdy neudělali v minulosti ani komunisti a to jsem je
často kritizoval. Tato chlívárna je navíc cílem zelené
politiky EU a když slyším o přestavbě uhelek na spalovny
biomasy, tak se hrozím, co čeká i zbytek půdy a lesů.
Myslím, že rád dožiju s klapkami na očích ve vzpomínkách
i na ty doby JZD a Státních statků, které produkovaly
pouze POTRAVINY a ne jako dnes PALIVA a na tom zbytku
o to intenzivněji druhově omezenou potravinářskou
produkci. Pestrost dostala na frak po revoluci, protože
před tím jsme produkovali téměř kde co.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.11.2021 11:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím.
Odpovědět
JB

Jiří Bodlák

28.11.2021 18:56
Nepotřebuji ani půlminutu, protože celý život pracuji v zemědělství a to už od roku 1987 po škole. Vy chytrolíni co plácáte a nevíte o čem. Obilí a řepku nemusíme prodat Babišovi a ten druhý to vykoupí za stejnou cenu taky, Obilí se prodá za 5500 za tunu a řepka za 18000 letošní ceny a prasata za 21 až 23 Kč v živém a za to nikdo a nikde nevyrobí,ale dováží se levná prasata ze Španělska a Německa, kde je stát podpoří. A k dotacím ty stačí jenom na to, aby zaplatili vícenáklady co vznikají rozhodnutím odborníků Vašeho kalibru a znalostí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist