Fond letos a příští rok rozdělí 32 miliard korun mezi 30 000 farmářů, loni poskytl míň
"Pro letošní rok byla sazba BISS (podpora příjmu pro udržitelnost) stanovena na 1817,84 koruny na hektar," uvedl Josef Miškovský, ředitel odboru přímých plateb a environmentálních podpor SZIF. Aby zemědělec získal podporu ke stabilizaci příjmů, musí obhospodařovat minimálně jeden hektar zemědělské půdy, výjimku mají mimoprodukční plochy nebo rybníky. Loni byla sazba nižší, fond ji stanovil na 1760,44 koruny na hektar.
V roce 2023 obdržel SZIF 29.980 jednotných žádostí od farmářů a zemědělců a 24 295 žádostí k podpoře příjmu pro udržitelnost, z toho v loňském roce vyplatil 18 126 žádostí ve výši 4,26 miliardy korun. Veškeré peníze šly z evropského rozpočtu.
O výplatě dotace BISS začíná fond rozhodovat dnes, frekvence výplat by měla být stejná jako v předchozích letech. Do pátku 29. listopadu by měl fond podle svého harmonogramu vydat rozhodnutí, zda žadatelům vyplatí část dotace zálohově. Podle dřívějšího vyjádření by měli zemědělci na zálohách obdržet až 9,5 miliardy korun. Cílem vyplácení záloh je řešit krizi v sektoru a zrychlit distribuci peněz.
Od 14. ledna příštího roku bude fond rozhodovat o udělení takzvané doplňkové redistributivní podpory, která slouží k vyváženějšímu rozdělování podpory malým a středním zemědělským podnikům. Farmáři ji obdrží na prvních 150 hektarů formou roční platby na hektar půdy. Podmínkou je nárok na základní platbu BISS.
Ohledně redistributivní platby se v Česku vedou spory od její loňské úpravy, kdy ministerstvo zemědělství určilo na podporu 23 procent z balíku peněz přímých dotací. SZIF loni na přímých platbách poskytl 15,6 miliardy korun, příští rok to má být 20,5 miliardy. EU udává, že z přímých plateb musí na redistributivní podporu jít nejméně deset procent.
Zemědělcům vadí, že ČR stanovila podíl příliš vysoký, protože ve většině zemí v EU dosahuje 12 až 13 procent, a dotaci tak pokládají za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům. Část zemědělců proto s podporou poslanců a senátorů z klubů ANO a SPD podala ústavní stížnost.
SZIF je akreditovanou platební agenturou a zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. V loňském roce fond mezi zemědělce, potravináře a lesníky rozdělil 34,8 miliardy korun, o 4,1 miliardy korun méně než předloni.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Richard Vacek
27.11.2024 19:29https://en.wikipedia.org/wiki/Cairns_Group
Alena Lyskova
28.11.2024 11:40Marcela Jezberová
29.11.2024 13:14 Reaguje na Alena Lyskova1. farma 20 ha, TTP, masný skot 6 krav (tj. asi 6 telat, zatížení 0,3 VDJ/ha zemědělské půdy): BISS + redistrib + ekoplata základní + CIS na masná telata = 164.110 Kč. Na 1 ha zem p. je to 8.205,50 Kč. Redistributivní platbu dostane na všechny hektary.
2. farma 1000 ha, TTP, masný skot 300 krav (tj. asi 300 telat, zatížení 0,3 VDJ/ha), redistributivní platba jen na 150 ha: celkem 5,146.350,- Kč a na 1 ha to činí 5.146,35,- Kč. Redistributivní platba jednoznačně výrazně zvedla příjem zemědělcům do 150 ha. Naopak středním podnikům nad 500 ha začíná příjem snižovat. Žadatel se 750 ha tak na redistribuci přichází ročně o 1,799.500,- Kč, kteréžto peníze musí sehnat nějak jinak, aby udržel ekonomiku pdniku. Není ale tak velký, aby mohl využít výhody z velikosti. Ten malý chovatel na 20 ha neuživí ani sám sebe, žadatel na 1000 ha vyrábí potraviny a dává práci zaměstnancům. Redistributivní platby v té výši, kterou uplatňujeme, ženou střední podniky do náruče velkých podniků, které sice také přicházejí o příjmy z redistribuce, ale mají tak široké portfolio činností, že je redistribuce nemůže ohrozit. Konečným efektem vysoké redistribuce je tedy zvyšování koncentrace zemědělské výroby a růst největších podniků. Možná to nakonec bylo skutečným cílem vlády. Kdyby ne, už by musela redistribuci přehodnotit.