Greta, tvář boje za záchranu planety, vzbuzuje protichůdné reakce

Z loňského individuálního protestu Grety Thunbergové před švédským parlamentem se stalo celosvětové hnutí. / Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Greta Thunberg / facebook.com

Mladá generace Gretě fandí, pro mnoho jiných je ale jen hysterkou a produktem marketingu. Všichni se však shodují, že se jí povedlo přitáhnout celosvětovou pozornost k problémům s klimatem. O což jí jde především.

Výmluvně to ilustruje skutečnost, že slovem roku 2019 se podle oxfordských lexikografů stalo spojení "stav klimatické nouze". Tento termín se z "relativně neznámého" stal jedním z nejznámějších termínů letošního roku.

A klimatická aktivistka Greta se zatím letos v srpnu za značné pozornosti světových médií přeplavila na závodní jachtě do Spojených států, kde mimo jiné šokovala plamenným a dosti útočným projevem v parlamentu a účastnila se několika ekologických kampaní. Nyní se už plaví zpět, tentokrát na katamaránu.

Na konci roku má být Greta navíc šéfeditorkou ranního pořadu Today na britské rozhlasové stanici BBC Radio 4. Podle zažité tradice se této role ujme mezi 26. prosincem a Silvestrem. Pro den, kdy bude o podobě ranního vysílání rozhodovat ona, už zadala přípravu reportáží z Antarktidy a Zambie a rozhovoru s guvernérem britské centrální banky Markem Carneym.

Za jejího letošního pobytu v USA jí vyslovovaly podporu i slavné osobnosti, například herec Leonardo DiCaprio ji prohlásil "vůdkyní naší doby". Též jí letos udělili alternativní Nobelovu cenu, jak bývá nazývána Cena za správný život (Right Livelihood Award) a byla i jednou z favoritek Nobelovy ceny za mír.

Velké emoce, které Greta vyvolává, ilustruje i nedávný případ rozhovoru s českým psychiatrem Jaroslavem Matýsem, ve kterém z pohledu odborníka komentoval její duševní stav. Rozhovor vyvolal bouři nevole veřejnosti a vznikla i petice za psychiatrovo odstoupení.

Švédská školačka s baculatými tvářemi pochází z prominentního prostředí, její maminka je operní pěvkyně Malena Ermanová a otec Svante Thunberg herec, jenž se jmenuje po jednom ze svých předků, který v roce 1903 obdržel Nobelovu cenu za chemii a už v roce 1896 zmiňoval teorii, podle níž oxid uhličitý může způsobovat oteplování planety. Greta má také mladší sestru Beatu.

O problému s oteplováním planety, jež by mohlo trvalo poškodit životní prostředí, se Greta dozvěděla ve třetí třídě. Zprvu tomu nevěřila, protože nemohla pochopit, že lidé o možné hrozbě vědí, a nic s tím nedělají. Na problém se ale zaměřila tak zarputile, až jí z toho v 11 letech propukla silná deprese a přestala jíst i mluvit. Lékař jí diagnostikoval Aspergerův syndrom - lehkou formu autismu, která mimo jiné ztěžuje vytváření sociálních kontaktů.

Během léčení deprese se doma rozmluvila a ke změně životního stylu postupně přesvědčila i rodiče. Rodina dala přednost veganské stravě. Matka přestala létat letadlem, a svou koncertní kariéru omezila jen na Skandinávii.

S cedulí Školní stávka za klima se Greta poprvé posadila před budovu švédského parlamentu ve Stockholmu vloni 20. srpna a pokračovala denně až do parlamentních voleb 9. září. Od té doby chodila stávkovat každý pátek.

Posléze se k ní připojili studenti ze Švédska i dalších evropských států. Páteční školní stávky se postupně rozšířily do stovek měst a několika desítek zemí včetně ČR. Té největší se účastnilo přes 1,6 milionu lidí po celém světě.

Gretu přijal i papež František, promluvila před zástupci OSN, ekonomickým fórem v Davosu, v Evropském, britském i francouzském parlamentu, její tvář shlíží z titulních stránek prestižních časopisů.

Stejně intenzivní je ale i její kritika. Za hysterku ji označil i český prezident Miloš Zeman. A syn předchozího prezidenta, Václav Klaus mladší, se ohradil proti tomu, že by do politiky měla mluvit "puberťačka s diagnostikovanými psychickými problémy".