Hejtmani: Návrhy asociace krajů mají naši podporu, úsporný tarif není řešením
Asociace krajů včera vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Vláda by to měla udělat od začátku roku 2023, řekl novinářům jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Vláda by měla určit státního obchodníka s energií, jemuž by ji firmy musely prodat. Podle Kuby je to řešení pro školy, nemocnice i domovy seniorů. Vláda by také měla směřovat k tomu, že získá stoprocentní podíl ve výrobních kapacitách ČEZ. Na opatření by kabinet podle Kuby mohl použít peníze ze sektorové daně nebo příjmy ze zdanění každé vyrobené megawatthodiny. Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na to řekl, že podněty krajů nejsou nové a vláda už se jimi řadu týdnů zabývá.
Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že opatření prezentovaná Kubou odsouhlasili všichni hejtmani. "Považujeme je za naprosto mimořádná, protože jsme v naprosto extrémní situaci a hrozí energetická chudoba. Nechceme tedy řešit pouze energie pro kraje a jejich organizace, ale i pro domácnosti a podnikatele," uvedl Grolich. Podle něj je vedle toho potřeba vést jednání na evropské úrovni o stanovení maximálních cen, která avizoval premiér Fiala. "K tomu je potřeba dotovat ceny pro plynové elektrárny, které jako poslední článek výroby elektřiny její cenu extrémně navyšují," dodal Grolich.
Také podle ústeckého hejtmana Schillera byla na navržených opatřeních jednoznačná shoda. "Není to jen o tom, jestli budeme topit na 18 nebo 20 stupňů, ale je to i o průmyslu, firmách, provozovnách," řekl ČTK. Dodal, že je nutné vyvolat jednání na evropské úrovni. Vláda by se podle Schillera měla také jednoznačně postavit k pokračování těžby uhlí. "Nemyslím si, že jsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit skončit s těžbou," uvedl. Ústecký kraj má jako jeden ze dvou krajů zafixované ceny elektřiny a plynu na příští rok. Druhým je podle Schillera Zlínský kraj. "Fatální dopad budou mít ceny na rozpočty obcí a měst. Částky, které měly na investice, budou muset dát do energií," řekl Schiller.
Vládu k zásahu před několika dny vyzval i liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). "Hrozí omezení dostupnosti veřejných služeb, konec velké části podnikatelského sektoru a energetická chudoba domácností. Úsporný tarif podle všeho situaci neřeší, vláda musí stanovit maximální cenu. Dále musí ve veřejném sektoru stanovit objem služeb, které chce zachovat," uvedl Půta pro ČTK. Podle něj má návrh asociace krajů stoprocentní podporu mezi hejtmany.
"Stávající kroky ministerstva průmyslu a obchodu pro nás nejsou srozumitelné a nepřichází rychle. Proto se domníváme, že musíme přijít s alternativním návrhem," uvedl pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Návrh asociace je podle něj realizovatelný, byl konzultován s odborníky na energetiku.
"Dnes jsem už toto téma otevřel i v parlamentu, aby se o něm mluvilo i na nejvyšší úrovni," řekl v pátek ČTK hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). "U rodin a firem je potřeba ceny energií zastropovat tak, aby byly únosné. Navíc je musíme motivovat k úsporám," řekl Vondrák. Téma státního obchodníka považuje za zcela nové. "Ten by nakoupil elektřinu pro státní instituce. Tím se vyhneme problematickému nakupování na burzách, kde to někdy vůbec nejde či za vysoké ceny. Všichni hejtmani jsou za jedno. Chápeme ale, že je potřeba ještě tento námět rozpracovat. To už není úkol hejtmanů, ale vlády," doplnil.
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ČTK řekl, že pomoc musí být zároveň adresná. "Aby to bylo férové, tak se musí brát ohled na to, kolik například žije v domácnosti osob a zda elektřinou topí, nebo ne. Je rozdíl ve spotřebě, když žije například senior sám v bytě, nebo jestli pětičlenná rodina v domě topí elektrokotlem," řekl. Primárně je podle něj nutné pomoci lidem, kterým se mohou zálohy raketově zvýšit, nikoliv těm, kteří mají dlouhodobou smlouvu a zafixované ceny. Problémem se bude prý v příštím týdnu zabývat také předsednictvo Svazu měst a obcí.
S návrhy souhlasí i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Návrhy asociace krajů podle něj vyvolají legislativní změny. "Nechtěli jsme jen planě říkat, že vláda nic nedělá. Takže říkáme, že vláda nic nedělá a my přicházíme s konkrétními návrhy. Ale je v kompetenci vlády, zda bude na naše návrhy brát zřetel," uvedl. Podle současných cen elektřiny na trhu by Plzeňský kraj platil až dvanáctinásobek, což by podle Špotáka nepokryly ani větší výběry daní způsobené inflací. Jednoznačně by to zmrazilo rozvoj kraje, dodal.
O regulaci cen energií se snaží i další země Evropské unie. V Maďarsku například je cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé Maďarska jsou tedy ochráněni před růstem cen na trzích. Francie dala zhruba 20 miliard eur, aby mohla určit maximální cenu elektřiny a plynu. Slovenská vláda se dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne (SE), na dodávkách elektrické energie za ceny, které jsou výrazně nižší než současné ceny na trhu. Vláda výměnou za dohodu s firmou ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku. Bulharský parlament již na konci loňského roku změnil rozhodnutí energetického regulačního úřadu o navýšení cen elektřiny a tepla, a zamezil tak dalšímu zvyšování cen až do konce března příštího roku. K určení maximální ceny energií se v EU rozhodly i Portugalsko nebo Španělsko.
reklama
Mariánské Lázně zahajují projekt energetických úspor, ušetří desítky milionů
Liberec začal se sdílením elektřiny, zatím jen mezi svými budovami
Havlíček: Regulovaná část ceny elektřiny klesne dva týdny po rozhodnutí vlády