Hraboš dál škodí jihomoravským zemědělcům, nejvíce na Znojemsku
Problémy s hraboši řeší od loňského jara v Agro Jevišovice na Znojemsku. "I když se jejich tlak v dubnu snížil, nyní opět narůstají škody, a to hlavně na nově založených porostech řepky ozimé. Snažíme se proti nim bránit hlubokým zpracováním půdy. V založených porostech aplikujeme (jed) Stutox II do děr," uvedl vedoucí úseku rostlinné výroby v Agro Jevišovice Tomáš Raška.
Hrabošů opět přibývá také v okolí Těšetic na Znojemsku. "Na jaře a v létě ustoupil, ale nyní opět pozorujeme nárůst populace. S obavami očekáváme, co bude. Použití jedu je pro nás krajní možnost. Jsme součástí přírody," řekl ředitel společnosti POMONA Těšetice Ivo Pokorný.
S hlodavci bojuje také Agrospol Knínice u Boskovic na Blanensku. "Loni jsme kvůli nim zaorali 30 hektarů řepky a dali místo ní pšenici. Hraboši tady jsou, ale díry jsem nepočítal. Není to kalamitní," podotkl ředitel Agrospolu Ladislav Menšík. Podle Antonína Osičky ze Zemědělského družstva Bulhary na Břeclavsku pomohlo počasí. "Trápí nás pořád, ale naštěstí díky dešťům obilí vyrostlo," uvedl.
Problémy naopak nehlásí Vladimíra Severinová z Obruč-Agro v Černovicích na Blanensku. "Hraboši se tady vyskytují jen na malých plochách," zmínila.
ÚKZÚZ na začátku září s platností do konce roku povolil zvýšenou dávku jedu Stutox II do nor. Česká společnost ornitologická upozornila na to, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Ti se hraboši živí a polykají je vcelku. Ústav nicméně letos v červenci s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.
reklama
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
