Ministerstvo chce do roku 2035 zvýšit plochu pěstované zeleniny i soběstačnost
"Pěstování zeleniny neplní pouze produkční funkci. Má významnou roli při udržování života na venkově, vytváření pracovních míst, ochraně krajiny, posilování regionálních ekonomik i zajišťování dostupnosti kvalitních domácích potravin," uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Podle účastníků kulatého stolu je důležité posilovat postavení pěstitelů na trhu a zajistit spravedlivější podmínky v celém dodavatelském řetězci. Součástí je i propagace české zeleniny a využití lokální zeleniny ve veřejném stravování, sdělilo ministerstvo.
K navýšení osevních ploch by podle ministerstva měly přispět i moderní technologie, které zároveň pomohou řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly a umožní efektivnější hospodaření. Strategie počítá s rozvojem moderních krytých pěstebních ploch využívajících umělou inteligenci, biologické ochrany rostlin a pokročilých monitorovacích systémů, které umožní celoroční produkci kvalitní zeleniny.
Celková výměra moderních krytých ploch pro produkci zeleniny podle situační zprávy ministerstva činí 62,3 hektaru. V roce 2025 nebyly dostavěny žádné nové moderní kryté plochy pro produkci zeleniny a nebyly ani navýšeny skladovací kapacity, uvádí zpráva.
Součástí strategie je i podpora pojištění, které udrží cenovou dostupnost pojistných produktů pro zelinářský sektor a sníží rizika pěstování.
Soběstačnost v pěstování zeleniny se loni pohybovala kolem 32 procent. Nejpěstovanější zeleninou je v ČR cibule, zelináři ji pěstují na 2088 hektarech. Hrách zahradní pěstují na 1278 hektarech.
Spotřeba zeleniny v posledních letech roste, podle údajů ČSÚ spotřeboval v roce 2024 každý obyvatel ČR 91,6 kilogramu zeleniny, tedy o 4,4 kilogramu více než v roce předchozím.
Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny v ČR v roce 2025 mírně klesl a činí 395. Tržby za produkci tržní zeleniny předloni oproti předchozímu roku vzrostly o 8,4 procenta na hodnotu 3,45 miliardy Kč, uvádí situační zpráva. Produkce tržní zeleniny se v roce 2024 meziročně snížila o 6,3 procenta a dosáhla objemu 212.300 tun.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Jaroslav Pokorný
28.8.2026 23:53Taková strategie vyžaduje hodně energie a ta hrubě zdražila.
smějící se bestie
29.8.2026 10:20Petr
29.8.2026 10:41 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
29.8.2026 10:59 Reaguje na PetrPetr
29.8.2026 11:13 Reaguje na smějící se bestieTak zkusíme opak. Naše produkce pšenice je dvojnásobně vyšší než naše spotřeba. Není tedy zase toto zbytečné?
Slavomil Vinkler
29.8.2026 11:20 Reaguje na PetrPetr
29.8.2026 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
29.8.2026 11:44 Reaguje na Slavomil VinklerVše domácí produkce.
smějící se bestie
29.8.2026 12:41 Reaguje na Petrv ostatních základních potravinách, silně zaostáváme.
Petr
29.8.2026 12:47 Reaguje na smějící se bestieA znovu, proč musíme být soběstační, když to někde jinde jde lépe, jak vidíte na té pšenici?
Petr
29.8.2026 12:50 Reaguje na PetrPetr
29.8.2026 12:52 Reaguje na PetrBudoucnost světa je ve spolupráci a šetrnosti (nebo jak se dnes moderně říká v udržitelnosti), ne v konkurenci a nadvýrobě.
pavel peregrin
29.8.2026 20:31 Reaguje na PetrChápu, že obchodníci spláčou nad výdělkem-ale to je holt život.
Budoucnost světa je v tom, že se navrátí normální uvažování a nikoliv zpovykanost!
Petr
29.8.2026 20:42 Reaguje na pavel peregrinA po..re se něco jen právě kvůli vaší neochotě spolupracovat, a doplatí na to všichni, i ti neochotní spolupracovat. Takže trvám na tom, že budoucnost je ve spolupráci, ne v nějakém bláznivém předhánění se a konkurenci, které jste asi myslel tím "normálním uvažováním". Normálním pro lidi jako vy, znající jen peníze. Ale toto budoucnost opravdu není.
pavel peregrin
30.8.2026 12:41 Reaguje na PetrA jen tak na okraj- ta pole musí někdo obdělávat a i ta podle vaší představy zatravněná musí někdo udržovat.
A to všechno stojí peníze a ty musí někdo vygenerovat, ale určitě ne tím, že si je bude tisknout.
Vy si ve svém naivním mozečku představujete všechno jak Hurvínek válku a já vám to snad ani nemohu zazlívat, protože vy jste se v životě nemusel starat o to, aby lidé měli na mzdy, nemusel jste se starat o firmu.
Petr
29.8.2026 20:46 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.8.2026 12:33 Reaguje na PetrSchválně- že se živíte jako státní zaměstnanec? Uhodl jsem?
s v
30.8.2026 10:43 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.8.2026 12:31 Reaguje na s vpavel peregrin
30.8.2026 15:26 Reaguje na pavel peregrins v
30.8.2026 17:07 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
30.8.2026 18:08 Reaguje na s vPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
s v
30.8.2026 18:52 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
29.8.2026 11:54bez vytápění mají omezenou dobu produkce a po skokovém zdražení energií
se plány mnoha pěstitelů zhroutily. Návratnost investice limituje co
pěstovat, aby netrvala příliš dlouho. No a pak tu je příroda, která může
změnit ty plány taky. Například letos predátoři v mém okolí nestíhali
redukovat hraboše, ti se přemnožili a sežrali cca 1/5 brambor. Co dál?
Spoléhat se, že je přes zimu zredukují na únosnou úroveň nelze a tak
je třeba zasáhnout. Mi to ale naštěstí nikdo nezakazuje jako zemědělcům
a pokud je na podzim a v zimě zredukuji, tak mohou být příští rok škody
daleko nižší. V boji se škůdci a chorobami musí mít zelináři a zemědělci
více volnosti, aby zasáhli včas a účinně a nikoliv až už je pozdě něčím
neúčinným.

Vědci zkoumají půdní mikrobiom. Zjištění by mohla přispět k rozvoji zemědělství půdě "na míru"
Zemědělci dostanou kvůli suchu mimořádnou podporu 3,8 miliardy korun a úlevy v dotacích
Ministerstvo zemědělství: Žně jsou u konce, úroda obilovin i řepky je meziročně nižší