Izraelské útoky v Libanonu způsobily rozsáhlé ekologické škody, řekla ministryně

Libanonská ministryně životního prostředí Tamara Zajnová obvinila izraelskou armádu ze spáchání ekocidy v jižním Libanonu, tedy škod způsobených válečným konfliktem na životním prostředí. Ministryně to uvedla v předmluvě ke zprávě Národní rady pro vědecký výzkum v Libanonu (CRNS-L) popisující těžké ekologické škody, které země utrpěla za izraelské invaze v letech 2023 a 2024. Mluvčí izraelské armády podle listu The Guardian uvedl, že si jednotky uvědomují možné dopady svých kroků na životní prostředí, ale jejich akce jsou prováděny s "ohledem na minimalizaci škod na civilistech i přírodě". Zpráva, která vyšla v době nejistého příměří, popisuje těžké ekologické škody, které Libanon utrpěl, včetně ztráty základních ekosystémů v období od října 2023 do prosince 2024.

"Rozsah a záměr škod způsobený na lesích, zemědělské půdě, mořských ekosystémech, vodních zdrojích a kvalitě ovzduší představují jasný případ ekocidy," řekla Zajnová a dodala, že takový akt sahá daleko za hranice bezprostředního ničení.

Podle zprávy, která nezohledňuje dopady nejnovější vlny izraelských útoků z letošního jara, izraelská vojenská agrese "změnila jak fyzickou, tak ekologickou podobu" jižního Libanonu.

"Škody na životním prostředí, kterým čelíme, nejsou pouze ekologického rázu - jde o otázku veřejného zdraví, potravinové bezpečnosti, obživy, sociální soudržnosti a národní odolnosti," varovala ministryně.

Zpráva mimo jiné uvádí, že izraelské útoky vedly ke kontaminaci půdy fosforem až na úroveň 1858 ppm (částic na jeden milion). Nejzávažnější případy znečištění byly zaznamenány v jižním Libanonu a ve východním údolí Bikáa.

Izraelské útoky poškodily až 5000 hektarů lesního porostu včetně borovic, listnatých a piniových stromů, což vedlo k narušení klimatu a půdní erozi.

Izraelská armáda podle zprávy také zničila přes 2000 hektarů sadů, zejména olivové háje, nebo citrusové a banánové plantáže.

Podle zprávy se izraelská armáda v Libanonu chovala podobně, jako za prvních měsíců války v Gaze, kdy v roce 2023 izraelské síly v okupované enklávě zničily okolo 38 až 48 procent lesního porostu a zemědělské půdy, přičemž olivové háje a farmy byly srovnány se zemí a voda byla kontaminována municí a toxiny.

Dough Weir z britské nevládní organizace Conflict and Environment Observatory (CEOBS) zprávu uvítal, avšak upozornil, že některé její závěrečné části nejsou kvůli postupující válce již aktuální, zejména pro oblast jižně od řeky Lítání, kterou Izrael nelegálně okupuje.

Válka mezi Izraelem a Hizballáhem začala 2. března, kdy libanonské hnutí zaútočilo na sousední zemi v odvetě za izraelsko-americké útoky na Írán. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí na jihu země, kde okupuje přes 20 libanonských obcí.

Mezi Izraelem a Libanonem od 16. dubna trvá původně desetidenní příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o další tři týdny, jak oznámil americký prezident Donald Trump.

Izraelské útoky si od 2. března v Libanonu podle místních úřadů vyžádaly životy více než 2500 lidí. Od začátku křehkého příměří podle agentury AFP zemřelo v Libanonu nejméně 40 lidí.

---

reklama

---