https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/kachovskou-prehradu-zrejme-nebude-mozne-opravit-rika-odbornik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, říká odborník

6.6.2023 20:57 | PRAHA (ČTK)
Kachovskou přehradu zřejmě nebude možné opravit, problémem bude podle českých odborníků i eroze půdy a podmáčení terénu. Bude mít negativní vliv na stavby a infrastrukturu, která se v oblasti záplav nachází. Ke stejným závěrům došli i ukrajinští odborníci, kteří dnes ráno informovali, že výbuch nenávratně zničil vodní elektrárnu na přehradě. Míra poškození okolní infrastruktury záleží na tom, jak vysoká záplavová vlna vznikne a jak širokou oblast zasáhne. Dopady záplav mohou vědci odhadovat z hydrologických simulací, ale i na základě paralely s podobnými případy z minulosti. Vyplynulo to z odpovědí odborníků na dotazy ČTK.
 

"Podle aktuálních záběrů a zpráv lze předpokládat, že přehradu na Kachovce vzhledem k rozsahu poškození nebude možné opravit. Záleží na rozsahu poškození, nicméně nové přehrady a hydroelektrárny jsou nesmírně nákladné. Přehrada na Kachovce tak v důsledku protržení bude z velké části vypuštěna a záplavová vlna zasáhne celou níže položenou oblast toku Dněpru," řekl Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK).

Území se pravděpodobně zaplaví v nižší hladině, zato na velké ploše, shodují se odborníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického (FS ČVUT) a PřF UK. Největší problém je podle Ladislava Satrapy, vedoucího katedry hydrotechniky na FS ČVUT, podmáčení okolí. Výrazně ztíží přístup techniky, jak strategické, tak té potřebné na případnou opravu hráze. V nádrži se odhalí břehy.

Zničení přehrady má negativní dopady i na životní prostředí. Vlivem energie vody hrozí masivní eroze v krajině, zejména pak riziko kontaminace půd a spodní vody z látek akumulovaných v sedimentech nádrže za dlouhé období. Záplava významně poškodí i vegetaci, uvedl Langhammer. Miroslav Šobr z PřF UK upozornil na to, že přehrada zadržuje velké množství vody, která zaplaví velké území.

Ukrajinská armáda dnes brzy ráno informovala, že Kachovskou přehradu, která leží v okupované části jižní Ukrajiny, do povětří vyhodily ruské síly. Ruští činitelé z činu naopak obvinili Ukrajince. Protrženou hrází vytéká voda, která zaplavuje rozsáhlé území podél dolního toku řeky Dněpr. Ukrajinské úřady nařídily evakuaci obyvatel, před povodní varuje také ruská okupační správa. Pokles hladiny podle dosavadních zpráv bezprostředně neohrožuje Záporožskou jadernou elektrárnu, která využívá vodu z přehrady k chlazení.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomas K

6.6.2023 23:43
Nejlepší bude, když už to jádro na sebe navzájem všichni naházíte. A pak bude konečně na téhle kamenné kouli klid.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

7.6.2023 12:33
Tak jedna věc je obnovení přehrady a druhá věc jsou ekologické škody.
Obnovení přehrady je velmi odborná věc a bude asi nejvíc záviset na tom , v jakém stavu jsou základy hráze v místě poškození hráze a průtoku té vody. Jestli ty základy vydrží, asi bude možné na nich hráz obnovit. Případně by mohlo dávat smysl i nějaké rychlé postavení slabší hráze, které by obnovilo přehradu s hladinou nižší o 2 - 4 metry. To by mohly zajistit další využívání vody z přehrady na chlazení elekrány i zavlažování, jenom s určitými obtížemi.
Pokud jsou ty základy hráze proudící vodou zničeny, bude zničeno tak 60 - 80 % infrastruktury hráze a potom asi bude lepší řešení tu hráz postavit úplně znova.
Co se týká ekologických škod, to bude dost otázka. Biotop lužních lesů pod přehradou zase úplně katastofálně asi poškozen nebude, protože je pro občasné zatopení uzpůsobený. I když zátopa přišla v nejméně vhodnou roční dobu, kdy bylo v těch biotopech hodně mláďat a ty se zřejmě utopily.
Problémem budou zátopy v místech, kde na toto biotop není přizpůsobený. Všude, kde bude voda stát déle než pár dnů dojde zřejmě k zničení všech nebo většiny rostlin. Vyplaverní žump, vyplavení zásobníků s různými látkami a skladů, zničení zásob obilí a jiných potravin atd. Vytvoření nánosů sedimentů atd.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

7.6.2023 12:48
Teď za válečného stavu ji beztak nikdo opravovat nebude a než to bude možné, tak už bude všechno kolem zase suché. Pak se uvidí. Dle mého ale půjde hlavně o ekonimický rozměr nikoliv o to, zda to půjde či nikoliv.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

8.6.2023 11:03 Reaguje na Martin Vlk
No, já si myslím, že když půjde využít stávající základ hráze, tak se ta díra prostě zastaví a opře o stojící části a příliš drahé to nebude.
Když to ale bude tak rozbité, že to nepůjde, tak náklady budou podobné postavení nové přehrady. Původní hráz byla postavena dávno a starými metodami, takže budou začínat prakticky od začátku. Geologický průzkum toho místa, návrh zbrusu nové hráze a elektrárny, nová stavba... Miliardy hřiven či doláčů...
Nejdřív ale musí minimálně na 50 kilometrů daleko od hráze vyhnat russáky, aby tam mohli aspoň něco provizorního udělat bez nebezpečí odtřelování aspoň děly a raketomety.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.6.2023 16:50 Reaguje na Radim Polášek
Podle fotek ja ta hráz prakticky zlikvidovaná na stometrových úsecích, to na repas nevypadá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.6.2023 19:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale není vidět, co je pod vodou.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

13.6.2023 10:04 Reaguje na Radim Polášek
Zda miliard hriven, dolaru nebo rublu - nebo demarkacni cara
v nove prirodni rezervaci "Mokrady Dnepru" dukladne vojensky opevnena z obou stran Dnepru - to se asi teprve uvidi... Me jako technickeho laika by zajimalo nekolik veci. Jak je to s betonem ktery zkolaboval na takhle dlouhem useku hraze (je neco takoveho mozne bez enormniho mnozstvi trhavin?) Mohl ten (zelezo?)beton tak zestarnout za tech skoro 70 let? Nejen slavna prehrada Vajont (pres kterou se prevalila voda
presne pred 60 lety) ale i mnohe dodnes fungujici stavby asi dokazuji, ze beton tehda uz umeli udelat kvalitni. Zaujal mne taky pohled na tu ochlazovaci nadrz u Energodaru
https://en.mapy.cz/turisticka?planovani-trasy&x=34.5439721&y=47.5129511&z=14&base=ophoto ocividne uz i tehda pri jeji stavbe byly predpisy na atomovou elektrarnu natolik prisne, ze vyzadovaly samostatny - betonovou hrazi oddeleny - rezervoar vody, zrejme pro ten nepravdepodobny scenar, ze by se nekdy v budoucnu ta velka prehrada kolem elektrarny treba protrhla. Bolsevik byl nekdy az paranoidni co se pripravy na moznou valku tyce... ;)
Zaujala mne take poznamka na wiki o jednom sovetskem filmu starem 65 let, venovanem stavbe Kachovske prehrady. Tehda si spis dovedli predstavit utok mimozemstanu nebo teda imperialistu od Atlantiku misto toho, ze se o tu prehradu budou bit dva bratrske narody...
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%BE%D1%8D%D0%BC%D0%B0_%D0%BE_%D0%BC%D0%BE%D1%80%D0%B5 Ten film je na velmi moderni tema. Stare mizi, pusobi to sice nostalgii u tech, kteri byuli s tim starym nejak spjati ale nastupuje novy, multikulturni svet plny prilezitosti pro skvely rozvoj spolecnosti...


Nalezeno ve Wikipedii, svobodné encyklopedii. Báseň o moři. Filmový plakát. žánr drama filmová báseň. Režie Julia Solnceva Autor - scénárista Alexander Dovženko Generál Fedorčenko (Boris Livanov) se po dlouhém odloučení vrací do míst, která jsou mu drahá, a vzpomíná, jak před mnoha lety opustil svou rodnou vesnici. Matka a předseda kolchozu ho přemlouvali, aby zůstal, ale lákaly ho jiné kraje. Stejně tak jeho bývalí spolužáci spěchali do velkých měst studovat a pracovat, navzdory nabádání svých blízkých. Cesta domů vedla přes Novou Kachovku - mladé město, žijící z blížícího se spuštění Kachovské vodní elektrárny. Po příjezdu do vesnice se Fedorčenko dozvídá, že kvůli stavbě vodní elektrárny zůstal kolchoz bez pracovníků: téměř všichni absolventi místní školy odešli na velké staveniště. Dalším objevem je pro generála zpráva, že spolu s ním začali do vesnice přijíždět lidé, kteří tu nebyli desítky let. Je mezi nimi známý architekt, polárník, pilot, spisovatel, náměstek ministra a šest plukovníků. Po letech se hned nepoznávají, všichni jsou ze setkání nadšeni. Tento sjezd krajanů není náhodný. Všechny shromáždí na náměstí a předseda kolchozu Savva Zarudnyj (Boris Andrejev) oznámí, že vesnice, která má dlouhou a bohatou historii, prožívá své poslední dny. Jakmile se ocitne v záplavové zóně, potopí ji spuštění elektrárny. Zmizí bělostné domky, třešňové sady, klubovna, škola, hroby dědů a pradědů. Na jejich místě se objeví moře. Aby lidé mohli naposledy vidět chalupy svých předků, napsal Zarudnyj desítky dopisů a obvolal ty, kteří kdysi vesnici opustili. Příběh filmu: Upřímně jsem si vzal do srdce vše, co bylo ukrajinskému umělci blízké a drahé, a s velkou radostí jsem začal pracovat na jeho vždy rozjímavém, vždy naplněném pocitu větru a moře, pocitu rozlehlosti a nezbytnosti života...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist