https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/kandidat-na-ministra-nekula-prioritou-jsou-moderni-technologie-v-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kandidát na ministra zemědělství Nekula: Prioritou jsou moderní technologie

19.11.2021 01:02 | PRAHA (ČTK)
Kandidát na ministra zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) si jako prioritu v úřadu bere využívání moderních technologií v zemědělství, tedy tzv. precizní zemědělství. Jde například o využívání dat ze senzorů a čidel v zemědělské půdě či meteorologických údajů v on-line systémech, které následně dávkují správné množství hnojiv či pesticidů. Konkrétní podpory zatím nechtěl upřesnit. Stejně tak nespecifikoval, jaké změny chce udělat na ministerstvu zemědělství. Uvedl pouze, že je plánuje.
 

"Budu preferovat precizní zemědělství. Pomůže nám to v šetření používání průmyslových hnojiv, pesticidů, a podobně. Tedy aby se hnojilo a stříkalo tam, kde je skutečně potřeba," řekl Nekula. Neupřesnil, zda půjde o podpory z národních dotačních programů nebo v evropském rozvojovém programu. "Toto je teď detail, do kterého bych se nerad pouštěl. Nechci teď od pasu střílet nějaká čísla a hodnoty," řekl.

Do budoucna chce snížit tzv. uhlíkovou stopu potravin, což si za cíl dávali ale také jeho předchůdci v ministerském křesle. "Chceme zkrátit cestu od zemědělců a producentů až na talíř ke spotřebiteli. Tak uděláme obrovský kus práce jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele. S tím ale také souvisí potravinová soběstačnost a bezpečnost," doplnil.

Deklarovanou prioritou vlády je podpora malých a středních zemědělců, podle Nekuly se však nelze tvářit, že neexistuje česká specifická situace. ČR má v EU nejvyšší průměrnou velikost farem, činí kolem 130 hektarů. Je to dáno částečně i slučováním zemědělců do družstev za minulého režimu. "Rád bych předešel nějakým obavám - nebudeme nikoho házet přes palubu," řekl směrem k velkým hráčům. Jeho cílem je nikoliv "destrukce českého zemědělství", ale to, aby se dostalo na vyšší úroveň. Jedním z největších producentů potravin v ČR je Agrofert, který byl před vložením do svěřenských fondů v roce majetkem premiéra Andreje Babiše (ANO).

K lesnictví poznamenal, že na státní podnik Lesy ČR, které vlastní zhruba polovinu lesů v zemi, nechce nahlížet jako "na továrnu na dřevo". Nastupující vláda předpokládá,že budoucí zisky ze státních lesnických podniků nepůjdou jako příjem do státního rozpočtu. "Namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek," stojí v programové prohlášení. Nyní Lesy ČR kvůli kůrovcové kalamitě peníze do rozpočtu neodvádějí, naopak stejně jako další vlastníci lesů můžou žádat o kompenzace za pokles cen dříví.

Zdeněk Nekula absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, poté působil mimo jiné v dozorčí radě Exportní garanční a pojišťovací společnosti, v letech 2016 až 2018 byl předsedou představenstva státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. V letech 2015 až 2017 byl i členem představenstva Výstaviště České Budějovice. Dnes oznámil, že v případě vládní funkce rezignuje na post starosty Těšetic u Znojma.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.11.2021 05:15
Rád bych se pletl , ale vypadá to na další spolek, který odmítá vůbec přijmout realitu těžce poškozené zemědělské půdy v ČR. Jinak by se o tom zmínil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 08:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je potřeba silného odbabišování zemědělství (jako celé státní správy), pak je možno začít provádět jakékoliv rozumné a hlavně nutné práce.
Ideální by bylo, kdyby se svěřenecký fond Agrofertu převedl na stát (Babišův stejně není, jak sám tvrdí) a začaly se z něho odškodňovat lidé hrabišem postižení.
Odpovědět
kk

karel krasensky

19.11.2021 14:51 Reaguje na Pavel Hanzl
By mě zajímalo o čem bys psal kdyby neexistoval Babiš a Putin
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.11.2021 10:47 Reaguje na karel krasensky
O vás a panu Vinklerovi.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.11.2021 09:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, já bych si také přál radikální změny v zemědělství, ale obávám se, že musíme být trpěliví a nečekat revoluci, ale evoluci k lepšímu. Že na pomalou evoluci není čas víme všichni, ale uvidí se, jak rychle se bude dařit změny k udržitelnosti zavádět. K potřebným změnám bude MZe tlačit i green deal, takže bych se asi úplně nebál, že se nebudou dít potřebné změny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.11.2021 09:12 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Kde je podle mě třeba udělat změny opravdu rychle a radikálně je lesnictví, protože současná hovadská destrukce a bezohlednost lesnictví je opravdu alarmující a má dalekosáhlé následky na nás všechny i ŽP... já vím, to stejné platí i u zemědělství, ale tam bude zavádění jiného přístupu podle mého o dost složitější.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

20.11.2021 13:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jojo, ministři přicházejí a odcházejí a silné lobby zůstávají...
Jak tedy čekat vše, co nutně potřebujeme?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.11.2021 05:41
130ha - to dnes není ani rodinná farma.
A precizní zemědělství ? Takže se vrátí staré pravidlo - 1ha = 1kus hovězího dobytka a sláma nepůjde na pálení, ale na hnůj !
Tak to myslí budoucí pan ministr ?
Odpovědět
DA

DAG

19.11.2021 07:18 Reaguje na smějící se bestie
130 ha je průměr. Doporučuji Felixe Hozmana a kuře na tom to pochopíte ;) Pan ministr to myslí tak, že se chemické přípravky budou aplikovat v množství přesně potřebném a třeba i ne celoplošně, aby jich nebylo tolik potřeba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 08:54 Reaguje na smějící se bestie
Pokud hnůj proběhne bioplynkou, zůstane prý stejně kvalitní hnojivo. Odseparuje se hlavně vodík a metan, které by stejně unikly do vzduchu.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.11.2021 09:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Správně.
Odpovědět
va

vaber

19.11.2021 09:05 Reaguje na Pavel Hanzl
co váš komentář to perla,
říká vám něco chemický rozklad organických látek a složitých uhlovodíků a z čeho ten vodík a metan vzniká?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.11.2021 09:18 Reaguje na vaber
já bych spíš řekl, že vy nevíte nic o tom jak fungují bioplynky...

tady něco, aby jste se poučil....

https://www.youtube.com/watch?v=U__LBirO7VI
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 11:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Fakt dobré a srozumitelné vysvětlení.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.11.2021 13:13 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak jsem se na to video podíval a takovou snůšku nepravd vydat na veřejnost, to chce gule.

Například na začátku řekli, že používají zbytkovou kukuřici a odpady pro bioplynku. Už jen z pohledu na areál je mi jasné, že více jak polovina výměry kukuřice + hnůj jde šupem do takhle velké bioplynové stanice. Ne kukuřice opravdu takové výhodu jako zastínění nemá, protože její negativa dokáží ty pozitiva zastínit. Například, že na jaře má velmi dlouho nízkou pokryvnost a půda je obnažena a dochází k erozi. Také dokáže okyselovat svrchní vrstvu půdy v kombinaci s digestátem (to jsou takové ty zelené pokryvy sinic na povrchu půdy a to fakt není pro úrodnost super). To že je to C4 rostlina také není tak jednoznačná výhoda, sice ano, lépe využije vodu, ale na tolik biomasy ji zase v porovnání s obyčejnou pšenicí prostě spotřebuje mnoho, když už tímto chtějí argumentovat.

Dále pokud rozkládáte biomasu, ať už kukuřice, či hnoje, tak využíváte energii chemických vazeb dlouhých uhličitanů, která se postupem v biofermentoru a motoru přemění na elektrickou. Jeli vám známo, tak půdní bakterie se zjednodušeně těmito sloučeninami též živí, tudíž jim berete tu odebranou energii.

Takže za mne pan Vaber rozhodně bioplynkám rozumí více než vy a bioplynky za mne rozhodně nemají v zemědělství co dělat a pokud ano, tak jen pro skutečné odpady. Tedy skrývky senáží, siláží, odpadní brambory, které by mohly být doplněny o odpady z restaurací a jídelen a podobně. Ale jinak určitě ne.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.11.2021 11:06 Reaguje na Pavel Hanzl
To rozhodně nezůstane. Zůstanou jednoduché uhlovodíky a makro-mikroprvky. Jedná se spíše o rychlé minerální hnojivo. V dávkách v jakých se fugát aplikuje se rozplavují půdní agregáty a dochází k degradaci půdy a následně i okyselení, což roztáčí kolotoč. Pokud někdo má silnou bioplynku, tak si za pár let mohl všimnout, že dochází ke snížení půdní úrodnosti. Samozřejmě nedochází k poklesu výnosu, protože to se dožene právě zmíněným fugátem, proto ti co ji mají na toto hnojivo si nestěžují. Ale snižovat půdní úrodnost při zachování výnosu mi nepřipadne zrovna jako prospěšné, či dokonce udržitelné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

19.11.2021 11:20 Reaguje na Jiří S
Pokud dochází k poklesu úrodnosti a ne výnosu, tak tomu fakt nerozumím, zvláště, když se to dělá stejným hnojivem.
Odpovědět
JS

Jiří S

19.11.2021 12:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Co je na tom nesrozumitelného? Výše výnosu a úrodnost půdy spolu až tak nesouvisí, proto přece dochází k degradaci půd, což je vaše mantra.

Když to silně zjednoduším, tak pro představu je to jen taková hydroponie. Co vám naprší z vrchu+fugát a výnos zajištěn, půda tvoří jen opěrný substrát pro rostliny, ale tomu já nechci říkat zemědělství. Moje tvrzení si vůbec přece neodporuje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.11.2021 15:51 Reaguje na Jiří S
Přesně tak.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.11.2021 12:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Věnujte svůj čas alespoň čtyřem semestrům půdoznalství a půdní mikrobiologie, snad pak konečně pochopíte souvztažnost na linii: hnůj - půdní mikrobiom - živá půda - půdní úrodnost.
Dokud toto neuděláte, ztrácí veškerá diskuse s vámi na toto téma smysl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

19.11.2021 15:49 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo vám tuhle hovadinu nakukal? Snad ne zelení?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

19.11.2021 08:53
Nekula by mohl být dobrá volba. O zemědělství něco ví, dotacím rozumí, venkov zná. Uvidíme.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.11.2021 10:51
Bez zpolitizování diskuse nemohu nic než souhlasit s tím, co jsem si
v článku přečetl. Ano hnojit a chemicky ošetřovat cíleně(podmínkou je
disponovat laboratoří zjišťující kvalitu půdy, choroby a škůdce).No
a s návratem pěstební činnosti a vlastních pracovních čet u LČR se už
započalo. Kdo dělal v minulosti chyby víme taky a tak se ptám? Opravdu
to myslí upřímně a nebo je to pouze pokračování předvolební agitace?
Doufám v to první a bude záležet na možnostech společnosti toto vše
zainvestovat. To je to, o co mám obavy, protože to jsou náklady navíc
a v rozporu s avizovanými úsporami ve státním rozpočtu.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist