https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/kobyli-rybnik-v-bruntalu-pokryva-rdest-kaderavy.mesto-planuje-vodni-nadrz-vycistit
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kobylí rybník v Bruntálu pokrývá rdest kadeřavý. Město plánuje vodní nádrž vyčistit

30.5.2026 16:17 | BRUNTÁL (ČTK)
Rdest kadeřavý.
Rdest kadeřavý.
Foto | Christian Fischer / Wikimedia Commons
Bruntálská radnice chce vyčistit dno Kobylího rybníka od rdestu kadeřavého. Vodní rostlina už několik let pokrývá hladinu rybníka. Bahno by měl odsát sací bagr. Náklady na vyčištění budou okolo dvou milionů korun, řekl dnes ČTK mluvčí města Jiří Ondrášek. Dodal, že město musí získat stavební povolení.
 
"Pozornost obyvatel v posledních týdnech znovu upoutala hladina Kobylího rybníka posetá rdestem kadeřavým. Jev se opakuje už několikátým rokem, a přestože tato rostlina vyjma estetické stránky vodní ploše nezpůsobuje žádnou újmu, město do budoucna zvažuje možnosti, jak docílit čisté hladiny," uvedl.

Výskyt rdestu, který je zakořeněný v bahnitém dně rybníka, je sezonní záležitostí. Viditelný je zhruba od května do července.

Město se loni obrátilo na rybáře, kteří mají rybník v pronájmu. Ti výskyt vodní rostliny vítají, protože obohacuje vodu kyslíkem, slouží rybám jako výtěrový substrát a jako potrava. Rostliny také vytvářejí rybám a živočichům úkryty. Tím, že z vody odčerpávají živiny, brání nadměrnému výskytu řas a sinic.

"Na druhou stranu ale vyvolává v posledních letech negativní ohlas u části veřejnosti, která v něm spatřuje znečištění hladiny rybníka. Město zde navíc v nedávné době instalovalo odpočinkové molo, díky kterému si mají zdejší obyvatelé i návštěvníci města užít nerušeného pohledu na vodní hladinu," uvedl Ondrášek.

Město se zabývá možností rekonstrukce rybníka, spočívající především v jeho odbahnění, zhruba deset let. Projektová dokumentace z roku 2017 na základě přesných měření odhalila, že dno rybníka je značně nerovné. Radní se možností odbahnění Kobylího rybníka zabývali v roce 2022. Variantu odtěžení zhruba 6500 metrů krychlových sedimentu zavrhli kvůli vysokým nákladům dosahujícím až deseti milionů korun. Druhou variantou bylo odtěžení přibližně poloviny bahna za zhruba tři miliony korun. Na tento způsob ale nebylo možné získat dotaci.

"Zatím poslední myšlenkou, kterou se vedení města zabývalo v loňském roce, bylo použití sacího bagru pro odtěžení sedimentu, což má své výhody v podobě minimálního zásahu, ale bez možnosti upravit nevyhovující tvar dna. Zde se předpokládané náklady pohybují okolo dvou milionů korun," řekl Ondrášek.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

II

Imarr Imarr

30.5.2026 19:03
Odstranění rdestu kadeřavého zcela zjevně podpoří ekologizaci nádrže. Ubyde kyslíku, i ryb a navíc se lépe budou množit sinice. Tak jako u nás.
Odpovědět
Pe

Petr

30.5.2026 19:07
Tráva lidem vadí, stromy lidem vadí, vodní rostliny lidem vadí...Vypadá to, že vše zelené, co nějak roste. Tak teda vybetonovat a vydláždit. Snad pak budou spokojení.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.5.2026 19:34
Takže radní rozeserou funkční biotop jenom proto,, aby se voliči měli kde ráchat. A co budou radní dělat, až vodní plochu ovládnou sinice? Ona taková vodní hladina pokrytá vodním květem, občas doplněným chcíplou rybou, která zahynula kvůli nedostatku kyslíku, to je pohled pro bohy. A vysloveně to láká ke koupání.
Odpovědět
va

vaber

31.5.2026 09:20
Myšlení a konkrétní opatření některých starostů a zastupitelů ohledně ochrany přírody je tragické. Na malých vesnicích je to ještě horší než ve velkých městech. Tam životní prostředí znamená jen vymydlený trávník až ke kořenům , ořezané nebezpečné stromy ,vyřezané veškeré křoví, zavezenou každou nerovnost, dostatek vybetonovaných míst pro auta atd . Rozhodují to lidé s nulovými znalostmi o přírodě a přehledem. Poradit si nenechají.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

31.5.2026 20:46
Co popřát městu, rybářům a obyvatelům?

Obyvatelům: Aby se zamysleli, proč se u jejich nápadu "vylepšit rybník" sešlo tolik jednoznačně odmítavých a překvapivě zasvěcených komentářů. A to 4 pánové nejsou žádní hydrobiologové! ("jenom" mají cit pro věc a moji poklonu :-)

Rybářům: aby vydrželi a ustáli tlaky na "zlepšení" a zároveň nepodlehli vábničce na vyšší obsádku.

Městu: Nakopnout takto eutrofní rybník do sinic a fytoplanktonem zakalené vody jde raz-dva. Trnitá cesta zpátky je potom mnohnásobně dražší a úspěch nejistý. Odstranění makrofyt je krok nejpodstatnější. Pustit do toho amury a kapry je hřebík do rakve. Méně je někdy více, což je potřeba trpělivě lidem vysvětlit.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

1.6.2026 10:40
Zdá se mi, že o celé věci víme hodně málo na to, abychom mohli hodnotit :-).
"Nevyhovující tvar dna rybníka" - možná důležité?
Rdest kadeřavý obvykle skutečně zmizí začátkem léta, ale to se může vstát i za doprovodného rychlého rozkladu s negativním dopadem na kyslíkový režim...
Odbahnění - v principu nikdy ničemu neuškodí
Rdesty lidem vadí - já mám kytky rád a vodní zejména, ale jestli tam chtějí plavat, tak to nepude. Jestli jim rdesty vadí pohledově a lidi do vody z vyhlídkového mola nelezou, tak je to známka selhání komunikace s veřejností - a jasně, i tak půjdou ty kytky některým lidem na nervy...akorát jich bude míň :-).
Víme toho o lokalitě ale sakra málo...
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.6.2026 11:17 Reaguje na Jindřich Duras
zeptám se možná hloupě (omlouvám se), když to vodní bejlí koncem léta "zmizí", tak přece všechny živiny, z kterého vyrostlo, zůstanou v rybníku? nebo ne? nebylo by vhodné to bejlí těsně před tím než "zmizí" nějak odtěžit a jánevím třeba zkompostovat?
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.6.2026 10:41 Reaguje na Lukas B.
no vidíte, Vy jste mi neodpověděl obratem, a tak jsem si ve starším článku o Boleváku přečetl, že se vodní rostliny sklízejí nějakým plovoucím harvestorem. takže asi úplný nesmysl to není. tedy v případě že se chceme koupat. na chov býložravých ryb je asi vhodné živiny ponechat...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

5.6.2026 11:23 Reaguje na Lukas B.
No, já taky nestíhám úplně všechno :-). Ale nahledal jste správně :-). Sklízení vodních rostlin dává smysl, ale ne vždycky všude. Leckdo na nich žije (larvy spousty druhů vodního hmyzu třeba), sklízení taky něco stojí. Ale kytky, co se v určitou chvíli rozloží, tak logicky nechávají všechny živiny na dně (takže ke sklízení dobrý důvod je). Dokonce stěhují živiny z hloubky bahna (kořeny) na povrch (rozkládající se biomasa), což může být docela riziko.
Nejspíš bude následovat nějaký vývoj druhového složení, který zase vše změní :-).
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist