KRNAP obhájil mezinárodní certifikát, krkonošské lesy jsou v dobrém stavu

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obhájila mezinárodní certifikát FSC (Forest Stewardship Council) potvrzující šetrné hospodaření v lesích. Certifikační audit znovu potvrdil, že krkonošské lesy jsou v dobrém stavu, informovali zástupci Správy KRNAP. Certifikát drží správa parku od roku 2009. Území KRNAP je největším souvislým územím v Česku a jediným národním parkem, který v současnosti certifikaci lesů FSC má. "Letos jsme podstoupili další certifikační audit, který nenašel žádné nedostatky v plnění závazných podmínek. Každoroční audit prověřuje naplňování závazku nakládat s lesy podle standardů FSC. Základní myšlenkou je nakládat s lesy šetrně, ekonomicky a s přínosem i v sociální oblasti," sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Rozloha dnešních lesních porostů na české straně Krkonoš je zhruba 37 000 hektarů. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk, koncem minulého století pak znečištěné ovzduší. Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné. Vlivem změny klimatu v současnosti probíhá změna druhové skladby lesů, bude klesat zastoupení smrku ve prospěch listnatých dřevin. Standardy mezinárodní certifikace lesů FSC mají lesy lépe chránit před negativními dopady klimatické změny a adaptovat je na ni.

"Cílem Správy KRNAP již od jejich převzetí od státního podniku Lesy ČR v roce 1994 je změna druhové skladby, struktury a návrat k co nejblíže k přirozenému stavu. Patrné je zejména postupné snižování podílu smrku ztepilého v nižších polohách, navýšení objemu mrtvého dřeva v porostech a výrazná změna jejich struktury," uvedl Drahný.

Hospodaření podle standardu FSC se odlišuje od běžného lesního hospodaření zejména tím, že omezuje vytváření holosečí, používání pesticidů či pálení klestu v lese. "Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné lesy s větším podílem listnatých stromů a jedle, které budou odolnější před větrnými, sněhovými a kůrovcovými kalamitami. Část lesních porostů je ponechána bez zásahů," uvedl Drahný.

Mrtvým dřevem se označuje dřevo, které zůstává v lese k zetlení a přispívá ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, k vyššímu zachycení vodních srážek a celkovému zdraví ekosystému.

Systém FSC je založen na deseti celosvětově uznávaných principech a 56 kritériích, sloužících pro hodnocení a jejich dodržování. Audity se u držitelů certifikátu každoročně opakují a po pěti letech je potřeba absolvovat nový certifikační audit.

Organizaci a značku FSC vytvořily na začátku 90. let minulého století společně velké mezinárodní ekologické organizace, například WWF (World Wide Fund for Nature – Světový fond na ochranu přírody) či Greenpeace, dále obchodní a dřevařské společnosti, sdružení domorodých obyvatel a obchodníků se dřevem z celého světa, uvedli zástupci parku. Systém FSC zohledňuje ekologické, sociální i ekonomické zájmy a audituje udržitelnost hospodaření.

---

reklama

---