https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/lesni-skolkari-pripravili-miliony-sazenic-na-zalesneni-lesu.neni-o-ne-ale-zajem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesní školkaři připravili miliony sazenic na zalesnění lesů. Není o ně ale zájem Aktualizováno

21.11.2024 12:12 (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Lesní školkaři připravili stovky milionů kusů sazenic pro obnovu lesů, které poničil kůrovec. O sazenice ale podle nich není zájem a pokud se nevyužijí nejpozději při jarním zalesnění v příštím roce, budou muset být zlikvidovány. Tím by ale školkaři přišli o miliony korun investovaných do technologií, vybavení či strojů, a ocitli by se v existenční krizi. Na kritickou situaci v oboru lesního školkařství a semenářství upozornilo Sdružení lesních školkařů ČR v otevřeném dopise ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). Ministerstvo v reakci uvedlo, že si složitou situaci uvědomuje, ale nemá zákonnou možnost řešit odbyt vyprodukovaného sadebního materiálu.
 
"V tuto chvíli Česká republika disponuje asi 60 000 hektary nezalesněných holin. Přitom na zalesnění současných holin je potřeba až 300 milionů sazenic," uvedli v dopise zástupci sdružení.

Pokles zalesnění označili lesníci za absurdní a v dopise se ptají ministra, proč Česko nezalesňuje, když má velké množství holin a jsou k dispozici sazenice i lidé, kteří by je vysadili. Podle sdružení zalesnění odlesněných ploch už není pro lesní hospodářství ČR prioritou. "Vytěžili jsme porosty, které nám odkázali naši předci, našim potomkům produktivní lesní porosty již odkazovat nepotřebujeme," podotklo sdružení.

Úbytek zalesňované plochy zaznamenali loni také statistici. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni zalesňovaná plocha dosáhla 35 222 hektarů, což bylo oproti předchozímu roku o 4747 hektarů méně. Při výsadbě se spotřebovalo 197,5 milionu sazenic. Meziročně loni poklesla také přirozená obnova lesů, snížila se o 522 hektarů na 9566 hektarů.

Podle ministerstva zemědělství (MZe) péče o lesy v době klimatické změny směřuje více k přirozené obnově. Úřad nesouhlasí s tvrzením, že se téměř zastavilo zalesňování. Upozornil také, že nemůže vstupovat do obchodních vztahů mezi lesními školkaři a soukromými či obecními vlastníky lesů.

Ministerstvo na dotaz ČTK také uvedlo, že letos v září jednalo se sdružením a na základě jednání vyzvalo Lesy ČR i nestátní vlastníky lesů, aby sazenice využili. Lesníci na to podle údajů ministerstva zareagovali navýšením množství sazenic pro aktuální výsadbu. "Tento objem však zásadně nevyřeší celkovou nadprodukci lesních školkařů," dodali zástupci MZe.

Pokud se kalamitní holiny nepodaří zalesnit, upozorňují pěstitelé na pokles produkční funkce lesů. "Nebudou dále plnit ani půdoochranné, hydrologické a další mimoprodukční funkce, v ekosystémech bude vázáno jen minimum uhlíku. Bez umělé obnovy lesa nelze ani zásadně měnit druhovou skladbu lesů, ve prospěch klimaticky odolnějších dřevin," uvedli pěstitelé v dopise.

Kritická situace v oboru lesního školkařství a semenářství podle sdružení negativně ovlivní i dodavatele technologií nebo lesnických prací a může mít dlouhodobé dopady také na zaměstnanost venkova. "Likvidace sazenic v lesních školkách, kromě uzavření některých provozů, způsobí také propouštění pracovníků v pěstebních činnostech, které mají regionální charakter a tím se dostáváme do přímého rozporu se současným trendem EU podpory regionů a zaměstnanosti," dodali zástupci sdružení.

Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Vrcholila v roce 2020, kdy bylo kůrovcem mimořádně silně zasaženo či bezprostředně ohroženo až 47 procent katastrálních území v Česku.

Podle ČSÚ je kalamita v českých lesích zatím na ústupu. Těžba dřeva v českých lesích se loni meziročně snížila o víc než čtvrtinu, klesla na 18,5 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, proti roku 2022 je to o 6,6 milionu metrů krychlových méně. Výrazně ubylo podle statistiků zejména vytěženého kůrovcového dřeva.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

21.11.2024 16:45
Hm. Docela by mě zajímal názor insiderů. Takhle zvenku a bez hlubší znalosti aktuálních poměrů to na mě dělá dojem, že jde o nějaký obchodní nátlak a boj o ceny. Jako by školkaři sdružení v tom spolku chtěli tlačit přes ministra na vedení LČR a VLS...(?). Jsem docela rád, že to v našem mikroměřítku zatím zvládáme bez sazenic od velkopěstitelů s pomocí přirozeného zmlazení a z vlastních zdrojů.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

21.11.2024 17:02 Reaguje na Dalibor Motl
Zdá sa mi že v ČR lesný zákon zmenil termín povinne zalesniť holinu z 2 na 5 rokov(?). Potom by mohlo ísť o odložený nákup s motívom vyčkania na pokles ceny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.11.2024 19:00 Reaguje na Peter Sládek
No právě. Odložení umožní zkusit výsledek pomocí vysemenění.
Odpovědět
SS

Sten Sten

22.11.2024 06:57 Reaguje na Peter Sládek
Zákon z2 na5 let se změnil v době kůrovcové kalamity. Kdy na trhu prostě nebylo dost sazenic a ani kapacit na zalesnění. V té době se taky do školkařství pustil kde kdo kdo kvůli vidině zisku. Málo stromků a vysoká cena. Jenže teď je nadprodukce sazenic a Holín tolik není. Takže lesní školky se opět budou rušit.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

22.11.2024 09:48 Reaguje na Sten Sten
Takže cyklický vývoj ekonomiky.
Odpovědět
DA

DAG

21.11.2024 21:49 Reaguje na Dalibor Motl
Spousta drobných vlastníků se na sázení zatím vyprdlo. Je to spousta ha, se kterými školkaři počítali. Na druhou stranu, většina z nich poslední roky prodávala mizernou kvalitu za relativně vysoké ceny. Nemaji moc co brečet.
Jinak u nás porosty na který se lidi vyprdli a dokonce neuklidil paseku, tak rostou celkem dobře. Smrk, buk, bříza a jeřáb jedou pěkně. Zvěř si v tom udělá tunely a mimo ty tunely nechodí. Celkem to funguje. Problém bývá ostružina.
Odpovědět
MK

Michal Kindl

21.11.2024 21:33
Školkaři musí sazenice napěstovat s víceletým předstihem. Pokud Nemají produkci smluvně pokrytou s velkými odběrateli, potom můžou sazenice zbýt. Spotřebu sazenic snižuje i příklon k "měkčím" způsobům hospodaření s využitím přirozeného zmlazení. Navíc řada lesníků se vrací ke starým praktikám síjí z přímého výsevu a využili letošní mimořádnou úrodu žaludů.
Odpovědět
SS

Sten Sten

22.11.2024 06:59 Reaguje na Michal Kindl
Víte o tom, že buk,dub, jeřáb, olše,habr a další krom jehličnanů jsou jednoleté sazenice obalované. Takže na jaře se zasejí a na podzim jdou do lesa.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

22.11.2024 05:58
*"Bez umělé obnovy lesa nelze ani zásadně měnit druhovou skladbu lesů, ve prospěch klimaticky odolnějších dřevin," uvedli pěstitelé v dopise.*

Není to naopak? Že přirozeně obnovený les je naopak odolnější?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.11.2024 06:48 Reaguje na Jan Hrbek
No to víte, že je to dost pravda. To co se vysemení je z okolí a není ze suché oblasti. Viz to co roste na sežrané Šumavě je zase smrk a to co roste po požáru, no to se teprve uvidí.
Odpovědět
Pe

Petr

22.11.2024 11:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mě by například zajímal původ té smrkové sadby, kterou se Šumava zalesňovala. Nedělám si žádné iluze, že je to původní šumavský smrk. Pravděpodobnější je, že to pochází odevšad a zároveň odnikud. Na Šumavu se tak mohly dostat smrky z jiných oblastí a jiných klimatických podmínek, což se pak může odrazit na jejich vitalitě a odolnosti/imunitě.
Takto se to dělo a děje v podstatě po celé republice. A tak když se dnes využívá přirozená obnova, tak to přece jen aspoň trochu přispěje ke zlepšení. Přirozeným výběrem přežije to nejvitálnější a nejodolnější z toho, co tam je k dispozici. A to se žádnou umělou obnovou ani zásahem suplovat nedá. Navíc ta přirozená obnova není jen jednorázová, ale funguje trvale, takže to nejodolnější zajistí potomstvo, ze kterého vyroste opět zase to nejodolnější, takže odolnost průběžně stoupá a postupně se přibližuje k původnosti, která se zvyšuje také, současně s původní biodiverzitou, atd. To je bezzásahovost.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

22.11.2024 11:59 Reaguje na Petr
To sú hlavne vaše zbožné želania a fabulácie z nevedomosti.
ČR je rozdelená do Prírodných lesných oblastí. Prenos reprodukčného materiálu medzi nimi je presne vymedzený pre každú oblasť.
Konkrétne Šumava je zaradená medzi oblasti, v ktorých nie je pri smreku možný prenos z iných PLO.
Odpovědět
Pe

Petr

22.11.2024 12:06 Reaguje na Peter Sládek
Zapomněl jste na sběr pouze z uznaných porostů. Hezké pohádky. V minulosti, kdy bylo vše tak nějak jedno, a dnes, kdy zase pro peníze cokoliv.
Odpovědět
Pe

Petr

22.11.2024 12:15 Reaguje na Petr
Něco se udělalo a něco napsalo. A vše bylo v pořádku.
Teď to bylo i ve filmu o básnících - když se něčeho vykázalo málo, tak bylo podezření, že nic neděláte, a když hodně, tak podezření, že si to vycucáváte z prstu. Tak se vycucal ten průměr.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

22.11.2024 12:16 Reaguje na Petr
Ja som nič nazabudol, ja som reagoval na vašu fanbuláciu "že to pochází odevšad a zároveň odnikud".
Uviedol som právny stav, vy svoje dojmy.
Odpovědět
HH

Honza Honza

22.11.2024 07:15
Jsou to také dvě protichůdné tendence, platí obě a pouze a jenom odpovědný lesník, který zná místní poměry, je dobrý hospodář- aby měl také zisk z podnikání a chce aby les prospíval (což je i pro odpovědné podnikání nezbytný předpoklad) se může správně rozhodnout:
- bez obnovy lesa směrem k pestrosti, k odolnějším odrůdám a skladbě proti suchu se neobejdeme. Nejhorší je přehuštěná monokultura. V tomto případě je sazenic škoda!
- lepší je přirozený vývoj- to co vyroste samo sukcesí, příroda si nejlépe z toho sama vybere (dle místních poměrů)

Myslím, že nemá cenu se hádat a diskutovat, co je lepší: někde je lepší 1. varianta, jinde druhá. U monokultury určitě 1. varianta!
Odpovědět
va

vaber

22.11.2024 08:48
Jako laik v lesích vidím ,že listnáče narostou bez sázení. Jaké druhy a zdali udělají kmen, který by chtěl někdo někdy vytěžit ,je otázka. Obvykle vyrůstají jakési mnohokmíny, které se podobají více křoví než stromům a budou vhodné jen na palivo.
Chodím okolo velké školky, kde dříve měli jen smrky, nyní nemají smrky téměř žádné a hodně listnáčů jim přerostlo bez užitku.
Kdo asi vlastní těch 600km2 holin. Myslím ,že nezalesňují hlavně malí vlastníci lesů,když z lesů netečou peníze nezajímají je, natož aby do nich něco vložili.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.11.2024 11:41
Nádherná ukázka zájmu státu o nápravu krajiny a předcházení negativním dopadům klimatické změny.
Řečeno cynicky, nedá se na tom vyrejžovat těmi správnými hochy od OZE, průmyslového jímání CO2, úložišť energie a e-hejblaty na které se vynakládají mld. € z veřejných zdrojů.
Je to k zblití.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2024 12:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to nějaké divné... chybí např. info, kolik se odebralo sazenic tento podzim, když v půdě je dostatek vláhy/vlhkosti a počasí příznivé. Asi to není priorita.
Odpovědět
Pe

Petr

22.11.2024 12:50 Reaguje na Karel Zvářal
Tak si ty školky a pěstitele obvolejte. Jinak se to zjistit nedá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist