Lesy ČR upravily úsek potoka Hruškovice na Hodonínsku. Vzniklo tu šest tůní Obrazem

Kdybych byl Gott, tak bych to určitě nazpíval: Šest tůní, šest tůní na Hruškovici...

ASI to vypadá lépe, než ta strouha. Ale kolem má být květnatá louka, ne kopřivy a astra.

A proč ne kopřivy? Já babočku k. miluji, někdy jsou stvoly spíše černé než zelené - dokud je nějaký lbl s křoviňákem nepopraví-/

Kopřivy jsou v říčních nivách přirozeně, zejména když dusík z polí podporuje živinovou bilanci :-). Jsou tam - a vždycky byly - přirozeně eutrofní půdy, takže na rostliny, co mají rády něco jiného to tam holt nebude.

Zanášení toků i jejich přirozené zahlubování je dílo nicnedělání a někdy to
je kladem a jindy záporem vůči všemu živému v toku a vůči okolí. Existují
různé priority a různé trendy podle způsobu hospodaření v okolí. Z plytkých
toků nejsou nadšeni hospodáři na okolních polích a loukách kolem blížících se pracích a při nich, když jsou pole a louky podmočeny a nebo zaplaveny. Než ty neregulovatelné zásahy, tak bych osobně preferoval systém hradítek
s cílenou regulací množství vody a výšky hladiny. Za sucha hradítka zavřít
a při přemíře vody otevřít je ideální regulací při které se eliminují ty
negativní dopady vody. Nově úprava vypadá hezky, ale účelnost prověří prvá
povodeň. Kamenný zához má zřejmě bránit přirozenému zahlubování toku v půdě
náchylné na vodní erozi(usazeniny a spraše), které voda snadno přemísťuje.
V Hraničních meandrech Odry v praxi vidím jak málo stačí ke změnám trasy
řeky a změnám hloubky toku. Stačí leckdy jeden velký strom pokácený bobry
do toku a nad ním vznikne rozliv a pod ním erozí poznamenané zahloubené
dno. Je to vlastně taková neregulovatelná hrázka o kterých tady píšu. Ty
regulovatelné eliminují negativa a umožní všemu živému přečkat sucho díky
zadržení na hrázce a ve vývaru pod ní. Zvyšují přelivem kyslíkatost vody
o vzdušný kyslík, což se u pomalu tekoucí vody v rozlivech neděje. Pouze
čas a extrémní počasí prověří investice za miliony, které lze ale dělat
i mnohem levněji. Leckdy stačí do zahloubeného koryta vysypat auto kamení
a voda to hluboké koryto sama zanese. Leckde to lze udělat pokácením stromu
napříč korytem a opět to voda udělá sama a zadarmo. Peněz je asi stále dost
a tak mají stavební firmy o práci postaráno.

No to je sice tak, ale kdo bude obsluhovat? To dělával pan otec.

Každý tok je ve správě povodí, obce, LČR a nebo soukromých
osob a ti mají své zaměstnance a nebo své ruce. Chci zvýšit
hladinu, tak přidám prkýnko. Chci ji snížit, tak ho uberu.
Můj druhý děda chodil v dešti po poli a prokopával strouhy
a nebo je hlínou ucpával, aby dostal vodu rovnoměrně na
celý pozemek. Zdá se vám to zbytečné? Mi nikoliv, protože
míval v okolí nejlepší úrodu všeho možného na rozdíl od
těch, co se v dešti koukali z okna, jak jim voda odtéká
z pole i s hlínou. Práce šlechtí nejen tělo a ducha, ale
taky půdu "šlechtitele". Ta mu šlechtění násobně vrátí.

Váš děda chodil po poli, ale správa povodí může chodit jen v potoce - a tam už se to nevytrhne, to už je pozdě. Navíc v situaci, kdy je potok - a taky jehoi okolí - tak drasticky dodrbaný jako Hruškovice...

Když vidím to zahloubené koryto potoka na snímku,
tak to nepovažuji za dílo člověka, ale naopak jeho
nicnedělání. Spádové poměry a erozivní sypká půda umožňují právě takové zahloubení a neudělaly to
lidské ruce a bagry. Je to jako kaňon řeky, který
se vytvořil pouze díky velkému spádu umožňující agresivní erozní sílu tok zahlubovat. Toto umělé zanesení toku nemusí mít dlouhé trvání, když se
krajinou přeženou přívalové srážky. Jejich voda
má snahu téci rychle ve velkých objemech a ty
trhají břehy jak do šířky, tak i do hloubky. Bez
zvýšení vodozádržnosti okolní půdy to je opravdu
marné opatření. Pokud nenastane změna hospodaření
ze strany EU ve prospěch návratu k návratu hnoje,
slámy a jiné organiky do půdy, tak se naopak bude
situace zhoršovat. Bohužel zemědělci jdou směrem nastaveným EU a globálním trhem, takže nečekám,
že se budou chovat jako můj děda, nebo já. Mám na
zahradě 110 let staré drenáže z hlíněných trubek
s možností odtok regulovat a dokonce je reverzně
zavodnit, aby nasytily půdu vodou odspodu. Mimo
extrémy tak je v 70 cm pod povrchem stálá hladina vody bez potřeby zavlažovat zálivkou shora. Jsem
rád za moudrost mých předků, kteří pozemek takto
upravili a to tak kvalitně, že to funguje i po
těch 110 létech provozu. Mimochodem odtok z těch
drenáží ústí do jímky ze které těžím usazeniny
jednou za 10 let v množství asi 10 litrů, které
navracím zpět přes kompost půdě. Takže žádné
vyplavování půdy do toků, pokud to někdo uměl
postavit a udržovat. Kdo umí, ten umí a kdo to
neumí, tak vymýšlí zástupné důvody nezdaru.
Meliorace je věda a pokud je udělaná správně,
tak je půdě i okolní přírodě k prospěchu. Pokud
se buď dodrbe a nebo zanedbá, tak je naopak ke
škodě. Buď půdu odvodní a nebo zamokří a záleží
na tom, co majiteli škodí více.

Každé zlepšení stavu našich potoků je fajn, ale mnohem lepší to bude, když nápravné úsilí postihne kromě koryta potoka i širší okolí = celé povodí. Jinak to dává smysl poměrně malý, bohužel.