Myslivci: Stát nemá plán, jak by řešil přemnožení vlků

Strana, která by začala aktivně pracovat na zrušení myslivosti , by měla velkou šanci vyhrát volby.

Jestli o takové víte, dejte vědět, můj hlas mají jistý!

A členové strany budou majijiiiinkatý mozečkové

"Stát by měl definovat, kde vlk je či není žádoucí?" Kdo jsme, abysme určovali který živočišný druh je či není žádoucí a kde?! Zvířata tu byla daleko před člověkem, tudíž by se měl člověk přizpůsobit jim, ne naopak! Tudíž bych první zmíněnou větu přetvořila na: Stát by měl definovat, kde jsou myslivci žádoucí!! Příroda se bez myslivců klidně obejde (příroda totiž není blbá a dokáže si poradit i v případech přemnožení určitého druhu. Kdyby tomu tak nebylo, Země by asi těžko přežila tolik milionů let) ale bez přírody na téhle planetě nepřežijeme!!! Lidi, probuďte se už konečně!!!!

jestli si ovšem diskutující nepletou myslivost a tuzemskou lidovou myslivost (jako když si bába natáhne holiny a jde na holiny sázet smrčky). kulturní krajina se určitě obejde bez tuzemského folkloru lidové myslivosti a trofejnictví, bez hospodaření a regulace zvěře sotva.

Nikdo se neplete, je zde myšlen ten způsob myslivosti, který bere přírodu jako vlastní samoobsluhu s masem a šelma nebo dravec je zde brán jako zloděj, kterého je nutno odstřelit.

máte-li na mysli tuzemskou lidovou myslivost vzešlou z prvorepublikové pozemkové reformy a dovedenou do absurdna v socíku, tak je to v pořádku. tedy že nejsme ve při, že nějak netrofejní bez halali a zvěřinových hodů stav zvěře regulovat je někdy nutno.

Píšete nesmysly. Myslivost je leda jedna. A stejná na celém světě a po celá staletí. V čem je, prosím, rozdíl od střeleného včelojeda nad libanonskými horami nudícím se zmetkem (z islámského světa) od tuzemského gaunera (z křesťansko-komunistického prostředí), jež tu odpráskne káni? Je to leda o lidech - o slušných, vážících si svého životního prostředí, a pak o těch druhých, co si myslí, že příroda je tu leda pro jejich úchylnou zábavu a oni jsou ti vyvolení určovat, co smí tady žít, jež tu kritizuji ve svých příspěvcích. Ekologové mají stopropravdu, cit.:"Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata jako divoká prasata, daňky, jeleny a srnce." Jenže to se nelíbí různým "Janotům" a "hunterům", jelikož pak je míň masa do mražáku. Jenže to je jim blbé napsat narovinu, tak mají najednou obrovské starosti, jak vlci budou škodit na dobytku a žrát školní mládež ve třídách. Nejvtipnější je na celém vlčím příběhu to, že vyhubili myslivcům "cenné" a "životaschopné" stádo muflonů žijících po generace trvale v přírodě, ale hloupá, strakatá koza domácí tam s nimi přežila přes půl roku a donul ji k návratu k lidem až nedostatek potravy díky napadenému snihu. Všichni jí předvídali "hroznou" a "trýznivou" smrt ve vlčích zubech a ona nakonec skončí dobrovolně v klobásách ... No, nenaštvalo by to i huntera?

To se opět v diskusi sešlo teoretiků :):):) Dva roky bez myslivců a všichni by brečeli jak se zvěř přemnožila. Jinak článek vznáší naprosto regulérní otázky.
Jenže panelákový ochránci čumáčků jim dělají medvědí službu. Až se vlk skutečně rozšíří a začne dávit hospodářská zvířata a lidi se budou bát chodit do lesů, tak si lid vyžádá radikální řešení. To ovšem pro vlky nebude vůbec dobré. No není lepší vymezit oblasti, kde je vlk žádoucí a pro zbytek vytvořit strategii.

Jinak se dívám, že zelení ochránci demokracii moc neuznávají a upírají práva ostatních skupin.Smutné.

Co tu zase píšete za myslivecké kraviny? Bečeli by akorát tak ti myslivci. Za dva roky by po nich ani ten pes neštěkl. Nedělejte ze sebe nezbytnou složku společnosti a buďte rádi, že vás ten "lid" zatím trpí, jelikož o té skutečné praxi v myslivosti nic neví. Tu dnes přemnoženou zvěř, dojemně udržovanou na normovaných stavech, ale s miliardovými škodami, tu pak máme díky komu? A s tou dmeokracií nám to laskavě lépe vysvětlete. Díky a hezký den přeji.

Ke zveřejněnému textu se nabízí krásná paralela:
Stát nemá plán jak řešit dlouhodobě trvající přemnožení býložravé zvěře. Její expanze je setrvalá a silná. Hrozí, že se za několik let ještě více přemnoží, řekl dnes OLH v Kryštofově Údolí na Liberecku. Stát by měl podle OLH určit, jaký rozsah škod zvěří na území republiky je únosný. Podle myslivců ale plán tykající se býložravé zvěře existuje.
ČMMJ v reakci na vyjádření lesníků namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi spárkatou zvěří a lesem i jeho vlastníky existuje. Jde o takzvané oblasti chovu a normované stavy. Poznamenala, že zákon o myslivosti byl projednán mimo jiné se zástupci vlastníků lesů.
Podle ČMMJ je býložravá zvěř v krajině přínosem, pomáhá redukovat expanzivní dřeviny jako javory, jasany , jilmy, duby, lípy a jedle.
V české republice žije podle OLH [b]530 000 kusů [/b]býložravé zvěře. Samice může mít až 1 mládě ročně, počet býložravé zvěře tak dlouhodobě stále roste. Podle OLH se introdukované nepůvodní druhy býložravé zvěře z obor a po vysazení do volné krajiny rozšířili téměř po celé republice. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký a trvalý nárůst, uvedl.
„Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populace (býložravé zvěře) regulovat. Opravdu nechceme, aby vlastníci lesů v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou,“ řekl OLH. Stát by měl definovat, jaké únosné zatížení lesa škodami zvěří je žádoucí, dodal.
Býložravá zvěř podle OLH působí škody například v Kryštofově Údolí, kde roste několik jedinců vzácného a ohroženého jilmu horského. „Tam jdou škody do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí býložravou zvěř nějakým způsobem redukovat,“ míní OLH zdejší obce. Býložravá zvěř podle něj populaci jilmu už téměř zlikvidovala.
Uvedl, že v celé republice se býložravá zvěř stahuje už i do obcí. „Jedete obcí a leží vám šest kusů srnčího pod lampou, to je nenormální. Býložravá zvěř se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí,“ řekl. Vyhláška podle OLH neumožňuje vlastníkům lesů vyčíslovat dostatečné náhrady za škody, které býložravá zvěř působí. Odškodnění za 10 let uplatňování okusu jedné sazenice odpovídá ceně této sazenice, není ale zohledněna reálná majetková škoda ani ekologická hodnota.
ČMMJ uvedla, že předpokládá, že kompenzace škod po býložravé zvěři byla novelou vyhlášky navýšena. Ministerstvo zemědělství podle OLH doporučilo (již čtvrtým) metodickým pokynem obcím s rozšířenou působností, jak využít zpětné propočty a jak postupovat, aby došlo konečně ke snižování početnosti býložravé zvěře. Stát a kraje poskytují vlastníkům lesa dotace, které jsou plýtváním veřejnými prostředky, protože je v konečném důsledku sežere zvěř. Každoročně býložravá zvěř napáchá na lese škody za více než 1,5 miliardy korun.


Když už vymýšlíte takový sloh, neměl by jste zapomínat (já vím, nezapomněl, nenapsal jste to tam totiž schválně) uvést, kolik te bylozrave zvěře je ročně uloveno. Za rok 2018 to bylo 400 tisíc kusů sparkate. Odečtu cca 200 tisíc černé. Takže cca 200 tisíc té vaší zlé bylozrave. Napsal jste počet cca 530 tisíc. Při poměru pohlaví 1:1 je to 265 tisíc samic (víte doufám, že mláďata rodí jen samice?) a tzn. cca 265 tisíc mláďat. Uloveno je každý rok 200 tisíc. Pár tisíc (desítky) uhynou na silnicích, nějaký tisíc při senoseci. Pořád budete tvrdit že myslivci množí zvěř?
OK, je možné zvýšit odlov, ale udejte reálný důvod. Už teď to podle magoru zde dělají myslivci jen kvůli svým mrazakum.
Nebo ok, zrušíme "myslivce" a je to. A kdo tedy potom bude tu zvěř lovit? Někdo jiný, kdo si bude plnit mrazáky? Jaký je v tom rozdíl?

Hlavní reálný důvod proč zvýšit odlov je stav lesa.
Zatím co početní stavy zvěře a úlovky dlouhodobě stále narůstají, lesy jsou zvěří neúnosně poškozovány.O významu obnovy druhově pestrých lesů asi pochybuje málokdo. Zatím co myslivost je možné provozovat i při polovičních stavech zvěře, obnova většiny listnatých dřevin a jedle se při současné početnosti nedaří a podařit nemůže. Nebojuji s myslivci, ale s jejich přístupem typu "nemít vlka - nevadí, nemít muflona - jó to vadí!"
Vždy budu obhajovat lov jako nástroj k udržování rovnováhy v krajině. Avšak myslivci svou roli neplní, přestože mohou a dokonce podle legislativy musí. Svědčí o tom nadměrná početnost zvěře, vychýlený poměr pohlaví ve prospěch samic (nositelek přírůstku), rozvrácená věková struktura populací i šíření nepůvodních druhů, zejména jelena siky, daňka a muflona. Většina myslivců usiluje o hojnost. Hojnost zvěře, trofejí, zvěřiny, zážitků... Cením si každého, kdo je otevřený věcnému dialogu a hledání řešení.

Pokud chcete diskutovat, položte to reálnými čísly. Pokud je mi známo, tak tyto čísla zveřejňuje statistický úřad. A tam je jasné jediné - zvýšený odlov sparkate zvěře, zejména černé. Takže myslivci dělají to co můžou - intenzivně loví. Pokud je někde místně nějaký druh premnozeny, musí to řešit státní správa, to je v její pravomoci. Takže nejdřív musí konat úředníci, to je jejich práce. Myslivci mají myslivost jako zájmovou činnost.
To že si budou lesníci neustálé stěžovat na stavy zvěře je logické, prostě pro ně by byl ideální les bez zvěře.

Právě myslivecká statistika prokazuje, že skutečná početnost spárkaté zvěře (a nemluvím teď o zvěři černé) mnohonásobně překračuje stavy normované, tedy stavy podle zákona maximálně přípustné. Uvedené tvrzení si můžete ověřit zpětným propočtem.
Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby. Obecně se má za to, že při zajištění chovu zvěře mezi minimálními a normovanými stavy dochází k takovému zatížení prostředí honitby, jehož míra neohrožuje jednotlivé ekosystémy v jejich podstatě a současně neohrožuje oprávněné zájmy lesnicky a zemědělsky hospodařících subjektů a ochrany přírody viz např.: http://www.uhul.cz/mapy-a-data/364-portal-myslivosti/myslivecka-pece-a-lov-zvere/729-chov-zvere
Proto také, aby nebyla překračována kapacita prostředí jsou početní stavy zvěře přepočítávány na jelení jednotky.
Není pravda, že lesníci chtějí pěstovat les bez zvěře. Domácí druhy zvěře do volné krajiny patří (nikoli však sika, muflon či daněk). Zásadní však je, aby les nebyl nadměrně poškozován, což se děje.
Řešením je změna způsobu stanovení plánu lovu a to na základě exaktního zjišťování stavu lesa. V řadě okolních zemí to takto funguje, zvěř tam je a lesy prosperují. Druhově pestré a přirozeně se obnovující lesy přitom tvoří i kvalitnější biotop pro zvěř.