Ministerstvo obnovilo jednání se skupinou Sev.en. Podle Červeného obce o peníze nepřijdou

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jirka Dl / Wikimeda Commons

Svůj krok zdůvodnila liknavostí státního aparátu, který se podle ní nebyl schopen ani za téměř rok vyjádřit k návrhu parametrů uvažovaného daru. Jednání se SFŽP podle společnosti nepřinášelo žádné výsledky. Červený nad tímto postupem vyjádřil na sociálních sítích znepokojení.

Podle Červeného se od dubna do června uskutečnilo pět společných jednání, na kterých se hledalo řešení, které by bylo přijatelné pro všechny zúčastněné, včetně dohody o zřízení společné pracovní skupiny a nezávislém ověření sporných podkladů. Součástí dohody bylo podle ministra také to, že výše příspěvku společnosti Severní energetická na financování programu pro dotčené obce bude po dokončení odborných podkladů stvrzena v září letošního roku.

MŽP zastává názor, že by měly být všechny peníze ušetřené díky přirozené rekultivaci využity dotčenými obcemi pro financování projektů v regionu.

Těžba hnědého uhlí v lomu ČSA skončila v roce 2024. Místo technické rekultivace schválilo MŽP přírodní způsob, kdy část plochy nechá zarůst a zatopit, což skupině Sev.en ušetřilo peníze. V polovině srpna se děním okolo rekultivace lomu začala podle Deníku N zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Pod skupinu Sev.en patří také lom Vršany na Mostecku, kde má být ukončena těžba kolem roku 2030. I zde se počítá s využitím přírodní rekultivace pro část lomu. "Se všemi, kterých se to týká, především s obcemi, už o tom mluvíme. Pro lom Vršany hledáme nejvhodnější řešení, které zohlední právě i předčasné ukončení těžby," uvedl v polovině srpna Pavlas.

Ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR ve svých dřívějších vyjádření pro ČTK uvedly, že se obávají toho, že si chce majitel skupiny Sev.en Tykač ponechat většinu ušetřených peněz z rekultivací pro sebe namísto toho, aby je investoval do rozvoje regionu.