Ministerstvo souhlasí s dalšími 11 místy pro možnou stavbu přehrad Aktualizováno
MŽP nově dalo souhlas s lokalitami Batelov, Blazice, Bělkovice, Ostružno, Tuřany, Chlum, Smilov, Albrechtice, Střížov, Hředle II a Chumava. Na sklonku května vyjádřilo souhlas s lokalitami Kačenka, Vosovec, Zaječí, Brodce, Chotěbudice, Skřiváň, Rybník, Stěbořice, Nabdín a Stříbrný potok. V rámci schválených lokalit jich nejvíce - pět - připadá na Vysočinu, následuje Středočeský kraj se třemi schválenými místy.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zdůraznil, že zařazení do generelu neznamená, že v lokalitě přehrada opravdu vznikne. "Rozhodně nejde o vydání stavebního povolení. Lokality v generelu budou nyní chráněny proti případnému jinému strategickému využití území, aby nedošlo ke znehodnocení vynaložených investic v případě budoucí výstavby nádrží," řekl.
Na hájených územích se nesmějí mimo jiné stavět dopravní koridory nebo průmyslová a energetická zařízení, která by mohla narušit geologické poměry daného místa.
Brabec už dříve řekl, že pokud by se rozhodlo o vybudování některé z nádrží, musí být na každou zpracován posudek o vlivu na životní prostředí EIA, plán projde veřejným projednáním a dalšími postupy.
Záměr MZe dlouhodobě kritizují ekologické organizace. Plán na stavbu přehrad nevidí jako efektivní boj se suchem. Jan Skalík z Hnutí Duha dnes ČTK řekl, že uvažovat o stavbě nových přehrad není "otázkou tohoto dne". "My si myslíme, že žádná z těch přehrad by nyní neměla být vážně zvažována, protože to jsou projekty, které v důsledku nemohou moc pomoci proti suchu ani proti povodním," uvedl. Dodal, že podle propočtů organizace by byla účinnější opatření blízká přírodě, včetně zachycení vody v polích. Ekologové dlouhodobě prosazují, že je nutné vytvářet například remízky, průlehy a meze.
Také MŽP dnes zdůraznilo, že resort bude dál podporovat obnovu mokřadů a přirozených koryt řek. "Určitě stojí za to, aby stát investoval velké prostředky do revitalizace vodních toků. Průběh revitalizace toků, ale i rušení meliorací je velmi pomalé, pokrok tam není," řekl Skalík. Dodal, že důvodem je potřeba velkého administrativního zázemí i domluvy s vlastníky. Míní, že stát by na tyto oblasti měl klást větší důraz.
Stát se nyní zabývá stavbou šesti přehrad - Senomat, Šanova a Kryr ve středních Čechách a na Ústecku, dále Nových Heřminov na Bruntálsku, Vlachovic ve Zlínském kraji a Skaličky na Bečvě, která je na hranici Olomouckého a Zlínského kraje.
reklama
Dále čtěte |
Zemědělci na jihu Čech snižují stavy skotu, kvůli suchu nemají krmivo
Na Vysočině investují do lepšího zásobování pitnou vodou i menší obce
Díky dešťům se dosytila horní vrstva půdy, v hlubší zůstává extrémní suchoOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Radim Polášek
3.7.2020 18:16U přehrad jde hlavně o to, aby byla pitná voda pro stále víc lidí či pro stále se zvyšující spotřebu zadržena u nás a pro nás a neodcházela od nás vodními toky pryč. Zprostředkovaně se podle mne jedná o snížení čerpání podzemních vod jako pitných a tím o zpomalení snižování hladiny podzemních vod.
Teprve až potom je na řadě boj proti suchu, jednak nějakým zavlažováním vodou z těchto přehrad nebo ve zvýšeném zasakování té vody v bezprostředním okolí přehrad.
Potom je tady boj proti velké vodě regulací průtoku vody pod přehradou.
