Na českých polích se v budoucnu může zvýšit podíl sóji, které vyhovuje teplo

Soja je problematická plodina. Pro účely výkrmu ideální, oproti hrachu větší objem živin, pro lidskou výživu nevhodná- obsahuje fytoestrogeny. Toto riziko odstraňuje fermentace, nicméně sojové mléko, různá sojová masa jsou z mého pohledu naprosto nevhodná a bez problému je lze nahradit právě hrachem nebo čočkou, kteréžto plodiny fytoestrogeny neobsahují.
Ani sklizeň není bez rizik, protože se posouvá často ke konci měsíce září, kdy již bývá nestálé počasí. Dále se k tomu musí připočítat vysoká cena osiva a v současnosti i málo zajímavá výkupní cena. To z tohoto pohledu staví soju do poněkud jiného světla, ale je pravdou, že se její pěstování rozšiřuje.
Osobně bych dal přednost vždy hrachu- sklizeň v podstatě bezproblémová, jen je ho potřeba sklidit než polehne, ale současné bezlistové odrůdy mají velmi dobrou odolnost poléhání- a navíc se nechá sklízet již okolo 18 července, tudíž i následná kultivace a zasetí pšenice po něm je bezproblémové, na rozdíl od soji.

A pokud Doležal mluví o bobu a vikvích, tak jde o naprostou minoritu- o bob již delší dobu není vůbec zájem a pěstuje se pouze ojediněle na semeno, to samé platí o vikvích.

Překvapil mě poměrně vysoký opad?/ztráty při sklizni?, jinak jako potravinu bych ji neodmítal - sojových tyčinek jsem spolykal něúrekom. Ale i hrachová či čočková (polévka/kaše) jsou špičková jídla, přitom poněkud ustoupila, zdá se mi. Ve školní j jsme je mívali často.

Tam jde o to, jak vysoko nasadí lusky. Já soju nepěstuju, ale rozdíly mezi odrůdami jsou. Je třeba vybrat takovou, která je má výš od země, protože samozřejmě s každou ztrátou lusku se snižuje výnos.

po éře Řepky, bude následovat éra Sóji, jenž co na to pole a eroze?

Řepka erozi nezpůsobuje. To je velký omyl. A éra soji určitě nenastane, na to je soja příliš problematická plodina.

No, úplně tak nevinně na tom není. Něco mezi kuku a pšenicí. Když se podíváte na strniště po žních, vidíte jak je řídké oproti obilnému. 2.) Když se podíváte na kořen, je tažen do hloubky, zatímco obilný je hustý pod povrchem - drží půdu pohromadě.
I ta sója je na tom s kořeny nepoměrně lépe, na druhou stranu poněkud s širokými řádky - na rovinatých polích by to ale vadit nemělo.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-ticha-voda-nam-ornici-odnasi

Mimo víceletých pícnin nic tak dlouho nekryje pole
jako řepka. Vysévá se leckde už koncem srpna a sklízí
až v červenci. Pokrývá tak pole minimálně 10 měsíců
a to že koření hlouběji než pšenice je klad, než ta
nevýhoda. Po zetlení vytváří kořen dutinu přes níž
putuje voda i vzduch. Zlem je každopádně kukuřice,
pokud není na semeno. Ta na semeno dodá půdě nejvíc
biomasy k zetlení ze všech rostlin pěstovaných u
nás. Bohužel ty zbytky tlí dlouho a ne vždy se to
bez hlubokého zaorání hodí k pěstování jiných
plodin. Děda nazýval kukuřici prevítem na půdu, kterou umí doslova vycucat od živin. Sázel ji jen
po okrajích okopanin a hnojil močůvkou, kde dělala
clonu a kde tolik nevadila při pozdní sklizni. Jó
a taky se krmilo stvoly nad šiškami po opýlení.
Neuschly tak bez užitku a krávě náramně chutnaly
při dojení. Odkoukal to na Slovensku a říkal, že kořen tak živí pouze šišky a ty lépe osychají
před sklizní. Pěstoval i kukuřici s červeným
zrním pro kamaráda rybáře, který ji považoval
za nejlepší kukuřici pro kapry. Pěstuji jen
kukuřici pukancovou a občas i cukrovou jako
chuťovku k zavaření na zimu do salátů. Stvoly
z mé kukuřice slouží po rozdrcení jako mulč,
který vydrží na povrchu téměř tak dlouho jako
mulč z kůry a šišky zbavené zrní žhnou v krbu
jako dřevo. Takže v malém ji beru, ale pokud
vidím 50% polí osetých kukuřicí, tak nadávám!

V současné době se seje běžně už na začátku srpna-je to kvůli nevyzpytatelnosti srážek.

Ne ne, je na tom lépe a ten kůlový kořen-který se ovšem vytváří pouze po orbě či hlubším kypření-umožňuje lepší průsak vody do hloubky.

Nezapomenutelný herec Jiří Krampol v jednom šotu ("pod vlivem") podepírá barák a (komusi) odpovídá: Ne ne, my máme vlastní koncepci! Jinými slovy: Každá liška svůj chvost chválí.
Nebavím se o průsaku, nýbrž o erozi, viz. článek.

To spolu souvisí a významně. Ale pravda je taková, že jediným obdobím, kdy je řepka zranitelná erozí, je srpen po výsevu a asi tak do půlky září. Pak už naopak působí jako protierozní plodina.
Ale nakonec- to každá plodina je po výsevu zranitelná a zranitelný je klidně i strip-till a no-till, když je na svahu a přijdou srážky 50 mm za půl hodiny. Na rovině je to jedno.

No, rozdíly v odnosu ornice tam jistě jsou, jinak by to neprovozovali.
Myslíte, že je reálné vyšlechtit odrůdy řepky s větším vlášením hned pod povrchem, něco na způsob pšenice?
U soje podobně: je možné vyšlechtit vyšší stonek, resp vyšší nasazení lusků, aby ztráty na úrodě nebyly? U obilí při omezení živočišné (asi nejen kvůli tomu) vyšlechtili krátkostébelné odrůdy poměrně rychle.