https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/na-dyji-u-breclavi-finisuje-stavba-jezu-ktery-pomuze-luznim-lesum
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na Dyji u Břeclavi finišuje stavba jezu, který pomůže lužním lesům

5.10.2026 11:51 | BŘECLAV (ČTK)
Zdroj | Lesy ČR
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dokončuje stavbu jezu v oblasti Soutok na Břeclavsku, který pomůže s vodou v okolních lužních lesích. Na konci září dělníci instalovali druhou klapku jezu, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. První klapku firma instalovala loni v prosinci, klapky budou sloužit k regulaci výšky hladiny vody.
 
S pomocí jezu bude možné zavodňovat soustavu kanálů v nejrozsáhlejších lužních lesích v Česku o rozloze asi 1700 hektarů. Součástí projektu za téměř 184 milionů korun je také obnova původních stavidel, stavítek, kanálů, propustků, ale i tůní a vznik mokřadů.

"Luhy na Soutoku patří k nejcennějším přírodním oblastem v České republice, dlouhodobé sucho je však významně oslabuje. Investujeme proto do opatření, která pomohou v krajině zadržet vodu a vrátit ji tam, kde dnes nejvíce chybí. Obnova vodního režimu je zásadní pro zachování lužních lesů a přispěje ke zlepšení podmínek celého zdejšího ekosystému," řekl generální ředitel LČR Josef Vojáček.

Nyní firma osadila druhou z klapek. Je dlouhá 23 metrů, váží 31 tun a instaluje ji největší kolový jeřáb v Česku. "Díky jezu bude možné v případě potřeby řízeně zvýšit hladinu Dyje, a to až o 2,3 metru nad ním. Během 12 dnů pak cíleně zaplavíme lužní lesy až deseti miliony metrů krychlových vody. Tím doplníme její podzemní zásoby," uvedl vedoucí Správy toků pro povodí Dyje z LČR Pavel Hopjan.

Dokončit stavbu firma plánuje letos v prosinci. Následovat bude dvouletý zkušební provoz.

Lužní les je podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody, dlouhodobý nedostatek vody mu proto škodí. V ČR jsou čtyři takto zachovalé ekosystémy, kromě míst kolem Soutoku je to Libický luh na Kolínsku, Litovelské Pomoraví mezi Olomoucí a Mohelnicí a Chropyňský luh u řeky Moravy.


reklama

Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz
 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

5.10.2026 14:16
A co tam pustit celou nádrž z NM? Fospor určitě lesy uvítají
Odpovědět
II

Imarr Imarr

5.10.2026 15:09 Reaguje na Michal Uhrovič
Nové mlýny chtějí ekologisti zrušit.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

5.10.2026 15:19 Reaguje na Imarr Imarr
Nechtějí, zase podléháte dezinformacím. Navrhují vypustit jen třetí jezero, které je nyní vlastně splaškovou nádrží, aby zabránili velké ekologické katastrofě, která za pár let přijde. Ryby začnou hynou nejen v Dyji, ale i v nádrži ...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.10.2026 17:19 Reaguje na Michal Uhrovič
No a to jsou ty dezinformace. Do spodního jezera (skoro) žádné splašky netečou.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

6.10.2026 12:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
z těch rekreačních objektů v okolí tam "skoro" určitě nic netěče? Je to méně než z přítoků Svratka a Jihlava , ale podle mě to zanedbatelné není.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

6.10.2026 12:56 Reaguje na Michal Uhrovič
přítoky samozřejmě tečou do střední novomlýnské nádrže ...
Odpovědět
II

Imarr Imarr

6.10.2026 13:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Právě!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.10.2026 17:21 Reaguje na Michal Uhrovič
Celou nádrž je nesnmysl. Je třeba na nějaký týden zaplavit lužní les soutoku, aby se udržel řád minulosti a tím biodiverzita.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.10.2026 09:22
Lužní lesy na Soutoku jsou lužní proto, že byly historicky vždy na jaře zaplavovány. Dne se to už nekoná a ten jez má za úkol jednou v roce tu záplavu provést. Spodní nádrž NM byla taky lužním lesem a možná to chtějí vrátit do skoro původního stavu. Odpar z tak obrovské hladiny je tak velký, že tam rovnou může růst les.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2026 16:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Už se všichni s tím odparem vzpamatujte! Žádná z přehrad mimo horní
nádrže přečerpávačky Dlouhé stráně nemá nepropustné dno a hausnumera
o vypaření vody jsou vycucané z prstu. Mám na zahradě laminátovou nádrž o objemu 2.5 m3 o průměru 2 metry a úbytek je maximálně JEDEN centimetr za týden i v tom největším horku a to je hodně? Nyní je
to za týden maximálně 1 mm a to má být tragédie? Naopak plytké
mokřady se silně prohřátou vodou se ztrácejí v očích stejně, jako
voda na plytkém talíři. Zakopejte do země kbelík a vedle postavte
talíř stejného průměru a pak mudrujte co vypařuje vody více. Asi
nikdo nedával ve škole pozor, že vypařování stoupá s teplotou a
plytké mokřady se zahřívají násobně rychleji, než hluboké nádrže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.10.2026 20:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Voni sou hlava, vy znáte odpar lépe, než všichni meteorologové, že? Proč si nejdete pro Nobelovu cenu?
(za plácání pitomostí)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.10.2026 09:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Zásak z nádrží do okolní vyprahlé půdy je daleko horší, než odpar přímo z hladiny. To ale od PC a
z kanceláře nikdo nevidí. Zkuste na zahradě udělat
jámu a nalít do ní vodu, zda se dříve vypaří a nebo
zasákne do okolní suché půdy. Pane logika a praxe
mnoho lidí bolí a tak ji odmítají a hledají jiné
příčiny. Pokud je navíc v okolí nádrže ještě vrt,
tak ta voda z nádrže mizí doslova raketově. Můj
kamarád měl před stavbou přehrady v 10 metrů
hluboké studni denně pouze pár věder vody a nyní
může být čerpadlo zapnuté bez přestávky a voda ve
studni neubývá. Pokud to někdo považuje za odpar
z nádrže, tak budiž, ale pochybuji o jeho rozumu.
Odpovědět
Hlasujte
HLASUJTE
pro stránky ekolist.cz


 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist