Někteří odborníci vyzývají k debatě o vypuštění dolní nádrže na Nových Mlýnech

Zdroj | Povodí Moravy

Situace na Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická a hrubým odhadem se včera nacházelo na výpusti ze Staré Dyje do Dyje 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl ČTK předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Podle něj se roky nic neděje a to, co v současných dnech dělají rybáři s vodohospodáři a hasiči při záchraně ryb je jen hašení požáru. "Bohužel to nevyřešíme my tady dole, ale musí to řešit ministerstvo zemědělství, respektive vláda. Sinice dalších 30 let nikdo nevyřeší," řekl Láníček ČTK. Kvůli sinicím rybám dochází kyslík a každoročně jich několik tun uhyne.

"Sinicím se daří, když je voda stojatá, má vysokou teplotu a obsahuje dostatek živin, především fosforu. Pokud se všechny tyto podmínky sejdou zároveň, dokážou se namnožit obrovskou rychlostí. Naopak spodní toky ostatních velkých řek v Česku splňují pouze dvě z podmínek, ale voda v nich není stojatá, proto na nich k masivnímu namnožení sinic nedochází. Totéž platí i pro Dyji a její přítoky nad nádržemi. I přes zvýšené koncentrace fosforu, označovaného za hlavního viníka sinicového květu, jsou Dyje v Drnholci a Svratka v Židlochovicích na první pohled čisté řeky bez stopy výskytu sinic i v horkých letních dnech," napsal ČTK botanik z Masarykovy univerzity Jakub Těšitel.

I proto, že do Nových Mlýnů přitéká voda obohacená o živiny, nemá podle Povodí Moravy valného smyslu odstranit z nádrží velké množství usazenin, ročně je to podle ministra životního prostředí Igora Červeného zhruba 160 tun fosforu, napsal ČTK. Navíc by to bylo podle Kučerové extrémně drahé.

"Problém bohužel nemá jednoduché ani rychlé řešení. Naší snahou musí být zajištění co možná nejvyšší úrovně čištění odpadních vod, ve které bude třetí stupeň čistění, tedy srážení fosforu, představovat minimální standard. To si vyžádá úpravy legislativy a nemalé investice, které nelze uskutečnit v krátké době," uvedla mluvčí státní firmy.

O řešení odpadních vod se zmiňuje i Červený jako o jediném řešení, přidal ještě změnu podmínek pro sportovní rybolov a snížení rybí osádky.

Láníček volá aspoň po tom, aby se na hrázi udělaly stavební úpravy a změnil se manipulační řád, který už podle něj neodpovídá současným klimatickým podmínkám a potřebám. Trvalé vypuštění nádrže si představit nedokáže. "Tyto úvahy přenechávám hydrologům a hydrobiologům. Ale je to neudržitelné. Musí se stavebně zabránit vtoku sinic do koryta. Buď se musí nějak změnit elektrárna nebo segmenty hráze, prostě upravit hráz tak, aby bylo možné sinice odfiltrovávat," řekl Láníček.

Kromě Těšitele je pro vypuštění nádrže například i rostlinný ekolog Kryštof Chytrý z Vídeňské univerzity, svůj komentář prezentoval v Deníku Referendum.

Obnaženou plochu, kde bývaly lužní lesy, je podle nich možné revitalizovat a zachovat například jako suchý poldr. Mělká stojatá a velmi prohřátá voda je totiž zásadní problém, který nezmizí, protože na dně budou stále živinami obohacené sedimenty, míní Těšitel a Chytrý.

Problém podle nich nevyřeší ani zvýšení hladiny o 35 centimetrů, o což Povodí Moravy dlouhodobě usiluje. Kučerová uvádí, že by se díky tomu mohly krátkodobě zvýšit průtoky v Dyji, nicméně dodává, že koncentrace fosforu by se nezměnila a množství sinic by bylo ještě větší. Zároveň uvedla, že podle Povodí je pro rozvoj sinic klíčová střední nádrž, o jejímž potenciálním vypuštění někteří vědci mluví taktéž.

Červený návrh vypustit nádrž předem neodmítá. "Bylo by nutné zvážit veškeré důsledky. Minimálně z pohledu obnovení původního koryta by došlo k urychlení průtoku, přirozené koryto by navíc pozitivně zvýšilo přírodní procesy samočištění, obnovu přirozených společenstev vodních rostlin a živočichů včetně obnovení migrační prostupnosti části toku Dyje," napsal ČTK Červený.

Kučerová také uvedla, že pokud by měla dolní nádrž fungovat jako suchý poldr, není možné spoléhat na současný hrázní systém, jelikož těsnicí prvky jsou navržené tak, že musí být v neustálém kontaktu s vodou.

Voda z nádrží se dnes nepoužívá téměř vůbec pro závlahy, což byl jeden z hlavních účelů stavby, proti níž byl odpor už za minulého režimu.