Nové nástroje vědců z Masarykovy univerzity umožňují lépe rozlišovat druhy plžů

Tým vědců z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně vyvinul 61 nových takzvaných genetických markerů, které umožňují spolehlivěji a levněji rozlišovat druhy suchozemských plžů a rekonstruovat jejich evoluční historii. Výsledky mezinárodního výzkumu odborníci publikovali v časopise Frontiers in Zoology. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě. Rozlišování biologických druhů u suchozemských plžů není vždy jednoduché, protože jejich vzhled se u stejného druhu může výrazně lišit, naopak nepříbuzné druhy mohou vypadat téměř stejně. "Podle dosavadních genetických studií může být až polovina tradičních druhových vymezení u suchozemských plžů problematická. Dnes rutinně používané genetické metody nám umožnily řadu těchto nejasností odhalit, ale ani běžně používané úseky DNA nejsou vždy spolehlivé," uvedl Michal Horsák, vedoucí týmu pro výzkum měkkýšů, který působí na Masarykově univerzitě.

Vědci potřebovali najít takové genetické znaky, které problémy omezí. Využili moderní genomickou technologii k porovnání 14 evolučně vzdálených zástupců plicnatých plžů. Z více než 24 000 společných, evolučně konzervovaných oblastí genomu postupně vybrali a laboratorně ověřili 61 jaderných markerů. Ty se v genomu vyskytují zpravidla pouze v jediné kopii a současně obsahují dostatek genetické variability pro rozlišování blízce příbuzných druhů.

Za významnou přednost nové metody vědci označují její dostupnost. Výzkumníci mohou pomocí markerů levně analyzovat velké počty jedinců, průběžně doplňovat další vzorky a vytvářet mezinárodně srovnatelné genetické databáze.

Užitečnost nové metody prokázal další mezinárodní výzkum, v němž se vědci zaměřili na plže rodů Retinella a Aegopinella, takzvané sítovky. Výsledky mimo jiné ukázaly, že oba tradičně rozlišované rody tvoří jedinou evoluční linii, kterou je vhodné sjednotit pod rod Retinella. Součástí studie byl také popis nového druhu Retinella bodoni objeveného v severní Itálii.

"Právě na sítovkách jsme mohli ukázat, že nové jaderné markery poskytují spolehlivější obraz příbuzenských vztahů než běžně používané genetické úseky. Jejich výsledky navíc lépe odpovídají nezávislým anatomickým znakům i fosilnímu záznamu. To nám umožnilo nejen zpřesnit klasifikaci celé skupiny, ale také časově datovat průběh jejich evoluce,“ dodal Horsák, který tým vedl.

---

reklama

---