Nových předmětů se mezi ptáky podle vědců nejvíce obávají plameňáci a potápky

Největší strach z nových předmětů mezi ptáky mají plameňáci a potápky. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu vědců, na němž se podíleli zástupci Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Experimenty se uskutečnily ve 24 zemích na šesti kontinentech a vědci do nich zapojili 1439 ptáků 136 druhů. Novináře o tom informovala mluvčí Jihočeské univerzity Edita Kadlecová. Vědci ptákům předkládali známou potravu spolu s novým předmětem složeným z barevných kombinací, které se v přírodě nevyskytují. Vědci poté změřili čas, za nějž se ptáci dotkli známé potravy. Větší váhání ptáků nad neznámým předmětem představuje takzvanou neofobii, což je strach z nových věcí.

"Do studie jsme přispěli experimenty se sýkorou koňadrou a ťuhýkem obecným. Sýkory jsme testovali v laboratoři v pokusné kleci a po skončení pokusu je vždy navrátili do přírody. Ťuhýky jsme naopak sledovali přímo na jejich hnízdištích v Doupovských horách. Studie je opravdu výjimečná tím, že vůbec poprvé umožňuje srovnat reakce takového množství ptačích druhů napříč kontinenty," uvedl jeden z českých vědců a spoluautor studie Ondřej Fišer z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Opatrnost může ptáky ochránit před nebezpečím. Zároveň ale podle vědců ztěžuje rychlé přizpůsobení novým hnízdním příležitostem, potravě či změnám prostředí. Studie ukázala, že mezi nejpřizpůsobivější ptáky patří sokoli a bažanti, kteří se k nové potravě přibližovali rychle.

"Neofobie hraje důležitou roli při posuzování toho, jak by druhy mohly reagovat na změny. Druhy, které jsou opatrnější vůči neznámým objektům nebo situacím, mohou mít potíže s přizpůsobením se novým výzvám jako jsou klimatické změny nebo urbanizace, zatímco druhy s nižší neofobií mohou být flexibilnější nebo odolnější. Naše studie také zdůrazňuje sílu velkých vědeckých týmů. Shromáždili jsme data a odborné znalosti z celého světa, což nám pomohlo odhalit nová pravidla, která formují chování zvířat v evolučním měřítku," řekla vedoucí vědeckého týmu Rachael Millerová z Anglia Ruskin univerzity a univerzity Cambridge.

---

reklama

---