Ochranu lokality Louky u Přelouče projedná dnes vláda
Jednou z podmínek před vstupem Česka do Evropské unie bylo vytvoření národní části evropské soustavy chráněných území Natura 2000. V ČR se skládá ze dvou typů chráněných území - ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (EVL), píše se v důvodové zprávě. Na základě evropské směrnice byl pro Česko vytvořen takzvaný referenční seznam evropsky významných typů přírodních stanovišť a rostlinných a živočišných druhů, které se vyskytují v ČR a pro které by měly být vyhlášeny EVL.
Návrhem chce ministerstvo zařadit území Louky u Přelouče na národní seznam EVL a doplnit přírodní stanoviště bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri a Bidention mezi předměty ochrany stávající EVL Porta Bohemica, jež je kaňonovitým údolím Labe. Tyto návrhy byly opakovaně vyřazeny kvůli meziresortním konfliktům, což ale není z hlediska směrnice přípustné a Evropská komise to vnímá jako nedodržení ustanovení směrnice, uvádí resort.
Louky u Přelouče chce resort doplnit do seznamu EVL zejména proto, že jde o rozsáhlé území s mnoha loukami, na kterých se dlouhodobě vyskytují stovky modrásků očkovaných a bahenních. V některých letech to bylo až 10.000 jedinců. Výměra navrhované lokality je 133,5 hektaru.
Náplavy řeky Labe v tomto stanovišti jsou podle ministerstva poměrně rozsáhlé, relativně stálé, s vzácnými druhy a biotopovými specialisty. "Jejich struktura a funkce je příznivá a díky velikosti a šířce koryta Labe, ve kterém se tvoří, poskytují vhodné stanoviště pro druhy světlomilné, teplomilné, vázané především na bezlesá travinná společenstva, a celkově pro druhy v biotopech ČR do jisté míry vzácné," píše resort.
Území EVL Porta Bohemica podle něj nelze vnímat odděleně. "Je součástí ve středoevropských podmínkách unikátního kontinua stanoviště bahnitých (štěrkopískových) náplavů zahrnujícího též dlouhý úsek přírodě blízkého toku řeky Labe v Německu - i v tomto kontextu postrádá absence adekvátní ochrany stanoviště v této EVL logiku," dodalo ministerstvo.
Svaz Chenopodion rubri zahrnuje úzce specializovanou vegetaci jednoletých druhů. Podle databáze české flóry a vegetace Pladias v něm převažují druhy, které dobře snášejí zasolení půd, zejména merlíky a lebedy. Svaz Bidention tvoří porosty vysokých jednoletých druhů pryskyřníku, šťovíku, rdesna, dvouzubce či řepně.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Alena Lyskova
20.1.2020 18:44V roce 15 března 1990 byla v našem kraji vyhlášená přírodní rezervace Vřesová stráň ( vyhlášeno ještě okresním národním výborem F-M) bylo to tehdy překrásné území s mnoha jalovci, překrásnými vřesy a množstvím ohrožených rostlin.
Před vyhlášením byla tato půda klasicky obhospodařována a to ji jistě svědčilo, protože jinak by nebyla hodna zájmu ochránců přírody a neměli by zájem toto území tak vehementně chránit. Jsou území zdevastovaná, která potřebují pomoc ta jsou mimo jejich zájem, protože tam je třeba přiložit ruku k dílu. Ochránci hledají malebné lokality tam se umí zviditelnit. Inu začali na Vřesovce řádit jak ruka páně, zakázali skoro vše dokonce vstup osobám bez jejich oprávnění vytvořili ochranné pásmo. Nyní je této lokalita v tak žalostném stavu, zarostlá náletem buřinou Jalovce usychají vřesy se stěhují na vedlejší pastviny. Na uvedení do optimálního stavu je třeba použít těžkou lesnickou techniku což si může každý ověřit v plánu péče schváleném na aktuální desetileté období vypracovaný odborníky. Jenže technika tam nesmí nemá kudy. Území bylo udržováno třicet let dle představ úředníků a to tak, že se travní porosty posekaly ručně pak se biomasa spálila. Nálet se třicet let neřešil za tu dobu je z náletu vzrostlý strom. Co teď s tím? Úředník zakazuje ale neporadí, nevyřeší dělá mrtvého brouka.
Buďme vděční, že se u nás ještě vyskytují takovéto lokality jako louky u Přelouče nechme je těm, kteří o ně dodnes úspěšně pečovali, stát ještě nikdy nic neochránil je to neosobní útvar neměl by se montovat do něčeho co neumí a není schopen dotáhnou do zdárného konce.