Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit

Vzácný zvonovec liliolistý, který během 20. století zmizel z většiny svých původních lokalit v České republice, se daří rozmnožovat v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP). Ze semen pocházejících z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji zde vyrostly nové rostliny, které pomohou posílit jeho oslabené populace ve volné přírodě. Přibližně polovina semenáčků se na začátku října vrátila na přírodní stanoviště, sdělili ČTK zástupci fakulty. Zvonovec liliolistý patří k ikonickým, ale zároveň velmi vzácným rostlinám českých lesů a méně často také luk. Ve 20. století prodělal dramatický ústup. Z přibližně 20 známých původních lokalit jich během několika desetiletí zůstalo pouze pět. "Současné české populace jsou početně slabé a často je tvoří jen několik desítek trsů. Důležitou součástí jejich ochrany je proto pěstování rostlin mimo přírodní stanoviště a následné posilování volně rostoucích populací," uvedl mluvčí UP Egon Havrlant. Aktivity jsou součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny.

Botanická zahrada pěstuje zvonovec z přírodní památky Vražba v Královéhradeckém kraji; na moravských a slezských lokalitách totiž už tento druh vyhynul. Pracovníci výsev rozdělili do několika typů substrátů. "Největší starost jsme o mladé rostliny měli během letních vln veder. Naopak se jim vyhnuli slimáci, se kterými jinak v deštivých dnech míváme největší trápení," uvedl vedoucí botanické zahrady PřF UP Václav Dvořák.

Zvonovec, který je snadno rozpoznatelný podle květenství tvořeného drobnými bledě modrými zvonky, potřebuje dostatek světla a prostoru a omezenou konkurenci ostatních bylin. "V lesních porostech je proto nutné biotop prosvětlovat například odstraněním části stromového patra. Dalším problémem bývá spárkatá zvěř, které zvonovec chutná. Zranitelné populace proto musejí být na některých místech chráněny oplocením," dodal Dvořák.

Do přírody počátkem měsíce zamíří přibližně polovina vypěstovaných semenáčků. Druhá část přečká zimu v botanické zahradě. Pokud se rostlinám bude dařit, první kvetoucí lodyhy by se mohly objevit už v příští vegetační sezoně, dodali odborníci.

---

reklama

---