Parazitovi, který ohrožuje lososovité ryby, svědčí teplejší voda, varují vědci

Teplejší voda v českých řekách svědčí parazitovi, který ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci jej zaznamenali na 46 lokalitách, informovala na webu Mendelova univerzita v Brně. Parazit způsobuje proliferativní onemocnění ledvin, které je v některých evropských zemích spojované s dlouhodobým úbytkem pstruhů a dalších lososovitých ryb, případně i s velkými úhyny. Onemocnění se vyskytuje také v Severní Americe. Může způsobovat ztráty jak v rybích chovech, tak u volně žijících ryb. Úhyny se podle závažnosti průběhu pohybují od několika desítek až po téměř 100 procent, zejména pokud jsou ryby oslabené stresem nebo jinými infekcemi.

Původcem onemocnění je mikroskopický parazit Tetracapsuloides bryosalmonae. Ke svému vývoji potřebuje dva hostitele – lososovité ryby a sladkovodní mechovky, což jsou drobní bezobratlí živočichové žijící v koloniích na ponořených kamenech, kořenech nebo větvích.

Když jsou podmínky pro růst mechovek příznivé, vytváří parazit infekční stadia označovaná jako malakospory. Uvolňují se do vody a mohou infikovat ryby. "Hlavním cílovým orgánem jsou ledviny, kde se parazit množí a poškozuje jejich tkáň. Dochází ke zvětšení ledvin a narušení jejich správné funkce. Ryby, které infekci přežijí, jsou však schopné poškozenou tkáň postupně regenerovat a vytvářet si určitou míru odolnosti vůči opakované nákaze," uvedla Miroslava Palíková z MENDELU.

Nemoc se rozvíjí zejména při teplotách nad 12 stupňů Celsia, což znamená, že největší problémy nastávají v létě a na začátku podzimu. Odborníci upozorňují, že v souvislosti s klimatickou změnou lze očekávat další šíření choroby i závažnější průběh onemocnění.

Vědci parazita hledali na 59 lokalitách na 42 tocích napříč Českem. DNA původce onemocnění byla přítomná u 61,8 procenta analyzovaných jedinců. Parazit se vyskytoval na 78 procentech sledovaných míst.

Spolehlivá léčba neexistuje. "Experimentálně byly testovány některé postupy zmírňující dopady onemocnění, například použití chloridu sodného, které vedlo ke snížení úhynů a omezení příznaků. Ve volných vodách však podobná opatření není možné prakticky realizovat,“ uvádí Palíková. Chlorid sodný je kuchyňská sůl.

Zásadní význam mají preventivní opatření. V chovech je nejúčinnější využívání podzemní či studniční vody bez přítomnosti mechovek. Ve volné přírodě je prevence obtížnější. Pomoci může omezení eutrofizace, tedy nadměrného obohacování vody živinami, snižování teploty používáním studené vody z přehrad a zachování vysoké genetické rozmanitosti rybích populací.

---

reklama

---