https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/plosne-pouziti-jedu-proti-hrabosum-nebude-mozne-vyplynulo-z-dnesniho-jednani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plošné použití jedu proti hrabošům nebude možné, vyplynulo z dnešního jednání Aktualizováno

12.8.2019 17:18 | PRAHA (ČTK)
Hraboš polní, nejběžnější hraboš v Česku.
Hraboš polní, nejběžnější hraboš v Česku.
Zemědělci stále nebudou moci plošně používat jed Stutox II proti přemnoženým hrabošům, povolení pro plošnou aplikaci je dál pozastaveno. Vyplývá to z dnešní schůzky na ministerstvu zemědělství (MZe), kde o hlodavčí kalamitě dvě a půl hodiny jednali zástupci resortů životního prostředí a zemědělství, zemědělci i ornitologové. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle MŽP se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku.
 

"Z resortu životního prostředí zaznělo neměnné stanovisko. Za nás platí pozastavení povolení na aplikaci cílenou rozhozem," řekl novinářům Bílý. Každý zemědělec musí na konkrétní pozemek požádat příslušný orgán přírody, aby mohl látku aplikovat jiným způsobem.

Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je výsledek schůzky zklamáním. Nikdo podle něj neřekl co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá v to, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.

Úřad dnešní diskusi svolal po vlně kritiky, kdy MŽP a ekologické organizace minulý týden upozornily na to, že plošná aplikace jedu Stutox II může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. MZe však argumentovalo ve prospěch plošného použití jedu přemnoženými hraboši a zdravotními problémy, které můžou hlodavci způsobit. V pátek stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům.

Bílý zopakoval, že MZe si je vědomo toho, že zemědělci na aplikaci jedu do děr nemají pracovní síly. "Zemědělci se ptali resortu životního prostředí, zda je připraveno jim kompenzovat škody. Podle našich informací jdou do stovek milionů, možná miliard. My v tuto chvíli peníze v rozpočtu nemáme," dodal Bílý.

Podle soukromých zemědělců není plošné používání jedu řešením. Přestože se podle Asociace soukromého zemědělství ČR sešla celá řada faktorů podporujících přemnožení hrabošů, je jedním z nich i převažující model velkoplošného zemědělství. Právě jeho zastánci ale plošnou aplikaci prosazují a obhajují, konstatovala. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve čtvrtek také uvedl, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví. Podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottvaldové se ale nepředpokládá, že by ho v tomto případě choroby z hraboše přímo ohrožovaly, řekla dnes novinářům.

Náměstek MŽP Vladimír Dolejský zopakoval, že stanovisko MŽP se nezměnilo, tedy že odmítá text nařízení o výjimce o plošné aplikaci ve 48 okresech ČR. "Jsme s výsledkem schůzky spokojeni," řekl. Dodal, že o tématu je resort připraven v příštích týdnech dále jednat. MŽP doporučilo zemědělcům dlouhodobou prevenci, jakou je hluboká orba, bidýlka pro dravce na polích, zvyšování počtu dravců a ptáků v zemědělské krajině. Aplikace chemie, byť i do děr, je podle MŽP už sama o sobě problematická a může se dít pouze na výjimku, ojediněle jako v současnosti v případě kalamity.

Na otázku, jak je reálné aplikovat do pěti tisíc děr na jednom hektaru jed, Dolejský řekl, že je to o prevenci a průběžné ochraně. Pokud se ta podle Dolejského zanedbává, vznikne kalamita. Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek aplikaci do nor považuje z pohledu ochrany přírody za přijatelný kompromis.

Pýcha chce svolat představenstvo Zemědělského svazu, aby se poradilo co dál. "Zemědělci ošetřují pole, dělají maximum pro to, aby mechanicky zlikvidovali hraboše, dělají orbu, válí. Teď potřebují zasít ozimy, pokud tam hraboš ale bude, tak je sežere," řekl.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

12.8.2019 18:50
Takže výsledek, jaký jsem předpokládal- nijaký. Díval jsem se na stránky UKZUZ, když povolovali plošnou aplikaci, a bylo tam jasně řečeno, že jde o kalamitní stav, naprosto nesrovnatelný s běžnou gradací hraboše, která nastává jednou za zhruba 6 let. Běžná gradace sama odezní, ale s tímto se nikdo zatím nesetkal. A tyhle rady ministerstva zemědělcům jsou jim asi tak platné jako nemocným morem při morové epidemii v roce 1713- tam lékařská fakulta doporučovala modlitby a nošení morového štítku na krku.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

12.8.2019 18:59
Oni ti zemědělci úplně nahraní nejsou. Mohou posunout termín plánovaného setí ozimu, event. zařadit místo řepky oz. pšenici, která se seje mnohem později, případně ozimy letos úplně vynechat. Zasít jařinu, kdy už bude po kalamitě, a žádat po ministerstvu doplacení rozdílu v tržních cenách.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.8.2019 19:40 Reaguje na Karel Zvářal
V tomto případě bych asi postupoval stejně, jak navrhujete, souhlas.Jařinu, doplatek ceny a počkat, jak se situace vyvine.
Odpovědět
D

Daniel Křenek

13.8.2019 08:54
Všude se mluví o tom, jak může jed otrávit živočichy, nikde se však nemluví o tom, jestli nemůže otrávit lidi. Co se asi stane s jedem který se plošeně aplikuje na pole v množství, které nikdo nikdy nezkontroluje, příjde první pořádná bouřka a spláchne ho do potoků a řek? Dostane se do rybníků a vodních nádrží. Rybáři chytají ryby, lidé se ve vodních nádržích koupou.... No a co spodní vody? Ptá se někdo jaká jsou rizika, že se dostane jed nebo jeho metabolity do spodních vod? Už dnes máme spodní vody plné pesticidů a jsou i v pitné vodě. (http://vodnihospodarstvi.cz/pesticidy-a%E2%80%AFjejich-metabolity-pitne-vode/, (https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2612102-v-ceske-podzemni-vode-jsou-pesticidy-zamorily-uz-vetsinu-pramenu-40-procent-ma). Jestli se trvdí, že se už léta používal StutoxI, tak kde jsou výsledky analýz vlivu na povrchové a podzemní vody? Takže kromě pesticidů, a dalšího svinstva kterými jsme si už kontaminovali podzemní vody si je ještě obohatíme o Stutox II. Naše společnost žije opravdu způsobem po nás potopa. Chováme se stejně jako ti hraboši. Namnožíme, se zničíme si své zdoje a pak naše populace padne.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.8.2019 09:19 Reaguje na Daniel Křenek
Ono se to v mokru rozkládá na netoxické látky. Proto taky není moc velké nebezpečí pro konzumenty hraboších mrtvol.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.8.2019 09:20
Faktem je, že mi není jasné, proč nepoužijí nějaký preparát na bázi kumarinů, jaké se používají k deratizaci ve městech.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

13.8.2019 11:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Hádám, že to není prakticky možné. Potkani dostávají svou požerovou návnadu v krytých (suchých) místech a musí k tomu chodit dlouhodobě, když ochutnávač přijde z průzkumu živ a zdráv. Vykrvácení do střev probíhá asi několik hodin, spíše však dnů. U toho Stutoxu rozhozeného pod širákem je nutná rychlá konzumace (než zvlhne a rozpadne se) s okamžitým účinkem.
Odpovědět
D

Daniel Křenek

13.8.2019 11:45
Dívám se na bezpečnostní list, který je k na internetu v pdf a píšou zde
1)Nebezepečný pro vodní prostředí
2)Vysoce toxický pro vodní organizmy s dlouhodobými účinky
3) Při styku s vodou uvoňuje toxický, extrémně hořlavý plyn, při styku s kyselinou uvoňuje vysoce toxický plyn.
Chemická stabilita pomalá : rozklad zinku fosfid, tvoří fosfin, který je hořlavý, vysoce toxický plyn.
Takže se určitě nerozkládá po styku vodou na neškodné látky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

13.8.2019 12:12 Reaguje na Daniel Křenek
Fosfid zinečnatý by se měl rozkládat na oxidy zinku, oxidy fosforu a fosfan-alespoň dle dostupné literatury. Rozklad na fosfan prudce zrychluje reakce s kyselinou, která je obsažena v trávicích šťávách hraboše.Rád bych se dopátral jedné, podle mě klíčové věci- a) zda veškerá pozřelá návnada se v těle hraboše přemění na fosfan
b) a pokud ano, čím a po jakou dobu by potom mohl mrtvý hraboš být nebezpečný pro necílové organismy?
Tohle bych byl rád, kdyby nějaký chemik zodpověděl, protože je to klíčové ke stanovisku, zda použít plošný rozhoz.
Veškerá ostatní vyjádření, co jsem včera viděl v televizi, včetně Kindlmanna a spol., nemají relevanci, protože tito pánové NEJSOU odborníky přes organickou chemii a tudíž jejich stanovisko nemůže mít odbornou váhu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.8.2019 09:54 Reaguje na Daniel Křenek
Je třeba si uvědomit, že bezpečnostní listy podle REACH jsou formulovány maximalisticky. Vysoce nebezpečnou látkou je i chlorid sodný (kuchyňská sůl) a sacharóza (řepný / třtinový) cukr je mj. i nebezpečně výbušná. Proto mají tyto dokumenty jen velmi problematickou hodnotu.

Právě nerozpoznávání látek skutečně nebezpečných, za všech okolností, a nebezpečných jen za určitých (mnohdy silně nepravděpodobných) vedlo k tomu, že se metanol dostal do směsí do postřikovačů a chlast z nich vyrobených pak vedl k úmrtím a oslepnutím. Před EU jsme měli metanol v kategorii "zvlášť nebezpečný jed" a byl obhospodařován takovým způsobem, že by se do takového výrobku (nebo třeba do prostředku na mytí oken v domácnosti) dostat prostě nemohl (k lítosti leteckých modelářů, kteří se k němu za potřebou výroby paliva do jejich motorků, dostávali velmi obtížně).
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist